Bartoš: Fondy soudržnosti EU mohou dát peníze na projekty ohrožené zdražováním

Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice. Bez těchto dodatečných prostředků by je nebylo možné realizovat. Návrh musí ještě projednat Evropský parlament. Před dnešním neformálním jednáním evropských ministrů v pražském Kongresovém centru to řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Česko návrh podle Bartoše předneslo spolu s dalšími 12 unijními zeměmi po začátku války na Ukrajině. „Já doufám, že shoda mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem bude a ten balíček, kterému se říká „fast care“, bude. Umožní to dofinancovat projekty, na které kvůli rostoucím cenám nejsou peníze, a ty peníze budou i pro ČR,“ dodal Bartoš.

Debata o budoucnosti kohezní politiky

Bartoš neformální setkání řídí a podle jeho vyjádření i většiny jeho kolegů by měla být hlavním tématem budoucnost politiky soudržnosti, tedy vyrovnání ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými zeměmi i regiony EU. Dále pak i způsob jejího financování a vyhodnocování. „Dlouhá léta se hovořilo o potřebě větší flexibility, dynamičnosti, ale i přesného cílení peněz. Jsou zde i zástupci Evropského účetního dvora, který dohlíží na čerpání, jak peníze pomáhají v regionech, jestli kvalita života v regionech roste. Je třeba do toho vnést i datový pohled, jestli dokážeme stejný objem peněz mířit daleko přesněji, aby se regiony nepropadaly,“ podotkl Bartoš.

Jednat se má o čerpání evropských dotací, které pod politiku soudržnosti spadají, v období 2021 až 2027. Česko by v tomto období mělo využít na různé projekty regionálního rozvoje, ale i digitalizaci 550 miliard korun.

„Je třeba se připravit na budoucnost, potřebujeme soudržnost více než dřív. Nikdo nesmí mít pocit, že je opuštěný, zvláště v době, kdy máme kolem sebe tolik nebezpečí. Je potřeba být spolu a společně bojovat pro lepší budoucnost,“ řekla evropská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová při příchodu na jednání.

Role fondů EU v reakci na krize

Podle náměstka lotyšské ministryně financí Mindgaudase Liutvinskase musí kohezní politika v budoucnu umět flexibilně reagovat na krizové situace, jako je pandemie covidu, nebo konflikt na Ukrajině a jejich negativní dopady, ale nesmí se stát nástrojem pro řešení těchto krizí, protože by mohla přestat plnit své strategické dlouhodobé cíle, kterými je vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi EU. Kohezní fondy by zároveň neměly konkurovat dalším investičním nástrojům EU, ale měly by se s nimi doplňovat. Měly by být také šité na míru podle potřeb jednotlivých zemí.

Peníze z evropských fondů pomáhají operativně i při různých neočekávaných krizích. Podle Bartoše je proto důležité, jak dokáže politika soudržnosti reagovat na tyto změny, a jak se různé balíčky pomoci kombinují s dlouhodobými nástroji, které evropské fondy tvoří.

Česko předsedá Evropské unii od července. Tento týden už v Praze jednali ministři obrany a ministři zahraničních věcí evropských zemí. V polovině měsíce budou ministry odpovědné za politiku soudržnosti následovat ministři zdravotnictví, hospodářství a financí a ministři zemědělství.

Zdroj: ČTK, Úřad vlády

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.