Přehled evropských vesmírných aktivit za leden 2023

Přinášíme vám přehled nejzajímavějších událostí z oblasti evropských vesmírných aktivit za měsíc leden.

Průzkum vesmíru a vývoj nových kosmických technologií nabývá v současné době stále většího významu. Evropská unie proto považuje kosmické aktivity za důležité téma a vynakládá velké úsilí na zdokonalování svých kapacit v této oblasti.

Jedním z center těchto snah je Praha, kde sídlí Agentura EU pro vesmírný program (EUSPA).

Spolu s agenturou EUSPA zajišťuje provoz evropských vesmírných programů Evropská kosmická agentura (ESA) – mezinárodní organizace, která sdružuje 22 členských států včetně Česka a funguje na mezivládním principu. Její součástí jsou i nečlenské státy EU Norsko, Švýcarsko a Velká Británie. Přidruženými členy jsou Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko. Zvláštní postavení kooperujícího člena má také Kanada. Agentura provozuje kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně, odkud startují evropské rakety na oběžnou dráhu.

24. 1. 2023

Do provozu byla uvedena průlomová služba vysoké přesnosti (HAS – High Accuracy Service) systému Galileo. Uvedením služby HAS do provozu se evropský družicový systém Galileo dostává na nebývalou úroveň, která uživatelům nabízí ve většině částí světa přesnost na méně než jeden metr. Vysokou míru přesnosti vyžadují například nové technologie, jako jsou bezpilotní vzdušné prostředky a autonomní vozidla, a to pro účely lepší navigace, vyšší bezpečnosti a účinného řízení provozu. Zvýšená přesnost při určování polohy navíc přispěje k inovativním využitím v dopravě, zemědělství, geodezii, zábavě a řadě dalších odvětví.

Zpřesnění systému Galileo tak povede například ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, snadnějšímu a přesnějšímu ovládání zemědělských strojů, či zrychlení a zvýšení efektivity nákladní dopravy. Zároveň najde služba vysoké přesnosti využití i při zlepšení běžně dostupných aplikací pro navigaci, či například při vývoji interaktivních videoher nebo použití rozšířené reality pro volnočasové aktivity a turismus.

20. 1. 2023

Agentura ESA úspěšně otestovala raketové motory nosné rakety Ariane 6. Zážeh motorů bez toho, aniž by se raketa vznesla, trval 975 sekund a proběhl v Německu v prostředí blízkém vakuu. Agentura ESA v současné době pro vynesení nákladu do vesmíru používá raketu Ariane 5, která mimo jiné v závěru roku 2021 nesla vesmírný teleskop Jamese Webba. Novou generaci raket plánuje agentura nasadit do konce letošního roku.

18. 1. 2023

Dne 18. 1. v Paříži zástupce Armády ČR podepsal memorandum o porozumění o přistoupení České republiky k nově vzniklému vesmírnému NATO Space Centre of Excellence. V pořadí 29. centrum excelence sídlí ve francouzském Toulouse. Hlavním cílem nového centra, v němž bude působit na čtyřicet specialistů, je expertní činnost v oblasti vojensko-vesmírných aktivit a iniciování sdílení odborných znalostí mezi zeměmi a malými či středními podniky v rámci obrany, civilního průmyslu, vědy a výzkumu.

13. 1. 2023

Za přítomnosti delegace Evropské komise vedené její předsedkyní Ursulou von der Leynovou a švédského krále Carla XVI. Gustafa v severním Švédsku slavnostně zahájilo provoz první místo pro vypouštění družic v pevninské části Evropské unie. Zařízení Esrange Space Center poblíž arktického města Kiruna by mělo doplnit stávající kapacity EU, které představuje kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně.

Toto pracoviště za polárním kruhem, které v roce 1966 založila agentura ESA za účelem studia zemské atmosféry a polární záře, bylo v posledních letech díky velkým investicím přestavěno a rozšířeno. Vypuštění prvního satelitu na orbitu se očekává na začátku příštího roku.

11. 1. 2023

Vědci pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba, který vznikl v mezinárodní spolupráci agentury ESA, NASA a Kanadské kosmické agentury, potvrdili přítomnost exoplanety, tedy planety, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Planeta, která je oficiálně klasifikována jako LHS 475 b, je téměř stejně velká jako Země (99 % jejího průměru) a je od nás vzdálená přes 40 světelných let.

Data z teleskopu ukazují, že se jedná o skalnatou planetu s podobnou strukturou jako Země. Nyní se vědci pokoušejí vyhodnotit, zda má planeta atmosféru a jaké je její složení. Zkoumání exoplanet a jejich atmosfér může mít v budoucnu velký význam při hledání známek života ve vesmíru. Ze všech provozovaných teleskopů je pouze James Webb schopen charakterizovat atmosféry exoplanet velikosti Země.

Vizualizace planety LHS 475 b. Zdroj: NASA, ESA, CSA, L. Hustak (STScI).

Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz

Zdroj: ESA, EUSPA, MO, Unsplash

Sdílet tento příspěvek