Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová vystoupila minulý víkend na Jackson Hole Economic Policy Symposium pořádaném Federální rezervní bankou Kansas City ve Wyomingu. Její proslov vyzýval k silné reakci na vysokou inflaci, která momentálně sužuje velkou část světa. Podle ní je šoková terapie v této oblasti lepší než přetrvávající bolest.
„Otázkou, o které bych chtěla diskutovat, je, zda pandemie a ruská invaze na Ukrajinu budou předzvěstí bodu obratu pro makroekonomickou stabilitu, nebo zda se otřesy, byť nevýznamné, se nakonec ukáží jako dočasné, jako tomu bylo v případě globální finanční krize,“ řekla Schnabelová.
Vliv centrálních bank na hospodářskou prosperitu
Svou odpověď na ni označila Schnabelová za „odpověď dvourukého ekonoma“. Na jedné straně existuje hmatatelné riziko, že povaha a trvání otřesů zasahujících do ekonomik zůstanou v příštích letech nepříznivé. Na druhou stranu mají centrální banky dostatečný vliv na to, aby dokázali utvářet budoucí směřování ekonomik způsobem, který zmírňuje a omezuje konečný dopad těchto šoků na prosperitu a stabilitu.
Jak pandemie, tak válka na Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu makroekonomické volatility. Jakmile se účinky pandemie a války vyplaví odezní, volatilita produkce a inflace se nutně sníží. Přesto se ekonomka domnívá, že v budoucnosti budou otřesy potenciálně větší, trvalejší a častější.
Hnacím motorem tohoto předpokladu je změna klimatu. Zkušenosti z posledních let ukazují, že závažnost extrémního počasí prudce roste, což vystavuje globální ekonomiku větší volatilitě výstupu produkce a inflaci.
Pohotovost kvůli změně klimatu
„Toto léto trpí Evropská unie – stejně jako mnoho jiných částí světa – jedním z nejzávažnějších such, přičemž téměř dvě třetiny území jsou ve stavu pohotovosti,“ řekla ve svém projevu. Dříve v případě volatility zmírňovaly následky globalizace a pružné dodávky energie. Současný stav nicméně ukazuje, že státy se místo ke globalizaci ubírají k regionalismu.
Jako východisko tedy Schnabelová apeluje na nastavení dobré fiskální politiky. „Vlády musí přizpůsobit svou politiku riziku dlouhodobého období nižšího potenciálního produktu. Vzhledem k tomu, že poměr dluhu k HDP je na historickém maximu, nebo se mu blíží, měly by se výdaje zaměřit na ochranu sociální soudržnosti a podporu zelených investic, které pomohou zajistit dlouhodobou prosperitu a obnovit fiskální prostor potřebný k utlumení budoucích otřesů.“
Cesta odhodlání
Oproti tomu měnová politika by podle ní měla chránit cenovou stabilitu. „Existují dvě cesty, kterými se mohou centrální banky vypořádat se současnou vysokou inflací: jedna je cesta obezřetnosti v souladu s názorem, že měnová politika je špatný lék na řešení nabídkových šoků. Druhý cesta je odhodlání.“
Odhodláním má Schnabelová na mysli důrazný boj s inflací, a to i při riziku nižšího růstu a vyšší nezaměstnanosti. V obráceném případě by přetrvávající inflace mohla způsobit větší nepokoje. Schnabelová dále argumentovala, že by centrální banky neměly ustupovat ve svém boji s inflací ze strachu, že poškodí ekonomický růst nebo spustí recesi.
Zdroj: Euroskop.cz, Pixabay.com
