Chorvatská cesta do eurozóny

V úterý 12. července přijala Rada Evropské unie tři poslední právní akty, které umožní Chorvatsku zavést euro ke dni 1. ledna 2023. Chorvatsko se tak stane dvacátý členský stát eurozóny.

„Rád bych poblahopřál svému kolegovi Zdravku Marićovi i celému Chorvatsku k tomu, že se Chorvatsko stává 20. zemí vstupující do eurozóny. Přijetí eura není závod, ale odpovědné politické rozhodnutí,“ okomentoval chorvatský vstup do eurozóny po jednání Rady český ministr financí Zbyněk Stanjura coby zástupce předsednické země.

Evropská komise na začátku června konstatovala, že Záhřeb splnil všechna čtyři kritéria, která Brusel při vyhodnocování připravenosti na přijetí společné měny posuzuje. Týkají se stavu veřejných financí, úrokových sazeb, cenové stability a směnného kurzu. Zavedení eura v Chorvatsku pak schválili také lídři členských zemí EU a 12. července ministři schválili poslední nutné dokumenty, včetně směnného kurzu.

Dopady eura na chorvatskou ekonomiku

Dopad adopce nové měny má na národní ekonomiku vždy významný vliv. Kuna je chorvatskou měnou od roku 1994 a Chorvatsko je nejmenší evropskou zemí, která nepoužívá euro jako národní platidlo. Současný chorvatský ministr financí, Zdravko Marić, sdělil portálu Euractiv.com, že „přijetí eura povede k nižšímu měnovému riziku, nižším úrokovým sazbám a nižší inflaci. Otázka ztráty měnové suverenity není významná, jelikož náš finanční systém již byl natolik integrován do systému Evropské centrální banky, že bych řekl, že míra monetární svobody byla značně omezená.“

Bývalá předsedkyně chorvatské vlády, Jadranka Kosorová, naopak argumentovala, že přijetí společné evropské měny přichází příliš brzy a v situaci, kdy se země potýká s ekonomickými problémy. jejichž řešení může přechod k euru zkomplikovat.

Chorvatsko se už od září chystá začít uvádět ceny jak v dosavadních kunách, tak v eurech. Oběma měnami by mělo jít platit ještě celý příští rok, než zůstane jen ta evropská.

Chorvatsko a euro: časová osa

2013 – Chorvatsko vstupuje do Evropské unie

Po podání přihlášky v roce 2003 se Chorvatsko v roce 2013 oficiálně stalo po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie, která byla do EU přijata. Ještě před chorvatským členstvím v unii však guvernér Chorvatské národní banky, Boris Vujčić, uvedl, že je přijetí eura nakloněn, a to co nejdříve po vstupu do EU.

2020 – Evropský mechanismus směnných kurzů (ERM)

Po každoročních konvergenčních zprávách Evropské komise, které hodnotily chorvatskou připravenost k přijetí eura, se Chorvatská republika v roce 2020 stala součástí Evropského mechanismu směnných kurzů. Jedná se o důležitý krok na cestě k adopci eura.

Červen 2022 – Konvergenční zpráva otevírá Chorvatsku cestu k euru

Evropská komise v červnu 2022 dospěla na základě konvergenční zprávy k závěru, že Chorvatsko splňuje podmínky k přijetí eura 1. ledna 2023. Konvergenční zprávy hodnotí připravenost členských států k přijetí eura.

5. červenec 2022 – Evropský parlament se vyslovuje pro vstup Chorvatska do eurozóny

Před finálním rozhodnutí Rady EU hlasuje o záležitosti Evropský parlament. Při této příležitosti se europoslanci vyslovili v poměru 539 – 45 pro chorvatský vstup do eurozóny.

12. červenec 2022 – Ministři EU schvalují vstup Chorvatska do eurozóny

Ministři financí v Radě Ecofin kvalifikovanou většinou schválili zavedení eura v Chorvatsku. Chorvatské platidlo kuna se dle rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné.

1. leden 2023 – Chorvatsko zavede euro jako národní měnu

Chorvatsko se už od září letošního roku chystá začít uvádět ceny v dosavadních kunách i v eurech. Oběma měnami půjde platit do půlnoci 14. ledna 2023, poté už zůstane jen evropská měna.

Eurozóna
Aktuálně tvoří eurozónu 19 členských států: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Všechny členské státy jsou po vstupu do EU v zásadě povinny přijmout euro jako národní měnu, jakmile splní kritéria k jeho přijetí. Jediným členským státem, který této povinnosti nepodléhá, je Dánsko, které si vyjednalo tzv. opt-out. Mimo Dánsko v EU není členem eurozóny i Česko, Švédsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
Více o euru a eurozóně si můžete přečíst v naší rubrice (https://euroskop.cz/evropska-unie/eurozona/zakladni-informace-o-eurozone/)  

Autor: Barbora Novotná, Euroskop

Foto: Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, chorvatský místopředseda vlády a ministr financí Zdravko Marić a český ministr financí předsedající Radě ECOFIN Zbyněk Stanjura na Radě ECOFIN, která schválila vstup Chorvatska do eurozóny. Zdroj: Rada EU

Sdílet tento příspěvek