V rámci předsednictví České republiky v Radě EU a Konference o budoucnosti Evropy se 7. července uskutečnila online konference na téma participace mládeže jakožto hnací síly změn po pandemii covidu-19. Zástupci vládních i mimovládních organizací z mnoha členských i nečlenských zemí byli sezváni, aby s několika společensky aktivními mladými lidmi diskutovali o způsobech zapojení mládeže do lokálních, národních a mezinárodních projektů týkajících se udržitelného rozvoje.
Konferenci zahájil Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR, zdůrazněním významné role mladých lidí v utváření politické agendy, zejména z důvodu přinášení nových, inovativních perspektiv. Rovněž zmínil, že průzkumy ukazují, že většina mladých Čechů je přesvědčena, že se politici o jejich názory nezajímají, a poukázal na nutnost zacelování mezigeneračních propastí.
Poté bylo přehráno video od místopředsedkyně Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravky Šuiciové, v kterém hovořila o novém veřejném fóru EU, v němž třetina účastníků byla v rozmezí 16-25 let. Na základě tohoto fóra bylo občany EU předloženo více než 49 návrhů organům Evropské unie, které v současné době prochází a hodnotí Evropská komise. Závěry a následující kroky budou představeny v září roku 2022 prezidentkou Ursulou von der Leyenovou.
Debaty se dále zúčastnili Gamze Igrioglu za OECD, Eili Lepik (zástupce ředitele pro strategii na Úřadu vlády Estonska), Ioana Dospinescu z Úřadu vlády Rumunska, Nino Mikhanashvili (projektová manažerka Agentury pro mládež z Gruzie) a Žofie Hobzíková (Koordinátorka projektů v Youth and Environment Europe). Každý z účastníků představil jeden národní či lokální projekt, který cílí na zapojení a konzultace mladých lidí a jejich propojení s politickými lídry. Podstatou většiny představených projektů bylo vytvořit prostor, kde se mladí mohou vyjádřit k současným společenským problémům a diskutovat o možných řešeních.
V druhém panelu mělo možnost několik mladých aktivistů pohovořit o tom, co je motivuje a o svých dosavadních zážitcích z podobných participativních procesů. Nejčastějším důvodem k aktivismu se zdá podle účastníků být frustrace ze společenských nedostatků a z nich vyplývající touha se osobně podílet na změně.
Autor: Anna Kučerová, psáno pro Euroskop
Ilustrační foto: Zdroj Evropská komise
