Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2022

Komise navrhuje kriminalizovat porušování sankcí EU, Rada přijala závěry o Iránu a další omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti s děním v Íránu a KLDR, Komise navrhuje nová pravidla na posílení využívání API, Komise předkládá dodatečná restriktivní i podpůrná opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině, Komise zveřejňuje 5. zprávu o monitoringu bezvízového režimu EU, Komise navrhuje akční plán pro západní Balkán v oblasti migrace, Platnost omezujících opatření EU byla prodloužena o další rok, Komise podpoří demokratické aspirace v Bělorusku 25 mil. €, EU přijala nový program na podporu hraniční správy s Tureckem, Rada se dohodla na navýšení stropu pro EPF v roce 2023

  • Komise chce posílit vynucování dodržování sankcí EU vůči Rusku a Bělorusku
  • EU rozšířila sankce proti Iránu a KLDR
  • Komise chce posílit bezpečnost díky lepšímu využívání informací o cestujících pro usnadnění správy vnějších hranic
  • EU schválila již 9. sankční balík proti Rusku
  • Komise zhodnotila fungování bezvízového režimu s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou
  • Akční plán pro západní Balkán má pomoci se zvládáním migrace
  • Sankce v rámci globálního režimu sankcí prodlouženy opět o rok
  • EU poskytne finanční podporu na podporu demokratizace v Bělorusku
  • EU pokračuje ve finanční podpoře Turecka kvůli zvládání uprchlické vlny
  • EU musí navýšit rozpočet pro Evropský mírový nástroj

Komise navrhuje kriminalizovat porušování sankcí EU

  • Komise navrhla zpřísnit pravidla stanovující tresty za porušování omezujících opatření EU.
  • Komise tak v učinila souvislosti s množstvím omezujících opatření, která jsou vydávána jako reakce na útočnou válku na Ukrajině a události na Bělorusku ze strany Ruska.
  • Jelikož se ustanovení tresního práva o porušení sankcí EU liší v jednotlivých členských státech, existují právní mezery, jichž sankciovaní činitelé doposud využívali.
  • Návrh Komise má stanovit společná pravidla EU, která usnadní vyšetřování, stíhání a trestání porušení omezujících opatření ve všech členských státech.

Proposal for a Directive on the definition of criminal offences and penalties for the violation of Union restrictive measures (COM(2022)684)

  • Komise 2. 12. 2022 předložila návrh na harmonizaci trestných činů a trestů za porušení omezujících opatření EU.

Pozadí

Od začátku války na Ukrajině přijala EU řadu sankcí proti ruským a běloruským jednotlivcům a společnostem. Implementace omezujících opatření EU ukazuje složitost identifikace majetku vlastněného oligarchy, kteří je skrývají napříč různými jurisdikcemi prostřednictvím složitých právních a finančních struktur, např. převodem vlastnictví sankcionovaného majetku na nesankcionovanou třetí stranu. Pomáhají jim stávající právní mezery, protože ustanovení trestního práva o porušení sankcí EU se v jednotlivých členských státech liší. V květnu 2022 Komise navrhla přidat porušení omezujících opatření EU na seznam trestných činů EU. Komise zároveň navrhla nová posílená pravidla pro vymáhání a konfiskaci majetku, která rovněž přispějí k provádění omezujících opatření EU (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Návrhy přicházejí v rámci pracovní skupiny „Zmrazit a zabavit“, kterou Komise zřídila v březnu 2022 (více v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). V listopadu 2022 bylo přijato rozhodnutí Rady, kterým se porušování omezujících opatření EU označuje za oblast závažné trestné činnosti, která splňuje kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 SFEU. Nyní Komise předkládá tento návrh směrnice o porušování omezujících opatření EU, jako 2. krok (více v příspěvku „Komise navrhuje další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2022).

Klíčové a sporné body

Návrh Komise má stanovit společná pravidla EU, která usnadní vyšetřování, stíhání a trestání porušení omezujících opatření ve všech členských státech. Mezi hlavní prvky návrhu patří:

Seznam trestných činů, které porušují sankce EU, jako jsou:

  • zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů určené osobě, subjektu nebo orgánu nebo v jejich prospěch;
  • nezmrazení těchto prostředků;
  • umožnění vstupu určených osob na území členského státu nebo jejich průjezd přes území členského státu;
  • uzavírání transakcí se třetími zeměmi, které jsou zakázány nebo omezeny omezujícími opatřeními EU;
  • obchodování se zbožím nebo službami, jejichž dovoz, vývoz, prodej, nákup, převod, tranzit nebo přeprava je zakázán nebo omezen;
  • poskytování finančních činností, které jsou zakázané nebo omezené; 
  • poskytování dalších zakázaných nebo omezených služeb, jako jsou právní poradenství, důvěryhodné služby a daňové poradenství.

Trestné činy by měly zahrnovat zahrnovat obcházení omezujících opatření EU:

  •  to znamená obcházení nebo pokus obejít omezující opatření zatajením finančních prostředků nebo zatajením skutečnosti, že konečným vlastníkem finančních prostředků je určitá osoba.

Společné základní standardy pro tresty: 

  • v závislosti na přestupku může být jednotlivá osoba potrestána horní hranicí trestu odnětí svobody v délce nejméně 5 let; společnosti by mohly být vystaveny sankcím ve výši nejméně 5 % z celkového celosvětového obratu právnické osoby (společnosti) v obchodním roce předcházejícím konečnému rozhodnutí.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní projednán EP a Radou v rámci řádného společného legislativního postupu.

Odkazy

Rada přijala závěry o Iránu a další omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti s děním v Íránu a KLDR

  • Rada schválila nové závěry o Íránu, které se zaměřují vnitrostátní dění, zejména na nepřijatelné represe probíhajících protestů a lidskoprávní situaci.
  • Další oblastí, kterou EU důsledně sleduje, je vojenská spolupráce Íránu s Ruskem, včetně dodávek dronů, které Rusko používá ve své útočné válce proti Ukrajině. 
  • Dále se závěry věnují společnému komplexnímu akčnímu plánu JCPOA a regionální bezpečnosti.
  • Rada taktéž doplnila 20 osob a 1 subjekt na seznam, podle nějž jsou stanovena omezující opatření na základě stávajícího režimu sankcí uvalených na Írán v souvislosti s lidskými právy.
  • Rada taktéž rozhodla o zařazení 8 osob a 4 subjektů na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2433 ze dne 12. prosince 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (KOM(2022)2433)

  • Rada 12. 12. 2022 schválila závěry o Íránu, které se zaměřují vnitrostátní dění, zejména na nepřijatelné represe probíhajících protestů, lidskoprávní situaci a vojenskou spolupráci Íránu s Ruskem. Rada taktéž doplnila 20 osob a 1 subjekt na seznam omezujících opatření v souvislosti s lidskými právy. Obdobně Rada 12. 12. 2022 rozhodla o zařazení 8 osob a 4 subjektů na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření EU.

