Evropské projekty v oblasti satelitních technologií

Satelitní technologie mají zásadní význam v oblasti pozorování Země, navigace, komunikace, vesmírného výzkumu a inovací i pro aplikace využívané k usnadnění každodenním životě. Evropská unie si je tohoto významu vědoma, a tak vynakládá velké úsilí na to, aby své kapacity i v této oblasti zdokonalovala.

Politiky EU v oblasti vesmíru se aktuálně řídí kosmickým programem EU na období 2021-2027, který byl přijat v dubnu 2021 a v platnost vstoupil se zpětnou účinností od 1. ledna 2021. Cílem programu je poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a zabezpečených dat a služeb zejména s využitím satelitních technologií, maximalizace socioekonomických přínosů plynoucích z využívání těchto služeb, zvýšení bezpečnosti a autonomie EU a posilování pozice Unie jako předního aktéra v kosmickém odvětví.

Satelitní technologie jako pilíře kosmického programu EU

Za tři základní pilíře v oblasti evropských satelitních technologií lze označit programy EU Copernicus, Galileo a EGNOS, které provozuje Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) se sídlem v Praze.

Copernicus, který je zaměřený na dálkové pozorování zemské atmosféry, pevniny, moří a klimatu. Představuje nejpokročilejší systém pozorování Země na světě. Celý program koordinuje a spravuje Evropská komise a je prováděn ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a dalšími evropskými partnery. Hlavní družice programu Copernicus s názvem Sentinel jsou vypouštěny od roku 2014.

Galileo je evropský globální navigační satelitní systém, který poskytuje vysoce přesné polohové údaje pro určení polohy a času kdekoliv na Zemi. Díky mimořádně kvalitním datům systém umožňuje uživatelům zjistit polohu s větší přesností, než jakou nabízejí jiné dostupné systémy. Systém, který má po celém světě přes čtyři miliardy uživatelů, nyní využívá 28 družic Galieo, z toho 24 operačních. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise a agentury ESA.

Na rozdíl od amerického GPS nebo ruského navigačního systému GLONASS, které byly od počátku vyvinuty především pro vojenské účely, je Galileo čistě civilním systémem. To mimo jiné znamená, že by neměl hrozit výpadek systému ani při mimořádných situacích, kdy může být provoz ostatních služeb omezen.

Systém EGNOS je využíván ke zlepšení výkonu globálních družicových navigačních systémů, jako jsou GPS a Galileo. Zajišťuje leteckým, námořním a pozemním uživatelům po celé Evropě bezpečné kritické navigační služby. EGNOS je společným projektem agentury ESA, Evropské komise a Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol). Systém využívá několik desítek pozemních monitorovacích stanic a tři geostacionární družice komerčních subjektů.

Kromě těchto tří stěžejních součástí kosmický program EU rovněž zavádí nové bezpečnostní prvky jako program pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) zaměřený na monitoring kosmické tříště, kosmického počasí a blízkozemních objektů vč. vývoje souvisejících technologií nebo novou iniciativu družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM) poskytující státům a vnitrostátním orgánům přístup k bezpečné družicové komunikaci.

Budoucnost v oblasti bezpečné komunikace

Bezpečná komunikace pro evropské státy i v případě války nebo přírodních katastrof je hlavním cílem připravovaného projektu IRIS² ( z andligckého „Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite“), který má doplnit stávající evropské satelitní systémy. Hlavním cílem projektu je zajistit bezpečnou komunikaci pro účely obrany, zvládání krizí, správy klíčové infrastruktury nebo monitorování hranic, což povede k posílení soběstačnosti a zlepšení odolnosti Evropy vůči útokům zvenčí či přírodním vlivům. Rovnocenným cílem je také usnadnění širokopásmového přístupu pro všechny uživatele, a tedy umožnit poskytování komerčních služeb soukromým sektorem, a tím přispět ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Projekt IRIS² bude kombinovat výhody satelitů na nízké (LEO), geostacionární (GEO) a střední oběžné dráze (MEO), které umožní poskytovat bezpečné komunikační služby EU a jejím členským státům a zajistí širokopásmové připojení pro evropské občany, soukromé společnosti a vládní orgány. Díky plánovanému lepšímu pokrytí tak projekt IRIS² poskytne internetové připojení tam, kde dosud není dostupné, včetně odlehlých oblastí v Evropě a v Africe. V současné době projekt počítá s vývojem a vypuštěním až 170 družic LEO v letech 2025 až 2027.

Ke klíčové dohodě o zastřešujícím programu EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 se podařilo dospět během českého předsednictví v Radě EU, které za Radu úspěšně vyjednávalo podobu tohoto programu s Evropským parlamentem.

Autor: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz

Zdroj: ESA, EUSPA, Evropská komise

Miniplenární zasedání Evropského parlamentu 1. a 2. února 2023

V Bruselu dnes začalo miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Eruoposlanci se v následujících dvou dnech zaměří na přípravu mimořádného zasedání Evropské Rady, transparentnost a cílení politické reklamy, situaci v Afghánistánu, přípravu summitu EU-Ukrajina a…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🚜 Ministři zemědělství zemí EU včera jednali na Radě pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) v Bruselu. Konkrétní témata, kterým se věnovali, najdete zde ➡️ https://euroskop.cz/2023/01/31/ministri-clenskych-statu-eu-jednali-na-rade-pro-zemedelstvi-a-rybolov/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.