Vnitřní trh v červnu 2022

Rada se dohodla postoji k pravidlům na zlepšení CMU, Rada se dohodla na postoji k aktualizovaným pravidlům pro pojišťovny, Instituce se předběžně dohodly na odolnosti kritických subjektů

  • Rada se shodla na regulaci pro hedgeové fondy, soukromé dluhové fondy a jiné alternativní investiční fondy
  • Rada přijala vyjednávací postoj k revizi směrnice Solventnost II
  • Zástupci Rady a EP našli shodu nad posílením odolnosti kritických subjektů

Krátce…

Rada se dohodla postoji k pravidlům na zlepšení CMU

  • Rada se dohodla na postoji k aktualizovaným pravidlům pro hedgeové fondy, soukromé dluhové fondy a jiné alternativní investiční fondy.
  • Unie kapitálových trhů (CMU) je iniciativa EU, jejímž cílem je vytvořit skutečně jednotný kapitálový trh v celé EU.
  • Cílem návrhu je zlepšit v EU integraci trhů v oblasti správy aktiv a zároveň modernizovat rámec týkající se klíčových aspektů regulace.
  • Provádění programu CMU má přispět k zachování konkurenceschopného a atraktivního evropského trhu správy aktiv a uvolnit tak soukromé investice na financování ekologické a digitální transformace.

Rada se 17. 6. 2022 dohodla na postoji k aktualizovaným pravidlům pro hedgeové fondy, soukromé dluhové fondy a jiné alternativní investiční fondy. Balík opatření týkající se Unie kapitálových trhů (CMU), jehož součástí je zmíněný návrh, předložila Komise v listopadu 2021 (více v příspěvku „Komise přijala nová opatření na podporu CMU”, Vnitřní trh v listopadu 2021). CMU je iniciativa EU, jejímž cílem je vytvořit skutečně jednotný kapitálový trh v celé EU. Cílem tohoto projektu je zajistit, aby investice a úspory proudily mezi všemi členskými státy a přinášely prospěch občanům, podnikům a investorům. Ministři hospodářství a financí zemí EU si na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci v prosinci 2021 vyměnili názory na balík opatření týkající se CMU. Provádění programu CMU má přispět k zachování konkurenceschopného a atraktivního evropského trhu správy aktiv a uvolnit tak soukromé investice na financování ekologické a digitální transformace. Cílem návrhu je zlepšit v EU integraci trhů v oblasti správy aktiv a zároveň modernizovat rámec týkající se klíčových aspektů regulace. Aktualizuje se jím nejen směrnice o správcích alternativních investičních fondů, ale také pravidla vztahující se na subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), tj. regulační rámec, který umožňuje prodej evropských fondů peněžního trhu. Návrh má stanovit tyto 4 hlavní cíle: (1) dosáhnout další integrace trhu u alternativních investičních fondů, a tím i širší integrace kapitálových trhů, (2) usnadnit podnikům přístup k rozmanitějším formám financování, (3) posílit ochranu investorů a (4) zlepšit schopnost správců fondů řešit tlak na likviditu za krizových tržních podmínek. Rada ve svém postoji zdůrazňuje význam konzistentní harmonizace v oblasti řízení rizika likvidity. Zejména zdůrazňuje, že je třeba zlepšit dostupnost nástrojů pro řízení likvidity a stanovit nové požadavky na správce, aby bylo možné tyto nástroje aktivovat. To pomůže zajistit, aby správci fondů byli dobře připraveni na řešení významných odlivů v období finančních otřesů. Rada rovněž na návrh Komise podporuje vytvoření rámce EU pro fondy poskytující úvěry společnostem, jenž bude doplněn několika požadavky na zmírnění rizik pro finanční stabilitu a na zajištění odpovídající úrovně ochrany investorů. Rada dále objasňuje pravidla týkající se outsourcingu nebo situací, kdy mohou správci fondů pověřit některými funkcemi třetí osoby, a posiluje v tomto směru spolupráci v oblasti dohledu. Má zavádět také nové požadavky na podávání zpráv týkajících se pověření, aby bylo možné lépe sledovat uplatňování regulačního rámce EU a dohlížet na něj. Přesné povinnosti v oblasti podávání zpráv o outsourcingu omezí možnost vytvářet společnosti typu „poštovní schránka“. Další klíčové otázky pro Radu se týkají rámce pro poskytování přeshraničních služeb ze strany depozitářů, nových oznamovacích povinností SKIPCP pro účely sledování rizik a nových pravidel transparentnosti s cílem posílit ochranu investorů. Poté, co Rada dosáhla dohody ohledně postoje  k návrhu, je nyní připravena zahájit 3stranná jednání s EP s cílem dohodnout se na jeho konečném znění.

