Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2022

EU pokračuje v koordinované reakci a finanční pomoci v souvislosti s událostmi na Ukrajině, Komise navrhuje ochranná rozpočtová opatření

  • EU tento měsíc směrem k Ukrajině poskytla další finanční pomoc a zrušila zjednodušený vízový režim s Ruskem
  • Komise navrhuje dočasná ochranná opatření vůči Maďarsku

EU pokračuje v koordinované reakci a finanční pomoci v souvislosti s událostmi na Ukrajině

  • Komise vydala obě části dodatečné makrofinanční asistence (MFA) v celkové hodnotě 1 mld. € pro Ukrajinu.
  • Komise taktéž navrhla další MFA ve výši 5 mld. €. Rada následně tuto pomoc Ukrajině schválila.
  • Komise navrhuje zcela pozastavit platnost dohody EU s Ruskem o zjednodušení vízového režimu a neuznávání ruských cestovních pasů vydávaných na okupovaných území Ukrajiny. Rada úplné pozastavení dohody následně schválila.
  • Ukrajinská vláda, Komise a Světová banka vydali společné prohlášení, ve kterém odhadují, že bude potřeba 349 mld. € na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny.
  • Rada dále prodloužila individuální sankce za porušování územní celistvosti o dalších 6 měsíců.
  • V reakci na pozastavení dohody o zjednodušeném vízovém režimu Komise vydala pokyny pro přísnější postup při vyřizování víz pro ruské občany.

Návrh rozhodnutí Rady o úplném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o usnadnění udělování víz občanům Evropské unie a Ruské federace (KOM(2022)661)

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o neuznávání ruských cestovních dokladů vydaných v okupovaných cizích regionech (KOM(2022)662)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině,  navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států  a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny,  na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201 (COD(2022)0281)

Communication from the Commission: Providing guidelines on general visa issuance in relation to Russian applicants following  Council Decision (EU) 2022/1500 of 9 September 2022 on the suspension in whole of the  application of the Agreement between the European Community and the Russian  Federation on the facilitation of the issuance of visas to the citizens of the European  Union and the Russian Federation (C(2022)6596)

  • Komise 1. 8. 2022 a 2. 8. 2022 vydala obě části dodatečné makrofinanční asistence (MFA) v celkové hodnotě 1 mld. € pro Ukrajinu. Komise 6. 9. 2022 navrhla úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem. Komise rovněž 7. 9. 2022 navrhla 2. tranši MFA o 5 mld. €. Rada 9. 9. 2022 schválila navrhovanou podporu ve výši 5 mld. € a přijala rozhodnutí o úplném pozastavení zjednodušeného vízového režimu s Ruskem. Komise taktéž 9. 9. 2022 předložila pokyny pro přísnější postup při vyřizování víz pro ruské občany. Ukrajinská vláda, Komise a Světová banka 9. 9. 2022 vydali společné prohlášení, ve kterém odhadují, že bude potřeba 349 mld. € na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny. Rada 14. 9. 2022 rozhodla o prodloužení individuálních sankcí za porušování územní celistvosti o dalších 6 měsíců. Následně Komise 30. 9. 2022 zveřejnila aktualizované pokyny k obecnému udělování víz ruským žadatelům a ke kontrole ruských občanů na vnějších hranicích.

Pozadí

Makrofinanční asistence

EP a Rada již 12. 7. 2022 schválili rozhodnutí dodatečné mimořádné makrofinanční asistence pro Ukrajinu (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022).Tato dodatečná makrofinanční pomoc ve výši 1 mld. €  je součástí mimořádného úsilí EU spolu s mezinárodním společenstvím pomoci Ukrajině řešit její okamžité finanční potřeby po nevyprovokované a neodůvodněné agresi Ruska. Jde o 1. část výjimečného balíku makrofinanční pomoci ve výši až 9 mld. € oznámeného ve sdělení Komise z 18. 5. 2022 a schváleného v závěrech Evropské rady ve dnech 23.–24. 6. 2022 (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Dne 25. 7. 2022 Správní rada EIB schválila finanční pomoc z rozpočtu EU v hodnotě 1,59 mld. € na pomoc Ukrajině v obnově nejkritičtější infrastruktury a pokračování nejdůležitějších projektů zaměřených na akutní potřeby ukrajinských obyvatel.

