EU prodloužila platnost sankcí vůči Rusku a vydává Ukrajině 1. část balíku MFA+ ve výši 3 mld. €, EU přijala další omezující opatření proti porušování lidských práv v Íránu, EU zřídila civilní misi v Arménii, Komise přijímá opatření na ochranu před rizikem radikalizace a náboru extremistů na internetu
- Ukrajina získá první část finanční pomoci pro rok 2023
- EU rozšíří seznam osob a subjektů v Iránu podléhajících sankcím kvůli porušování lidských práv
- Arménie požádala o zřízení civilní mise na jejím území, EU souhlasí
- 22 členských států podle Komise nesplnilo část povinností vyplývajících ze směrnice o šíření teroristického obsahu online
Krátce…
EU prodloužila platnost sankcí vůči Rusku a vydává Ukrajině 1. část balíku MFA+ ve výši 3 mld. €
- Rada prodloužila omezující opatření zacílená na konkrétní hospodářská odvětví Ruské federace o 6 měsíců do 31. 7. 2023.
- Od února 2022 upravuje Rada seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, a vydává aktualizovné balíky těchto opatření v souvislostí s agresí Ruska na Ukrajině.
- Komise vydala 1. část makrofinanční pomocí + (MFA+) pro Ukrajinu v částce 3 mld. €.
- Dohromady je pro Ukrajinu pro rok 2023 připraveno 18 mld. €.
Komise 17. 1. 2023 vydala 1. část makrofinanční pomocí + (MFA+) pro Ukrajinu v částce 3 mld. €. Dohromady je pro Ukrajinu pro rok 2023 připraveno 18 mld. €. Dále Rada 27. 1. 2023 rozhodla prodloužit o 6 měsíců, tedy do 31. 7. 2023, omezující opatření zacílená na konkrétní hospodářská odvětví Ruské federace. Sankce, zavedené poprvé v roce 2014 v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině, byly od února 2022 výrazně rozšířeny s ohledem na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022, v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022, v příspěvku „EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2022, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022 a v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). V současné době se jedná o širokou škálu odvětvových opatření včetně omezení v oblasti obchodu, financí, technologií a zboží dvojího užití, průmyslu, dopravy a luxusního zboží. Zahrnují rovněž zákaz dovozu nebo převodu surové ropy a určitých ropných produktů po moři z Ruska do EU, odpojení několika ruských bank od systému SWIFT a pozastavení vysílání a licencí několika sdělovacích prostředků šířících dezinformace, které jsou podporovány Kremlem. Kromě hospodářských sankcí vůči Ruské federaci zavedla EU v reakci na destabilizující akce Ruska proti Ukrajině řadu dalších opatření. Patří mezi ně omezení hospodářských vztahů s protiprávně anektovaným Krymem a městem Sevastopol, jakož i s částmi Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou pod kontrolou vlády, individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení) uvalená na širokou škálu osob a subjektů a diplomatická opatření (více v příspěvku „EU pokračuje v koordinované reakci a finanční pomoci v souvislosti s událostmi na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2022). Vyplacení MFA+ následuje po rychlém přijetí a vstupu v platnost nařízení o MFA+ v 1. pol. roku 2022, méně než 2 měsíce po žádosti ze zasedání Evropské rady ve dnech 20.–21. 10. 2022 (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022 a v příspěvku „Komise předkládá dodatečná restriktivní i podpůrná opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022). Se stabilní, pravidelnou a předvídatelnou finanční podporou až 18 mld. € za rok 2023 v rámci tohoto nástroje by měla Ukrajina moci pokračovat v placení mezd a důchodů a udržovat základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro přemístěné lidi. Nástroj má také Ukrajině umožňovat zajistit makroekonomickou stabilitu a obnovit kritickou infrastrukturu zničenou Ruskem ve válce s agresí, jako je energetická infrastruktura, vodní systémy, dopravní sítě, silnice a mosty. Ve srovnání se standardními