Rada se dohodla na postoji k aktualizovaným pravidlům pro pojišťovny

  • Rada se dohodla na postoji ke změnám směrnice Solventnost II, která je hlavním právním předpisem EU v oblasti pojišťovnictví.
  • Odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví může poskytovat soukromé zdroje financování evropským podnikům a může zvýšit odolnost ekonomiky tím, že poskytuje ochranu proti široké škále rizik.
  • Tento sektor má velký potenciál přispět k dokončení CMU a k financování ekologické a digitální transformace.
  • Rada se dohodla na svém postoji s ohledem na pokrok dosažený Komisí v jednáních o plánovaných změnách aktu v přenesené pravomoci, které by měly zajistit vyvážený přezkum obezřetnostního rámce směrnice Solventnost II, pokud jde o kapitálové požadavky.

Rada se 17. 6. 2022 dohodla na postoji ke změnám směrnice Solventnost II, která je hlavním právním předpisem EU v oblasti pojišťovnictví. Rada zdůraznila skutečnost, že odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví může poskytovat soukromé zdroje financování evropským podnikům a může zvýšit odolnost ekonomiky tím, že poskytuje ochranu proti široké škále rizik. Díky této dvojí úloze má tento sektor velký potenciál přispět k dokončení CMU a k financování ekologické a digitální transformace. V září 2021 předložila Komise Radě svůj návrh na změnu směrnice Solventnost II. Jeho cílem je komplexní přezkum obezřetnostního rámce vztahujícího se na odvětví pojišťovnictví, který má zahrnovat širokou škálu témat, zejména: (1) přiměřenost opatření s ohledem na různorodost podniků, na něž se vztahují, (2) kvalitu dohledu, (3) vykazování (4) opatření týkající se dlouhodobých záruk, (5) makroobezřetnostní nástroje, (6) přizpůsobení rámce Zelené dohodě pro Evropu, (7) dohled nad skupinami a přeshraničními pojišťovacími činnostmi a (8) další otázky včetně přechodných opatření. Návrh byl součástí balíku zahrnujícího rovněž směrnici, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven, a sdělení o přezkumu obezřetnostního rámce EU pro pojistitele a zajistitele v souvislosti s oživením EU po pandemii. Rada aktualizovala režim kapitálových požadavků pro celé odvětví pojišťovnictví v EU, přičemž ve svém postoji zohlednila specifika vnitrostátních odvětví pojišťovnictví. Snažila se také dosáhnout správné rovnováhy při snižování administrativní zátěže pojišťoven, zejména malých a nepříliš složitých společností, například v souvislosti s požadavky na vykazování (více v příspěvku „Komise přijala přezkum pravidel v oblasti pojišťovnictví”, Vnitřní trh v září 2021). S novým zněním směrnice má být odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví odolnější a připraveno na budoucí výzvy. Zároveň by měly být stabilizovány kapitálové požadavky na pojistitele, což jim v krátkodobém horizontu má poskynout manévrovací prostor. Rada se dohodla na svém postoji s ohledem na pokrok dosažený Komisí v jednáních o plánovaných změnách aktu v přenesené pravomoci, které by měly zajistit vyvážený přezkum obezřetnostního rámce směrnice Solventnost II, pokud jde o kapitálové požadavky. Nové znění má rovněž prostřednictvím posílené spolupráce mezi orgány dohledu zvyšovat ochranu pojistníků a nadále zabraňovat selhání pojišťoven, čímž by přispěla ke stabilitě ve finančním sektoru. Rada uložila nové úkoly Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA): (1) v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu vypracovat zprávu o posouzení rizik, která pro pojišťovny vyplývají ze ztráty biologické rozmanitosti a přírodních katastrof a rizik souvisejících s klimatem a (2) definovat jednotné pokyny pro vnitrostátní pravidla, jimiž se pojišťovny řídí při posuzování svých makroobezřetnostních rizik, tj. rizik ovlivňujících celé odvětví nebo ekonomiku jako celek.

Instituce se předběžně dohodly na odolnosti kritických subjektů

  • Rady a EP dosáhly politické dohody o posílení odolnosti kritických subjektů.
  • Uvedená směrnice má snížit zranitelnost kritických subjektů a posílit jejich fyzickou odolnost.
  • Znění, které bylo dohodnuto, se vztahuje na kritické subjekty v řadě odvětví, jako je energetika, doprava, zdravotnictví, pitná voda, odpadní vody nebo vesmír.

