Debata o omezení cen energií či reformě energetického trhu dnes čeká prezidenty a premiéry zemí Evropské unie. Během jednodenního summitu v Bruselu se budou bavit i o další podpoře Ukrajiny či aktuálním sporu o státní subvence se Spojenými státy. Měli by rovněž potvrdit status kandidátské země pro Bosnu a Hercegovinu. Pro českého premiéra Petra Fialu bude summit poslední vrcholnou schůzkou s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.
Nejdelší diskusi během celodenní schůzky očekávají diplomaté okolo tématu energetiky a souvisejících ekonomických otázek. Jedním z posledních nedotažených témat, u nichž chce Česko za svého předsednictví přivést evropské země k dohodě, je omezení cen plynu. Někteří lídři chtějí o této dlouhodobě sporné věci, v níž by mohla přinést průlom ministerská schůzka příští pondělí, hovořit i dnes. Debatu povedou také o dlouhodobé reformě energetického trhu chystané na příští rok či o plánu Evropské komise umožnit větší státní podporu firem při přechodu na obnovitelné energie. Státy jsou rozdělené v pohledu na to, zda nové subvence financovat z nevyužitých zdrojů současného rozpočtu či si vzít novou společnou půjčku. Rozuzlení této debaty však diplomaté dnes neočekávají.
Vedle energetiky a ekonomiky se bude summit zabývat také situací na Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj k účastníkům promluví prostřednictvím videohovoru. Summit patrně bude moci uvítat schválení makroekonomické pomoci 18 miliard eur, které by měly Kyjevu začít chodit v pravidelných intervalech od ledna. V závěrech se pravděpodobně objeví i dvoumiliardové navýšení fondu, z něhož EU platí zbraně pro Ukrajinu. Lídři se budou zabývat i novými sankcemi proti Rusku, na jejichž detailech se státy zatím nedomluvily.
Šéfové států a vlád se budou věnovat rovněž vývoji kolem amerického investičního plánu, který má v rámci podpory ekologických technologií zvýhodnit americké firmy. Země EU varovaly Washington před možnými protiopatřeními na podporu evropských společností a současná jednání podle unijních činitelů přinášejí náznaky možné dohody.
V rámci debaty o vztazích se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu bude podle diplomatů zřejmě rezonovat i téma migrace, které v současnosti kvůli novému nárůstu počtu lidí mířících do Evropy opět zaměstnává úřady některých unijních států.
Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
Z dnešního summitu Evropské unie také vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
„Dáme komisi mandát pro začátek roku 2023, abychom měli evropskou odpověď na IRA,“ řekl Macron v odkaze na zkratku zákona ukotvujícího americkou podporu pro firmy vyrábějící v severní Americe. Zákon je označován za největší investici USA do boje proti změně klimatu a je jedním z největších úspěchů administrativy amerického prezidenta Joea Bidena, v EU ale vyvolává rostoucí obavy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v posledních dnech prosazuje i zřízení nového fondu, který by zajistil, že EU bude v příštích letech „lídrem v oblasti čistých technologií“. Názory na věc se ovšem různí a například Německo se k novému programu založenému na velkých společných půjčkách staví skepticky.
Zdroj: ČTK, Evropská rada