operacemi MFA a pro odrážení současných okolností na Ukrajině tento nástroj MFA+ by měl nabízet Ukrajině zvýšenou flexibilitu a příznivější výpůjční podmínky. Ukrajina bude muset splácet vysoce zvýhodněné půjčky po dobu až 35 let, počínaje rokem 2033. V dalším vyjádření solidarity EU také nabídla pokrytí úrokových nákladů na Ukrajinu, podporované tam, kde je to potřeba prostřednictvím dalších plateb členských států a rozpočtem EU. Financování má pomoci Ukrajině řešit své naléhavé potřeby krátkodobého financování a je doprovázeno reformami a požadavky na podávání zpráv, aby bylo zajištěno transparentní a efektivní využívání finančních prostředků. Ty jsou stanoveny v memorandu o porozumění mezi Ukrajinou a Komisí, které vstoupilo v platnost 16. 1. 2023. Dohodnuté politické podmínky jsou zaměřeny na posílení ukrajinských institucí, přípravu půdy na úspěšné úsilí o rekonstrukci a na podporu Ukrajiny na její cestě do EU. 20 cílených politických podmínek, které se považují za dosažitelné Ukrajinou a Komisí do konce roku 2023, se týkají 4 oblastí politiky: (1) makrofinanční stabilita, (2) strukturální reformy a dobrá správa věcí veřejných, (3) právní stát a protikorupce a (4) energie. Budoucí platby Ukrajině v rámci nástroje MFA+ ve výši 1,5 mld. €/měsíc mají pokračovat od března 2023 a měly by být podmíněny uspokojivým pokrokem směrem k zavedení dohodnuté podmíněnosti a také neustálé dodržování požadavků na podávání zpráv. Od začátku války v únoru 2022 celková pomoc týmu Evropa, EU, členských států EU a evropských finančních institucí činí až 49 mld. €. To má zahrnovat: (1) podporu poskytnutou nebo zaručenou rozpočtem EU za rok 2022 ve výši 11,6 mld. € (která zahrnuje nouzovou a výjimečnou makrofinanční pomoc 7,2 mld. €); (2) podporu, která má být poskytnuta nebo zaručena rozpočtem EU za rok 2023 ve výši až 18,4 mld. €, včetně nástroje MFA+, z čehož se již vyplatily zmíněné 3 mld. €; (3) celkem 7,3 mld. € v bilaterální finanční a humanitární pomoci mobilizované členskými státy EU; (4) více než 78 tis. tun nemonetární pomoci (přírodní zdroje, služby, zásoby a infrastruktura) s odhadovanou hodnotou přes 500 mil. € dodané Ukrajině z členských států a partnerů EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU a (5) vojenskou pomoc ve výši 11 mld. € , z toho 3,1 mld. € v pod Evropským mírovým zařízením (EPF). Členské státy taktéž od počátku války přijímají ukrajinské obyvatele, jež byli postiženi. Aby podpořila toto úsilí, EU aktivovala směrnici o dočasné ochraně a poskytla přístup k pracovním místům, bydlení, vzdělávání a zdravotní péči v celé EU pro více než 4 mil. lidí, kteří uprchli před válkou. Komise také koordinuje svou největší operaci v rámci mechanismu civilní ochrany EU pro širokou škálu podpůrných opatření pro ukrajinské občany, včetně zdraví, energetiky, potravin a zemědělství a poskytování úkrytů, strojů a životně důležitých lékařských a energetických vybavení a evakuace (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Komise spolu s členskými státy a energetickou komunitou navíc poskytuje podporu ukrajinskému energetickému systému od letošního jara a zvýšila své úsilí po cílovém ostřelování životně důležité energetické infrastruktury. Mechanismus civilní ochrany EU má usnadňovat mimo jiné přepravu generátorů, transformátorů a kabelů. V rámci fondu energetické podpory Ukrajiny zřízeného energetickou komunitou na žádost Komise bylo poskytnuto více než 156 mil. € na pokrytí okamžitých potřeb v energetickém sektoru (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). Komise rovněž vydala více než 40 mil. € z rezerv EU na opatření proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám a přidělila 13 mil. € na obnovení laboratoří poškozených ruskými okupanty v Černobylu. Na podporu Ukrajiny Komise také předložila opatření k usnadnění obchodu, zejména pozastavení dovozních povinností v oblasti ukrajinského vývozu.
