Na jednání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) byly dne 12. července schváleny ministry financí členských států letošní specifická doporučení pro jednotlivé členské země (tzv. Country Specific Recommendations). Jednalo se o první zasedání tohoto formátu v rámci českého předsednictví v Radě EU. Uvedená specifická doporučení se zaměřují na priority, které může daná země v nadcházejících měsících dosáhnout. Příprava a schválení těchto specifických doporučení je součástí každoročního cyklu koordinace hospodářských politik EU, tzv. evropského semestru.
Letošní cyklus koordinace hospodářských politik EU do značné míry navázal na priority předchozího semestru, spjatého s procesem hospodářské obnovy EU po pandemii covidu-19 a implementací tzv. plánů pro oživení a odolnost. Na základě těchto plánů mohou členské státy čerpat finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), jehož cílem je motivovat členské státy souběžně provádět nezbytná aktuální opatření související s hospodářskou obnovou EU, společně s realizací dlouhodobých reforem v evropských prioritních oblastech, jakými jsou například zelená či digitální tranzice členských zemí. V případě ČR představuje tento plán pro oživení a odolnost tzv. Národní plán obnovy (NPO), který bych schválen Radou EU v září loňského roku.
Evropský semestr ve znamení hospodářské obnovy i války na Ukrajině
Letošní evropský semestr byl však současně nucen reagovat i na nové výzvy, související především s válečným konfliktem na Ukrajině a jeho dopady na jednotlivé státy. ČR v této souvislosti patří k zemím, které jsou nejvíce zasaženy dopady tohoto konfliktu. Vlivem migrační vlny došlo k výraznému zatížení pro fungování veřejných institucí. Zejména pak šlo o instituce poskytující sociální či vzdělávací služby. Současně však válka na Ukrajině ukázala nutnost omezení závislosti členských zemí na importu fosilních paliv z Ruska. Prostřednictvím iniciativy REPowerEU se Evropská komise (EK) v této souvislosti zaměřila na dosažení cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu.
Za účelem podpory reforem členských států v prioritních oblastech pak EK vyhlásila na jaře letošního roku mimořádnou výzvu Nástroje pro technickou podporu (Technical Support Instrument), v rámci které podpořila projekty českých institucí veřejné správy, zaměřující se právě na řešení výzev spojených integrací osob ze třetích zemí či omezení závislosti na importu fosilních paliv z Ruska.
Role letošních specifických doporučení při aktualizaci NPO
Návrh letošních specifických doporučení zveřejnila EK dne 23. května 2022. Při formulaci jejich návrhů pak vycházela z předkládaných strategických dokumentů členských států, jakými jsou například Národní program reforem či zpráva o jeho realizaci. Ještě před samotným zveřejněním však bylo zřejmé, že se dopady konfliktu na Ukrajině významným způsobem promítnou i právě do letošních specifických doporučení pro jednotlivé členské státy.
V reakci na tyto aktuální výzvy mohou členské státy využít zmíněná specifická doporučení i při aktualizaci svých plánů pro oživení a odolnost. Tyto aktualizované plány by měly nově obsahovat i kapitolu popisující reformy a investice, které pomohou naplnit cíle zmíněné iniciativy REPowerEU. Právě energetická bezpečnost představuje klíčovou oblast nejen na národní úrovni, ale stala se i jedním ze základních priorit celého českého předsednictví. Možnost aktualizace plánu pro oživení a odolnost členských států, zohledňujících tato specifická doporučení, tak představuje příležitost efektivně směřovat získané finanční prostředky z RRF do potřebných oblastí a zvýšit tak připravenost členských států vůči současným, tak i budoucím výzvám.
Na jednání ECOFIN tak byla pro ČR schválena následující 4 doporučení:
1. V roce 2023 zajistit, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky, a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Být připraveni přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie. V období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic. Přijmout opatření k zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti veřejných financí včetně udržitelnosti důchodového systému.
2. Pokračovat v provádění svého plánu pro oživení a odolnost v souladu s milníky a cíli uvedenými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 8. září 2021. Rychle dokončit jednání s Komisí o programových dokumentech v rámci politiky soudržnosti na období
2021–2027, aby mohlo započít jejich provádění.
3. Posílit poskytování sociálního a cenově dostupného bydlení, mimo jiné přijetím zvláštního legislativního rámce pro sociální bydlení a lepší koordinací jednotlivých veřejných subjektů.
4. Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a diverzifikovat dovoz fosilních paliv. Urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zefektivnit povolovací postupy a usnadnit přístup k síti. Zvýšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a fondu budov pobídkami k rozsáhlým renovacím a k využívání obnovitelných zdrojů tepla.
Autor: Tomáš Nalejvač, Úřad vlády
Foto: Zdroj Pixabay
