Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním své měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také podle očekávání o půl bodu a je na 2,50 procenta.
Banka na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu. Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují.
„Vzhledem k základním inflačním tlakům hodlá Rada guvernérů na svém příštím měnověpolitickém zasedání v březnu zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a následně vyhodnotí další vývoj své měnové politiky,“ uvedla ECB. Před dnešním oznámením analytici očekávali, že ECB v březnu zvýší depozitní sazbu o dalších 50 bazických bodů a do léta ji dostane na 3,25 až 3,50 procenta, což by bylo nejvíce od přelomu století.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu, v prosinci pak tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila dvě procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta.
„Cenové tlaky zůstávají silné, částečně proto, že vysoké náklady na energii se šíří po celé ekonomice,“ řekla na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila, že růst ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 0,1 procenta a kvůli pokračující geopolitické nejistotě a horším možnostem financování patrně zůstane slabý i nadále. „Celkově se ekonomika ukázala být odolnější, než se očekávalo, a měla by se v nadcházejících čtvrtletích zlepšit,“ dodala nicméně Lagardeová.
ECB postupně snižuje zásobu dluhopisů v objemu několika bilionů eur, které nakoupila za posledních deset let, kdy se ještě snažila podpořit ekonomickou aktivitu a tehdejší příliš nízkou inflaci. Výnosy ze splatných dluhopisů, které ECB stále reinvestuje, centrální banka podle dnešního sdělení bude alokovat úměrně k podílu umořovaných částek.
Americká centrální banka (Fed) tempo zvyšování úrokových sazeb už zpomaluje. Ve středu zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Na prosincovém zasedání Fed zvýšil základní sazbu ještě o půl procentního bodu. Na předchozích čtyřech zasedáních centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.
Také britská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na čtyři procenta. Je to nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize.
Výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny se po zvýšení základních úroků snížily. Euro oslabilo k dolaru i k japonskému jenu. Evropské akcie zvýšily zisky a odpoledne byly poblíž ročního maxima.
Zdroj: ČTK
