Neutěšená situace v oblasti zdražování energií může připomínat bludný kruh – klíčem k úsporám je snížení energetické spotřeby, avšak chudší lidé, kteří úspory potřebují nejvíce, jsou zároveň těmi, kteří nejčastěji bydlí v budovách, jež mají nízkou energetickou účinnost. Jak z tohoto bludného kruhu ven? Evropská unie i členské státy přichází s nástroji, které mají cestu k energeticky účinnějšímu bydlení usnadnit. Co je třeba udělat pro to, aby se tyto nástroje neminuly účinkem? O tom byla řeč na konferenci „Řešení energetické chudoby: Přístup EU a sdílení osvědčených postupů“, která proběhla v Praze 24. října 2022 v rámci českého předsednictví v Radě EU a uspořádal ji Úřad vlády ČR ve spolupráci s dalšími institucemi.
Diskusního panelu zaměřeného na energeticky účinné bydlení se zúčastnili náměstek ministryně životního prostředí Jan Kříž, Eric von Breska z Evropské komise (SG RECOVER), projektová manažerka Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA) Clotilde Clark-Foulquierová, Ondřej Pašek z Hnutí DUHA a Charles Penaud z Francouzského červeného kříže. Debatu moderovala Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Von Breska: „Je třeba jednat rychle a maximálně využít potenciál dostupných nástrojů“
Eric von Breska na úvod stručně představil jednotlivé nástroje na úrovni EU, které poskytují finanční podporu směrem k energeticky účinnějšímu bydlení. Mezi nejdůležitější z těchto nově navržených nástrojů patří směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive) či Sociální fond pro klimatická opatření (Social Climate Fund). Skutečnost, že narůstají ceny nájmů a mnoho nízkopříjmových domácností si nemůže dovolit náklady na renovace, představuje závažný problém. I z toho důvodu mají význam dostupné finanční nástroje na podporu odolnosti či modernizace infrastruktury pro vytápění. „Je třeba jednat rychle,“ má jasno von Breska, podle kterého bychom se namísto vytváření zcela nových nástrojů měli zaměřit na ty existující, plně využít jejich potenciál a navýšit jejich rozsah.
„Investice do budov jsou klíčem k boji proti energetické chudobě,“ je přesvědčen Jan Kříž. Dodal, že český parlament aktuálně projednává návrhy norem, které mají vyšší energetické účinnosti tuzemských obydlí napomoci. Zdůraznil přitom, že při tvorbě podpůrných programů je třeba myslet nejen na rozsáhlé rekonstrukce, ale i na drobné, dílčí renovace jako například výměny oken. Další z programů podpor, které se připravují, mají za cíl usnadnit přechod z využívání fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. České prostředí je podle Kříže v evropském srovnání specifické tím, že v tuzemsku relativně hodně lidí (konkrétně 2,3 milionu) obývá rodinné domy. „To, že bydlí v rodinném domě, však ještě nutně neznamená, že jsou bohatí,“ varuje před zjednodušujícími interpretacemi Kříž s odkazem na to, že zejména ve venkovských oblastech často místní majitelé rodinných domů nemají na potřebné renovace, které by vedly k vyšší energetické účinnosti, finanční prostředky.
Clark-Foulquierová: „Finanční podpora musí být zacílená, aby se dostala k těm, kteří ji potřebují nejvíce“
Přitom, jak podotkla Clotilde Clark-Foulquierová, právě energetická účinnost a renovace představují vhodnou cestu ven z energetické chudoby. „Reakce na energetickou chudobu rovná se reakce na neadekvátní bydlení,“ uvedla doslova. Zároveň vyzvala k obezřetnosti ohledně programů podpory. „Pakliže podpůrné financování není dostatečně zacílené, nedostane se k těm, kteří jej potřebují nejvíce,“ vysvětlila. I dobře míněné podpůrné programy mohou vést k jevům, jako jsou relokace jednotlivých lidí a nárůst nájemného. V konečném důsledku pak Clark-Foulquierová za možná nejzávažnější rizika v oblasti bydlení pokládá neúměrně drahé hypotéky, zadlužení a v krajním případě bezdomovectví.
O těchto i jiných faktorech disponujeme podle Paška dostatkem údajů. „Co schází, je akce,“ apeluje Ondřej Pašek. Urgentnost svého apelu podtrhl odkazem na statistiku, dle které více než čtyři pětiny nízkopříjmových domácností bydlí v prostředí, které by potřebovalo renovaci. Kam by podle Paška měla podpora prioritně směřovat? Zaprvé do oblasti nájemního bydlení ve větších městech, zadruhé do rodinných domů vlastněných majiteli mladšími 70 let. V případě majitelů starších 70 let, jak Pašek dovysvětlil, existují v českém systému sociálního zabezpečení vhodnější nástroje, jak tuto kategorii majitelů podpořit.
Penaud: „Důležité je poradenství, aby se lidé o možnostech podpory dozvěděli“
V neposlední řadě problém spočívá v tom, že lidé často neví o existenci nástrojů, ze kterých by mohli čerpat podporu na financování svých rekonstrukcí. Tento nedostatek se snaží kompenzovat některé neziskové organizace, jako je Francouzský červený kříž. Jeho představitel, Charles Penaud, přiblížil některé konkrétní aktivity, které za účelem překonání informačního deficitu vyvíjí. Zprostředkovává například kontakt mezi dodavateli energie a nízkopříjmovými domácnostmi nebo samotné domácnosti navštěvuje a poskytuje jim poradenství, jak prostřednictvím drobných úprav za energie ušetřit. „Absence poradenství často zhoršuje efektivitu,“ je přesvědčen Penaud.
Autor: Petr Pospíšil
Foto: Zdroj Úřad vlády