Pozadí

Írán

Omezující opatření EU spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Rozšíření seznamu navazuje na dřívější opatření Rady ze 17. 10., 20. 10. a 14. 11. 2022 (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022).

KLDR

Omezující opatření EU vůči KLDR byla poprvé přijata v listopadu 2006. Od té doby EU v reakci na činnosti KLDR v oblasti vývoje balistických raket a jaderných zbraní svá autonomní opatření neustále prodlužovala. Dne 5. 11. 2022 vydal vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell jménem EU prohlášení, v němž odsoudil významný nárůst počtu nelegálních odpalů raket prováděných KLDR, včetně mezikontinentální balistické rakety. 19. 11. 2022 vydal vysoký představitel jménem EU pro další prohlášení, v němž odsoudil skutečnost, že KLDR 18. 11. 2022 odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do výlučné ekonomické zóny Japonska, a znovu vyzval KLDR, aby plnila své závazky vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vysoký představitel rovněž zopakoval, že je třeba, aby Rada bezpečnosti OSN adekvátně reagovala, a všem členům OSN připomněl jejich povinnost přijmout opatření k úplnému provedení sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Klíčové a sporné body

Írán

Kromě lidskoprávní situace v Iránu sleduje EU vojenskou spolupráci Íránu s Ruskem, včetně dodávek dronů, které Rusko používá ve své útočné válce proti Ukrajině. Dále se závěry věnují společnému komplexnímu akčnímu plánu JCPOA a regionální bezpečnosti. Rada taktéž doplnila 20 osob a 1 subjekt na seznam omezujících opatření. Dále Rada doplnila 20 osob a 1 subjekt na seznam omezujících opatření. Učinila tak s ohledem na jejich úlohu při násilné reakci na nedávné demonstrace v Íránu po smrti Mahsy Amíníové. 

KLDR

S ohledem na pokračující vývoj balistických raket KLDR, který je v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, Rada rozhodla o zařazení 8 osob a 4 subjektů na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření EU. Nově byly na seznam zařazeny osoby a subjekty, které jsou zapojeny do programů KLDR v oblasti jaderných zbraní a balistických raket nebo těmto programům poskytují podporu a finanční prostředky. Mezi subjekty, na něž se sankce vztahují, zahrnula EU 2 ropné tankery a zásobovací plavidla, protože se podílejí na činnostech, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Kromě toho bylo na seznam zařazeno Ministerstvo raketového průmyslu KLDR, protože je zapojeno do získávání finančních prostředků a součástek používaných při vývoji raketových a jaderných technologií zakázaných rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Omezující opatření EU se nyní vztahují celkem na 73 osob a 17 subjektů. Tato omezující opatření zahrnují zmrazení majetku, zákaz cestování do EU a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu (více v příspěvku „EU rozšířila sankce vůči KLDR kvůli nukleárnímu programu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022). Kromě toho EU provedla všechny příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které uvalují sankce na 80 osob a 75 subjektů. EU odsuzuje výrazný nárůst počtu nelegálních odpalů raket prováděných KLDR a její neustálé oslabování mezinárodního režimu nešíření. EU vyzývá KLDR, aby dodržovala své závazky podle mezinárodního práva a obnovila dialog s příslušnými stranami.

Předpokládaný další vývoj

Příslušné právní akty včetně jmen osob a názvů subjektů, které byly zařazeny na seznam, byly zveřejněny v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Komise navrhuje nová pravidla na posílení využívání API

  • Komise navrhla nová pravidla ohledně předběžných informací o cestujících pro usnadnění správy vnějších hranic a posílení vnitřní bezpečnosti.
  • Návrh je jedním z hlavních opatření stanovených ve strategii bezpečnostní unie EU.
  • Zmíněné návrhy mají řešit potřebu harmonizovat a vyjasnit způsob shromažďování údajů API v celé EU.
  • Měly by zdůrazňovat rovněž, že je užitečné kombinovat údaje API a PNR, aby se posílila spolehlivost a účinnost údajů jmenné evidence cestujících (PNR) jako nástroje pro vymáhání práva.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council On the collection and transfer of advance passenger information (API) for enhancing and facilitating external border controls, amending Regulation (EU) 2019/817 and Regulation (EU) 2018/1726, and repealing Council Directive 2004/82/EC (COM(2022)729)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the collection and transfer of advance passenger information for the prevention, detection, investigation and prosecution of terrorist offences and serious crime, and amending Regulation (EU) 2019/818 (COM(2022)731)

  • Komise 13. 12. 2022 navrhla nová pravidla ohledně předběžných informací o cestujících pro usnadnění správy vnějších hranic a posílení vnitřní bezpečnosti.

Pozadí

Zpracování údajů API představuje účinný nástroj pro předběžné kontroly cestujících v letecké dopravě, který umožňuje urychlit postupy při příletu a přidělit více zdrojů a času na identifikaci cestujících, kterým je zapotřebí věnovat větší pozornost. V EU ukládá směrnice (ES) č. 82/2004 o API leteckým dopravcům povinnost předávat na požádání údaje API do cílového členského státu EU před odletem letu. To se týká letů směřujících do EU ze třetích zemí a cílem je zlepšit ochranu hranic a bojovat proti nelegální migraci. Revize této směrnice byla ohlášena v pracovním programu Komise na rok 2022 a ve sdělení o Schengenu z června 2021 (více v příspěvku „Komise navrhla změny v Schengenu”,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021 a v příspěvku „Komise vydala svůj pracovní program na rok 2023”, Institucionální záležitosti v říjnu 2022). Tato 2 nařízení mají nahradit směrnici o předběžných informacích o cestujících z roku 2004. Výsledky hodnocení směrnice o AP z roku 2020 ukázaly, že stávající pravidla pro shromažďování údajů API v EU již nejsou vhodná pro daný účel. Zmíněné návrhy mají řešit potřebu harmonizovat a vyjasnit způsob shromažďování údajů API v celé EU. Měly by zdůrazňovat rovněž, že je užitečné kombinovat údaje API a PNR, aby se posílila spolehlivost a účinnost údajů jmenné evidence cestujících (PNR) jako nástroje pro vymáhání práva. Kromě údajů API, které letečtí dopravci shromažďují při odbavení a nástupu na palubu letadla, shromažďují letečtí dopravci také PNR v okamžiku rezervace nebo nákupu letenky. Jedná se o samostatný soubor informací, které letecké společnosti shromažďují v rámci běžného výkonu své činnosti. Předávání údajů PNR vnitrostátním orgánům a následné použití těchto údajů je v EU upraveno zvláštním právním rámcem, a sice směrnicí č. 618/2016 o jmenné evidenci cestujících přijatou v roce 2016.

