Evropská komise ve středu 1. února předložila tzv. Průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu (A Green Deal Industrial Plan for the Net-Zero Age), jehož cílem je posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu a podpořit jeho rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán vychází ze snahy vytvořit příznivější prostředí pro zvýšení unijní výrobní kapacity technologií a produktů s nulovými čistými emisemi, které jsou nezbytné ke splnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti klimatu.
Plán slouží zároveň jako vstup do diskuse pro mimořádnou únorovou Evropskou radu s tím, že první konkrétní legislativní návrhy by měly být předloženy v polovině března před řádnou březnovou Evropskou radou.
Plán je založen na čtyřech pilířích, kterými je předvídatelné a zjednodušené regulační prostředí, rychlejší přístup k dostatečnému financování, zvyšování dovedností a otevřená obchodní politika pro odolné dodavatelské řetězce.
Předvídatelné a zjednodušené regulační prostředí
První pilíř plánu se týká jednoduššího regulačního rámce. Evropská komise v plánu nastiňuje zamýšlené legislativní kroky, zejména akt o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act), který má za cíl posílit investice do celého hodnotového řetězce pro technologie zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a zkrátit povolovací procesy pro čisté technologie a jehož zveřejnění lze očekávat v polovině března. Návrh bude klást důraz na vytvoření integrovaných hodnotových řetězců přímo v EU s cílem dosáhnout strategické nezávislosti.
Dalším avizovaným návrhem je akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), jehož cílem bude zabezpečení strategických surovin pro tzv. net-zero technologie, ulehčení jejich těžby nebo podpora výzkumu bioalternativ (např. k bateriím).
Za další nedílnou součást prvního pilíře Evropská komise označuje také reformu trhu s elektřinou, která je plánována na březen 2023 a k níž aktuálně probíhá veřejná konzultace.
Dále Evropská komise připomíná nový regulační rámec EU pro baterie, či projednávané nařízení o ekodesignu. Komise má v plánu představit i jednotný energetický štítek pro tepelná čerpadla.
Rychlejší přístup k financování
Druhý pilíř plánu má za cíl urychlit investice do výroby čistých technologií v Evropě. Veřejné financování má totiž potenciál mobilizovat obrovské částky soukromých investic potřebné pro ekologickou transformaci. V rámci politiky hospodářské soutěže má Evropská komise snahu usnadnit členským státům poskytování nezbytné podpory na urychlení ekologické transformace, ale zároveň zaručit rovné podmínky na jednotném trhu.
Druhý pilíř se zaměřuje na krátkodobá opatření, která by měla umožnit rychlou reakci na kroky Spojených států amerických v souvislosti se zákonem o snížení inflace (Inflation Reduction Act), a středně a dlouhodobá opatření, jejichž cílem by mělo být posílit dlouhodobou konkurenceschopnost EU.
Za účelem urychlit a zjednodušit poskytování veřejné podpory povede Evropská komise konzultace s členskými státy ve věci pozměněného dočasného krizového rámce, který se nově mění na dočasný krizový a transformační rámec. Dojde i k revizi obecného nařízení o blokových výjimkách s ohledem na Zelenou dohodu. Přitom dojde ke zvýšení prahových hodnot oznamovací povinnosti pro podporu zelených investic. To mimo jiné přispěje k dalšímu zefektivnění a zjednodušení schvalování u významných projektů společného evropského zájmu.
Komise bude v krátkodobém horizontu spolupracovat s členskými státy na překlenovacím řešení a zaměří se na plán REPowerEU, program InvestEU a Inovační fond s cílem poskytnout rychlou a cílenou podporu. Ve střednědobém horizontu Komise zamýšlí poskytnout strukturální odpověď na investiční potřeby tím, že v souvislosti s přezkumem víceletého finančního rámce do léta 2023 navrhne zřízení Evropského fondu suverenity.
Zvyšování kvalifikace
S dvojí tranzicí bude poptávka po technických dovednostech týkajících se zelené transformace růst. V zájmu rozvoje dovedností pro uskutečnění ekologické transformace navrhne Evropská komise zřídit akademie pro klimaticky neutrální průmysl, které by rozvíjely programy zvyšování kvalifikace a rekvalifikace ve strategických odvětvích. Zváží rovněž otázku, jak sloučit přístup „dovednosti na prvním místě“ (skills-first), uznávající skutečné dovednosti, se stávajícími přístupy založenými na kvalifikacích, Bude se taky zabývat problematikou přístupu státních příslušníků třetích zemí na trhy práce EU v prioritních odvětvích, jakož i opatření na podporu a sladění veřejného a soukromého financování rozvoje dovedností.
Otevřená obchodní politika pro odolné dodavatelské řetězce
Čtvrtý pilíř se bude týkat spolupráce s partnerskými třetími zeměmi a zajištění toho, aby obchod fungoval ve prospěch zelené tranzice na základě rovných globálních podmínek, otevřeného obchodu a dle pravidel Světové obchodní organizace. Za tímto účelem bude Evropská komise nadále rozvíjet a posilovat síť dohod EU o volném obchodu a další formy spolupráce s partnery za účelem zajištění přístupu EU ke strategickým surovinám a usnadnění ekologického přechodu na globální úrovni.
Komise bude rovněž chránit jednotný trh před nekalými obchodními praktikami, a to nejen v odvětví čistých technologií. Pro dosažení tohoto cíle využije mj. nástroj ke kontrole zahraničních subvencí, které potenciálně mohou hospodářskou soutěž na jednotném trhu narušit.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Zdroj: Evropská komise, Unsplash
