Když teroristé provedou útok, zničující dopad na oběti pocítí celá populace. Obrazy a svědectví zanechávají trvalou vzpomínku, přičemž pachatelé – bez ohledu na jejich příčinu – mají za cíl rozsévat strach a zastrašit obyvatelstvo.
A zatímco národní bezpečnostní služby jsou ostražité vůči konkrétním hrozbám, terorismus nerespektuje hranice. Extremisté působí na mezinárodní úrovni, ať už šíří násilnou pravicovou ideologii prostřednictvím videoher nebo inspirují k džihádistickým útokům na sociálních sítích. Občané to díky průzkumům Eurobarometru chápou ukazují, že terorismus řadí mezi hlavní globální výzvy.
Tento vizuální příběh vás vezme na cestu napříč dvěma desetiletími a prozkoumá, jak země EU stále těsněji spolupracují v boji proti terorismu předcházením a narušováním teroristických útoků, koordinací úsilí, předcházením radikalizaci a sdílením informací.
Existují známky toho, že práce EU v boji proti terorismu se vyplácí. V letech 2019 až 2021 bylo v členských státech EU zatčeno 1560 lidí pro podezření z trestných činů souvisejících s terorismem. Během stejného období bylo v celé EU zmařeno asi 29 džihádistických nebo krajně pravicových spiknutí. V roce 2021 došlo v členských státech k 15 teroristickým incidentům ve srovnání s 57 v roce 2020.
Hrozby jsou různé a neustále se mění. Skupiny Al-Káidy a Islámského státu nadále podněcují útoky osamělých aktérů. Stovky evropských džihádistů zůstávají v detenčních táborech v severní Sýrii. Ve věznicích probíhá radikalizace a nábor, zatímco násilný pravicový extremismus nadále přitahuje mladší rekruty, a to i prostřednictvím herních platforem.
Kombinace sociální izolace a více času stráveného online během pandemie COVID-19 zhoršila rizika, která představuje násilná extremistická propaganda a teroristický obsah online, zejména mezi mladšími lidmi.
Džihádistický terorismus zůstává největší hrozbou pro EU. Části Evropy jsou však konfrontovány s nárůstem aktivity pravice. Úřady zároveň zůstávají ve střehu před levicovými a anarchistickými násilnými extremisty, etnonacionalistickými a separatistickými teroristickými aktivitami.
Po bombových útocích na vlaky v Madridu v roce 2004 EU uznala, že je zapotřebí větší spolupráce, aby se zabránilo dalším útokům. Evropští lídři se proto dohodli na zřízení funkce koordinátora EU pro boj proti terorismu, který by koordinoval a prosazoval reakci Evropy na hrozbu ze strany teroristů. Tuto reakci bylo možné pozorovat v týdnech následujících po převzetí moci Talibanem v Afghánistánu v roce 2021, kdy koordinátor v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány určil oblasti opatření k řešení možných rizik terorismu.k bezpečnosti Evropy.
Role koordinátora je zásadní pro zajištění toho, aby práce členských států v boji proti extremismu byla spojena. Předkládá politická doporučení Radě a je pověřen zajištěním řádného provádění strategie EU pro boj proti terorismu v celé EU.
Hrozba terorismem samozřejmě nezačíná a nekončí na evropských hranicích. Bezpečnost občanů je přímo ovlivněna tím, co se děje jinde. EU nadále spolupracuje s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi na sdílení informací, jejichž cílem je zajistit bezpečnost občanů na celém světě, a koordinátor EU pro boj proti terorismu hraje v této práci důležitou roli.
Například poté, co měl Europol přístup ke jménům více než 4 500 teroristů zadržovaných v severovýchodní Sýrii, byl seznam přezkoumán členskými státy a vložen do Schengenského informačního systému. Evropské státy tak mohly tyto osoby identifikovat a zabránit jim ve vstupu na jejich území.
Mezitím vnější činnost EU zahrnuje podporu států při zlepšování jejich soudních systémů a kapacit pro vymáhání práva a začlenění prevence radikalizace do jejich bezpečnostních programů. Europol a Eurojust podporovat spolupráci vnitrostátních orgánů při vyšetřování a stíhání ve státech.
Nové hrozby se mohou vyvinout rychle a mimo dosah veřejnosti, přičemž extremisté zneužívají sociální média, které většina z nás používá k udržování kontaktu s přáteli a rodinou. K šíření nelegálního obsahu se využívá zejména temný web, kde je ještě těžší odhalit a vysledovat aktivity.
Boj proti internetové radikalizaci je stále více středem zájmu evropské spolupráce, přičemž násilní extremisté a teroristické sítě využívají sociální platformy k náboru. V roce 2015 byla zřízena jednotka EU pro internetové předávání informací se sídlem v Evropském protiteroristickém centru Europolu, jejíž hlavní povinností je nahlašování teroristického obsahu.
Na konci roku 2019 jednotka spolupracovala s devíti poskytovateli online služeb, včetně Telegram, Google, Files.fm, Twitter a Instagram, na rozbití propagandistické sítě skupiny Islámský stát. Jen z Telegramu bylo odstraněno asi 5 000 teroristických účtů a botů a od té doby se džihádisté snaží své sítě znovu vybudovat.
Dobrovolné zapojení do sociálních sítí a videoplatforem je od té doby podpořeno nařízením EU, které dává vnitrostátním orgánům pravomoc nařídit odstranění teroristického obsahu do hodiny. Vstoupí v platnost v roce 2022 a ukládá poskytovatelům hostingových služeb povinnost přijmout opatření, která zabrání zneužívání jejich služeb k extremistickým účelům.
Zdroj. Rada EU