Sporné a klíčové body

Komise navrhuje nové předpisy, která mají posílit využívání předběžných informací o cestujících. Tento návrh je jedním z hlavních opatření stanovených ve strategii bezpečnostní unie EU. EU chce pokračovat v posilování své celkové bezpečnostní architektury, jejímž cílem je zlepšit ochranu občanů EU, jak je rovněž uvedeno v 5. zprávě o pokroku v oblasti bezpečnostní unie. Zpráva zdůrazňuje již 3 roky trvající solidní pokrok při provádění strategie bezpečnostní unie (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Ukazuje, že byly učiněny významné kroky při posilování ochrany kritických infrastruktur před fyzickými, kybernetickými a hybridními útoky, v boji proti terorismu a radikalizaci, jakož i v boji proti organizované trestné činnosti. Informace o cestujících by pomohly zlepšit hraniční kontroly, snížit nelegální migraci a identifikovat osoby, které představují bezpečnostní rizika. Každý rok vstupuje do EU, opouští ji nebo cestuje v rámci EU více než 1 mld. cestujících. Nové předpisy mají zlepšit využívání údajů API k provádění kontrol cestujících před jejich příjezdem na vnější hranice. Nové předpisy by měly posílit boj proti závažné trestné činnosti a terorismu v rámci EU. Tím by se odstranil významný nedostatek ve stávajícím právním rámci a zároveň by vyly dodrženy normy EU pro ochranu a předávání údajů. Komise rovněž informuje o již 3 roky trvajícím solidním pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie a navrhuje nový akční plán týkající se nedovoleného obchodování s kulturními statky, které zůstává jednou z nejvýnosnějších forem podnikání organizovaných zločineckých skupin.

Nové předpisy týkající se API mají zajistit:

  • Jednotná pravidla pro shromažďování údajů API: Nová pravidla zahrnují uzavřený seznam prvků údajů API, prostředky pro shromažďování údajů API a jednotné místo pro předávání těchto údajů.
  • Povinné shromažďování údajů API pro účely správy hranic a boje proti nelegální migraci na všech letech vstupujících do schengenského prostoru: Tím by se usnadnilo cestování osob mířících do schengenského prostoru a zkrátil by se čas strávený při výstupu a při fyzických hraničních kontrolách. 
  • Povinné shromažďování údajů API pro účely vymáhání práva u všech letů do EU a z EU, jakož i u vybraných letů v rámci EU: Údaje API pro tyto účely jsou shromažďovány v plném souladu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů.
  • Kvalitnější údaje API, jelikož letečtí dopravci budou povinni shromažďovat údaje API pouze automatizovanými prostředky.
  • Zjednodušené předávání údajů API leteckými dopravci vnitrostátním orgánům prostřednictvím nového směrovače, který by spravovala unijní agentura eu-LISA. Toto technické řešení je v souladu se zárukami ochrany osobních údajů, jelikož údaje API pouze předává a neuchovává je. 

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na EP a Radě, aby tento návrh projednaly. Po přijetí budou tato pravidla přímo použitelná v celé EU. Tyto návrhy doplňují další systémy a iniciativy EU v oblasti správy hranic a bezpečnosti, které se budou zavádět v průběhu roku 2023 (např. systém vstupu/výstupu a Evropský systém pro cestovní informace a povolení). Očekává se, že nová pravidla pro shromažďování a předávání údajů API budou plně uplatňována od roku 2028. Jakmile bude směrovač vyvinut, tj. výhledově do roku 2026, budou mít veřejné orgány a letečtí dopravci 2 roky na to, aby se přizpůsobili novým požadavkům a směrovač otestovali předtím, než se stane povinným.

Odkazy

Komise předkládá dodatečná restriktivní i podpůrná opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině

  • EU a Norsko 6. 12. 2022 podepsaly dohodu na podporu mise EUMAM Ukraine. EU poskytne Ukrajině asistenci v energetické sektoru s nadcházejícím zimním obdobím a to díky mechanismu civilní ochrany EU.
  • Rada přijala v pořadí již 9. balík sankcí proti Rusku za její agresi proti Ukrajině.
  • V rámci přijatého balíku Rada rozšířila seznam, na něž se vztahují restriktivní opatření, na 141 osob a 49 subjektů. 
  • EU a Ukrajina se dohodly na finanční pomoci 100 mil. € na rekonstrukci a obnovu válkou poškozených školských zařízení.
  • Dále Komise zveřejnila EU-bondy ve výši 80 mld. € na rekontrukci a podporu Ukrajiny v 1. ½ 2023.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2477 ze dne 16. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)2477)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2478 ze dne 16. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (KOM(2022)2478)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2479 ze dne 16. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)2479)

  • EU a Norsko 6. 12. 2022 podepsaly dohodu na podporu mise EUMAM Ukraine. EU 13. 12. 2022 poskytla Ukrajině asistenci v energetické sektoru s nadcházejícím zimním obdobím a to díky mechanismu civilní ochrany EU. Rada 16. 12. 2022 přijala 9. balík hospodářských a individuálních sankcí a rozšířila sankční seznam, na něž se vztahují restriktivní opatření, na 141 osob a 49 subjektů. Zároveň se EU a Ukrajina 16. 12. 2022 dohodly na finanční podpoře 100 mil. € na rekonstrukci a obnovu válkou poškozených školských zařízení. Komise 19. 12. 2022 zveřejnila dluhopisy ve výši 80 mld. € na rekontrukci a podporu Ukrajiny v 1. ½ 2023.

Pozadí

EUMAM Ukraine

Mise EUMAM Ukraine byla formálně zřízena v říjnu 2022 s cílem posílit vojenskou schopnost ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a chránit civilní obyvatelstvo. Mandát mise EUMAM Ukraine není výkonné povahy; mise má poskytnout individuální, kolektivní a specializovaný výcvik až 15 tis. příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a bude probíhat na různých místech na území členských států EU (více v příspěvku „EU přijala další preventivní a asistenční opatření v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). Evropský mírový nástroj (EPF) byl zřízen v březnu 2021 za účelem financování všech činností SZBP v oblasti vojenství a obrany s cílem předcházet konfliktům, zachovávat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu. Umožňuje EU financovat zejména akce k posílení kapacit třetích zemí a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi (více v příspěvku „Rada schválila Evropský mírový nástroj”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021).

Energetická asistence

EU od začátku ruské invazce zmobilizovala na Ukrajinu přibližně 800 generátorů elektřiny. V reakci na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině v únoru 2022 koordinuje Komise svou dosud největší operaci v rámci mechanismu civilní ochrany EU (více v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). Všech 27 zemí EU a Norsko, Turecko, Severní Makedonie a Island nabídlo věcnou pomoc od zdravotnického materiálu a přístřeší až po vozidla a energetické vybavení. Pomoc mechanismu civilní ochrany EU jde nad rámec generátorů a transformátorů a zahrnuje širokou škálu položek, jako jsou jističe, elektroinstalace a kabely, dodávky a vybavení nezbytné pro opravu, údržbu a fungování energetické infrastruktury. Na Ukrajinu bylo odesláno kolem 56,5 tis. různých položek. Od února 2022 vyčlenila Komise 523 mil. € na programy humanitární pomoci na pomoc civilistům postiženým válkou na Ukrajině. To zahrnuje 485 mil. € pro Ukrajinu a 38 mil. € pro Moldavsko. Jedná se o součást celkové finanční, humanitární, nouzové a rozpočtové podpory, kterou EU a členské státy dosud mobilizovaly od začátku války ve výši 19,7 mld. € (více v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022).

