Vnitřní trh v září 2022

Komise navrhuje zákaz produktů nucené práce na trhu EU, Komise představuje nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu

  • Komise chce zakázat na unijním trhu produkty nucené práce jak vyrobené v EU, tak dovezené a určené na vývoz
  • V reakci na pandemii Komise představuje nástroj na podporu jednotného trhu v mimořádných situacích

Komise navrhuje zákaz produktů nucené práce na trhu EU

  • Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu EU (SOTEU) představila návrh, který má zakázat produkty nucené práce na trhu EU.
  • Návrh se vztahuje na všechny produkty, tj. produkty vyrobené v EU a určené pro domácí spotřebu a na vývoz, i na dovážené zboží, a nezaměřuje se na konkrétní společnosti nebo průmyslová odvětví. 
  • Vnitrostátní orgány členů EU by měly být na základě šetření oprávněny stáhnout produkty nucené práce z trhu EU.
  • Celní orgány EU mají identifikovat produkty nucené práce a zabránit jim v překročení hranic EU.

Proposal for a regulation on prohibiting products made with forced labour on the Union market (COM(2022)453)

  • Komise 14. 9. 2022 navrhla, aby na trhu EU byly zakázány produkty nucené práce.

Pozadí

Podle odhadů je 27,6 mil. lidí vystaveno nucené práci v mnoha odvětvích a na všech kontinentech. K nucené práci dochází většinou v soukromých podnicích, ale v některých případech ji ukládají i státy. Návrh vychází z mezinárodně dohodnutých definic a norem a má zdůrazňovat význam úzké spolupráce s globálními partnery. 

Nárh nařízení navazuje na závazek, který vyslovila předsedkyně Ursula von der Leyenová v SOTEU v září 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). EU podporuje důstojnou práci ve všech odvětvích a oblastech politiky v souladu s komplexním přístupem, který se zaměřuje na pracovníky na domácích trzích, ve třetích zemích a v globálních dodavatelských řetězcích. To zahrnuje základní pracovní normy, jako je odstranění nucené práce. Sdělení o důstojné práci předložené v únoru 2022 představuje vnitřní a vnější politiky, které EU používá k zajištění důstojné práce po celém světě, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních partnerství, obchodu, sousedství EU a rozšíření, boje proti obchodování s lidmi a zadávání veřejných zakázek. EU se rovněž aktivně zabývá porušováním pravidel důstojné práce, včetně nucené práce, na mnoha mezinárodních platformách, jako je Mezinárodní organizace práce (ILO), G7 a WTO. 

V červenci 2021 Komise a ESVČ zveřejnily pokyny na pomoc podnikům v EU při přijímání vhodných opatření s cílem řešit riziko nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích. Tyto pokyny představují přechodný stupeň k povinným horizontálním právním předpisům v oblasti náležité péče.

V návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti předložením v únoru 2022 stanovila Komise povinnosti náležité péče pro větší podniky, jejichž účelem je identifikovat skutečné a potenciální nepříznivé dopady na lidská práva, včetně pracovních práv, a na životní prostředí v globálních dodavatelských řetězcích, předcházet jim, zmírňovat je a zohledňovat.

Klíčové a sporné body

Návrh se vztahuje na všechny produkty, tj. produkty vyrobené v EU a určené pro domácí spotřebu a na vývoz, i na dovážené zboží, a nezaměřuje se na konkrétní společnosti nebo průmyslová odvětví. Vnitrostátní orgány členů EU by měly být na základě šetření oprávněny stáhnout produkty nucené práce z trhu EU. Celní orgány EU mají identifikovat produkty nucené práce a zabránit jim v překročení hranic EU. Vnitrostátní orgány v členských státech by měly zákaz uplatňovat prostřednictvím důsledného vymáhání na základě posouzení rizik. V předběžné fázi by měly posoudit rizika nucené práce na základě mnoha různých zdrojů informací, které by společně měly usnadnit identifikaci rizik a pomoci zacílit jejich úsilí. Mezi ně mohou patřit příspěvky od občanské společnosti, databáze rizik nucené práce zaměřená na konkrétní produkty a zeměpisné oblasti a náležitá péče, kterou podniky uplatňují.

