Rada pro obecné záležitosti se pod vedením českého předsednictví zabývala řadou důležitých témat, nevyjímaje situaci na Ukrajině. Agendě dominovala zejména debata o vyhodnocení výsledků Konference o budoucnosti Evropy, diskuze o právním státu nebo příprava závěrů Rady o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení. Na Radě pro obecné záležitosti ve formátu ministrů zodpovědných za kohezní politiku se schválením závěrů Rady podařilo stanovit základní kameny pro budování politiky soudržnosti po roce 2027. Došlo také k rychlému schválení nařízení FAST-CARE ke zmírnění dopadů migrační krize a dalších dopadů způsobených válkou na Ukrajině. Díky FAST-CARE se otevřely podmínky pro záchranu projektů v hodnotě zhruba 32 miliard korun.
Rada pro obecné záležitosti (GAC) v průběhu předsednictví dostála své koordinační roli a pravidelně připravovala jednání Evropské rady. Krátce po zahájení předsednictví se v Praze uskutečnilo neformální jednání ministrů pro evropské záležitosti za účasti ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišiny, s níž ministři diskutovali o aktuální situaci v zemi a možných formách podpory.
Rozšiřování Evropské unie
České předsednictví svolalo v červenci mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií, na kterých s nimi byla zahájena přístupová jednání. Na prosincovém summitu EU se zeměmi západního Balkánu v Tiraně došlo k dalšímu prohloubení sektorové spolupráce a podpisu dohody o snížení roamingových poplatků v regionu západního Balkánu.
Evropská perspektiva zemí západního Balkánu byla potvrzena prostřednictvím závěrů prosincové Rady GAC. Pod vedením českého předsednictví našly členské státy shodu na udělení kandidátského statusu Bosně a Hercegovině a vízové liberalizaci pro občany Kosova. Rada GAC v závěrech rovněž podpořila integrační úsilí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie a vyzvala Evropskou komisi, aby již na jaře příštího roku informovala o dosavadním pokroku těchto tří zemí. České předsednictví také 15. prosince v Praze převzalo přihlášku Kosova ke vstupu do EU.
Odolnost demokratických institucí
V souladu s jednou z hlavních pěti priorit českého předsednictví se ministři na Radě věnovali posílení demokratických mechanismů. Na prosincovém zasedání schválili mandát (obecný přístup) Rady k návrhu nařízení o cílení a transparentnosti politické reklamy pro další jednání s Komisí a Evropským parlamentem.
České předsednictví se věnovalo i otázce kybernetické bezpečnosti. Na listopadové Radě bylo dosaženo obecného přístupu k návrhu nařízení k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. Nařízení směřuje ke zvýšení kybernetické bezpečnosti těchto subjektů na společnou minimální úroveň, a tím i posílení bezpečnosti napříč Evropskou unií.
V rámci agendy právního státu pokračovalo v řízeních dle článku 7 Smlouvy o Evropské unii s Polskem a Maďarskem a zorganizovalo i tradiční diskuze v rámci každoročního dialogu k právnímu státu.
Budoucnost EU
Jedním z hlavních témat Rady v minulém roce byla také diskuze o implementaci výsledků Konference o budoucnosti Evropy, která byla ukončena v květnu 2022. Ministři pro evropské záležitosti zahájili první debatu k implementaci těchto návrhů již v červenci během neformálního jednání Rady GAC v Praze. V návaznosti na toto jednání byl během léta delegacím distribuován dotazník, ve kterém byly členské státy mj. dotazovány na postoj k možnosti změny hlasovací procedury v Radě u vybraných oblastí politik EU za využití tzv. passarel či na autonomní opatření, která by mohla Rada v návaznosti na výsledky Konference činit samostatně.
Delegace členských států se podrobněji těmto záležitostem dále věnovaly jak na pracovní úrovni v Radě, tak během každého jednání Rady GAC konaného za českého předsednictví. Dne 2. prosince 2022 se v Evropském parlamentu v Bruselu uskutečnil tzv. feedback event, jehož cílem bylo představit občanům dosavadní práci učiněnou ze strany institucí EU v oblasti implementace závěrů Konference.
V návaznosti na říjnové vydání pracovního programu Komise na příští rok české předsednictví také vyjednávalo s Komisí a Evropským parlamentem o legislativních prioritách na období do voleb do Evropského parlamentu v květnu 2024. Společné prohlášení bylo schváleno na jednání Rady GAC dne 13. prosince 2022 a následně podepsáno předsedy všech tří institucí na okraji prosincové Evropské rady.
Podpora pro země a regiony zasažené válkou na Ukrajině
České předsednictví úspěšně vyjednalo schválení opatření, které zmírňuje dopady ruské agrese na Ukrajině a jehož vznik místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v dubnu tohoto roku inicioval. K přijetí návrhu FAST-CARE došlo velmi rychle, což je velkým úspěchem České republiky, které se v rámci předsednictví podařilo dosáhnout velmi bryskního pokroku na úrovni Evropského parlamentu i Rady EU. Rychlost schvalování byla přitom naprosto klíčová, protože jedině tak nabízí návrh včasnou pomoc evropským regionům.
Schválení FAST-CARE bylo velkým milníkem v našem úsilí o záchranu tisíců kvalitních projektů v našich regionech v hodnotě zhruba 32 miliard korun. Kvůli rostoucím cenám stavebních prací, materiálu, energií i narůstající inflaci totiž reálně hrozilo jejich nedokončení.
I přes ne vždy jednoduché vyjednávání se českému předsednictví podařilo dojednat také klíčové závěry o největší investiční politice EU – politice soudržnosti a položit základní kameny pro její podobu po roce 2027. Do jejích fondů směřuje přibližně třetina rozpočtu EU. Díky nim můžeme rekonstruovat silnice, propojovat regiony, zachraňovat kulturní památky nebo zlepšovat životní prostředí v každém kraji. A nejen to. Podílí se nejen na snižování rozdílů mezi regiony, ale i na řešení klimatu nebo digitální transformace, a přispívá tak k plnění aktuálních cílů a směrů EU. Představuje hlavní nástroj také pro digitální a zelené investice. Díky snaze českého předsednictví budeme i v budoucnu moci prostředky z evropských fondů využít pro celé území ČR, a nikoliv jen ve vybraných regionech.
Zdroj: CZ PRES