Omezující opatření a sankční seznam

Evropská rada ve svých závěrech z 20.–21. 10. 2022 důrazně odsoudila nerozlišující ruské raketové útoky a útoky bezpilotními letadly na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a infrastrukturu v Kyjevě a na dalších místech na Ukrajině. 21. 9. 2022 se Ruská federace navzdory četným výzvám mezinárodního společenství, aby okamžitě ukončila vojenskou agresi vůči Ukrajině, rozhodla pro další eskalaci a podpořila uspořádání nezákonných zinscenovaných „referend“ v částech Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti v současné době okupovaných Ruskem. Ruská federace kromě toho svou agresi vůči Ukrajině dále vystupňovala tím, že v Rusku vyhlásila mobilizaci a opět vyhrožovala použitím zbraní hromadného ničení. V září 2022 přijali členové Evropské rady prohlášení, v němž důrazně odmítli a jednoznačně odsoudili protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ruskem. Kromě hospodářských sankcí vůči Ruské federaci zavedla EU v reakci na destabilizující akce Ruska proti Ukrajině řadu dalších opatření. Ta zahrnují: omezení hospodářských vztahů s protiprávně anektovaným Krymem a městem Sevastopol, jakož i s částmi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády; individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení) uvalená na širokou škálu osob a subjektů a diplomatická opatření. Od 24. 2. 2022 EU důrazně reaguje na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině přijímáním souborů bezprecedentních a tvrdých sankcí. Tato opatření byla přijata v úzké koordinaci s partnery a spojenci (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022,v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022, v příspěvku „EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2022 a v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022).

Rekonstrukce a obnova Ukrajiny

Ruské útoky dosud poškodily nebo zničily více než 2,8 tis. vzdělávacích institucí, což má dopad na 5,7 mil. dětí školního věku. Vyučování on-line nefunguje ve všech případech, a to kvůli omezeným dodávkám elektřiny nebo nedostatečnému přístupu k vhodnému IT vybavení. V zájmu zajištění kontinuity vzdělávání se hlavními prioritami EU staly obnova školních budov a poskytnutí školních autobusů.

Komise v současné době provozuje 2 hlavní programy financované prostřednictvím financování kapitálových trhů – nástroj obnovy NextGenerationEU ve výši přibližně 800 mld. €  mezi pol. roku 2021 a koncem roku 2026 a program Makrofinanční pomoc + (MFA+), aby poskytla Ukrajině podporu až 18 mld. € v roce 2023. Od zahájení NextGenerationEU v červnu 2021 Komise dosud získala přibližně 170 mld. € v dlouhodobých dluhopisech EU. Z této částky bylo téměř 140 mld. € vyplaceno 22 zemím EU v rámci Nástroje pro obnovu a odolnost. Další podpora byla poskytnuta dalším programům EU, které využívají financování NextGenerationEU. Program MFA+ následuje po vyplacení 7,2 mld. € Komisí v rámci mimořádných půjček makrofinanční pomoci Ukrajině v roce 2022 (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Předtím poskytla EU Ukrajině prostřednictvím 5 programů makrofinanční pomoci od roku 2014 více než 5 mld. €. Komise rovněž provozuje další programy makrofinanční pomoci pro třetí země. V minulosti získala finanční prostředky z kapitálových trhů na podporu programů ESM, platební bilance a sociálních dluhopisů SURE.

Klíčové a sporné body

EUMAM Ukraine

EU a Norské království podepsaly správní dohodu o dobrovolném finančním příspěvku Norska na vojenskou pomocnou misi EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) na rok 2023. Norská vláda oznámila na konci října 2022 své rozhodnutí podpořit misi EUMAM Ukraine dobrovolným finančním příspěvkem ve výši 150 mil. NOK (přibližně 14,5 mil. €) určeným pro EPF. Provedený podpis toto rozhodnutí formalizuje. Dohoda tak může vstoupit v platnost a Norsko může účinně přispívat k výcviku a vybavení ukrajinských ozbrojených sil v rámci mise EU pro vojenskou pomoc. Je to vůbec poprvé, kdy třetí země finančně přispívá na EPF a potvrzuje to úzkou spolupráci Norska s EU v otázkách bezpečnosti a obrany i jeho pevnou podporu ukrajinské obrany svobody a svrchovanosti.

Energetická asistence

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU zajistí:

  • urgentní dodávky potřebných generátorů,
  • spuštění programu rescEU zdraví a energetické sítě v Polsku otevřené jakýmkoliv donorům ze třetích zemí,
  • obdarování energeticky úspornými žárovkami.

Nejnovější energetická pomoc poskytovaná prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU by zahrnovala:

  • 40 nových velkých generátorů z rezervy rescEU, které má zajistit nepřetržitou elektřinu 30 nemocnicím po celé zemi.
  • 100 malých – středních generátorů energie z Francie, 19 generátorů ze Slovenska, 23 generátorů z Německa, 4 systémy nouzového napájení z Polska a také 252 transformátorů z Litvy.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová dále oznámila, že Komise zmobilizuje přibližně 30 mil. € na nákup až 30 mil. energeticky úsporných žárovek pro Ukrajinu. EU také v současné době zřizuje nové energetické centrum rescEU v Polsku, které má usnadnit přepravu a skladování darů od třetích stran a pomoci s jejich doručením na Ukrajinu Celkově centrum EU pro koordinaci reakce na mimořádné situace od února 2022 poskytlo Ukrajině více než 76 tis. tun pomoci prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU a také nadále koordinuje lékařské evakuace zraněných nebo nemocných Ukrajinců do nemocnic po celé EU. S týdenními lety z EU Medical Evacuations Hub v Polsku bylo úspěšně převezeno přes 1,6 tis. pacientů do 18 evropských zemí. Komise rovněž nadále úzce spolupracuje s Energetickým společenstvím na podpoře ukrajinského energetického systému. Ukrajinský fond na podporu energetiky dosud vybral 32 mil. € na pokrytí nejnaléhavějších potřeb.

