V Praze pokračuje konference o rovnosti žen a mužů, debatovalo se například o vlivu nerovnosti na ekonomiku

V pražském Kongresovém centru byla v pondělí zahájena konference s názvem „Evropa zítřka: Rovnost žen a mužů a ekonomika”. Konference, která probíhá pod záštitou českého předsednictví v Radě EU, si za cíl klade diskutovat o tom, jak nejlépe prosazovat rovnost žen a mužů v nové realitě utvářené dosud neúplným zotavením z pandemie, ruskou vojenskou agresí na Ukrajině, rostoucími náklady na energie, zboží a služby a změnou klimatu. Mezi hosty patří zástupci Komise, Evropského parlamentu, členských a kandidátských zemí EU, agentur EU, občanské společnosti a další.

V úvodní řeči návštěvníky Konference přivítala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková, která ocenila přítomnost a začlenění tématu rovnosti žen a mužů do agendy předsednického Tria, které kromě České republiky čítá i Francii, po které Česká republika předsednictví převzala, a Švédsko, které se předsednictví ujme počátkem nového roku. „Úkolem našeho předsednictví je v maximální možné míře přispívat k vytváření podmínek pro bezpečnou a prosperující EU, založenou na evropských hodnotách svobody a demokracie, volného trhu, sociální spravedlnosti, právního státu a odpovědnosti za životní prostředí,” zdůraznila Kotalíková.

Bartoš: Digitální tranzice je příležitostí i výzvou

Na vedoucí Úřadu vlády navázal svým úvodním slovem místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš, který se zaměřil na význam genderu v oblasti digitalizace. „Evropa čelí turbulentním časům. Na jedné straně je to zotavení z pandemie koronaviru, ale také rostoucí ceny bydlení, energetická chudoba, zelená a digitální tranzice či válka na Ukrajině. Všechny tyto faktory mají přímý dopad na život evropských občanů, ale mají rovněž silný genderový rozměr,” zdůraznil na úvod Bartoš. 

Digitální tranzice pro rovnost žen a mužů dle Bartoše představuje jak příležitosti, tak i výzvy. Budoucnost pracovního trhu bude otevřená profesionálům v oblasti informační a komunikační technologie, do které se genderová nerovnost výrazně promítá již od vzdělávání. Bartoš svá tvrzení opřel o data dle kterých je podíl žen v oblasti informačních a komunikačních technologií v České republice nejnižší v EU. „Nenechte se však mýlit, podíl žen je v této oblasti velmi nízký i v celé Evropě. Mluvíme o méně než 20 %,” dodává místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš. Bartoš ale mluví i o velkém potenciálu. Ten spočívá především ve vzdělání, které by mladé ženy a dívky mělo k zapojení se do těchto oblastí motivovat. 

Jourová: Dělat něco pro genderovou rovnost nepřináší politické medaile

Místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová na začátku své řeči zdůraznila, že je velmi nebezpečné brát hodnoty jako samozřejmost. Zároveň vyjádřila obavu, že z členských států Evropské unie neslyší dostatečně silné hlasy, které by tyto hodnoty zastávaly, jelikož jsme zvyklí je mít automaticky. Během pandemie koronaviru jsme jako společnost byli svědky nárůstu nejen domácího násilí, ale i násilí v digitálním prostoru. Z tohoto důvodu se Komise poprvé rozhodla ve svých nařízeních zdůraznit i význam potlačení digitálního násilí. „Jde o velmi důležitý aspekt Celounijních pravidel pro potírání násilí na ženách,” dodává Jourová. 

Evropská komise se tématům rovnosti žen a mužů věnuje dlouhodobě. Prosazení návrhů bývá dle názoru české eurokomisařky obtížnější v jiných institucích, jako je například Evropský parlament nebo Evropská rada, která ztělesňuje nejvyšší zastoupení samotných členských států. „Dělat něco pro genderovou rovnost jednoduše nepřináší politické medaile,” shrnuje problematiku Jourová.

Místopředsedkyně Evropské komise se na gender dívá i z pohledu pracovního trhu a vyzdvihuje důležitost rovnosti pro ekonomiku. „60 % těch, kdo úspěšně ukončí vysokoškolské vzdělání jsou ženy, ale jejich talent a potenciál není ve výsledku na pracovním trhu z mnoha důvodů využit,” říká Jourová. 

Všechny nadcházející problémy, jako je například energetická chudoba budou propast mezi ženami a muži prohlubovat. Proto se Evropská unie rozhodla jednat a adoptovat opatření, které nařídí minimální mzdu ve všech členských státech. „Bez rozdílu mezi muži a ženami. Stejné podmínky pro všechny,” zdůrazňuje charakter opatření Jourová. 

Hlasy ze zahraničí

„Nikdy nezapomínejte, že stačí politická, ekonomická nebo náboženská krize a ženská práva budou zpochybněna,” začala svojí řeč francouzská ministryně Isabelle Lonvis-Romeová. Jde o slavnou citaci francouzské intelektuálky Simone de Beauvoirové. Lonvis-Romeová zdůraznila, že i přesto, že to často není na první pohled viditelné, problémy spojené s nerovností žen ve společnosti nevymizely a je nutné v jejich řešení pokračovat.

Na konferenci promluvil rovněž Fredrik Jörgensen, švédský velvyslanec v Praze, který návštěvníkům mimo jiné přiblížil konkrétní kroky švédské vlády k genderové rovnosti skrz tzv. gender mainstreaming. Tento pojem v praxi představuje skutečnost, že genderové politiky pronikají do všech aspektů švédského politického života. Všechna švédská ministerstva tak otázku rovnosti do svého fungování automaticky uvádějí a pracují na její začlenění do své resortní agendy. Zodpovědnou osobou a zároveň koordinátorem tohoto systému je švédský ministr pro obecné záležitosti.

Konference probíhá nadále i online. Zajímavé debaty, které přináší, můžete ještě celé úterý sledovat živě zde.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: Úřad vlády ČR

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.