EU přijala další omezující opatření proti porušování lidských práv v Íránu
- Rada se rozhodla doplnit seznam osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření na základě stávajícího režimu sankcí uvalených na Írán v souvislosti s lidskými právy, o 18 osob a 19 subjektů.
- Učinila tak s ohledem na jejich úlohu při rozsáhlém a nepřiměřeném nasazení síly proti pokojným demonstrantům po smrti Mahsy Amíníové.
- Omezující opatření se nyní vztahují celkem na 164 osob a 31 subjektů.
- Spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu.
Rada se 23. 1. 2023 rozhodla doplnit seznam osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření na základě stávajícího režimu sankcí uvalených na Írán v souvislosti s lidskými právy, o 18 osob a 19 subjektů. Mezi uvedenými osobami jsou zástupci vlády a íránského parlamentu (Madžlesu), významné politické a mediální osobnosti, jakož i vysoce postavení členové íránských bezpečnostních sil, včetně příslušníků íránských Islámských revolučních gard (IRGC). Rozšíření seznamu má rovněž cílit na vládní orgány a soukromé společnosti poskytující bezpečnostní služby zapojené do činností, které výkon svobody projevu zakazují, omezují nebo trestají. Omezující opatření se nyní vztahují celkem na 164 osob a 31 subjektů. Spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Je rovněž zaveden zákaz vývozu do Íránu týkající se vybavení, které by mohlo být použito k vnitřním represím, a vybavení pro sledování telekomunikace. EU a její členské státy naléhavě vyzývají íránské orgány, aby zastavily násilné zásahy proti pokojným protestům, přestaly se uchylovat ke svévolnému zadržování jako prostředku k umlčování kritických hlasů a propustily všechny nezákonně zadržované osoby. EU i nadále vyzývá Írán, aby okamžitě ukončil ukládání a výkon trestu smrti vůči demonstrantům, zrušil vynesené rozsudky trestu mrti a zajistil všem zadrženým osobám řádný proces. Tato zařazení na seznam vycházejí z rozhodnutí Rady ze 17. 10., 14. 11. a 12. 12. 2022 (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022 a v příspěvku „Rada přijala závěry o Iránu a další omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti s děním v Íránu a KLDR“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022).
EU zřídila civilní misi v Arménii
- EU zřídila civilní misi v Arménii, která má přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech.
- Civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA) je souščástí společné bezpečnostní a branné politiky (SPOB).
- Mise má dalé budovat důvěru na místě a zajistit příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU.
Rada se 23. 1. 2023 dohodla na zřízení civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA) v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Cílem mise je přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie, budovat důvěru na místě a zajistit příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU. V řijnu 2022 během zasedání Evropského politického společenství v Praze potvrdily Arménie a Ázerbájdžán svůj závazek dodržovat Chartu OSN a prohlášení SNS z Almaty z 21. 12. 1991, v němž oba státy vzájemně uznaly svou územní celistvost a svrchovanost. Arménie rovněž vyjádřila souhlas s tím, že podpoří civilní misi EU podél hranice s Ázerbájdžánem. Ázerbájdžán souhlasil s tím, že bude s touto misí spolupracovat v záležitostech, které se ho týkají, a to po dobu nejvýše 2 měsíců. Rada pro zahraniční věci v říjnu 2022 rozhodla o zřízení monitorovací kapacity EU v Arménii (EUMCAP) spočívající v tom, že do této země budou vysláni pozorovatelé EU z pozorovatelské mise EU (EUMM) v Gruzii. Mise EUMCAP začala plně fungovat 20. 10. 2022. Provedla celkem 176 hlídek a 19. 12. 2022 dokončila své činnosti, jak byly dohodnuty v Praze. V dopise doručeném vysokému představiteli 27. 12. 2022 vyzval ministr zahraničních věcí Arménské republiky EU k tomu, aby v Arménii nasadila civilní misi SBOP. V reakci na žádost Arménie by měla EUMA provádět rutinní hlídky a podávat zprávy o situaci, díky čemuž by měla EU moci lépe porozumět situaci na místě. Mise má rovněž přispět ke zprostředkovatelskému úsilí v rámci procesu vedeného předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Mise EUMA má mít počáteční 2letý mandát a její operační velitelství bude v Arménii.