Omezující opatření a sankční seznam

Rozhodnutím se ukládají nové kontroly a omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, jakož i zboží a technologií, které mohou přispět k technologickému posílení ruského odvětví obrany a bezpečnosti tím, že výrazně rozšiřuje seznam subjektů spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem o dalších 168 subjektů, na něž se budou vztahovat odvětvová omezující opatření. Tím se má zajistit, že nebude možné volně obchodovat s klíčovými chemickými látkami, nervově paralytickými látkami, vybavením pro noční vidění a rádiovou navigaci, elektronikou a složkami informačních technologií, které by Rusko mohlo použít pro účely své války. Aby se zabránilo obcházení, jsou na seznam rovněž zařazeny některé subjekty kontrolované Ruskem se sídlem na nezákonně anektovaném Krymu nebo v Sevastopolu. Dále chce EU rozšířit zákaz vývozu zboží a technologií souvisejících s leteckým a kosmickým průmyslem tak, aby zahrnoval letecké motory a jejich části. Tento zákaz se má vztahovat jak na letadla s posádkou, tak i na bezpilotní letadla, což znamená, že od nynějška platií zákaz přímého vývozu motorů dronů do Ruska a jakékoli třetí země, která by mohla do Ruska drony dodávat. Žádné z opatření, která byla přijata vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině, se tudíž žádným způsobem nezaměřují na obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty, včetně pšenice a hnojiv, mezi třetími zeměmi a Ruskem. S ohledem na odhodlání EU předcházet nedostatečnému zabezpečení potravin na celém světě a bojovat proti němu a s cílem zabránit narušení platebních kanálů pro zemědělské produkty však bylo rozhodnuto o zavedení nové odchylky, která umožní uvolnit zmrazená aktiva některých osob, které měly před zařazením na seznam významnou úlohu v mezinárodním obchodu se zemědělskými a potravinářskými produkty, včetně pšenice a hnojiv, a zpřístupnit jim finanční prostředky a hospodářské zdroje. EU zmrazí majetek dalších 2 ruských bank a doplní ruskou Banku pro regionální rozvoj na seznam ruských státem vlastněných nebo ovládaných subjektů, na něž se vztahuje úplný zákaz transakcí.

S cílem řešit systematickou mezinárodní dezinformační kampaň vedenou Ruskou federací a manipulaci s informacemi, jejichž cílem je destabilizovat sousední země, EU a její členské státy, zahájila Rada proces pozastavení vysílacích licencí pro další 4 sdělovací prostředky: NTV/NTV Mir, Rossija 1, REN TV a Pěrvyj Kanal. Tyto sdělovací prostředky jsou pod trvalou přímou či nepřímou kontrolou vedení Ruské federace, která je využívá ke svým neustálým a koordinovaným dezinformačním a válečným propagandistickým akcím, které legitimizují ruskou agresi a narušují podporu Ukrajiny. V souladu s Listinou základních práv tato opatření nebrání v tom, aby uvedené sdělovací prostředky a jejich zaměstnanci prováděli v EU jiné činnosti, než je vysílání, např. výzkum a rozhovory. Zveřejněnými rozhodnutími se zavádí zákaz poskytovat Ruské federaci služby v oblasti reklamy a průzkumu trhu a veřejného mínění, jakož i testování výrobků a služby technické kontroly v EU. 

Mezi osoby zařazené na seznam patří příslušníci ruských ozbrojených sil a jejich různých složek, členové Státní dumy a Rady federace, ministři a guvernéři, dále též osoby odpovědné za raketové útoky proti civilnímu obyvatelstvu a civilní kritické infrastruktuře a za únosy a následné nezákonné adopce ukrajinských dětí. Na sankční seznamy jsou rovněž zařazeni rodinní příslušníci již sankcionovaných osob, populární veřejné osobnosti odpovědné za propagandu a dezinformace, jakož i osoby odpovědné za rabování ukrajinských zemědělských produktů. Omezující opatření EU vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny se tak nyní vztahují celkem na 1386 osob a 171 subjektů. Na označené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU i v průjezdu přes něj.

Rekonstrukce a obnova Ukrajiny

Komise vyčlenila přibližně 14 mil. € ze stávající smlouvy s Polskou rozvojovou bankou na nákup školních autobusů na bezpečnou dopravu ukrajinských dětí do škol. Komise rovněž zahájila celounijní solidární kampaň, jejímž účelem je darování školních autobusů pro Ukrajinu a jež probíhá prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Celkově je nyní na cestě přibližně 240 autobusů z EU a jejích členských států.

Balík pomoci ve výši 100 mil. € zahrnuje:

  • 34 mil. € na humanitární pomoc, z čehož 20 mil. € bude poskytnuto prostřednictvím Úřadu OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) a 14 mil. € prostřednictvím Rozvojového programu OSN (UNDP). Tato podpora se má zaměřit na opravy lehčího a středního rozsahu, včetně oprav oken, střech, dveří, sanitárních a topných zařízení, jakož i na poskytnutí vybavení tříd ve výukových prostorách a protileteckých krytech. 
  • 66 mil. € má být poskytnuto přímo ukrajinské vládě jako rozpočtová podpora.

Komise bude spolupracovat s ukrajinskou vládou a Nadací Oleny Zelenské. Komise očekává, že rozpočtovou podporu ve výši 66 mil. € vyplatí v příštích několika týdnech. UNOPS a UNDP již na místě zahájily posuzování škod na zařízeních, která mají být obnovena. Očekává se, že většina vzdělávacích zařízení, která budou mít z tohoto grantu prospěch, bude v období prosinec 2022–září 2023 včas opravena, aby byla připravena na začátek příštího školního roku. V případě grantu EU ve výši 14 mil. € na školní autobusy by měla Polská rozvojová banka spolupracovat se svým partnerem na místě, Fondem solidarity Polska, na pořízení autobusů počátkem roku 2023.

Komise taktéž v rámci programu Erasmus+ na rok 2022 umožnila flexibilitu na podporu studentů a zaměstnanců z Ukrajiny. V rámci výzev programu Erasmus+ na rok 2023 vyhlášených v listopadu 2022 budou mezinárodní akce programu Erasmus+ – zejména mezinárodní mobilita k získání kreditů, projekty budování kapacit a společné magisterské studium Erasmus Mundus – i nadále otevřené pro studenty, zaměstnance a vysokoškolské instituce z Ukrajiny. Dále byla vyhlášena zvláštní soutěžní výzva ve výši 5 mil. € na podporu rozvoje otevřeného digitálního vzdělávacího prostředí pro Ukrajinu.

