Nová vlna napětí na srbsko-kosovské hranici

Balkánský poloostrov je částí Evropy, k níž má Česká republika historicky i kulturně blízko. Zároveň jde i o oblast, jež je kvůli nedořešeným problémům z války v 90. letech mnohými označována jako „sud výbušného prachu”, jehož pravděpodobnost vznícení roste s klesající pozorností zbytku Evropy. V posledních týdnech na Balkáně vře spor mezi Kosovem a Srbskem. Co stojí za napětím na kosovsko-srbské hranici? Vstupuje do sporu EU? A jak si stojí balkánské státy v přístupových jednáních?

Kosovo je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě, který po válce v 90. letech vyhlásil v roce 2008 nezávislost na Srbsku. Srbsko, naopak, považuje tuto republiku za své území a vznáší na něj teritoriální nároky. Na začátku srpna mezi Kosovem a Srbskem výrazně vzrostlo napětí. V severní části Kosova, u hranic se Srbskem, došlo k blokování hraničních přechodů i výhružné střelbě.

Kořeny napětí v kosovsko-srbském pohraničí

Dle nového nařízení kosovské vlády, které mělo přijít v platnost počátkem srpna, se měli všichni cestující přijíždějící ze Srbska prokazovat novými identifikačními doklady vydanými Prištinou. Aktuálním se stalo též opatření týkající se registračních značek. Dle vyjádření kosovské vlády jde o reciproční opatření, která reagují na dlouhodobou politiku Bělehradu vůči kosovským občanům cestujícím do Srbska.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a tudíž nebere v potaz ani jeho právo na registraci aut. Již od roku 2008 proto Bělehrad nepouští vozidla s kosovskou poznávací značkou na své území.

Jak se k celé situaci staví EU?

Priština a Bělehrad již od roku 2011 pravidelně zasedají k vyjednávacímu stolu v rámci unií vedených dialogů. Naposledy se předsedové vlád obou odcizených západobalkánských sousedů zúčastnili jednání ve čtvrtek 18. srpna v Bruselu. Stěžejním tématem bylo již zmíněné napětí na kosovsko-srbské hranici.

„Jednání nedospělo k řešení, ale oba muži, souhlasili s dalšími rozhovory v nadcházejících dnech,” řekl po jednání šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell.

Evropská unie zaujímá v otázkách Balkánu roli moderátora a již více než deset let poskytuje znepřáteleným zemím platformu pro normalizaci vztahů.

EU také pomáhá s hospodářským rozvojem regionu, včetně příslibu národní obnovy po pandemii covidu-19 ve výši 3,3 miliardy eur.

Přístupová jednání

Očekává se, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje. „Dosáhnou svobodné a mírové Evropy nebude možné bez západního Balkánu,” řekla prezidentka Kosova Vjosa Osmaniová.

Srbsko (stejně jako Černá hora) již s EU projednává jednotlivé přístupové kapitoly. V dubnu však velký průzkum společnosti Ipsos poprvé v historii odhalil, že většina srbských občanů je proti vstupu do EU. Důvodem může být například tlak ze strany EU ohledně zavedení sankcí proti Rusku.

Severní Makedonii a Albánii se cesta do EU otevřela v první polovině července. Bosna a Hercegovina podala přihlášku v roce 2016, zatím ale nedocílila ani kandidátského statusu.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: ČTK

Sdílet tento příspěvek