Může Evropa prostřednictvím zelené a digitální transformace vystoupit ze stínu USA a Číny?

Evropská unie v nedávné době odhalila velice ambiciózní plány na zelenou a digitální transformaci, prostřednictvím kterých chce zvýšit svoji globální konkurenceschopnost. Jak mohou být procesy, směřující k transformaci, modernizaci a dekarbonizaci urychleny? Jak nejlépe posílit technologický vývoj v Evropě? A jaké konkrétní nástroje jsou v současnosti na úrovni EU na stole? O tom hovořili účastníci panelové debaty uspořádané v rámci konference Prague European Summit 2022.

Debaty se zúčastnili náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko, představitel think-tanku European Policy Centre Georg Emil Riekeles a zástupkyně střediska IRENA Innovation and Technology Centre Martina Lyonsová. Debatu moderovala Eva Faltusová z portálu Euractiv.

Evropa je v mnoha oblastech lídrem a tím, kdo určuje standardy

„Nejsem si jistý, zda je Evropa skutečně ve stínu USA a Číny,“ pronesl na úvod svého vystoupení Očko. Je přesvědčený, že Evropa v mnoha oblastech vede a plní roli aktéra určujícího globální standardy a pravidla. Jaké nástroje má Evropa k dispozici, aby uplatňovala svůj vliv v technologické oblasti? Podle Očka jde jednak o právní nástroje, jako jsou nařízení, jednak o podpůrné, zejména finanční nástroje.

Lyonsová považuje průmyslové strategie za extrémně důležité, neboť nám kromě jiného umožňují porozumět nejnovějšímu vývoji. Za velmi naléhavou pokládá nutnost urychlit procesy dekarbonizace, neboť míra vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého se v posledním roce oproti situací před pandemií covid-19 zvýšila. Pozornost je třeba soustředit na oblasti železárenského a ocelárenského průmyslu, chemického průmyslu, dále na problematiku těžby a zpracování hliníku a v neposlední řadě obecně na způsoby, jakými jsou zpracovávány nerostné suroviny. Současné problémy Lyonsová člení do třech okruhů. Zaprvé v některých segmentech průmyslu nabídka nestačí poptávce, zadruhé těžba určitých klíčových surovin je koncentrována do malého počtu států, zatřetí problematickou oblast představuje environmentální a sociální udržitelnost.

V současném světě nelze oddělit základy ekonomiky od základů bezpečnosti

„Dvojí transformace je zároveň velkým společenským transformačním projektem,“ nepochybuje Riekeles, který zároveň dodal, že v současnosti musíme zohlednit novou perspektivu ekonomické bezpečnosti. „Otevřená strategická autonomie je nyní už spíše nekontroverzní koncept,“ naznačil Riekeles, že nutnosti zajistit strategickou odolnost evropského průmyslu bez přílišných závislostí na vnějším světě již dnes mnoho Evropanů neoponuje. Expert zároveň připomněl výrok Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, jenž prohlásil, že se ukázalo jako naivní představa domnívat se, že budeme žít ve světě, v němž bude možné oddělit základy ekonomiky od základů bezpečnosti.

Jak by tedy měla vypadat reakce na problémy a výzvy, jimž Evropa čelí? Podle Riekelese neexistuje univerzální všelék, ale určitě bude zapotřebí chránit a rozvíjet jednotný evropský trh, zároveň by Evropa měla být otevřená obchodu a investicím a v neposlední řadě by měla usilovat o zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců a omezení závislostí.

Jaké konkrétní kroky podle diskutujících nyní mohou zajistit pokrok? Očko uvedl několik aktuálně připravovaných legislativních návrhů v digitální oblasti – Akt o datech, Akt o umělé inteligenci a Akt o čipech. Samotný fakt, že EU s těmito normami přichází, podle něj představuje náznak nové průmyslové strategie, ve které chce být Evropa po technologické stránce suverénnější, avšak zároveň rozvíjet multilaterální spolupráci se zeměmi, jež sdílí naše hodnoty. Česká republika v souvislosti s tím patří mezi velké podporovatele transatlantické spolupráce mezi EU a USA.

EU nechce regulovat prosperitu, ale konkrétní problémy

Riekeles o významu dat pro současnou ekonomiku a průmysl nepochybuje: „Data sehrávají klíčovou roli,“ je přesvědčen a dodává: „Stačí se podívat na to, z čeho profitují společnosti, které patří mezi nejbohatší na světě.“ Dojde-li však řeč na rozsáhlou regulaci, nabádá k obezřetnosti: „EU nechce regulovat prosperitu.“ Regulace by podle něj měla nastoupit ve chvíli, kdy se objeví určitý konkrétní problém či znepokojivý faktor. Riekeles rovněž upozornil na to, že každá z citovaných norem sleduje specifický cíl, například Akt o čipech je výrazem snahy Evropy o získání většího podílu na světovém trhu s polovodiči za účelem zajištění větší bezpečnosti dodavatelského řetězce.

Pozici EU nepodceňuje ani Lyonsová: „EU je lídrem v technologickém vývoji.“ Za problém označuje to, že současné globální diskuze jsou výrazně politizované, což vyvolává reakci v podobě snah o lokalizaci výroby a dodavatelských řetězců. To ovšem podle odbornice nemusí být vždy krok správným směrem. „Musíme nalézt cestu, jak mluvit s Čínou,“ domnívá se Lyonsová, podle které se v průmyslovém a technologickém rozvoji musí jednat o skutečně globální úsilí. Pro úspěšné zvládnutí ekologické i digitální transformace mají stěžejní význam inovace, čehož si je dobře vědom Petr Očko. EU podle něj disponuje kvalitním výzkumem, například program Horizont Evropa pokládá Očko za jeden z celosvětově nejúspěšnějších a nejrozsáhlejších programů na podporu výzkumu. Kromě tohoto programu zmínil Očko i nový program Digitální Evropa, jenž se zaměřuje na výzkum a vývoj specificky v digitální oblasti a podporuje například zavádění nových technologií (včetně vysoce výkonných počítačů), posilování kybernetické bezpečnosti či rozvíjení digitálních dovedností. Právě ve vzdělávání podle Očka spočívá odpověď na otázku, proč je v Evropě méně digitálních startupů než v USA. „Evropské vzdělávací systémy (například ten český) jsou často velice tradičně laděny a nepodporují do takové míry rozvoj podnikatelského ducha,“ vysvětlil.

Je potřeba nalézt rovnováhu mezi regulací a inovací

Rozdíly Očko spatřuje i v samotném pojetí regulace. V Evropě je zvykem vytvářet regulatorní rámec v předstihu tím, že jsou nejprve identifikovány digitální nástroje a aplikace, jež s sebou mohou přinášet určité riziko, a poté se v návaznosti na to vytváří kontrolní a certifikační mechanismy. V zámoří je přístup odlišný, oblast se obvykle nereguluje dopředu a používány jsou spíše nařízení nižší právní síly či programové a metodické dokumenty. Očko ovšem zároveň zdůraznil, že Evropa musí zajistit, aby regulace nepůsobila na úkor inovací. „Musíme nalézt vhodnou rovnováhu mezi regulací a inovací,“ řekl Očko. S ním souhlasila i Lyonsová, podle které potřebujeme nejen skvělé technologie, ale zároveň kvalitní podpůrné prostředí umožňující jejich rozvoj. „Technologie je zásadní dlouhodobý určující faktor jak pro naši ekonomiku, tak pro naši bezpečnost,“ nenechal nikoho na pochybách o významu technologií pro naši budoucnost Riekeles.

Účastníci debaty Petr Očko, Martina Lyonsová, Georg Emil Riekeles a moderátorka Eva Faltusová (vlevo).

Autor: Petr Pospíšil, Úřad vlády ČR

Zdroj: Pixabay

Miniplenární zasedání Evropského parlamentu 1. a 2. února 2023

V Bruselu dnes začalo miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Eruoposlanci se v následujících dvou dnech zaměří na přípravu mimořádného zasedání Evropské rady, transparentnost a cílení politické reklamy, situaci v Afghánistánu, přípravu summitu EU-Ukrajina a…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛🇪🇺 V Bruselu dnes skončilo dvoudenní miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Témata, kterým se europoslanci věnovali, jsme pro vás shrnuli zde ⤵️

https://euroskop.cz/2023/02/02/v-bruselu-probehlo-miniplenarni-zasedani-evropskeho-parlamentu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.