Nově schválená makrofinanční asistence doplňuje podporu, kterou již EU poskytuje, včetně mimořádné půjčky MFA ve výši 1,2 mld. € vyplacené v 1. pol. 2022 (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Dohromady tyto 2 části programu zvyšují celkovou podporu MFA Ukrajině od začátku války na 7,2 mld. € a mohou dosáhnout až 10 mld. €. Prostředky MFA byly Ukrajině poskytnuty ve formě dlouhodobých úvěrů za výhodných podmínek. 

EU již v posledních letech poskytla Ukrajině významnou pomoc v rámci svého programu makrofinanční pomoci. Od roku 2014 poskytla EU Ukrajině prostřednictvím 5 programů makrofinanční pomoci více než 5 mld. € na podporu provádění rozsáhlé reformní agendy v oblastech, jako je boj proti korupci, nezávislý soudní systém, právní stát a zlepšování podnikatelského prostředí. K financování makrofinanční pomoci si Komise půjčuje jménem EU na kapitálových trzích souběžně se svými dalšími programy, zejména NextGenerationEU a SURE. S možnou půjčkou pro Ukrajinu se počítá ve finančním plánu Komise na 2. pol. 2022.

Vízová politika

EU uzavřela dohody o zjednodušení vízového režimu pouze s několika málo zeměmi. Tyto dohody jsou založeny na vzájemné důvěře a respektování společných hodnot mezi EU a danou zemí. Ruská invaze na Ukrajinu je neslučitelná se vztahem založeným na důvěře a je v rozporu s duchem partnerství, na němž jsou založeny dohody o zjednodušení vízového režimu. Opravňuje tak opatření na ochranu základních bezpečnostních zájmů EU a jejích členských států. Zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem vstoupilo v platnost v červnu 2007. Usnadňuje udělování víz občanům EU a Ruské federace pro zamýšlené pobyty nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. K 1. 9. 2022 mělo platná víza do schengenského prostoru přibližně 963 tis. Rusů. Na neformálním zasedání 31. 8. 2022 se ministři zahraničních věcí dohodli na společném a koordinovaném postupu, pokud jde o vydávání víz ruským občanům, včetně úplného pozastavení platnosti dohody o zjednodušení vízového režimu. Ministři se rovněž dohodli, že cestovní pasy vydávané ruskými orgány na okupovaných územích Ukrajiny nebudou uznávány. Žádosti o udělení víza budou nadále vyřizovány a posuzovány jednotlivě, případ od případu.

EU uplatňování dohody o zjednodušení vízového režimu s Ruskem pozastavila částečně hned v únoru 2022, a to s ohledem na členy ruských oficiálních delegací a ruské podnikatele (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Tímto návrhem by měla být dohoda pozastavena v plném rozsahu, což znamená, že veškerá zjednodušení budou pozastavena pro všechny ruské žadatele. Návrh o neuznávání pasů přichází poté, co Komise v letech 2014, 2016 a 2019 vydala sérii pokynů o přístupu k žádostem o víza podaným žadateli z Krymu, Doněcku a Luhansku a o neuznávání některých ruských pasů. 

Rekonstrukce a obnova Ukrajiny

Hodnocení rapidních škod a potřeb (RDNA) představuje 1. komplexní hodnocení válečných dopadů ve 20 různých sektorech po ruské invazi. Má tak stanovit potřeby financování pro odolnou, inkluzivní a udržitelnou obnovu a rekonstrukci a poskytuje plán pro plánování. Hodnocení pokrývá dopady války mezi 24. 2.–1. 6. 2022 a zjistilo, že fyzické škody způsobené válkou dosáhly více než 97 mld. €. Zvláště vysoké škody byly zjištěny v sektoru bydlení, dopravy, obchodu a průmyslu. Škody se soustředí Černihivské, Doněcké, Luhanské, Charkovské, Kyjevské a Záporožské oblasti. Výsledky RDNA jsou předběžné a poškození a potřeby by měly být považovány za minimální.

Hospodářské sankce

Stávající omezující opatření zahrnují cestovní omezení pro fyzické osoby, zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků nebo jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. 

