Bezpečný a inovativní digitální ekosystém: Nová Evropská inovační agenda

Ve dnech 3. – 4. listopadu Praha hostila jednu z předních událostí českého předsednictví v Radě EU, mezinárodní konferenci zaměřenou na bezpečnost v digitálním prostoru nazvanou EU Secure and Innovative Digital Future. Program druhého dne konference byl zaměřen na podporu inovací, spolupráci s důvěryhodnými partnery, rozvoj bezpečné umělé inteligence a datové ekonomiky včetně přeshraničních datových toků či na hrozbu dezinformací v online prostředí.

Evropská komise v posledních letech velmi aktivně usiluje o zajištění bezpečného a inovativního digitálního ekosystému. Za tímto účelem Komise zavedla řadu iniciativ, které se snaží stanovit podmínky a pravidla pro fungování v digitálním prostředí. V této souvislosti byla představena nová Evropská inovační agenda, jejíž cílem je postavit Evropu do pozice předního hráče na světové inovační scéně.

Budou navrhovaná opatření k dosažení těchto ambiciózních cílů stačit? V rámci druhého dne konference se této otázce věnoval diskuzní panel nazvaný Bezpečný a inovativní digitální ekosystém: Nová Evropská inovační agenda, kterého se zúčastnil francouzský ministr pro digitální tranzici a telekomunikace Jean-Noël Barrot, náměstek ministra průmyslu a obchodu a pověřený generální ředitel agentury CzechInvest Petr Očko, vedoucí v oblasti rizikového kapitálu pro digitální ekonomiku v Evropském investičním fondu v Lucemburku Oscar Farres a poradce Evropské komise v oblasti technologických inovací, digitální transformace a kybernetické bezpečnosti Peter Kerstens.

Diskuzní panel zahájil Jean-Noël Barrot, který zdůraznil, že s tím, jak se technologie vyvíjejí, je třeba se neustále adaptovat. K tomu, aby Evropa byla na popředí technologického vývoje je zapotřebí trvat na dodržování pravidel jednotného trhu EU a tím pádem z ekonomického hlediska chránit evropské občany. Je ale nutné činit to tak, aby nevznikaly překážky omezující technologický rozvoj. Evropa podle Barrota má na to, aby zaujala vůdčí pozici mezi ostatními světovými technologickými velmocemi. Inovace se podle něj ovšem nemohou šířit a rozvíjet bez politické podpory. I proto od roku 2017 klade francouzská vláda na toto téma zvýšený důraz.

Aby se Evropa dostala v oblasti inovací do popředí, je podle Barrota třeba nastavit ambiciózní politické cíle. Jako příklad vyzdvihl novou Evropskou inovační agendu, která je navržena tak, aby z Evropy udělala vedoucího hráče v rámci globální inovační scény, a to především v deep tech sektoru. Aby Evropa těchto ambiciózních cílů dosáhla, hlavní prioritou by podle něj měla být podpora scale-upů a řešení problému nedostatku kvalifikovaných lidí, který je v Evropě stále jednou z hlavních překážek rozvoje. Řešením je podle něj podpora a procesní zjednodušení imigrace vysoce vzdělaných osob do Evropy, která se na francouzské úrovni projevila jako velmi efektivní nástroj.

Na Barrota navázal Petr Očko, jenž začal tím, že inovace mohou být odpovědí na mnoho změn a výzev, kterým nyní čelíme. Shrnul, že v posledních letech bylo na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států přijato mnoho kroků, které nás posunuly blíže na cestě k technologické suverenitě a strategické autonomii. Jmenoval zejména vznik sítě evropských digitální inovačních hubů (tzv. EDIHs), v současné době vznikající síť testovacích a experimentální zařízení (TEF) díky níž budou poskytovatelé technologií moci získat technickou podporu pro testování svých nejnovějších softwarových a hardwarových řešení a v neposlední řadě již zavedenou síť Evropských center excelence.

Za úspěch Petr Očko označil také projekt Evropské observatoře digitálních médií, která zastřešuje již osm hubů v rámci celé Evropské unie, z nichž jeden se nachází v Praze. Jako další z plánovaných projektů s obrovským potenciálem na závěr Petr Očko zmínil projekt přeměny pražského Strahovského stadionu na technologický hub, který podle Očka přitáhne do Prahy startupy i nadnárodní technologické společnosti z České republiky i ze zahraničí a podpoří snahy přilákat do naší země vysoce kvalifikované osoby a tím i investice.

Dalším řečníkem byl Oscar Farres, který poukázal na to, že z pohledu Evropského investičního fondu je velmi důležitá spolupráce se soukromou sférou. Farres vysvětlil, že Evropský investiční fond poskytuje rizikové investice malým a středním podnikům, a to zejména nově vzniklým a technologicky zaměřeným společnostem, a přebírá také záruky vůči finančním institucím tím, že za půjčky malým a středním podnikům ručí. Jako neméně důležitý pak Farres označil program InvestEU, který vznikl na podporu investiční aktivity v Evropské unii, a jednou z jehož prioritních oblastí je právě výzkum, inovace a digitalizace.

Na roli finančního sektoru v podpoře inovací se zaměřil Peter Kerstens, podle kterého tato oblast hraje nezastupitelnou roli prostředníka, který zajišťuje přesměrování finančních prostředků k inovátorům. Zároveň je ovšem finanční sektor silně regulovaný, což je podle Kerstense sice nezbytné, za důsledek to ovšem má ztrátu flexibility v investování. Proto nyní Evropská komise pracuje na alternativním nástroji postaveném na tržním financování, který umožní propojit investory a technologické společnosti bez rigidity přítomné ve finančním sektoru.

Autor: Euroskop.cz

Zdroj: Unsplash

V Kyjevě proběhl summit EU–Ukrajina

Na 24. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou se předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛🇪🇺 V Bruselu dnes skončilo dvoudenní miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Témata, kterým se europoslanci věnovali, jsme pro vás shrnuli zde ⤵️

https://euroskop.cz/2023/02/02/v-bruselu-probehlo-miniplenarni-zasedani-evropskeho-parlamentu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.