Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Agenda českého předsednictví byla významně ovlivněna současnou geopolitickou situací, zejména pak ruskou agresí vůči Ukrajině, a naléhavou potřebou na ni adekvátně reagovat. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti.
Energetika a další otázky spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata zásadně určovala agendu a priority celého historicky druhého českého předsednictví v Radě EU, které se odehrálo mezi 1. červencem a 31. prosincem 2022. Navzdory složité situaci, které EU musí čelit, se České republice v čele Rady EU podařilo udržet jednotu mezi členskými státy i v nejsložitějších otázkách. Současně ČR vždy usilovala o nalezení takového řešení, se kterým mohly souhlasit všechny členské státy.
České předsednictví dosáhlo celé řady významných úspěchů. Mezi těmi nejvýraznějšími je možné jmenovat například schválení sedmého, osmého a devátého balíčku sankcí vůči Ruské federaci, pozastavení dohody o vízové facilitaci s Ruskem, schválení finanční podpory Ukrajině, schválení všech klimatických částí balíčku Fit for 55, a zejména pak dosažení široké shody mezi členskými státy na zastropování cen plynu.
„Česká republika v předsednické roli přistupovala k řešení cen energií a k zajištění strategické autonomie Unie s velkým odhodláním. O tom svědčí rekordních osm setkání ministrů pro energetiku a plejáda dojednané legislativy,“ konstatoval premiér Petr Fiala na tiskové konferenci k oficiálnímu ukončení předsednictví a dodal: „Výrazně jsme omezili závislost EU na ruských fosilních palivech, zastropovali ceny energií, zřídili společné nákupy plynu, zajistili dostatek plynu na celou topnou sezónu a mnoho dalšího.“
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se při ukončení českého předsednictví věnoval konkrétním úspěchům a dohodám, kterých bylo dosaženo v rámci pěti stanovených priorit českého předsednictví, kterými byli energetická bezpečnost, zvládnutí uprchlické krize a obnova poválečné Ukrajiny, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. „Přiměli jsme naše partnery ke shodě i tam, kde se to zdálo nemožné,“ poznamenal ministr a dodal: „Dostává se nám velkého uznání od našich partnerů z členských zemí ale i od institucí EU. Českému předsednictví se podařilo posunout vnímání o ČR. V EU jsme nyní považování za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění.“
Druhé české předsednictví v Radě EU v datech
