Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2022

EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, EU přijala další soubor omezujících opatření v souvislosti s vnitřními represemi v Bělorusku, Rada přijala závěry na podporu nových opatření na ochranu občanů EU před terorismem, Rada přijala mandát k jednání o posílení úlohy agentury EU pro drogy, Rada přijala 2 obecné přístupy a 1 doporučení s cílem zlepšit operativní policejní spolupráci a výměnu informací, Rada prosazuje další opatření na ochranu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, Rada požádala EP o souhlas se zařazením porušování sankcí na seznam trestných činů EU

  • EU pokračuje v sankcích a dalších opatřeních vůči Rusku
  • Další sankce postihnou i Bělorusko
  • Rada chce dále chránit občany před terorismem
  • Agentura EU pro drogy má být plnohodnotným úřadem
  • Rada podporuje posílení policejní spolupráce
  • Rada se obává oslabení role novinářů
  • Pokud EP bude souhlasit, rozšíří se seznam trestných činů EU

EU přijala další restriktivní a podpůrná opatření v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině

  • Rada přijala již 6. sankční balík proti ruským a běloruským činitelům v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
  • Na sankční seznam přidala EU dalších 65 osob a 18 subjektů.
  • EU zahájila nový projekt na podporu vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině Mezinárodním trestným soudem (MTS) s částkou 7.25 mil. €.
  • EU podpoří ukrajinské začínající podniky 20 mil. € prostřednictvím ERI.
  • Rada prodloužila platnost sankcí za protiprávní anexi Krymu a města Sevastopol o rok do 23. 6. 2023.
  • Komise přijala flexibilní pomoc územím (FAST-CARE), aby pomohla členským státům, regionálním a místním orgánům a partnerům řešit následky agrese Ruska proti Ukrajině.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/883 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)883)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/884 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (KOM(2022)884)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/885 ze dne 3. června 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (KOM(2022)885)

  • Rada 3. 6 . 2022 přijala 6. sankční balík a uvalila sankce na dalších 65 osob a 18 subjektů v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. EU 8. 6. 2022 zahájila nový projekt na podporu vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině Mezinárodním trestným soudem (MTS) s částkou 7.25 mil. €. Komise 9. 6. 2022 zveřejnila, že EU podpoří ukrajinské začínající podniky 20 mil. € prostřednictvím ERI. Dále EU 20. 6. 2022 prodloužila platnost sankcí za protiprávní anexi Krymu a města Sevastopol o rok do 23. 6. 2023. Komise 29. 6. 2022 přijala flexibilní pomoc územím (FAST-CARE), aby pomohla členským státům, regionálním a místním orgánům a partnerům řešit následky agrese Ruska proti Ukrajině.

Pozadí

6. sankční balík

Rusko pokračuje v agresivní válce proti Ukrajině, odkud navíc přicházejí zprávy o brutálních zločinech spáchaných ruskými ozbrojenými silami, a dostává se mu při tom podpory ze strany Běloruska. Rada se proto rozhodla uvalit na Rusko i Bělorusko již 6. soubor hospodářských a individuálních sankcí (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021, v příspěvku „Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022, v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022 a v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022).

Podpora Mezinárodního trestního soudu (MTS)

EU je odhodlána vést ruské činitele k odpovědnosti za hrubá porušování mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva na Ukrajině. V této souvislosti je zásadní zajistit bezpečné uchovávání důkazů mimo Ukrajinu a rovněž podporovat vyšetřování a stíhání ze strany různých evropských a mezinárodních soudních orgánů. V dubnu 2022 Komise navrhla pozměnit nařízení o Eurojustu, aby agentuře poskytla právní možnost uchovávat a sdílet důkazy o válečných zločinech (více v příspěvku „Komise navrhuje posílení mandátu agentury Eurojust”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022). Návrh nařízení č. 187/2022 byl schválen EP a Radou 19. 5. 2022 (více v příspěvku „Rada schválila posílení mandátu Eurojust”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Poradní mise Evropské unie (EUAM), která byla na Ukrajině již před válkou, má pomoci ukrajinskému generálnímu prokurátorovi poskytnout školení a darovat vybavení k zajištění bezpečného vyšetřování a shromažďování důkazů, které mají být předloženy MTS. EU rovněž hledá další způsoby, jak podpořit vyšetřování MTS.