Sankce byly zavedené poprvé v roce 2014 v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině, od února 2022 byly výrazně rozšířeny s ohledem na nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině. V současné době obnášejí širokou škálu odvětvových opatření včetně omezení v oblasti financí, energetiky, technologií a zboží dvojího užití, průmyslu, dopravy a luxusního zboží (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021, v příspěvku „Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022 a v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2022).

Klíčové a sporné body

Makrofinanční asistence

Pomoc má podporovat makroekonomickou stabilitu a celkovou odolnost Ukrajiny v kontextu ruské vojenské agrese a následných ekonomických problémů. Stejně jako u všech předchozích úvěrů makrofinanční pomoci si Komise půjčuje finanční prostředky na mezinárodních kapitálových trzích a převádí výnosy za stejných podmínek na Ukrajinu. Tato půjčka Ukrajině je kryta 70 % hodnoty vyčleněné z rozpočtu EU. Tato finanční pomoc má doplňovat podporu ze strany EU, zejména humanitární, rozvojovou a obrannou pomoc, pozastavení všech dovozních cel na ukrajinský vývoz na 1 rok nebo jiné solidární iniciativy, např. řešit dopravní překážky, aby bylo možné zajistit vývoz, zejména obilí. 

Vízová politika

Komise navrhuje zcela pozastavit platnost dohody EU s Ruskem o zjednodušení vízového režimu. Pozastavení platnosti dohody je reakcí na zvýšené riziko a hrozbu pro bezpečnostní zájmy EU a pro národní bezpečnost členských států v důsledku ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Pozastavení znamená, že ruští občané již nebudou mít privilegovaný přístup do EU a budou čelit zdlouhavějšímu, dražšímu a obtížnějšímu procesu podávání žádostí o víza. Členské státy by měly mít při vyřizování žádostí ruských občanů o krátkodobá víza široké rozhodovací pravomoci a měly by moci zajistit hlubší kontrolu ruských občanů cestujících do EU. EU zůstane otevřena určitým kategoriím ruských žadatelů o víza cestujících pro nezbytně nutné účely včetně a zejména rodinných příslušníků občanů EU, novinářů, disidentů a představitelů občanské společnosti. Komise rovněž předkládá návrh o neuznávání ruských pasů vydaných v nezákonně okupovaných oblastech Ukrajiny.

Návrhem na pozastavení platnosti dohody o zjednodušení vízového režimu skončí pro ruské občany žádající o krátkodobá víza do schengenského prostoru veškerá zjednodušení. Místo nich budou pro ně platit obecná pravidla vízového kodexu.

To v praxi znamená, že ruští žadatelé o vízum budou muset počítat:

  • s vyšším vízovým poplatkem: zvýšení z 35 na 80 €.
  • s delší dobou pro zpracování žádosti: standardní lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti o víza se prodlouží z 10 na 15 dnů. Tato lhůta může být v některých případech, kdy třeba žádost posoudit hlouběji, prodloužena až na 45 dnů.
  • s přísnějšími pravidly pro vydávání víz pro více vstupů: podmínky pro vydávání víz platných pro více vstupů do schengenského prostoru se ztíží.
  • s delším seznamem podkladů: žadatelé budou muset při podání žádosti o vízum předložit úplný seznam dokladů. Zjednodušený seznam podle dohody o zjednodušení vízového režimu by už pro ně platit neměl platit.

Komise rovněž navrhuje společný přístup EU k neuznávání ruských pasů vydaných v okupovaných cizích regionech, jelikož Rusko rozšiřuje praxi vydávání běžných ruských pasů i na dalších územích Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády, konkrétně v chersonské a záporožské oblasti. Členské státy by tak neměly uznávat ruské pasy vydané v okupovaných regionech Ukrajiny jako platné doklady pro účely vydávání víz a překračování vnějších hranic EU. Tento legislativní návrh má zajistit závazný přístup platný ve všech členských státech a nahradit dobrovolná opatření přijatá členskými státy od protiprávní anexe Krymu. Jedná se o další krok v rámci společné reakce EU na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině a ruskou praxi vydávání cestovních pasů v okupovaných cizích regionech.

