Úspěchy českého předsednictví v oblasti výzkumu a vesmíru

V rámci Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) dosáhlo české předsednictví úspěchů i v oblasti vědy a výzkumu. V průběhu předsednictví se na téma věda a výzkum uskutečnilo téměř třicet akcí, a to jak v České republice, konkrétně v Praze a Brně, tak také v Bruselu. V rámci Rady pro konkurenceschopnost došlo za dobu předsednictví k přijetí celkem šesti návrhů doporučení nebo závěrů. Stejně tak bylo české předsednictví aktivní i v oblasti kosmických aktivit, kde bylo významným úspěchem například dosažení dohody na znění nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023-2027.

Na dvoudenním červencovém neformálním zasedání ministři pro výzkum probrali možnosti plného využití potenciálu synergií, čili efektivního kombinování finančních zdrojů při investování do výzkumu a inovací tak, aby nedocházelo k jejich překryvům nebo možným duplicitám, ale maximalizoval se potenciál jejich synergického, respektive komplementárního využívání.

Formální zasedání Rady COMPET ve formaci pro výzkum za českého předsednictví se konalo na začátku prosince v Bruselu, přičemž na něm bylo přijato několik vyjednaných dokumentů. Jedná se o Závěry Rady o výzkumných infrastrukturách, Závěry Rady o novém evropském programu inovací a Doporučení Rady o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí. Trojice dokumentů tak doplnila už dříve projednané a schválené Závěry Rady k Wideningu, dále Pražskou deklaraci k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě a Brněnskou deklarace k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur. V průběhu prosince připravilo české předsednictví ještě i návrh Závěrů Rady k synergiím, které k dalšímu projednání předalo nastupujícímu švédskému předsednictví.

 Ministři si taktéž vyměnili názory na vědu jako nástroj k usnadnění tvorby politik v členských státech. CZ PRES uvedlo, že se jedná o významné téma, protože tvůrci politik musí mít přístup k vědeckým poznatkům v dostupné a důvěryhodné formě. Podle Evropské komise může věda vést k vypracování lepších politik a dle průzkumu je až 70 % občanů názoru, že vědci by měli více zasahovat do tvorby politik. Ministři konstatovali, že debata přichází ve správnou dobu, protože každá krize nám opakovaně ukazuje, že bez vědy tyto problémy nemůžeme zvládnout. Nezbytné je zlepšit důvěru veřejnosti v rozhodnutí politiků, a to přijímáním odůvodněných rozhodnutí založených na vědeckých poznatcích.

Kromě agendy Rady pro konkurenceschopnost se české předsednictví zaměřilo také na řadu dalších témat výzkumné politiky. V říjnu se v Brně konala Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (International Conference on Research Infrastructures). Šlo o největší a nejvýznamnější konferenci výzkumné agendy programu předsednictví. Klíčovými tématy byly přínosy výzkumných infrastruktur ve světle pandemie covidu-19 či energetické krize, mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur či jejich socioekonomické dopady. Konference se zúčastnilo téměř 450 účastníků včetně zástupců Evropské kosmické agentury, Evropské laboratoře molekulární biologie a dalších světových výzkumných institucí.

V rámci Rady pro konkurenceschopnost bylo české předsednictví aktivní i v oblasti kosmických aktivit, která představuje samostatnou formaci této Rady. Mezi stanovenými prioritami předsednictví v této otázce bylo zajistit pokrok ve vyjednávání v oblasti bezpečné konektivity a vést diskuzi na téma využití dat z unijních družicových systémů a na téma posilování kosmické spolupráce v Evropě. Všechny priority českého předsednictví se v této agendě podařilo naplnit.

Významným úspěchem českého předsednictví bylo dosažení dohody na znění nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023-2027 (Secure Connectivity, nově pojmenovanou IRIS2) mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Úspěchem bylo jak samotné dosažení kompromisu, tak i rychlost, s jakou byl dosažen.

Zbývající dvě priority byly naplněny pořádáním tematických akcí předsednictví. Těch se na téma kosmických aktivit uskutečnilo celkem šest. Zapojeno do nich bylo na 30 českých firem, ale také mezinárodní organizace jako agentura ESA nebo NATO. Využití dat z unijních družicových systémů bylo také předmětem Rady pro konkurenceschopnost pro část vesmír, která se uskutečnila v prosinci v Bruselu.

Zdroj: CZ PRES, MŠMT, Rada EU

Foto: unsplash

Sdílet tento příspěvek