Komise rovněž plánuje vydat až 80 mld. € dlouhodobých dluhopisů EU v 1. pol. 2023 v rámci svého jednotného přístupu k financování. V rámci tohoto přístupu bude Komise – jménem EU – od nynějška vydávat pouze „EU-bondy“ spíše než samostatně denominované dluhopisy pro jednotlivé programy, jako je SURE a Makrofinanční pomoc (MFA). Programy, které budou financovány prostřednictvím jednotného přístupu k financování v 1. pol. 2023, jsou ozdravný program NextGenerationEU a nový program MFA+ pro Ukrajinu. 1. bude představovat přibližně 70 mld. € a 2. přibližně 10 mld. €. Jednotný přístup k financování umožní, aby nástroje vyvinuté pro NextGenerationEU byly použity stejným způsobem pro jiné úvěrové programy. Všechny tyto programy lze financovat flexibilním způsobem a spoléhat se na výnosy z jednotného systému transakcí s EU-směnkami a EU-bondy. Komise bude i nadále financovat zelenou složku Nástroje na obnovu a odolnost prostřednictvím jasně a samostatně označených emisí zelených dluhopisů NextGenerationEU. Tímto způsobem by měli investoři i nadále moci ověřit, že výnosy ze zelených dluhopisů NextGenerationEU odpovídají způsobilým výdajům na zelené dluhopisy v souladu s rámcem zelených dluhopisů NextGenerationEU. Díky novému přístupu by měla Komise být schopna plánovat, provádět a komunikovat všechny emise agilním a koherentním způsobem prostřednictvím jednotného štítku EU-bond. K pokrytí svých potřeb financování také využije celou škálu svých finančních nástrojů a technik financování, čímž získá v té době nejvýhodnější možné podmínky. Tyto atraktivní podmínky by měly být přeneseny na příjemce jeho programů financování. Dluhopisy EU s jednou značkou by se také měly snáze nakupovat, prodávat a nahrazovat v portfoliích investorů. To by pomohlo zvýšit likviditu cenných papírů EU a zlepšit jejich oceňování a obchodování na sekundárním trhu. Přechod od vydávání jednotlivých politik směrem k jednotnému přístupu k financování by způsobil, že cenné papíry EU budou zastupitelnější a likvidnější. Aby se dále zvýšila likvidita dluhopisů EU, Komise plánuje:

  • připravit  s bankami zahrnutými do primární sítě dealerů rámec pro poskytování cenových kotací cenných papírů EU investorům. Tyto kotace by měly být zobrazeny prostřednictvím obchodních platforem používaných finančními profesionály. Příprava začne na začátku roku 2023 s cílem zavést tyto nové kotační závazky od léta 2023;
  • začít budovat repo nástroj na podporu účastníků trhu při obchodování s jejími dluhopisy. Prostřednictvím repo facility Komise dočasně zpřístupní své cenné papíry, čímž by pomohla primárním dealerům EU zajistit likviditu v dluhopisech EU. Toto repo zařízení by mělo být implementováno začátkem roku 2024.

Předpokládaný další vývoj

EU chce rozšířit zákaz zaměřený na nové investice do ruského odvětví energetiky tak, že budou zakázány také nové investice do ruského odvětví těžby s výjimkou těžebních činností a dobývání surovin zahrnujících určité kritické suroviny.

Odkazy

Krátce…

Komise zveřejňuje 5. zprávu o monitoringu bezvízového režimu EU

  • Komise představila 5. zprávu o monitoringu bezvízového režimu EU s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou.
  • Všechny země i nadále splňují podmínky na liberalizaci podmínek a udělali pokrok v doporučeních z předchozího roku.

Komise 5. 12. 2022 předložila svou 5. zprávu o sledování bezvízového režimu EU s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem, jakož i Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Všechny dotčené země nadále plní požadavky na uvolnění vízového režimu a dosáhly pokroku v plnění doporučení z minulého roku. EU má v současnosti zaveden bezvízový režim s 61 zeměmi. V rámci tohoto bezvízového režimu mohou občané zemí mimo EU s biometrickým pasem vstoupit do schengenského prostoru po dobu 90 dnů, do 180 dnů, bez víza. Cestující bez vízové povinnosti, kteří navštíví schengenský prostor, budou od konce roku 2023 podléhat Evropskému systému cestovních informací a povolení (ETIAS). Občané Černé Hory, Srbska a Severní Makedonie mohou cestovat do EU bez víz od prosince 2009. Pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny je to možné od konce roku 2010. Pro Moldavsko vstoupil bezvízový styk v platnost v dubnu 2014, pro Gruzii v březnu 2017 a pro Ukrajinu v červnu 2017. Zpráva se zaměřuje na opatření přijatá za účelem řešení doporučení Komise uvedených ve 4. zprávě v rámci mechanismu pro pozastavení víz z roku 2021 s cílem zajistit průběžné plnění požadavků na uvolnění vízového režimu. Zpráva také zdůrazňuje oblasti, kde je zapotřebí dalšího úsilí ze strany každé země. Všechny hodnocené země pokračovaly v přijímání opatření k řešení nelegální migrace. Je však zapotřebí dalšího úsilí k vyřešení přetrvávajících problémů: (1) Sladění s vízovou politikou EU: nedostatečný soulad s vízovou politikou EU může vést ke zvýšení počtu nelegálních příjezdů a měl by být prioritně řešen u všech partnerů západního Balkánu, (2) Dohody o statutu agentury Frontex: Komise obdržela od Rady povolení vyjednat nové dohody o statutu s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem, které by umožnily rozmístění stálých jednotek Frontexu v těchto partnerských zemích. Taková dohoda již byla vyjednána a podepsána se Severní Makedonií a očekává se, že vstoupí v platnost začátkem roku 2023. Stávající dohody o statutu s Albánií, Černou Horou a Srbskem omezují rozmístění na společné hranici těchto zemí s EU (více v příspěvku „První společná operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže mimo EU spuštěna”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2019, v příspěvku „Frontex má působit v dalších zemích”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2020 a v příspěvku „Frontex a Západní Balkán posilují spolupráci”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2022). (3) Operační plány proti pašování: v listopadu 2022 bylo na ministerském zasedání EU pro země západního Balkánu o SVV zahájeno regionální operační partnerství proti pašování. To má posílit vynucování práva a justiční spolupráci proti pašeráckým sítím a zvýšit kapacitu správy hranic na západním Balkáně. Všechny hodnocené země nadále přijímají opatření k prevenci a boji proti organizovanému zločinu. Je však zapotřebí dalšího úsilí k řešení problémů s vnitřní bezpečností: (1) Korupce na vysoké úrovni: úsilí v boji proti korupci stále brzdí omezená kapacita a právní postavení protikorupčních agentur a také malý počet soudních řízení a odsouzení; (2) Boj proti organizovanému zločinu: všechny země by měly zintenzivnit boj proti nadnárodním sítím organizovaného zločinu ve spolupráci s Europolem a zvýšením své účasti na činnostech EMPACT; a (3) Zlaté pasy: země, které udělují občanství výměnou za investice, by měly takové systémy zrušit nebo se jich zdržet. Zlaté pasy zvyšují pro EU rizika související s bezpečností, praním špinavých peněz, daňovými úniky a korupcí. Komise bude i nadále sledovat plnění požadavků na uvolnění vízového režimu prostřednictvím schůzí vyšších úředníků, jakož i prostřednictvím pravidelných zasedání podvýboru pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost a dvoustranných a regionálních dialogů mezi EU a bezvízovými zeměmi. Sledování aspektů souvisejících s referenčními hodnotami pro uvolnění vízového režimu má být i nadále zahrnuto do každoročního balíčku Komise pro rozšíření a případně do jednání o přistoupení k EU. Komise bude i nadále podávat zprávy EP a Radě alespoň 1krát ročně.

