Pro kyperská jednání je klíčové aktivní zapojení Evropské unie

Pro jednání o řešení problému rozděleného Kypru je klíčové aktivní zapojení Evropské unie, řekl dnes po jednání se svým severokyperským protějškem Ersinem Tatarem zvolený prezident Kypru Nikos Christodulidis. Agentura AP také informovala, že samotná schůzka nevěstí brzký průlom v kyperských jednáních.

„EU má všechny nástroje, jimiž může vytvořit stav věcí, z něhož budou profitovat všechny strany kyperského sporu,“ řekl dnes Christodulidis, který se s Tatarem setkal v rezidenci šéfa mírové mise OSN (UNFICYP) Colina Stewarta v nárazníkové zóně v Nikósii. Zvolený kyperský prezident, který se úřadu ujme příští týden, označil roli EU v rozhovorech o rozděleném Kypru za klíčovou. Evropská unie by podle něj také měla jmenovat „politicky silnou osobnost“, která by v jednání pomohla.

Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy vyslalo Turecko na Kypr vojáky v reakci na puč kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách. V roce 1983 vznikla na zhruba třetině ostrova Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Ankara. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. O sjednocení Kypru se už léta snaží OSN. Rozhovory ale ztroskotávají na tom, že Turecko a Severní Kypr chtějí dva samostatné státy uznané mezinárodním společenstvím a Řecko a Kyperská republika prosazují sjednocení do federálního státu.

Turecko, které je kandidátskou zemí EU, by podle Christodulidise bylo vstřícnější k dohodě stran kyperského problému, pokud by se na jednací stůl dostala i témata, která po Bruselu už dlouho požaduje. Patří k nim bezvízový styk pro turecké občany či odblokování vstupních jednání. Ta ale zamrzla zejména kvůli autoritářské vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, která nedodržuje svobodu slova a demokratické principy a do vězení zavírá své politické odpůrce.

Brusel ale v posledních letech Ankaru kritizoval také kvůli jejímu vztahu s Řeckem, komplikovanému řadou sporů. K těm novějším patří průzkum těžby zemního plynu ve vodách kolem Kypru. Dohoda v této věci by byla obzvlášť přínosná v této době, kdy se Evropa potýká s energetickou krizí.

Christodulidis také po jednání se severokyperským lídrem řekl, že od něj „neslyšel nic, co by nečekal“. Nabídl mu ale další neformální schůzku, tentokrát s manželkami.

Tatar, který je prezidentem Severního Kypru od října 2020, po jednání s Christodulidisem zopakoval svůj postoj, že návrat k jednacímu stolu s jihokyperským sousedem není možný bez uznání severokyperské suverenity. Vznesl nicméně možnost jednání o různých nepolitických tématech, například o spolupráci v souvislosti s možným zemětřesení. Podle Christodulidise by mohly obě strany spolupracovat také například v obnově kulturních památek.

Zdroj: ČTK

Sdílet tento příspěvek