Komise přijímá opatření na ochranu před rizikem radikalizace a náboru extremistů na internetu
- Komise se rozhodla zaslat výzvu 22 členským států pro neplnění některých povinností vyplývajících z nařízení o šíření teroristického obsahu online.
- Problematické neplnění se týká především neurčení orgánu/ů odpovědných za vydávání příkazů k odstranění obsahu a neinformovaly o nich Komisi, neurčení veřejného kontaktního místa a nestanovení pravidel a opatření týkajíích se sankcí v případě nedodržení právních povinností.
- Cílem rozhodnutí Komise je zajistit, aby dotčené členské státy co nejrychleji přizpůsobily své vnitrostátní předpisy právním předpisům EU.
- Dotčené členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby reagovaly na nedostatky, na které Komise upozornila, a odstranily je.
Komise 26. 1. 2023 zaslala výzvu 22 členským státům – Belgii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku, protože nesplnily některé povinnosti vyplývající z nařízení č. 784/2021 o šíření teroristického obsahu online. Jedná se např. o neurčení orgánu/ů odpovědných za vydávání příkazů k odstranění obsahu a neinformovaly o nich Komisi, neurčení veřejného kontaktního místa a nestanovení pravidel a opatření týkajících se sankcí v případě nedodržení právních povinností. Závazek bojovat proti terorismu, organizovanému zločinu a kyberkriminalitě byl potvrzen ve Strategii bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Protiteroristická agenda, představená v prosinci 2020, se rovněž zaměřila na prevenci radikalizace online i offline, mimo jiné předložením návrhu nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online (více v příspěvku „Komise předložila protiteroristickou agendu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Nakonec legislativní orgány EU toto nařízení přijaly v dubnu 2021 (více v příspěvku „Byla přijata nová pravidla pro odstranění teroristického obsahu online“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021). Za účelem odhalování, vyšetřování a řešení problému teroristického obsahu na internetu, včetně sociálních sítí, vyvíjí v současné době jednotka EU pro oznamování internetového obsahu platformu EU pro boj proti nezákonnému obsahu online (PERCI), centrální systém propojující všechny členské státy, který usnadní podávání hlášení a příkazů k odstranění závadného obsahu. Všechny členské státy souhlasily s tím, že budou tento systém používat, aby usnadnily provádění nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online. Projekt PERCI má umožnit nepřetržitou koordinaci a výměnu informací v reálném čase a usnadnit podávání zpráv o transparentnosti činností spadajících do oblasti působnosti nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online. Nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online má poskytovat právní rámec, který má zajistit, aby poskytovatelé hostingových služeb, kteří zpřístupňují obsah uživatelů veřejnosti, řešili problém zneužívání svých služeb k šíření teroristického obsahu online. Nařízení se začalo používat od června 2022. Poskytovatelé hostingových služeb jsou povinni poté, co od orgánů členských států obdrží příkaz k odstranění teroristického obsahu, příslušný obsah do hodiny odstranit a přijmout opatření, pokud se na jejich platformách teroristický obsah objeví. Nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online se vztahuje na všechny poskytovatele hostingových služeb nabízející své služby v EU, mezi něž patří poskytovatelé služeb sociálních médií a služeb sdílení videí a obrazového a zvukového materiálu. Nařízení vyžaduje zvláštní opatření od poskytovatelů, kteří jsou vystaveni teroristickému obsahu, stanovuje sankce za jeho porušení a obsahuje silné záruky na ochranu základních práv, zejména svobody projevu a práva na informace. Obsahuje rovněž jasné požadavky na odškodnění uživatelů, jakož i na výroční zprávy o transparentnosti vypracované poskytovateli hostingových služeb a příslušnými vnitrostátními orgány. Cílem rozhodnutí Komise je zajistit, aby dotčené členské státy co nejrychleji přizpůsobily své vnitrostátní předpisy právním předpisům EU. Dotčené členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby reagovaly a nedostatky, na které Komise upozornila, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.