Rada následně přijala rozhodnutí, kterým se plně pozastavuje platnost dohody o usnadnění udělování víz mezi EU a Ruskem. V důsledku toho se tudíž na ruské občany použijí obecná pravidla vízového kodexu a výše zmíněné změny. Komise v reakcí na schválení rozhodnutí o pozastavení platnosti dohody o usnadnění udělování víz mezi EU a Ruskem předložila pokyny, jež mají konzulátům členských států pomoci při vyřizování žádostí o krátkodobá víza podaných ruskými občany. S ohledem na zvýšená bezpečnostní rizika, kterým EU čelí po útočné válce Ruska proti Ukrajině, by konzuláty měly tato rizika důkladně posuzovat. Výsledkem může být zamítnutí žádostí o udělení víza i zrušení stávajících platných víz.  Konzuláty by mohly upravit své postupy pro vyřizování žádostí o krátkodobá víza podaných v Rusku, a to při plném využití stávajících možností v rámci vízových pravidel EU, aby zajistily důkladnější kontrolu žádostí vzhledem ke zvýšenému ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku členských států v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině. Rovněž vyhoštění mnoha konzulárních a diplomatických pracovníků členských států ruskými orgány vyžaduje další úpravy postupu podávání žádostí, jelikož konzuláty nyní fungují s významně sníženou kapacitou.

V této souvislosti mohou konzuláty:

  • přiřadit nižší prioritu cestám, které nejsou nezbytně nutné: konzuláty by měly při udělování víz přiřadit nižší prioritu žadatelům, kteří nemají pro svou cestu zásadní důvod, jako jsou turisté.
  • prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádostech o víza: konzuláty mají pro rozhodnutí o žádostech o víza k dispozici až 45 dnů (u běžných případů to bývá 15 dnů), aby zajistily důkladnější kontroly žádostí podaných ruskými občany.
  • požadovat dodatečné podpůrné doklady: konzuláty členských států by mohly požadovat dodatečné doklady nad rámec standardního seznamu, aby byla zajištěna vysoká míra kontroly, zejména v případech možného ohrožení veřejného pořádku a mezinárodních vztahů.
  • důkladnější kontrola žádostí o víza a stávajících víz.

Aktualizované pokyny vyzývají konzuláty členských států a pohraniční orgány, aby při provádění individuálního posuzování žádostí ruských občanů o víza a kontrol na vnějších hranicích EU uplatňovaly vyšší stupeň bezpečnostních kontrol a koordinovaný přístup. Členské státy by měly restriktivním a koordinovaným způsobem posoudit podmínky, za nichž mohou být ruským občanům vydávána schengenská víza. Členské státy by měly uplatňovat přísný přístup posuzující odůvodnění cesty. Měl by se vztahovat i na ruské občany prchající před vojenskou mobilizací.Pokud žadatel o vízum (např. osoba prchající před vojenskou mobilizací) plánuje dlouhodobý pobyt v EU, měly by konzuláty členských států případ řešit podle platných vnitrostátních pravidel pro dlouhodobá víza. Pokud jde o krátkodobá víza, konzuláty se vyzývají, aby uplatňovaly veškeré humanitární výjimky restriktivním způsobem. Je na členských státech, aby na základě individuálního posouzení vyhodnotily, zda žádosti ruských občanů mohou spadat do kategorie humanitárních důvodů. Konzuláty členských států by se také měly pečlivě zabývat případy, kdy Rusové žádají o krátkodobé vízum mimo Rusko. Tito žadatelé by měli být směrováni na konzulát příslušný pro jejich místo pobytu, obvykle v Rusku. Členské státy by rovněž měly dát svým konzulátům a příslušníkům pohraniční stráže pokyn, aby vykonávaly zvýšenou kontrolu a přijaly přísný přístup k přehodnocení víz, která již byla udělena všem občanům Ruska a to na základě opětovného posouzení individuální situace v současné geopolitické situaci. Podle čl. 30 vízového kodexu pouhé držení víza nezakládá automatické právo na vstup do schengenského prostoru. Existují-li důvody pro prohlášení víza za neplatné/jeho zrušení, může být takové rozhodnutí přijato příslušníkem pohraniční stráže, a to bez ohledu na členský stát, který vízum udělil. Bezpečné vnější hranice jsou předpokladem pro fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Pokyny zdůrazňují aspekty Schengenského hraničního kodexu a vyzývají členské státy, aby posílily bezpečnostní kontroly na vnějších hranicích a postupovaly na hranicích EU s Ruskem koordinovaně, a zabránily tak případům, kdy bude ruský občan, kterému byl odepřen vstup na jedné hranici, přijat na jiné. Pokyny se nedotýkají platného právního rámce v oblasti azylu, včetně zásady nenavracení. Pokyny rovněž připomínají, že dopravci odpovídají za státní příslušníky třetích zemí, které dopravili do EU, ale jimž byl odepřen vstup. Dopravci by měli být při ověřování cestovních dokladů požadovaných pro vstup ostražití, a to zejména v případě ruských občanů. Odpovídají rovněž za návrat osoby, jíž byl odepřen vstup do EU, zpět do země odjezdu.

