Počet žádostí o azyl v zemích Evropské unie, Švýcarsku a Norsku byl loni nejvyšší od roku 2016. Podle unijní azylové agentury Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu to byl téměř milion žádostí, především ze Sýrie a Afghánistánu, ale také z Latinské Ameriky. Narostl také počet nezletilých bez doprovodu, kteří žádají o azyl. Mezi žadateli nejsou lidé prchající před válkou na Ukrajině, kteří v EU požádali o zvláštní dočasnou ochranu a stojí tak mimo azylový proces. Z Ukrajiny před ruskou invazí uprchly asi čtyři miliony lidí.
Počet Syřanů a Afghánců žádajících o azyl v Evropské unii v roce 2022 meziročně vzrostl o 50 procent. Podle Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu nárůst způsobilo rozvolnění omezení spojených s pandemií covidu-19, ale také ozbrojené konflikty a nedostatek potravin ve světě. V rekordních letech 2015 a 2016, kdy byl konflikt v Sýrii v patové situaci, žádalo o azyl postupně 1,3 a 1,2 milionu lidí, napsala agentura AFP.
V roce 2022 bylo mezi žadateli opět nejvíce Syřanů (132.000) a Afghánců (129.000), na dalších pěti místech byli Venezuelané (51.000), Kolumbijci (43.000), Pákistánci (37.000), Bangladéšané (34.000) a Gruzínci (29.000).
Výrazně také přibylo nezletilých, kteří žádali o azyl bez doprovodu, loni to bylo 43.000 lidí, nejvíce od roku 2015, uvádí Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.
Syrská občanská válka způsobila podle OSN největší migrační vlnu od druhé světové války. Konflikt, který v roce 2011 zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací, přinutil opustit domovy podle odhadů asi 13 milionů obyvatel, z toho značná část odešla do zahraničí. Do bojů se postupně zapojily různé regionální i zahraniční síly.
V Sýrii nyní podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zhruba tři čtvrtiny všech domácností nedokáží naplnit základní potřeby a téměř 15 milionů lidí potřebuje nějakou formu humanitární pomoci. Čísla vycházejí z výzkumů OSN provedených před úderem ničivého zemětřesení v Sýrii a Turecku na začátku února.
Zdroj: ČTK