Orgány by měly šetření u produktů, u nichž existuje důvodné podezření, že byly vyrobeny za použití nucené práce. Mohou od podniků požadovat informace a provádět kontroly a inspekce, a to i v zemích mimo EU. Pokud vnitrostátní orgány odhalí prvek nucené práce, musí nařídit stažení produktů, které již byly uvedeny na trh, a zakázat uvádět tyto produkty na trh a vyvážet je. Podniky by měly muset dané zboží zlikvidovat. Za vymáhání předpisů na hranicích EU budou odpovědné celní orgány členských států. Pokud vnitrostátní orgány nejsou schopny shromáždit všechny důkazy, které potřebují, například z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany daného podniku nebo státního orgánu třetí země, mohou přijmout rozhodnutí na základě dostupných údajů. Příslušné orgány by měly v průběhu celého procesu uplatňovat zásady posuzování na základě rizik a proporcionality. Na tomto základě zohledňuje tento návrh zejména situaci MSP.  MSP by neměly mít výjimku a měly by těžit ze specifické koncepce tohoto opatření, to znamená, že příslušné orgány mají zohlednit velikost a zdroje dotčených hospodářských subjektů a míru rizika nucené práce před tím, než zahájí formální vyšetřování. MSP by měly moci využít i podpůrných nástrojů.  

Předpokládaný další vývoj

Návrh musí nyní projednat a schválit EP a Rada EU. Použitelným se stane 24 měsíců po vstupu v platnost. Komise má také do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vydat pokyny. Tyto pokyny by měly zahrnovat vodítka pro náležitou péči v oblasti nucené práce a informace o ukazatelích rizik nucené práce. Nová síť EU pro produkty nucené práce by měla sloužit jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány a Komisí. 

Odkazy

Komise představuje nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu

  • Komise představila nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu.
  • Cílem tohoto rámce pro řešení krizí je zachovat v případě budoucích mimořádných situací volný pohyb zboží, služeb a osob a dostupnost klíčového zboží a služeb ku prospěchu občanů a podniků v celé EU.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a Single Market emergency instrument and repealing Council Regulation No (EC) 2679/98 (COM(2022)459)

Návrh nařízení, kterým se stanoví opatření k usnadnění dodávek a dostupnosti zboží s významem pro krizi v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu a mění nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426 a nařízení (EU) 2019/1009 (KOM(2022) 461)

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU a zavádí mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dozor nad trhem v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu (KOM(2022)462)

Pozadí

Předložený balík týkající se nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu navazuje na výzvy Evropské rady, která ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 1.– 2. 10. 2020 uvedla, že EU by měla využít zkušenosti, které získala během pandemie COVID-19, a odstranit přetrvávající roztříštěnost, překážky a slabá místa jednotného trhu při řešení mimořádných situací. V reakci na to Komise ve svém sdělení o aktualizaci průmyslové strategie z května 2021 oznámila, že předloží zvláštní nástroj, který v dobách krize zajistí volný pohyb zboží, služeb a osob, jakož i větší transparentnost a koordinaci (více v příspěvku „Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020”, Vnitřní trh v květnu 2021). EP uvítal plán Komise na předložení nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a vyzval ji, aby jej připravila jako právně závazný strukturální nástroj, který zajistí volný pohyb osob, zboží a služeb v případě budoucích krizí. Před předložením návrhu uspořádala Komise rozsáhlé konzultace, a to i zveřejněním výzvy k předložení faktických podkladů a veřejné konzultace, jakož i průzkum mezi členskými státy, a dále zorganizovala rozsáhlý seminář se zúčastněnými stranami a řadu cílených konzultací se zúčastněnými stranami.

Klíčové a sporné body

Cílem tohoto rámce pro řešení krizí je zachovat v případě budoucích mimořádných situací volný pohyb zboží, služeb a osob a dostupnost klíčového zboží a služeb ku prospěchu občanů a podniků v celé EU. I když se ukázalo, že jednotný trh je při řešení krizí nejlepším aktivem, pandemie COVID-19 poukázala na strukturální nedostatky, které narušují schopnost EU účinně a koordinovaně reagovat na mimořádné situace. Jednostranná opatření způsobila roztříštěnost, zhoršila krizi a postihla zejména MSP.

Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu doplňuje další legislativní opatření EU pro řešení krizí, jako je mechanismus civilní ochrany EU, jakož i pravidla EU pro konkrétní odvětví, dodavatelské řetězce nebo produkty, například pro zdravotnictví, polovodiče nebo potravinové zabezpečení, která již stanoví cílená opatření reakce na krize. Má zavádět vyvážený rámec pro řešení krizí, který má identifikovat různé hrozby pro jednotný trh a zajistit jeho bezproblémové fungování prostřednictvím:

  • Vytvoření struktury řešení krizí pro jednotný trh: nového mechanismu, který má za cíl monitorovat jednotný trh, určovat různé úrovně rizika a koordinovat vhodnou reakci a zahrnuje několik fází – pohotovostní režim, režim ostražitosti a režim pro mimořádné situace. Rámec pro pohotovostní plánování nejprve umožňuje Komisi a členským státům zřídit koordinační a komunikační síť s cílem zvýšit připravenost. Následně by měla Komise v případě, že bude zjištěna hrozba pro jednotný trh, aktivovat režim ostražitosti. A v případě krize s rozsáhlým dopadem na jednotný trh může Rada nakonec aktivovat režim pro mimořádné situace. Měla by být zřízena poradní skupina složená ze zástupců Komise a členských států, která danou situaci posoudí a doporučí nejvhodnější opatření reakce. Měla by hrát zásadní úlohu v celém procesu.
  • Navržení nových opatření k řešení hrozeb pro jednotný trh: v režimu ostražitosti by se členské státy ve spolupráci s Komisí měly zaměřit na monitorování dodavatelských řetězců zboží a služeb označených za strategicky důležité, jakož i na vytváření strategických rezerv v těchto oblastech. Po aktivaci režimu pro mimořádné situace by měl být volný pohyb na jednotném trhu zachován prostřednictvím černé listiny zakázaných omezení a obecněji prostřednictvím silnější a rychlejší kontroly jednostranných omezení. Komise může rovněž doporučit, aby členské státy zajistily dostupnost zboží s významem pro krizi tím, že usnadní rozšíření výrobních linek či jejich využití pro nový účel nebo urychlí udělování povolení. V neposlední řadě může členským státům také doporučit, aby strategické rezervy vytvořené během fáze ostražitosti rozdělovaly cíleně. Nová pravidla by se měly rovněž vztahovat na usnadnění zadávání veřejných zakázek na příslušné zboží a služby ze strany Komise jménem členských států, a to jak v režimu obezřetnosti, tak v režimu pro mimořádné situace.
  • Povolení krajních opatření v mimořádné situaci: za mimořádných okolností a pouze poté, co již byl aktivován režim pro mimořádné situace, by Komise rovněž měla využít nástroje, které budou vyžadovat zvláštní aktivaci. V takovém případě by se měla Komise obracet na hospodářské subjekty s žádostmi o cílené informace, které lze prohlásit za povinné. Měl by je rovněž vyzvat k tomu, aby přijímaly přednostní zakázky na produkty potřebné v krizové situaci. Společnosti musí buď vyhovět, nebo vysvětlit, jaké závažné důvody mají pro odmítnutí. Kromě toho urychlené uvádění některých výrobků na trh prostřednictvím rychlejšího zkoušení a akreditace, mimo jiné prostřednictvím posuzování shody, má zajistit jejich dostupnost v mimořádných situacích. Pravidla umožňující tyto odchylky jsou stanovena v samostatných návrzích nařízení a směrnice, jež doprovázejí nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu. Mění se jimi několik režimů regulujících konkrétní produkty.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy musí nyní projednat EP a Rada. Poté, co je spolunormotvůrci přijmou, mělo by nařízení vstoupit v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU. 

Odkazy

Konkurenceschopnost evropské ekonomiky

Konkurenceschopnost evropské ekonomiky představuje již od prvopočátků evropské integrace stěžejní téma, jehož význam narůstá ruku v ruce s ekonomickým vzestupem globálních mocností v čele s Čínou. Evropská unie disponuje největším jednotným trhem na světě,…

Miniplenární zasedání Evropského parlamentu 1. a 2. února 2023

V Bruselu dnes začalo miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Eruoposlanci se v následujících dvou dnech zaměří na přípravu mimořádného zasedání Evropské Rady, transparentnost a cílení politické reklamy, situaci v Afghánistánu, přípravu summitu EU-Ukrajina a…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🚜 Ministři zemědělství zemí EU včera jednali na Radě pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH) v Bruselu. Konkrétní témata, kterým se věnovali, najdete zde ➡️ https://euroskop.cz/2023/01/31/ministri-clenskych-statu-eu-jednali-na-rade-pro-zemedelstvi-a-rybolov/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.