Rady a EP 28. 6. 2022 dosáhly politické dohody o navrhované směrnici o posílení odolnosti kritických subjektů. Komise předložila návrh směrnice o odolnosti kritických subjektů v prosinci 2020. Jakmile bude přijata, má navržená směrnice nahradit stávající směrnici č. 114/2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur, která byla přijata v roce 2008. V roce 2019 proběhlo hodnocení uvedené směrnice, které odhalilo, že je třeba stávající pravidla aktualizovat a dále posílit s ohledem na nové výzvy, jimž EU čelí, jako je vzestup digitální ekonomiky, stále větší dopady změny klimatu nebo teroristické hrozby. Pandemie COVID-19 pak ukázala zejména na to, jak mohou být kritické infrastruktury a společnosti vystaveny pandemii a jak vysoká míra vzájemné závislosti existuje mezi členskými státy EU i celosvětově. Spolu s navrženou směrnicí o kritických subjektech předložila Komise rovněž návrh směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (NIS 2), jejímž cílem je reagovat na stejné obavy, pokud jde o jejich kybernetický rozměr. Rada a EP dosáhly o tomto návrhu dohody v květnu 2022 (více v příspěvku „Instituce se předběžně dohodly na sítě center pro bezpečnější internet”, Informační společnost v květnu 2022). V září 2020 Komise předložila návrh nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA), jež má posílit bezpečnost informačních technologií (IT) finančních subjektů, jako jsou banky, pojišťovny a investiční podniky. Tento akt by měl evropskému finančnímu sektoru umožnit zachování odolnosti operací i v případě závažného narušení provozu. Rada a EP dosáhly o tomto návrhu dohody v květnu 2022 (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020 a v příspěvku „Komise představila předpisy v oblasti digitálních financí”, Informační společnost v září 2020, v příspěvku „Rada dosáhla dohody o nařízeních MiCA a DORA”, Informační společnost v listopadu 2021 a v příspěvku „Instituce dosáhly předběžné dohody o nařízení DORA”, Informační společnost v květnu 2022). Uvedená směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů má snížit zranitelnost kritických subjektů a posílit jejich fyzickou odolnost. Jedná se o subjekty, které poskytují základní služby, na nichž závisí živobytí občanů EU i řádné fungování vnitřního trhu. Tyto subjekty by měly být schopny připravit se na přírodní katastrofy, teroristické hrozby, mimořádné události v oblasti zdraví nebo na hybridní útoky, zvládat je, chránit se před nimi, reagovat na ně a zotavit se z nich. Znění, které bylo dohodnuto, se vztahuje na kritické subjekty v řadě odvětví, jako je energetika, doprava, zdravotnictví, pitná voda, odpadní vody nebo vesmír. Do působnosti některých ustanovení návrhu směrnice budou rovněž spadat ústřední orgány veřejné správy. Členské státy budou muset mít zavedenou vnitrostátní strategii pro posílení odolnosti kritických subjektů, nejméně jednou za 4 roky provádět posouzení rizik a určit kritické subjekty poskytující základní služby. Kritické subjekty budou muset identifikovat příslušná rizika, která mohou významně narušit poskytování základních služeb, přijmout vhodná opatření k zajištění své odolnosti a incidenty způsobující narušení hlásit příslušným orgánům. Návrh směrnice má rovněž stanovit pravidla pro určení kritických subjektů zvláštního evropského významu. Kritický subjekt se považuje za subjekt zvláštního evropského významu, pokud poskytuje základní služby 6 nebo více členským státům. V těchto případech mohou členské státy Komisi vyzvat, aby uspořádala poradní misi, nebo může Komise za účelem splnění povinností vyplývajících z této směrnice se souhlasem dotčených členských států sama navrhnout posouzení opatření zavedených tímto subjektem. Dříve než se přistoupí k formálnímu postupu přijetí, podléhá tato dohoda schválení Radou a EP.

Přehled evropských vesmírných aktivit za listopad 2022

Přinášíme vám přehled nejzajímavějších událostí z oblasti evropského vesmírného výzkumu za měsíc listopad. Výzkum vesmíru a vývoj nových kosmických technologií nabývá v současné době stále většího významu. Evropská unie proto…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🇨🇳🇪🇺 Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navštívil Peking a setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, uvedl po jednání čínský prezident. Více si přečtěte zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/12/01/sef-evropske-rady-michel-se-v-pekingu-setkal-s-cinskym-prezidentem/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.