Úspěchy českého předsednictví – listopad

Předsednictví České republiky v Radě EU vbíhá do cílové rovinky a cestou postupně sklízí plody své téměř půlroční práce. V listopadu se povedlo dovést členské státy k dohodě o dalších opatřeních pro řešení energetické krize, dojednat rozpočet EU na rok 2023, úspěšně uzavřít další části klimatického balíčku Fit for 55 nebo zamítnout uznávání ruských pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie.

Energetika: Dohoda o společných nákupech plynu a solidární opatření v případě jeho nedostatku

Ministři energetiky se sešli už na čtvrté mimořádné Radě pro energetiku svolané během českého předsednictví. Jejich cílem bylo domluvit se na dalších opatřeních, která pomohou vyřešit energetickou krizi vyvolanou přerušením dodávek plynu z Ruska. Pro zajištění energetické bezpečnosti v EU pro tuto zimu i zimy následující se ministři energetiky dohodli na dalším balíčku opatření zaměřeném na společné nákupy plynu a solidaritu v případě zastavení jeho dodávek. Díky nim budou státy EU při nákupech plynu spolupracovat, což významně vylepší jejich vyjednávací pozici na světových trzích a usnadní plnění plynových zásobníků na příští zimu. Ruský plyn bude ze společných nákupů vyloučen. Dohoda rovněž zavádí povinnost členských států vzájemně se podělit o plyn v případě, že některý z nich bude trpět akutním nedostatkem plynu pro svou výrobu elektřiny.

Ministři dále schválili rychlejší povolování výstavby projektů v oblasti obnovitelné energie. Jeho cílem je rovněž zbavit se závislosti na ruských zdrojích energie. Oba návrhy byly schváleny, ministři energetiky by je měli finálně potvrdit během příštího mimořádného zasedání v polovině prosince, kdy by se měl schválit i dlouho očekávaný návrh Komise na zastropování cen plynu.

Finance a obchod: Rozpočet EU, bankovní reforma a konec ekonomického nátlaku na EU

Dlouhé a napínavé jednání o rozpočtu EU na příští rok skončilo dohodou na poslední chvíli. Kdyby se totiž českému předsednictví a Evropskému parlamentu nepodařilo dohodnout do půlnoci 14. listopadu, musela by Komise předložit nový návrh. K dohodě ale došlo a rozpočet už byl také formálně schválen. Celkově počítá s 186,6 miliardami eur, což je oproti letošnímu rozpočtu nárůst o 1,1 procenta. Největší částky připadnou na zemědělskou politiku, kohezní fondy nebo politiku sousedství.

Rada také rozhodla o úpravě letošního rozpočtu přidělením celkem 668 milionů eur sedmi členským státům, které postihly v minulém roce živelní katastrofy jako povodně, erupce sopek nebo zemětřesení. Prostředky z Fondu solidarity EU budou moci čerpat na odstraňování následků těchto událostí.

Velkým pokrokem ve finanční oblasti bylo dohodnutí společné vyjednávací pozice států EU na provádění bankovních reforem podle mezinárodních dohod Basel III. Ty v reakci na celosvětovou finanční krizi z roku 2008 stanovují nové způsoby regulace, dohledu a řízení bank. Měly by zvýšit jejich odolnost v případě podobných hospodářských otřesů. Nyní mohou na základě obecného přístupu ohledně revize směrnice a nařízení o kapitálových požadavcích začít trialogy s Evropským parlamentem.

Rada přijala také vyjednávací pozici pro jednání s Evropským parlamentem ohledně nástroje, který EU umožní bránit se v případě, že na ni budou třetí země vyvíjet ekonomický nátlak. Takzvaný protinátlakový nástroj (ACI) má primárně odradit země od použití nátlaku, nabízí ale také možnost uvalit opatření v podobě zvýšení cel, zavedení dovozních a vývozních licencí nebo omezení v oblasti veřejných zakázek a přímých zahraničních investic. Opatření budou použita až jako poslední možnost v případě, že se nepodaří smírčí cestou přimět zemi vyvíjející hospodářský nátlak na EU k jeho ukončení.

Ministři se shodli také na nových pravidlech, která budou předcházet škodlivé daňové soutěži a vyhýbání se daňovým povinnostem. Revize Kodexu pro zdanění podniků, jenž nebyl změněn od roku 1997, tak rozšiřuje škálu daňových opatření, která budou podléhat přezkumu a kontrole, aby byla spravedlivě aplikována napříč EU.

Klima: Celosvětová konference a další dva úspěchy z balíčku Fit for 55

Předsednická země má kromě řízení jednání členských států v Bruselu na starosti i zastupování EU navenek. Česká delegace reprezentovala všech 27 států na 27. konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Nejvýraznějším výsledkem summitu byla dohoda na zřízení nového fondu k financování „ztrát a škod“. Jde o prostředky pro zvláště zranitelné rozvojové země globálního jihu na nápravu sucha, záplav, požárů a dalších dopadů globálního oteplování, jimž čelí v důsledku emisí převážně z vyspělých států. EU, která je největším světovým přispěvatelem na financování klimatických opatření, se podařilo dohodnout, aby do budoucího fondu v principu přispívaly i země, které se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté.

Kromě toho se v oblasti klimatu podařilo schválit další dva návrhy z balíčku Fit for 55. Čeští vyjednavači dosáhli během dlouhého nočního jednání s Evropským parlamentem dohody na takzvaném nařízení o sdílení úsilí. EU jako celek by měla do roku 2030 snížit emise v odvětvích jako jsou silniční doprava, zemědělství, budovy nebo odpady o 40 procent ve srovnání s rokem 2005. Ne všechny země ale budou snižovat emise stejně. V případě České republiky by mělo snížení představovat 26 procent. 

Dohodou skončilo také několikahodinové jednání s Evropským parlamentem o snižování a pohlcování emisí CO2 při využívání půdy a v lesnictví (takzvaný sektor LULUCF). Konečný příspěvek tohoto sektoru k dosažení klimatické neutrality, hlavního cíle balíčku Fit for 55, je v dohodě nastaven na 310 milionů tun ekvivalentu CO2. Spolu s dřívější dohodou o zpřísnění emisních norem CO2 pro automobily a dodávky se tak jedná o třetí schválený návrh z klimatického balíčku, o dalších částech se stále jedná. Pokračují trialogy ohledně revize systému EU pro obchodování s emisemi, sociálního klimatického fondu nebo o směrnicích o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích.

Zahraniční věci a bezpečnost: Výcvik ukrajinských vojáků a další sankce na Írán

V polovině listopadu EU zahájila pomocnou vojenskou misi EUMAM. Mise má poskytnout výcvik až 15 000 příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil a bude probíhat na různých místech na území členských států EU. Pokračuje tak podpora válkou zmítané Ukrajiny a EU v ní hodlá nepolevit.

EU rozšířila sankční seznam vůči Íránu. Kvůli podílu na porušování lidských práv na něj zařadila dalších 29 osob a tři subjekty. Jsou mezi nimi například čtyři členové jednotky, která zatkla Mahsu Amíníovou, íránský ministr vnitra Ahmad Vahidi stojící v čele státních donucovacích orgánů nebo íránská státní televizní vysílací společnost Press TV odpovědná za produkci a vysílání vynucených přiznání režimem zadržených osob. Sankce spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku.

K uvalení dalších sankcí přistoupila EU také kvůli přetrvávající hrozbě představované chemickými zbraněmi. Zmrazení majetku a zákaz cestování do EU se nově týká deseti osob spojených s otravou Alexeje Navalného a subjektu spojeného s výrobou nosičů chemických zbraní v Sýrii.

Ministři pro rozvojovou spolupráci se schválením závěrů Rady ke snižování rizik a katastrof ve vnější činnosti EU rozhodli klást větší důraz na předcházení krizím před jejich vypuknutím. České předsednictví dále dojednalo závěry Rady k Akčnímu plánu pro mládež ve vnější činnosti EU, které mají mimo jiné celosvětově posílit zapojení mladých lidí do politické sféry a usnadnit jejich mobilitu. České předsednictví také zveřejnilo vodítka, která pomohou spolupráci humanitárních, rozvojových a bezpečnostních aktérů v partnerských zemích.

Vízová politika a ochrana hranic: Jednání o migraci, zamítnutí pasů z Ruskem okupovaných území a krok ke zrušení víz pro Kosovo

Ministři vnitra se kvůli sílícím migračním tokům sešli na mimořádné Radě pro vnitřní věci. Diskutovali o tom, jak se bránit nelegální migraci a potvrdili jednotu, se kterou bude EU k této výzvě přistupovat. Ještě před tím se členské státy také shodly na posílení spolupráce agentury Frontex s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem na ochraně vnější hranice EU.

Ruské cestovní doklady vydané na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie nebudou uznávány v schengenském prostoru. Jednotlivé státy EU je neakceptují již nyní, české předsednictví ale vyjednalo k těmto dokumentům jednotný unijní přístup. Podle dohody s Evropským parlamentem nebude na jejich základě možné překročit hranice schengenského prostoru nebo získat v EU víza.

Kosovanům se přiblížila možnost bezvízového cestování do EU. Nová pravidla by jim mohla asi za rok umožnit cestování do EU bez víza. Po letech odkladů našlo české předsednictví ohledně kosovských pasů kompromis a Rada tak má společnou pozici, se kterou může začít trialog s Evropským parlamentem.

Rada EU a Evropský parlament se dohodly na podobě nové směrnice o výměně informací. Policie a další donucovací orgány díky ní budou mít jednodušší přístup k informacím o trestné činnosti v jiných členských státech, což velmi usnadní jejich práci. Zároveň se tak předejde tomu, aby mohli pachatelé trestné činnosti své aktivity skrývat přestěhováním se do jiného státu EU. V dalším trialogu bylo také dosaženo předběžné politické dohody k dosud otevřeným zásadním otázkám balíčku návrhů o e-důkazech. Další práce na technické úrovni a potvrzení členských států ještě budou následovat.

České předsednictví uzavřelo i trialog ke vztahům EU a Velké Británie. Dosažená dohoda je pojistkou na ochranu jednotného trhu EU pro případ, že by Spojené království neplnilo brexitové dohody.

Technologie: Družicový systém EU, vyšší kyberbezpečnost systémů EU a digitální deklarace

Českému předsednictví se povedlo dojednat dohodu o vybudování stovek družic EU, které zvýší bezpečnost spojení. Celý systém ponese název IRIS2 (z anglického Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite). Celkově bude na program vyčleněno 2,4 miliardy eur. Satelity zajistí spolehlivé připojení pro kritickou infrastrukturu, systémy státní správy i soukromého sektoru. Satelitní spojení by mělo nahradit výpadky pozemní komunikace v případě kybernetických útoků nebo živelních katastrof.

Členské státy se pod českým předsednictvím také dohodly na společné výchozí pozici pro jednání s Evropským parlamentem ohledně zvýšení kybernetické bezpečnosti v orgánech a institucích EU. Návrh vzniknul jako reakce na stále častější kybernetické útoky.

V listopadu se také podařilo dohodnout na prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Rada, Evropský parlament a Komise se v něm přihlásily k ochraně a propagaci evropských hodnot – jako jsou demokracie, rovnost nebo udržitelnost – v digitálním světě. Text deklarace by měl v polovině prosince za členské státy slavnostně podepsat český premiér Petr Fiala společně s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen.

Úspěšně skončilo také jednání českého předsednictví s Evropským parlamentem o bezpečnosti výrobků. Nové nařízení aktualizuje stávající pravidla tak, aby fungovala i pro nákupy na internetu a aby zboží, které se v EU prodává, bylo bezpečné a odpovídalo evropským normám.

Závěry Rady k politice soudržnosti a školství

Rada ministrů odpovědných za politiku soudržnosti schválila závěry Rady ohledně politiky soudržnosti. Vyzdvihuje její přínos pro kvalitu života občanů členských států a její pozitivní vliv na konkurenceschopnost EU, na odstraňování rozdílů mezi regiony a na přechod na moderní digitální udržitelné hospodářství. Do budoucna se v textu hovoří o tom, že politika soudržnosti je politikou pro všechny regiony a je zdůrazněna důležitost hledání řešení specifických výzev, ve kterých se regiony EU nacházejí.

České předsednictví také otevřelo diskuzi ohledně tématu, kterému se zatím nevěnovala taková pozornost. Na základě zkušeností z pandemie covid-19 přijali ministři pro vzdělávání závěry Rady k osobní pohodě v digitálním vzdělávání. Úspěšné využívání digitálních technologií by mělo ve školách přispívat k vytváření příjemného a bezpečného prostředí pro žáky i učitele. Ministři se také zaměřili na problematiku předčasného ukončování školní docházky. Shodli se na doporučeních Rady, která by měla vést ke školnímu úspěchu a zlepšit výkony slabých výsledků žáků v základních znalostech a dovednostech jako je čtení, matematika a přírodní vědy. Už po několikáté se k jednání 27 ministrů EU přidali jejich ukrajinští protějšci. Ministr Serhij Škrlet zaslal videoposelství ministrům školství, ministr Oleksandr Tkačenko se pak osobně zúčastnil jednání ministrů kultury, kde poukázal na rozsah škod na kulturních institucích napáchaný ruským ostřelováním ukrajinských měst.

Zdroj: EU2022.cz

Sdílet tento příspěvek