Energie v říjnu 2022

EU chystá 3. balík opatření proti vysokým cenám energií a podporu digitalizace energetiky, Členské státy navrhují upravit plán REPower EU

  • EU chce snížit spotřebu plynu, agregovat poptávku i řešit mimořádné výkyvy ceny na burze
  • Členské státy projednávali podobu plánu REPowerEU

EU chystá 3. balík opatření proti vysokým cenám energií a podporu digitalizace energetiky

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Mimořádná situace v energetice – společná příprava, nákup a ochrana EU (KOM(2022)553)

Návrh nařízení Rady o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, přeshraničních výměn plynu a spolehlivých referenčních cen (KOM(2022)549)

  • Komise 18. 10. 2022 předložila další sérii opatření v boji proti vysokým cenám energií. Tento základní směr potvrdili 20. 10. 2022 nejvyšší představitelé na úrovni Evropské rady a následně se návrhy zabývala 25. 10. 2022 Rada EU. 18. 10. 2022 také Komise předložila akční plán na digitalizaci odvětví energetiky.

Pozadí

V září 2022 EU projednávala 2. balík opatření, který se týkal společných opatření ke snížení poptávky po elektřině a výběrem nadměrných příjmů odvětví energetiky a jejich přerozdělování konečným odběratelům (více v příspěvku „EU nadále řeší vysoké ceny energií”, Energie v září 2022). Formálně byl tento balík přijat Radou 6. 10. 2022. 

Jedná se o další kroky EU poté, co v červenci 2022 řešila otázku snížení poptávky plynu v reakci na ruskou agresi na Ukrajině či opatření řešící rostoucí ceny energií na podzim 2021 (více v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021, v příspěvku „Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek”, Energie v březnu 2022, v příspěvku „Komise představila další opatření proti nárůstu cen energií”, Energie v květnu 2022 a v příspěvku „Členské státy chtějí snížit spotřebu plynu o 15 %, Energie v červenci 2022).

V otázce digitalizace energetiky jsou v některých oblastech odvětví energetiky, jako jsou elektrická vozidla, fotovoltaická zařízení a tepelná čerpadla, digitální a inteligentní technologie již zavedeny a potřebují podporu, aby se mohly rozšířit. V jiných oblastech energetický systém teprve začíná využívat výhod digitalizace. Digitalizace má přispět k potřebě transformace energetického systému.

Klíčové a sporné body

Komise navrhuje tyto 3 základní body:

  1. Společné nákupy plynu

Tím má dojít ke snížení rizika vzájemné konkurence členských států na trzích. Komise by uzavřela smlouvu s poskytovatelem služeb, jenž by zorganizoval agregaci poptávky na úrovni EU. Konkrétně by podniky při plnění zásobníků plynu měly poptávat plyn povinně společně nejméně z 15 %. Společnosti mají mít možnost vytvořit evropské konsorcium pro nákup plynu. Komise chce posílit transparentnost zamýšlených a uzavřených nákupů dodávek plynu. Komise by měla být informována před uzavřením jakéhokoli nákupu plynu nebo memoranda o porozumění nad objem 5 TWh.

  1. Mechanismus cenové korekce v případě extrémního výkyvu na plynové burze

Komise chce zavést dočasný dynamický cenový limit pro virtuální uzel tzv. Title Transfer Facility na hlavní evropské burze a dočasný cenový collar nebo pásmo, jež by zabránily extrémnímu prudkému nárůstu cen na trzích s deriváty v průběhu dne. Mnoho smluv o dodávkách plynu v Evropě je indexováno podle hlavní evropské burzy pro obchodování s plynem TTF, která již přesně neodráží cenu transakcí s LNG v rámci EU. Do března 2023 má být vypracována nová cenová referenční hodnota pro LNG ve spolupráci s agenturou ACER. Nová referenční hodnota má zajistit stabilní a předvídatelné ceny transakcí s LNG. S cílem zmírnit problémy s likviditou Komise přijala nová pravidla pro účastníky trhu, která dočasně rozšiřují seznam způsobilého zajištění na nehotovostní zajištění, včetně vládních záruk, a zvyšují clearingový práh ze 3 na 4 mld. €.

  1. Solidarita

Komise navrhuje standardní pravidla solidarity mezi členskými státy v případě výpadků dodávek, rozšíření povinnosti solidarity vůči členským státům, které nemají přímé propojení plynovodem, aby solidaritu projevily rovněž ty členské státy, jež disponují zařízeními LNG, a návrh na vytvoření mechanismu pro přidělování plynu členským státům zasaženým mimořádnou situací. Aby se optimalizovalo využívání LNG a potrubní infrastruktury, navrhuje Komise nové nástroje pro poskytování informací o dostupné kapacitě a nové mechanismy, které zajistí, že kapacita nebude účastníky trhu rezervována a ponechána nevyužitá. 

Aby se posílila připravenost na případné mimořádné události, navrhuje Komise rovněž opatření umožňující členským státům dále snížit spotřebu, která není nezbytně nutná, aby se zajistilo, že plyn bude dodáván základním službám a průmyslovým odvětvím, a rozšířit ochranu v rámci solidarity tak, aby zahrnovala kritické objemy plynu pro výrobu elektřiny. To by za žádných okolností nemělo zasáhnout spotřebu domácností patřících mezi zranitelné zákazníky.

S cílem zmírnit problémy s likviditou Komise přijala nová pravidla pro účastníky trhu, která dočasně rozšiřují seznam způsobilého zajištění na nehotovostní zajištění, včetně vládních záruk, a zvyšují clearingový práh ze 3 na 4 mld. €.

Komise dále předloží návrhy na posílení finanční kapacity EU pro plán REPowerEU. Navrhuje cílené flexibilní využívání finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti k řešení dopadu současné energetické krize s možností využití až 10 % celkových finančních prostředků přidělených na vnitrostátní úrovni na období 2014–2020 v hodnotě téměř 40 mld. €.

Komise předkládá akční plán, v němž zdůrazňuje, jak mohou nové technologie pomoci zlepšit účinné využívání zdrojů energie, usnadnit integraci OZE do sítě a ušetřit náklady pro spotřebitele a energetické společnosti v EU. Komise chce pomoci spotřebitelům zlepšit kontrolu nad spotřebou a výdajemi za energie, podpořit kontrolu spotřeby v odvětví IKT (např. zavést energetický štítek pro počítače či environmentální označování datových center) a posílit kybernetickou bezpečnost energetických sítí. Komise např. vyzývá členské státy, aby provedly cílená opatření ke snížení spotřeby elektřiny subjektů působících v oblasti kryptoaktiv.

Předpodkládaný další vývoj

Návrh musí schválit Rada.

Odkazy

Krátce…

Členské státy navrhují upravit plán REPower EU

  • Rada schválila REPowerEU, ovšem navrhuje částečné změny.
  • Chce např. upravit zdroje financování.

Rada EU 4. 10. 2022 přijala postoj k návrhu Komise, který představuje plán REPowerEU s cílem postupně se oprostit od závislosti EU na fosilních palivech z Ruska. Komise předložila návrh v květnu 2022 (více v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU“, Energie v květnu 2022). Plán REPowerEU chce dosáhnout cíle pomocí úspor energie, diverzifikací dodávek energie a urychleným zaváděním energie z OZE s cílem nahradit fosilní paliva v domácnostech, průmyslu a výrobě energie. Komise si slibuje od zelené transformace posílení hospodářského růstu, bezpečnosti a opatření v oblasti klimatu. Oproti návrhu však členské státy předložily několik změn. Chtějí upravit zdroje financování i klíč pro přidělování dodatečných 20 mld. €. Rada namísto dražby z rezervy tržní stability systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) zvolila kombinaci zdrojů: Inovační fond (75 %) a předsunutí prostředků na povolenky ETS (25 %). Cílem Rady je nenarušit fungování systému EU ETS a současně zajistit věrohodný tok příjmů. Rada mění rozdělovací klíč zavedením vzorce, který zohledňuje kohezní politiku, závislost členských států na fosilních palivech a dopad války na ceny investic. Také chce omezit povinnost členských států předložit kapitolu týkající se plánu REPowerEU pouze na případy, kdy chtějí požádat o dodatečné financování plánu pro oživení a odolnost ve formě úvěru z Nástroje pro oživení a odolnost v rámci Next Generation EU, nevratné podpory z nových příjmů nebo nově převedených zdrojů z programů sdíleného řízení, tedy bez aktualizací maximálního finančního příspěvku směrem nahoru. Dále chce umožnit dobrovolné převody z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, jakož i z Fondu pro spravedlivou transformaci. Novinkou je i možnost odchýlit se od zásady „významně nepoškozovat“ u investic do zlepšení energetické infrastruktury a zařízení v zájmu bezprostředního zajištění bezpečnosti dodávek ropy a zemního plynu, bez zbytečné administrativní zátěže, ale s povinností předložit Komisi odůvodnění. O podporu by mělo být možné požádat do 31. 8. 2023.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality