Volební podzim v členských zemích EU: V Itálii a Švédsku poprvé zasedly nové vlády

V Římě minulý týden složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová. Ještě o týden dříve v hlasování ve švédském parlamentu Riksdagu podpořilo 176 z 349 poslanců šéfa strany Umírněných Ulfa Kristerssona, který se postaví do čela nové švédské vlády.

Nová italská vláda poprvé zasedla v neděli

Již na konci září se Italové v předčasných volbách vyslovili pro nové politické zastoupení. Giorgia Meloniová, která spojila síly s Ligou Mattea Salviniho a stranou Forza Italia vedenou Silviem Berlusconim, vyšla z volebního klání jako jasná vítězka a adeptka na premiérku. Vítězná koalice získala většinu ve Sněmovně i Senátu.

Giorgia Meloniová v pátek 22. října od prezidenta Sergia Mattarelly přijala pověření a v rozporu se zvyklostmi při této příležitosti rovnou předložila seznam ministrů. Nová vláda má kromě premiérky 24 členů a zasedla poprvé v neděli. Ve středu 26. října se většina poslanců horní komory italského parlamentu vyslovila pro důvěru v novou italskou vládu. Meloniová ve svém projevu, který trval něco málo přes hodinu a potlesk sklidil přibližně sedmdesátkrát, odsoudila rasové zákony z dob fašismu a zopakovala svou podporu válkou zmítané Ukrajině. Slíbila, že potlačí nelegální přistěhovalectví, a zároveň oponovala kritikům doma i v zahraničí, kteří se obávají, že by její politika mohla ohrozit jednotu Evropské unie či občanská práva v Itálii.

“Dobrý první telefonát s @GiorgiaMeloni. Společně budeme v budoucnu spolupracovat na řešení kritických výzvev naší doby od Ukrajiny po energetiku. Těším se na první osobní setkání v Bruselu,”Nové premiérce pogratulovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Giorgia Meloniová přináší do čela Itálie i nečekané zdvořilostní změny

Kromě očekávaných změn v italské politice vycházejících z politické orientace nové vládní koalice, čekají politický život v Itálii i další úpravy.  První žena v čele italské vlády si totiž přeje být oslovována mužským titulem. Meloniová uvedla, že chce být oslovována „il presidente del Consiglio“ (předseda vlády), nikoli „la presidente“ (předsedkyně vlády) nebo „la presidentessa“ (premiérka), napsal v neděli deník Il Messaggero.

Meloniová se nikdy neoznačovala za feministku, je proti „růžovým kvótám“ ve správních radách a domnívá se, že role by se měly získávat spíše podle zásluh než podle pohlaví. Kritici z řad feminismu tvrdí, že její politika je patriarchální a že jako premiérka právům žen neprospěje. Během své řeči však sama Meloniová uvedla, že ji role první ženy v čele italské vlády tíží z důvodu, že „přemýšlí o odpovědnosti, kterou má vůči všem ženám, které se potýkají s obtížemi při prosazování svého talentu,”. Meloniová následně přečetla seznam žen, které „postavily žebřík“, který jí umožnil „vyšplhat a rozbít těžkou skleněnou střechu nad našimi hlavami“. Patřila mezi ně například i Tina Anselmiová, vůdkyně protifašistického odboje.

Giorgia Meloniová převzala vedení země po vládě Maria Draghiho, bývalého šéfa Evropské centrální banky. Foto: Profimedia/ČTK

Nová švédská vláda Ulfa Kristerssona: Snížení daní či zpřísnění migrační politiky

„Parlament schválil návrh, aby se Ulf Kristersson stal premiérem,“ oznámil v pondělí 17. října předseda Riksdagu Andreas Norlén. Kristerssonovi se podařilo vyjednat menšinovou vládu s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály za podpory Švédských demokratů, protiimigrační strany, která tak bude mít poprvé přímý vliv na vládní politiku.

Nová vládní koalice plánuje snížit daně, zahájit proces výstavby nových jaderných elektráren či zpřísnit imigrační pravidla a dát policii více pravomocí v reakci na rostoucí kriminalitu, která dle Švédských demokratů souvisí právě s dlouholetou otevřenou přistěhovaleckou politikou země. Udělení azylu bude pro úspěšné žadatele pouze dočasné a pro imigranty bude složitější získat sociální dávky, uvedla agentura Reuters.

Kristerssonovi ke zvolení poblahopřál i český premiér Petr Fiala. A jak připomněl, bude to právě Švédsko, kdo od České republiky už v lednu převezme předsednictví v Radě EU.

Ve švédské vládě zasedne i 26letá ministryně životního prostředí

Novou ministryní životního prostředí se stala 26letá Romina Pourmokhtariová a je tak nejmladší členskou kabinetu v historii země. „Je to pro mě velká čest a zodpovědnost. Jsem plně odhodlaná přinést do své nové funkce změnu,“ uvedla nová ministryně ve své úvodní řeči. Pourmokhtariová se narodila v rodině íránského původu na předměstí Stockholmu.

Švédskou politikou v oblasti životního prostředí však posléze otřásla významná změna. Poprvé od roku 1987 nebude mít Švédsko řádné Ministerstvo životního prostředí. Nová vláda se ho rozhodla  zařadit pod taktovku Ministerstva energetiky a průmyslu, které vede šéfka křesťanských demokratů Ebba Busch. Toto rozhodnutí se bezprostředně po jeho oznámení setkalo s masivní kritikou.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: Hlavní postavy švédské vládní koalice: premiér Ulf Kristersson z Umírněné strany (druhý zleva), předsedkyně křesťanských demokratů Ebba Buschová (druhá zprava) a předseda Liberálů Johan Pehrson (vpravo). Jejich menšinovou vládu v parlamentu podporují Švédští demokraté Jamieho Akessona (zcela vlevo). Zdroj: Profimedia

Sdílet tento příspěvek