Německý kancléř Olaf Scholz při návštěvě Prahy vystoupil s přednáškou o budoucnosti Evropy

Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí poprvé navštívil Prahu. Prvním bodem jeho programu byla přednáška o budoucnosti Evropy v pražském Karolinu. Ve své řeči s názvem „Evropa a naše budoucnost” se mimo jiné vyslovil pro rozšíření EU, podpořil přechod k většinovému hlasování či navrhl nový systém evropské protivzdušné obrany.

Úvod téměř hodinové řeči se nesl ve znamení historie. Scholz například odkázal na starobylou tradici Univerzity Karlovy, přirovnal ji ke „kronikáři evropské historie”, a vyjádřil stud za nacistický teror během 2. světové války. Několikrát vyzdvihl, že cesta k řešení všech krizí sužujících Evropu tkví v jednotě a společném postupu. Scholz zároveň zdůraznil, že Německo plně podporuje současné české předsednictví v Radě EU.

Hlavním bodem Scholzova projevu byly jeho čtyři úvahy, pojednávající o reformách EU.

Zaprvé: Rozšíření Evropské unie

V první ze svých úvah se Scholz postavil za rozšiřování Evropské unie. Konkrétně o přijetí států západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a výhledově také Gruzie. Pro úspěšnou integraci dalších států bude muset dle Scholze Evropská unie projít řadou reforem.

S důrazem na akceschopnost Evropské unie by německý kancléř uvítal například přechod k většinovému hlasování, a to především v oblastech daňové či zahraniční politiky. „Pokud co nejvíce členských států přistoupí na tento návrh, výrazně se přiblížíme Evropě, která bude jako silný politický hráč ovlivňovat světovou politiku,” odůvodnil svoji tezi Scholz. Tato reforma je však dlouhodobě v EU předmětem neshody. Například v České republice se návrh na odstoupení od evropské jednomyslnosti ve zmiňovaných oblastech dlouhodobě těší jen malé podpoře.

Zadruhé: Evropská suverenita

Druhou myšlenkou formující budoucnost EU je dle Scholze často diskutovaná evropská suverenita. Především v oblasti hospodářství. Scholz vysvětluje, že hospodářská nezávislost neznamená plnou soběstačnost a EU by měla především začít lépe využívat své vlastní zdroje. „Lithium, kobalt, hořčík nebo nikl, které naše podniky tak nutně potřebují, se z velké části dávno nachází v Evropě,” uvedl Scholz a posléze vyzval k posílení celoevropského vesmírného programu, prohloubení digitalizace či vytvoření celoevropského prostoru pro data o mobilitě.

Zatřetí: Bezpečnostní politika

Unijní státy by měly směřovat k prohlubování spolupráce v oblasti bezpečnostní politiky. Efektivitu unijního obranného mechanismu by například podle slov Scholze posílilo zredukování typů zbraňových systému, což by nejen zefektivnilo vojenský výcvik, ale i omezilo náklady na spotřebu.

Bezpečnostní politika si podle německého kancléře žádá i širší koordinaci. „Je proto nejvyšší čas, aby měli v Bruselu vlastní zasedání nejen ministři zemědělství, zahraničí nebo vnitra. V dnešní době potřebujeme samostatnou Radu ministrů obrany,” navrhl ve své řeči Scholz spolu s návrhem na vybudování kolektivního evropského systému protivzdušné obrany, který by byl levnější a efektivnější.

Začtvrté: Hodnoty

V poslední úvaze se Scholz zaměřil na evropské hodnoty a principy právního státu. Otevřenou zmínkou o „neliberální demokracii” odkázal na stav právního státu v Maďarsku a Polsku a vyzval k tvrdšímu postupu vůči státům, které se nevyvíjejí v souladu s evropskými právními standardy. „Měli bychom dát Komisi nově možnost zahájit řízení o porušení Smlouvy i v případě, kdy dochází k porušování toho hlavního, co nás drží pohromadě – tedy základních hodnot, které jsme všichni vepsali do Smlouvy o EU: lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv,” dokončil svoji úvahu.

V samém závěru své očekávané přednášky Scholz v češtině ocitoval a zasadil do současného dění jedno z hesel studentských demonstrací z revolučního listopadu 1989. „Kdy, když ne teď – v době, kdy se Rusko snaží posouvat hranice mezi svobodou a autokracií – bychom měli položit základní kameny rozšířené unie svobody, bezpečnosti a demokracie? A kdo, když ne my, by mohl chránit a bránit evropské hodnoty – uvnitř Evropy i navenek?”

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: ČTK

Miniplenární zasedání Evropského parlamentu 1. a 2. února 2023

V Bruselu dnes začalo miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Eruoposlanci se v následujících dvou dnech zaměří na přípravu mimořádného zasedání Evropské rady, transparentnost a cílení politické reklamy, situaci v Afghánistánu, přípravu summitu EU-Ukrajina a…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛🇪🇺 V Bruselu dnes skončilo dvoudenní miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Témata, kterým se europoslanci věnovali, jsme pro vás shrnuli zde ⤵️

https://euroskop.cz/2023/02/02/v-bruselu-probehlo-miniplenarni-zasedani-evropskeho-parlamentu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.