Delegace českých ministrů v čele s premiérem Petrem Fialou včera jednala v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenskym. Členové obou kabinetů jednali především o poválečné obnově Ukrajiny a o tom, jak se na ní mohou podílet české podniky. Cesta měla také vyjádřit jasnou podporu Ukrajině a podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Jednání se stalo v pořadí desátým zasedání české vlády v zahraničí.
Za zvuků sirén leteckého poplachu včera do Kyjeva přicestovalo osm členů české vlády. Jednání se na české straně kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastnili ministr vnitra Vít Rakušan, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministr financí Zbyněk Stanjura, ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr dopravy Martin Kupka.
Ruské rakety ráno opět mířily na civilní infrastrukturu ukrajinské metropole. Pro předsedu vlády Petra Fialu to však byla již druhá cesta na území válečné Ukrajiny. Poprvé premiér do Kyjeva odjel v březnu, kdy byl součástí vůbec první delegace politiků, kteří do Kyjeva po vypuknutí války přijeli. Návštěvu zahájili členové vlády v čele s premiérem zastávkou u historického domu, který se před dvěma týdny stal cílem ruského ostřelování. „Přijížděli jsme tam v situaci, kdy byl Kyjev, stejně jako další ukrajinská města, znovu vystaven útokům ze strany Ruska. Měli jsme možnost vidět obytné budovy, které byly zničeny při posledních raketových útocích. Byly tam oběti na životech. Na tom všem jsme si znovu připomenuli, čím ukrajinský národ prochází, co je jeho každodenní realita. O to víc je důležitá naše podpora,“ uvedl premiér Petr Fiala na twitteru.
Deklarace k euroatlantické perspektivě Ukrajiny
Členové české vlády jednali i s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. S českým premiérem následně Zelenskyj podepsal Společnou deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu. Dokument obsahuje ujištění, že Česká republika bude i nadále s Ukrajinou rozvíjet spolupráci či pomáhat Ukrajině při vstupu do NATO a EU. V deklaraci byla dále znovupotvrzena česká podpora pro zřízení zvláštního tribunálu pro vyšetření zločinů spáchaných během války na Ukrajině. Vláda Ukrajiny pak ocenila snahu České republiky o to zajistit, aby Ukrajina zůstala mezi hlavními prioritami agendy EU během českého předsednictví v Radě EU.
I přesto, že cesta české delegace bylo do posledního detailu naplánovanou logistickou operací, došlo i na okamžik představující překvapení. Český předseda vlády Petr Fiala od ukrajinského prezidenta obdržel státní vyznamenání. Konkrétně šlo o řád 1. třídy za mimořádný přínos rozvoji ukrajinsko-českých vztahů a spolupráce, ale také za podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. „Jsem nejen překvapen a opravdu dojat. Nesmírně si vážím této pocty, chápu to jako ocenění českému lidu, České republice, tomu, jak nesmírné podpoře se u nás Ukrajina těší,“ uvedl Fiala.
Sankce vůči Bělorusku
Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo pozastavení své účasti na dohodě o vývozu obilí v bezpečném koridoru v Černém moři. Premiér Fiala uvedl, že je přesvědčen, že se Rusko musí dostávat do stále větší izolace prostřednictvím sankcí. Nově však zdůraznil, že je nutné zaměřit se také na Bělorusko. „Není možné, aby Rusko prostřednictvím Běloruska sankce obcházelo,” konstatoval Fiala. Premiér dále uvedl, že diskuse o dalších sankcích v EU není dle něj u konce a vzhledem k dalšímu porušování mezinárodních dohod ze strany Ruska je nyní nutné zvažovat další sankční balíčky. K výroku Petra Fialy se připojil i Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který doplnil, že Běloruská ekonomika je s tou ruskou velmi propojená.
Evropská mise k poválečné obnově Ukrajiny
V ukrajinko-evropských vztazích se doposud odehrály dva významné milníku ovlivňující i poválečnou Ukrajinu. V červnu 2022 získala Ukrajina status kandidátské země EU. V červenci letošního roku byl posléze v rámci konference v Luganu představen Plán obnovy Ukrajiny, který obsahuje seznam projektů v oblasti infrastruktury a bezpečnosti, investice v oblasti infrastruktury nebo digitální ekonomiky. Evropská unie přispěje v rámci projektu částkou okolo půl bilionu Eur. Zástupci EU se v Luganu současně zavázali projevit širší mezinárodní úsilí při pomoci Ukrajině. Evropská unie se dostala do role prostředníka, jehož cílem není pouze projevit solidaritu, ale také se zasadit o to, aby se oba strategické cíle vzájemně doplňovaly. České předsednictví v Radě EU přikládá poválečné obnově Ukrajiny velkou váhu a zařadilo ji mezi své hlavní priority.
Autorka: Barbora Novotná
Foto: Úřad vlády ČR