Rekonstrukce a obnova Ukrajiny

Ve společném hodnocení prohlášení vláda Ukrajiny, Komise a Světová banka ve spolupráci s partnery odhadují, že současné náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny dosahují částky 349 mld. € napříč sociálním, výrobním sektorem a sektorem infrastruktury. Jedná se o více než 1,5násobek HDP Ukrajiny v roce 2021. Očekává se, že toto číslo v nadcházejících měsících s pokračující válkou poroste.  Během příštích 36 měsíců RDNA odhaduje, že je zapotřebí 105 mld. €  k řešení naléhavých potřeb, jako je obnova systémů vzdělávání a zdravotnictví a infrastruktury, příprava na nadcházející zimu prostřednictvím obnovy vytápění a energie v domácnostech, podpora zemědělství. a opravy životně důležitých dopravních cest. Bezpečné nakládání s troskami a výbušninami, včetně nášlapných min, také představuje značné náklady. Vláda Ukrajiny před zimou zvažuje specifické potřeby v různých regionech. Na základě nejvyšších priorit jsou vyvíjeny na míru šité plány obnovy a rekonstrukce, které vedou program v každé oblasti. Světová banka a Komise potvrdily svou pokračující podporu vládě Ukrajiny. Vzhledem k probíhající válce bude potřeba budoucí vyhodnocení škod, ztrát a potřeb obnovy/obnovy na Ukrajině. Švýcarský státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO) se zavázal k finanční podpoře pro tento účel.

Hospodářské sankce

Rada rozhodla o prodloužení doby trvání omezujících opatření namířených proti osobám a subjektům, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, o dalších 6 měsíců, tedy do 15. 3. 2023. Sankce se budou i nadále vztahovat na 1 206 osob a 108 subjektů. Na řadu z nich byly sankce uvaleny na základě pokračující neodůvodněné a nevyprovokované ruské vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině.

Předpokládaný další vývoj

Komise také brzy plánuje předložit doplňkové pokyny pro konzuláty členských států, pokud jde o obecné vízové otázky s Ruskem, včetně provádění pozastavení platnosti dohody o zjednodušení vízového režimu.Členské státy by si měly pravidelně vyměňovat informace o uplatňování dnešních pokynů, a to jak na místní úrovni za koordinace delegace EU v Rusku, tak na úrovni EU prostřednictvím pracovní skupiny Rady věnující se vízovým otázkám. To by mělo pomoci zajistit koordinovaný přístup. Členské státy by měly Komisi rovněž pravidelně podávat zprávy.

Odkazy

Komise navrhuje ochranná rozpočtová opatření  

  • Komise navrhla Radě ochranná rozpočtová opatření pod nařízením o podmíněnosti.
  • Jedná se o ochranu rozpočtu a finančních zájmů EU proti možným porušením zásad právního státu v Maďarsku.
  • Komise podnikla krok jako vyústění dlouhodobého dialogu s Maďarskem, které sice podniklo nápravná opatření, jež ale dĺe Komise nejsou dostatečné.
  • Jelikož přetrvává riziko pro rozpočet, rozhodla se Komise s přihlédnutím na maďarské snahy o nápravu, navrhnout dočasná ochranná rozpočtová opatření.