Komise navrhuje akční plán pro západní Balkán v oblasti migrace

  • Akční plán identifikuje 20 operačních opatření rozdělených do 5 pilířů.
  • Těchto 5 pilířů se týká posílení hraniční správy, rychlejší azylové postupy a podpora přijímacích kapacit, boj proti pašování uprchlíků, zlepšování readmisní spolupráce a dosažení sjednocení vízové politiky.
  • Opatření se zaměřují na podporu činnosti ze strany partnerů ze západního Balkánu a ze strany EU.
  • Cílem plánu je posílit spolupráci v oblasti migrace a hraniční správy na západním Balkánu v souvislosti s perspektivou přistoupení do EU a jejich pokračujícícím úsilím harmonizovat jejich právo s právem EU.

Komise 5. 12. 2022 představila akční plán pro Západní Balkán v oblasti hraniční spolupráce, migrace a vízové politiky, aby se zaměřila na společné výzvy. Těchto 5 pilířů se týká posílení hraniční správy, rychlejších azylových postupů a podpora přijímacích kapacit, boje proti pašování uprchlíků, zlepšování readmisní spolupráci a dosažení sjednocení vízové politiky. Opatření se zaměřují na podporu činnosti ze strany partnerů ze západního Balkánu a ze strany EU. Cílem plánu je posilnit spolupráci v oblasti migrace a hraniční správy na západním Balkánu v souvislosti s perspektivou přistoupení do EU a jejich pokračujícícím úsilím harmonizovat jejich právo s právem EU. Nedávný vývoj podtrhuje potřebu nalézt řešení společných výzev na základě komplexního přístupu stanoveného v Novém paktu o migraci a azylu navrženém v roce 2020 (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Dle Komise je i nadále klíčové zajistit přijetí těchto reforem do konce probíhajícího legislativního období. Akční plán má stanovit řadu opatření k posílení podpory EU členským státům, které čelí zvýšenému migračnímu tlaku na trasách západního Balkánu. Nepravidelné pohyby na trasách západního Balkánu se letos výrazně zvýšily v důsledku několika faktorů, včetně ekonomických tlaků a nejistoty vyplývající z pokračujících konfliktů. Nesoulad bezvízového režimu s vízovou politikou EU rovněž přispívá ke zvyšujícímu se počtu lidí, kteří přilétají přímo letecky do zemí západního Balkánu a postupují dále do EU. EU a členské státy budou muset spolupracovat na dosažení cílů stanovených v tomto akčním plánu a na zajištění jeho účinného provádění. K tomuto účelu slouží podávání zpráv a sledování prostřednictvím stávajících mechanismů Komise a Rady. Tento akční plán má doplňovat probíhající práci zaměřenou na další klíčové migrační trasy do EU a má sloužit jako model pro vypracování podobných plánů, které se zabývají specifiky jiných migračních tras.

Platnost omezujících opatření EU byla prodloužena o další rok

  • Rada prodloužila platnost sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv.
  • Sankce se týkají jednotlivců i subjektů zodpovědných za závažné porušování a zneužívání lidských práv kdekoliv na světě.
  • Prodlouženo je o 1 rok do 8. 12. 2023.

Rada 5. 12. 2022 prodloužila platnost sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv vůči jednotlivcům a subjektům odpovědným za závažné porušování a zneužívání lidských práv kdekoli na světě o další rok, tedy do 8. 12. 2023. To znamená, že sankce se budou i nadále vztahovat na všech 17 osob a 5 subjektů uvedených na seznamu. Pro osoby, na něž se vztahují omezující opatření, platí zákaz cestování do EU a zmrazení majetku. Kromě toho osoby a subjekty v EU nesmějí osobám ani subjektům uvedeným na seznamu zpřístupňovat finanční prostředky. Tímto rozhodnutím EU potvrzuje odhodlání, s nímž při použití všech nástrojů odsuzuje veškeré porušování lidských práv bez ohledu na to, kde k němu dochází, a opětovně zdůrazňuje, že lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná. Globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv byl zaveden v prosinci 2020 (více v příspěvku „EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Umožňuje EU zaměřit se na fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány, které jsou odpovědné za závažné porušování a zneužívání lidských práv kdekoli na světě nebo se na těchto činnostech podílejí či jsou s nimi spojeny. EU vývoj v této oblasti sleduje, a tím zajišťuje, aby zařazení na seznam byla průběžně přezkoumávána (více v příspěvku „EU uložila omezující opatření vůči ruské Wagnerově skupině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021).

Komise podpoří demokratické aspirace v Bělorusku 25 mil. €

  • Komise přijala nový asistenční program v hodnotě 25 mil. €.
  • Tento program má i nadále podporovat zmobilizovaný běloruský lid, občanskou společnost, studenty, akademický personál a profesionál v budování demokracie.
  • Komise svou podporu vydává jako další pomoc v reakci na protesty v Bělorusku ze sprna 2020, které vyeskalovaly po zfalšovaných výsledcích prezidentských voleb.

Komise 7. 12. 2022 přijala nový asistenční program v hodnotě 25 mil. €. Tento program má i nadále podporovat zmobilizovaný běloruský lid, občanskou společnost, studenty, akademický personál a profesionál v budování demokracie. Po zfalšovaných prezidentských volbách v srpnu 2020 a následných masových represích vůči pokojným demonstrantům, občanské společnosti a sdělovacím prostředkům přijala EU v říjnu 2020 závěry o Bělorusku, kterými se řídí politika EU vůči Bělorusku (více v příspěvku „EU nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). V souladu s těmito závěry a s ohledem na zapojení Lukašenkova režimu do vojenské agrese Ruska proti Ukrajině EU rekalibrovala svou pomoc pryč od ústředních orgánů, postupně zavedla restriktivní opatření proti Lukašenkovu režimu a zvýšila svou podporu (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020). Nově přijatý program pomoci „EU4Belarus: Podpora společenské odolnosti a rozvoje lidského kapitálu“ má za cíl podpořit demokratické aspirace v Bělorusku. Má se zaměřit na podporu: (1) Aktivistů občanské společnosti na podporu demokratických změn a lidských práv v Bělorusku: Díky pomoci EU mohou aktivisté občanské společnosti pokračovat ve své práci navzdory velmi obtížné situaci na místě vzhledem k pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi; (2) Studentů a odborníků v přístupu k moderním příležitostem kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a učení, mimo jiné prostřednictvím stipendijního programu a usnadněním kontaktů mezi odborníky a organizacemi z Běloruska a EU: S podporou EU v současnosti získává stipendia více než 520 studentů a téměř 800 osob se účastní online školení za účelem posílení jejich odborných dovedností. Kromě toho se Bělorusové mohou ucházet také o krátkodobé odborné výměny, výzkumná stipendia a granty. Tato nová pomoc má financovat dalších 450 stipendií, 500 odborných výměn a poskytne další vzdělávací příležitosti. Tento program má zvyšovat celkovou podporu běloruského lidu na více než 30 mil. € v roce 2022. Od podvodných voleb v srpnu 2020 EU podpořila běloruský lid více než 100 mil. € na přímou pomoc obětem represe, občanské společnosti, nezávislým médiím, mládeži a stipendiím, malým podnikům, zdraví a kultuře.

EU přijala nový program na podporu hraniční správy s Tureckem

  • Nově přijatý balík v hodnotě 220 mil. € má sloužit na podporu uprchlíků a hraniční spravy v Turecku.
  • Dohromady tak celková finanční podpora EU pro Turecko přijatá v roce 2022 činí 1,235 mld. €.
  • Veškeré fondy jsou součástí dodatečných 3 mld. € oznámených v červnu 2021.
  • Balík asistence v hodnotě 1,235 mld. € se skládá ze 4 programů.

Komise 12. 2. 2022 přijala nový balík pomoci v hodnotě 220 mil. € na pomoc uprchlíkům a hraniční správu v Turecku. Dohromady tak celková finanční podpora EU pro Turecko přijatá v roce 2022 činí 1,235 mld. €. Tyto finance mají být použitý především na základní potřeby, asistenci těm nejzranitelnějším, socio-ekonomickou podporu a hraniční správu. Veškeré fondy jsou součástí dodatečných 3 mld. € oznámených v červnu 2021, v návaznosti na vyjádření Evropské rady, pokračovat v asistenci EU uprchlíkům v Turecku i v letech 2021–2023. Turecko hostí největší uprchlickou komunitu na světě, přibližně 4 mil. uprchlíků, od roku 2015. To zahrnuje 3,6 mil. registrovaných syrských uprchlíků a 330 tis. registrovaných uprchlíků z jiných zemí. Turecko nadále vyvíjí úsilí na přijímání a podporu uprchlíků a migrantů. Od roku 2015 EU zmobilizovala 9,5 mld. € pro uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku. To zahrnuje jako klíčovou součást prohlášení EU-Turecko z roku 2016 nástroj pro uprchlíky v Turecku ve výši 6 mld. € , z toho 3 mld. € z rozpočtu EU a 3 mld. € od členských států EU. Z obálky nástroje bylo dosud vyplaceno více než 4,9 mld. €. Kromě toho EU v roce 2020 přidělila uprchlíkům v Turecku více než 535 mil. € na překlenovací humanitární financování. V návaznosti na zasedání Evropské rady ve dnech 24.–25. 6. 2021, která požádala o pokračování podpory EU pro uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku na období 2021–2023, navrhla Komise v červenci 2021, aby byly v Turecku přiděleny další 3 mld. € jako součást širšího balíku 5,7 mld. € na podporu uprchlíků v regionu. Počátečních 860 mil. € z tohoto dodatečného finančního rámce bylo přijato již v roce 2021 a zbytek má být přidělen v roce 2023. Balík pomoci ve výši více než 1,2 mld. €  se skládá ze 4 programů: (1) 400 mil. € na pokračující hotovostní pomoc na podporu uprchlíků uspokojujících jejich každodenní základní potřeby v rámci nouzové sociální záchranné sítě (ESSN), jednoho z vlajkových programů v rámci Facility for Refugees v Turecku. V rámci strategie přechodu od humanitární podpory k rozvojové pomoci pokračuje 4. fáze ESSN v poskytování hotovostní pomoci a zároveň posiluje vazby a cesty k přístupu na trh práce; (2) 234 mil. € na projekty provádějící tureckou strategii zaměstnanosti a udržitelný sociálně-ekonomický program pro uprchlíky. Tato pomoc se zaměří na zvýšení zaměstnatelnosti uprchlíků, mimo jiné poskytováním odborné přípravy a školení dovedností; (3) 381 mil. € na pokračování programu Complementary-ESSN zaměřeného na poskytování peněžní podpory pro nejzranitelnější uprchlíky (starší osoby, handicapované atd.) a (4) 220 mil. € na podporu dalších opatření hraniční kontroly na východní hranici Turecka. Tento program má financovat zejména nové vybavení (sledovací stožáry, kamery, osvětlovací systémy) na hranici s Íránem a Irákem, jakož i školení úředníků v záležitostech, jako je používání technologií správy hranic, migrační právo, humanitární správa hranic, základní práva a reagovat na rozsáhlé smíšené migrační toky.

Rada se dohodla na navýšení stropu pro EPF v roce 2023

  • Rada se dohodla na navýšení celkového stropu pro Evropský mírový nástroj (EPF) pro rok 2023 o 2 mld. €.
  • Celkově má mít k dispozici EPF strop do roku 2027 až 5,5 mld. €.
  •  V důsledku toho bylo 86 % celkového finančního stropu na období 2021–2027 již přiděleno v roce 2022, a proto bylo nutné 1. zvýšení.

Rada se 12. 12. 2022 dohodla na navýšení celkového stropu pro Evropský mírový nástroj (EPF) pro rok 2023 o 2 mld. €. Rada tak učinila pro zajištění finanční udržitelnosti. Celkově má mít nyní k dispozici EPF strop do roku 2027 až 5,5 mld. € (v cenách za rok 2018). EPF byl zřízen v březnu 2021 za účelem financování všech akcí SZBP týkajících se vojenských a obranných záležitostí s cílem předcházet konfliktům, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu. EPF má zejména umožňovat EU financovat akce určené k posílení kapacit zemí mimo EU a regionálních a mezinárodních organizací ve vztahu k vojenským a obranným záležitostem (více v příspěvku „Rada schválila Evropský mírový nástroj”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2021). EPF je mimorozpočtový nástroj a má celkový finanční strop ve výši 5 mld. € € v cenách roku 2018 pro období 2021–2027, přičemž roční stropy se pohybují od 420 mil. € v roce 2021 do 1,132 mld. € v roce 2027. Příspěvky členských států jsou stanoveny na základě rozdělovacího klíče HND. Díky EPF EU dosud podporuje ukrajinské ozbrojené síly prostřednictvím 6 po sobě jdoucích podpůrných balíků, stejně jako mnoho dalších zemí jako: Mosambik, Gruzie, Moldavská republika, Republika Mali, Somálsko, Niger, Bosna a Hercegovina, Libanon a Mauretánie, stejně jako vojenské složky operací na podporu míru pod vedením Afričanů a mnohonárodní jednotky, jako je balkánská lékařská pracovní skupina. V důsledku toho bylo 86 % celkového finančního stropu na období 2021–2027 již přiděleno v roce 2022, a proto bylo nutné 1. zvýšení. Dohoda bude formalizována na začátku roku 2023, kdy má být předložen návrh na změnu rozhodnutí Rady (SZBP) č. 509/2021. 

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality