Vnitřní trh v říjnu 2022

Instituce se dohodly na úpravě normalizačních pravidel EU, Komise urychluje práci na posílení evropské odolnosti, EU dosáhla pokroku v oblasti unie kapitálových trhů

  • Rada a EP se dohodli na pravidlech pro harmonizované normy
  • Komise chce více posílit odolnost kritické infrastruktury
  • Komise chce zvýšit atraktivitu investičních fondů, konkrétně ELTIF

Krátce…

Instituce se dohodly na úpravě normalizačních pravidel EU

  • Rada a EP dosáhly předběžné dohody o návrhu na změnu nařízení o evropské normalizaci.
  • V nařízení se stanovují postupy vypracování harmonizovaných norem v rámci EU.
  • Díky harmonizovaným normám by mělo být snazší uvádět výrobky na jednotný trh, čímž se má posílit konkurenceschopnost EU.
  • Normy EU mají zajišťovat, aby výrobky, jako jsou hračky či domácí spotřebiče, byly v souladu s právními předpisy EU, aby byly interoperabilní, bezpečné pro občany a šetrné k životnímu prostředí.

Instituce se 12. 10. 2022 předběžně dohodly na návrhu na změnu nařízení o normalizačních pravidlech EU. Harmonizované normy, které na žádost Komise vypracovává 1 z evropských normalizačních organizací, jsou všeobecně uznávaným nástrojem podpory technické shody výrobků. Jejich široké, i když dobrovolné používání výrobci v celé EU umožňuje splnit základní požadavky na výrobky stanovené právními předpisy EU. Evropské normy mají zajišťovat, aby výrobky, jako jsou hračky či domácí spotřebiče, byly v souladu s právními předpisy EU, aby byly interoperabilní, bezpečné pro občany a šetrné k životnímu prostředí. Normy mají rovněž pomáhat zajistit, aby evropské výrobky a služby, jako jsou baterie či umělá inteligence, byly v souladu s pravidly ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti, jakož i s environmentálními a jinými hledisky. V únoru 2022 předložila Komise návrh na změnu nařízení o normalizaci, jakož i novou strategii pro normalizaci, která stanoví přístup EU v oblasti norem. V květnu 2022 přijala Rada postoj k návrhu na změnu nařízení o evropské normalizaci. V nařízení se mají stanovit postupy vypracování harmonizovaných norem v rámci EU. Díky nim by bylo snazší uvádět výrobky na jednotný trh, čímž se má posílit konkurenceschopnost EU. Navrhovaný pozměňovací návrh obsahuje nové požadavky na evropské normalizační organizace (organizace ESO) s cílem zajistit zapojení národních normalizačních orgánů. Posílením úlohy národních zástupců by se zlepšilo fungování evropských normalizačních organizací a členské státy by tak byly více zapojeny do jejich rozhodovacích procesů. Navrhovanou změnou nařízení se má rovněž zajistit prosazování evropských hodnot při vypracovávání evropských norem. To je obzvláště důležité s ohledem na probíhající digitální transformaci. Rada a EP se dohodly na nepatrné změně návrhu Komise. Pro Radu byly nejdůležitější tyto aspekty: (1) zajistit výhradní účast zástupců národních normalizačních orgánů na rozhodovacích procesech, které se týkají evropských norem a produktů evropské normalizace, (2) potvrdit význam úlohy zúčastněných stran v procesu normalizace a (3) vyjasnit úlohu třetích zemí v rozhodovacím procesu. Dosaženou předběžnou dohodu musí Rada i EP ještě schválit. Toto nařízení má vstoipit v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Komise urychluje práci na posílení evropské odolnosti

  • Komise navrhla posílit odolnost kritické infrastuktury EU.
  • Návrh doporučení Rady vychází z 5bodového plánu pro odolnou kritickou infrastrukturu.
  • Cílem navrženého doporučení je maximalizovat a urychlit práci na ochraně kritické infrastruktury ve 3 prioritních oblastech: připravenost, reakce a mezinárodní spolupráce.
  • Prioritou by měla být klíčová odvětví energetiky, digitální infrastruktury, dopravy a vesmíru.
  • Komise by měla adekvátnost a připravenost stávající kapacity reakce pravidelně přezkoumávat a zorganizovat testy meziodvětvové spolupráce na úrovni EU.

Komise 18. 10. 2022 navrhla posílit odolnost kritické infrastruktury EU. Návrh doporučení Rady vychází z 5bodového plánu pro odolnou kritickou infrastrukturu. V červnu 2022 dosáhly EP a Rada politické dohody o prohloubení legislativního rámce EU s cílem posílit odolnost subjektů provozujících kritickou infrastrukturu. Bylo dosaženo dohody ohledně směrnice o odolnosti kritické infrastruktury (směrnice CER) a revidované směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice NIS2). Očekává se, že tyto nové právní předpisy vstoupí v platnost koncem roku 2022 nebo začátkem roku 2023 a členské státy by měly jejich transpozici a uplatňování upřednostnit. Směrnice CER obsahuje nový rámec pro spolupráci a povinnosti členských států a kritických subjektů zaměřené na posílení fyzické nekybernetické odolnosti. V současnosti je zahrnuto 11 odvětví: energetika, doprava, digitální infrastruktura, bankovnictví, infrastruktura finančních trhů, zdravotnictví, pitná voda, odpadní voda, veřejná správa, vesmír a potraviny. Směrnice NIS2 má zavést povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti pro širokou škálu odvětví. Patří sem i nový požadavek, aby členské státy v příslušném případě zahrnuly do svých strategií kybernetické bezpečnosti i podmořské kabely (více v příspěvku „Instituce se předběžně dohodly na sítě center pro bezpečnější internet”, Informační společnost v květnu 2022 a v příspěvku „Instituce se předběžně dohodly na odolnosti kritických subjektů”, Vnitřní trh v červnu 2022). Jako klíčovou součást práce EU na budování bezpečnostní unie navrhla Komise již v roce 2020 aktualizovaná pravidla pro zvýšení odolnosti kritických subjektů. Díky nedávno dohodnuté směrnici o odolnosti kritické infrastruktury (směrnice CER) a revidované směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice NIS2) by měl mít EU brzo aktualizovaný a ucelený právní rámec pro posílení fyzické i kybernetické odolnosti kritické infrastruktury. S ohledem na rychle se vyvíjející situaci v oblasti hrozeb je však uplatňování nových pravidel potřeba urychlit. Cílem navrženého doporučení je maximalizovat a urychlit práci na ochraně kritické infrastruktury ve 3 prioritních oblastech: připravenost, reakce a mezinárodní spolupráce. Za tímto účelem se předpokládá silnější podpora a koordinační úloha Komise s cílem zlepšit připravenost a reakci na současné hrozby a posílená spolupráce mezi členskými státy a se sousedními třetími zeměmi. Prioritou by měla být klíčová odvětví energetiky, digitální infrastruktury, dopravy a vesmíru. EU má specifickou úlohu v případě infrastruktury, která přesahuje hranice nebo poskytuje přeshraniční služby, a má tak dopad na zájmy několika členských států. Jasná identifikace této infrastruktury a subjektů, které ji provozují, a kolektivní závazek k jejich ochraně je v zájmu všech členských států. Komise hodlá motivovat členské státy k tomu, aby prováděly zátěžové testy subjektů provozujících kritickou infrastrukturu s využitím společného souboru zásad vypracovaných na úrovni EU. Toto zátěžové testování by mělo být doplněno sestavením plánu pro incidenty a krize v oblasti kritické infrastruktury. V tomto plánu by měly být popsány a stanoveny cíle a způsoby spolupráce mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty EU při reakci na incidenty namířené proti kritické infrastruktuře, zejména pokud vedou k významnému narušení poskytování základních služeb pro vnitřní trh. Plán má Komise vypracovat ve spolupráci s vysokým představitelem/místopředsedou Komise, po konzultaci s členskými státy a za podpory příslušných agentur. Ke koordinaci reakce by měla být využita stávající integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR). Cílem navrženého doporučení je posílit kapacitu včasného varování a reakce na narušení kritické infrastruktury prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Komise by měla adekvátnost a připravenost stávající kapacity reakce pravidelně přezkoumávat a zorganizuje testy meziodvětvové spolupráce na úrovni EU. Navržené doporučení rovněž vyzývá k tomu, aby byla v oblasti odolnosti kritické infrastruktury posílena spolupráce s klíčovými partnery a sousedními zeměmi. Komise a vysoký představitel by měli posílit koordinaci s NATO prostřednictvím strukturovaného dialogu mezi EU a NATO o odolnosti a za tímto účelem zřídí pracovní skupinu. 

EU dosáhla pokroku v oblasti unie kapitálových trhů

  • Instituce dosáhly předběžné dohody o přezkumu nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF). 
  • Cílem nařízení je zvýšit atraktivitu těchto investičních fondů.
  • Jedná se o pokrok v dosažení unie kapitálových trhů (CMU).
  • CMU představuje plán na vytvoření jednotného kapitálového trhu, v němž by se investice a úspory měly moci pohybovat napříč všemi členskými státy ku prospěchu občanů, podniků a investorů. 

Instituce 19. 10. 2022 dosáhly předběžné dohody o přezkumu nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic (ELTIF), jehož cílem je zvýšit atraktivitu těchto investičních fondů. EU tímto dosahuje dalšího pokroku v oblasti unie kapitálových trhů (CMU). Ta představuje plán na vytvoření jednotného kapitálového trhu, v němž se investice a úspory mohou pohybovat napříč všemi členskými státy ku prospěchu občanů, podniků a investorů. Komise předložila svůj balík týkající se CMU včetně návrhu ohledně fondů ELTIF v listopadu 2021 (více v příspěvku „Komise přijala nová opatření na podporu CMU”, Vnitřní trh v listopadu 2021). Rada přijala svůj postoj k návrhu v květnu 2022 (více v příspěvku „Rada se dohodla postoji k pravidlům na zlepšení CMU”, Vnitřní trh v červnu 2022). Jednání s EP s cílem dosáhnout dohody o konečném znění byla zahájena v září 2022 a ukončena zmíněnou dosaženou předběžnou dohodou. Regulační rámec ELTIF má stanovit pro fondy podrobná pravidla týkající se způsobilých aktiv a investic, diverzifikace a složení portfolia, limitů finanční páky a marketingu. Fondy ELTIF jsou jediným typem fondů, které jsou určeny pro dlouhodobé investice a mohou být distribuovány na přeshraničním základě profesionálním i retailovým investorům. Od přijetí nařízení č. 760/2015 však z důvodu značných omezení kladených na distribuční proces (tj. omezení na straně poptávky) a přísných pravidel pro složení portfolií (tj. omezení na straně nabídky) vzniklo pouze několik fondů ELTIF. Sektor fondů ELTIF je poměrně malý a soustředěný v několika málo členských státech. Existuje proto nevyužitý potenciál pro nasměrování většího objemu kapitálu do dlouhodobých projektů. Jelikož jsou fondy ELTIF koncipovány tak, aby zajišťovaly dlouhodobé investice, mají dobré předpoklady k tomu, aby pomohly financovat mimo jiné ekologickou a digitální transformaci. Mohou představovat důležitý prostředek, jenž nasměruje financování do MSP a dlouhodobých projektů, jako jsou dopravní a sociální infrastruktura nebo výroba či distribuce udržitelné energie. Dohoda, jíž spolunormotvůrci dosáhli, má za cíl překonat řadu omezení na straně nabídky i poptávky. Objasňuje zejména rozsah způsobilých aktiv a investic, požadavky na složení a diverzifikaci portfolia, podmínky pro výpůjčky a půjčky peněžních prostředků a další pravidla pro fondy, včetně aspektů udržitelnosti. Součástí balíku jsou rovněž pravidla, která mají retailovým investorům usnadnit investování do fondů ELTIF a zároveň zajistit silnou ochranu investorů. Po technické a právní revizi bude finalizované znění předloženo Radě a EP k přijetí.

V Kyjevě proběhl summit EU–Ukrajina

Na 24. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou se předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛🇪🇺 V Bruselu dnes skončilo dvoudenní miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Témata, kterým se europoslanci věnovali, jsme pro vás shrnuli zde ⤵️

https://euroskop.cz/2023/02/02/v-bruselu-probehlo-miniplenarni-zasedani-evropskeho-parlamentu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.