Proposal for a Council implementing decision on measures for the protection of the Union budget against breaches of the principles of the rule of law in Hungary (COM(2022)485)

  • Komise 18. 9. 2022 navrhla Radě ochranná rozpočtová opatření uložená Maďarsku podle režimu podmíněnosti.

Pozadí

Nařízení č. 2092/2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie má zajišťovat ochranu rozpočtu EU v případech, kdy porušení zásad právního státu ovlivňuje nebo vážně ohrožuje jeho řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů EU v dostatečně přímou cestou. Nařízení je platné od ledna 2021 (více v příspěvku „Rada a EP dosáhly předběžné dohody o novém obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu”, Institucionální záležitosti v listopadu 2020). Od té doby Komise sleduje situaci v zemích EU a shromažďuje relevantní informace.

V březnu 2022 přijala Komise pokyny k obecnému režimu podmíněnosti. Pokyny podrobně vysvětlují, jak bude Komise nařízení uplatňovat, včetně toho, jak budou chráněna práva konečných příjemců a příjemců finančních prostředků EU (více v příspěvku „Komise přijala pokyny k mechanismu podmíněnosti”, Institucionální záležitosti v březnu 2022).

Klíčové a sporné body

Postup v případě Maďarska je 1. postupem podle nařízení. Komise nadále sleduje informace ze všech relevantních zdrojů, aby identifikovala možná relevantní porušení zásad právního státu. Tento krok staví na intenzivním dialogu mezi Komisí a maďarskými orgány v minulých měsících, jehož výsledkem bylo, že Maďarsko navrhlo řadu nápravných opatření k vyřešení obav, které Komise identifikovala při formálním zahájení procesu v dubnu 2022. Proces navazuje na dopis, který Komise zaslala Maďarsku a v němž nastiňuje opatření, která zamýšlí navrhnout Radě, a nápravná opatření předložená Maďarskem v dopise ze dne 22. 7. 2022, doplněný o další vysvětlení v dopise ze dne 13. 9. 2022.

Komise důkladně posoudila maďarskou odpověď a zaměřila se zejména na to, zda nápravná opatření přiměřeně odpovídají původním zjištěním Komise. Aby opatření mohla být považována za přiměřená, musela by skoncovat s porušováním zásad právního státu a/nebo s riziky, která představují pro rozpočet EU a finanční zájmy EU. Komise dospěla k závěru, že navrhovaná nápravná opatření by mohla v zásadě řešit dané problémy, pokud jsou správně podrobně popsána v příslušných zákonech a pravidlech a jsou odpovídajícím způsobem prováděna. Až do splnění klíčových prováděcích kroků se Komise domnívá, že v této fázi přetrvává riziko pro rozpočet. To vysvětluje dnešní rozhodnutí a navrhovaná opatření, která zohledňují i ​​nápravná opatření, která Maďarsko předložilo.

V této fázi Komise navrhuje tato opatření:

  • pozastavení 65 % závazků pro 3 operační programy v rámci politiky soudržnosti,
  • zákaz uzavírat právní závazky s trusty veřejného zájmu pro programy realizované v přímém a nepřímém řízení.

Předpokládaný další vývoj

Rada má nyní 1 měsíc na to, aby rozhodla QMV, zda opatření přijme. Tato lhůta může být za výjimečných okolností prodloužena maximálně o další 2 měsíce. Mezitím bude Komise sledovat situaci a průběžně Radu informovat o všech důležitých prvcích, které mohou mít vliv na její současné posouzení. Maďarsko se zavázalo plně informovat Komisi o splnění klíčových implementačních kroků do 19. 11. 2022.

Odkazy

V Brně začalo modelové zasedání institucí EU

Celkem padesát středoškolských studentů z Česka a Slovenska se sjelo do Brna, kde je čeká čtyřdenní program skládající se nejenom ze samotné simulace legislativního procesu EU, ale také diskusí s odborníky na…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛️ V Brně začalo modelové zasedání institucí EU ➡️ Celkem 50 středoškolských studentů z ČR a Slovenska čeká čtyřdenní program skládající se ze simulace legislativního procesu EU a diskusí s odborníky na různá témata spojena s evropskými záležitostmi 🇪🇺

https://euroskop.cz/2023/01/26/v-brne-zacalo-modelove-zasedani-instituci-eu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.