Podpora ukrajinských začínajících podniků

V únoru 2022 přijala Komise roční pracovní program Evropské rady pro inovace (ERI), který v roce 2022 otevřel možnosti financování v hodnotě více než 1,7 mld. €. ERI, jež zahájila činnost v březnu 2021 jako významná novinka v rámci programu Horizont Evropa, má na období 2021–2027 celkový rozpočet ve výši více než 10 mld. € (více v příspěvku „EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021). Za účelem mobilizace veškerých možných zdrojů a poskytnutí podpory, která může pomoci Ukrajině v této obtížné době, byl pracovní program rady pozměněn a byla vyhlášena dodatečná výzva k předkládání návrhů zaměřená na ukrajinskou komunitu v oblasti hlubokých technologií, která má silný potenciál pro vytváření průlomových inovací. V posledních letech ukrajinská scéna začínajících podniků trvale roste a stále více přispívá k ukrajinskému hospodářskému růstu. Tato akce by měla posílit ukrajinské technologické ekosystémy a podpořit inovativní řešení pro obnovu ukrajinského hospodářství a infrastruktury po válce. Vztahy mezi EU a Ukrajinou v oblasti výzkumu a inovací byly navázány v roce 2002, kdy EU a Ukrajina podepsaly dohodu o vědeckotechnické spolupráci. V roce 2015 se Ukrajina plně zapojila do programu Horizont 2020, programu EU pro výzkum a inovace (2014–2020), přičemž 170 ukrajinských subjektů obdrželo finanční prostředky EU ve výši téměř 46 mil. € a prokázalo vedoucí postavení v oblasti inovací a excelenci v oblasti mobility výzkumných pracovníků, jakož i dopravy a energetiky. V roce 2016 Ukrajina a EU rovněž uzavřely dohodu o přidružení země k programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Cílem programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu je zlepšit úroveň jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Dne 10. 5. 2022 oznámila Komise zahájení nového programu MSCA4Ukraine v rámci akcí Marie Curie-Skłodowska (MSCA) (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). S celkovým rozpočtem ve výši 25 mil. €  má umožnit nový program ukrajinským vědcům pokračovat v práci v EU a v zemích přidružených k programu Horizont Evropa, což má pomoci chránit ukrajinský systém výzkumu a inovací a svobodu vědeckého výzkumu obecně.

Protiprávní anexe Krymu a města Sevastopol

V současné době platná omezující opatření byla poprvé zavedena v červnu 2014 a zahrnují zákazy zaměřené na dovoz zboží pocházejícího z protiprávně anektovaného Krymu nebo Sevastopolu do EU, investice do infrastruktury či finančníinvestice a služby cestovního ruchu nabízené protiprávně anektovaným Krymem nebo Sevastopolem. Omezení EU se navíc také vztahují na vývoz určitého zboží a technologií pro krymské společnosti nebo k použití na protiprávně anektovaném Krymu v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s vyhledáváním, průzkumem a těžbou ropy, zemního plynu a nerostných surovin.

Flexibilní pomoc územím

Akce CARE přinesla členským státům vysokou míru flexibility při využívání dostupných fondů politiky soudržnosti na období 2014–2020 a prostředků z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám pro podporu lidí prchajících před invazí Ruska na Ukrajině a poskytování základní materiální pomoci, jako jsou potraviny a oblečení. Kromě toho Komise v březnu 2022 vyplatila 3,5 mld. € ve formě předběžného financování z REACT-EU a dále zjednodušila uvolňování finančních prostředků zavedením jednotkových nákladů na osobu, aby byly pokryty okamžité potřeby uprchlíků, jako jsou potraviny, základní materiální pomoc, ubytování a doprava. Na řešení těchto nových potřeb lze navíc okamžitě použít finanční prostředky REACT-EU ve výši 10 mld. € na rok 2022 (více v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). Tuto podporu Komise pro zúčastněné strany legislativní návrhy dále rozšiřují. Optimalizují účinné využívání finančních prostředků a řeší další potřeby členských států a regionálních a místních orgánů po vypuknutí války na Ukrajině.

Klíčové a sporné body

6. sankční balík

V roce 2021 dovezla EU z Ruska surovou ropu v hodnotě 48 mld. € a produkty z rafinované ropy za 23 mld. €. Zveřejněný balík obsahuje úplný zákaz dovozu veškeré ruské ropy dovážené po moři a zmíněných ropných produktů. To se týká 90 % současného dovozu ropy z Ruska. Zákaz podléhá určitým přechodným obdobím, aby se odvětví a světové trhy mohly přizpůsobit, a dočasné výjimce pro ropu přepravovanou ropovodem, aby se zajistilo, že dovoz ruské ropy bude ukončen spořádaným způsobem. To umožní EU a jejím partnerům zabezpečit alternativní dodávky a minimalizovat dopad na světové ceny ropy. Dovoz ruské ropy bude do 6 měsíců postupně ukončen a v případě rafinovaných ropných produktů je období postupného ukončení dovozu stanoveno na 8 měsíců. Počítá se s dočasnou výjimkou pro dovoz ropy ropovodem do těch členských států EU, které jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze na ruských dodávkách obzvláště závislé a nemají žádnou schůdnou alternativu. Bulharsko by mělo kromě toho moci uplatňovat dočasnou výjimku na dovoz ruské ropy po moři a Chorvatsko na vakuový plynový olej. Kromě sankcí dala EU jasně najevo, že snížení závislosti na dovozu energií z Ruska je naléhavou nutností. Komise přijala v květnu 2022 plán REPowerEU, jehož cílem je co nejdříve ukončit závislost na ruských fosilních palivech a řešit klimatickou krizi (více v příspěvku „Komise představila plán REPowerEU”, Energie v květnu 2022).

EU rozšířila stávající zákaz poskytování specializovaných služeb přenosu finančních zpráv (SWIFT) na 3 další ruské úvěrové instituce: největší ruskou banku Sberbank, Moskevskou kreditní banku a Ruskou zemědělskou banku a také na Běloruskou banku pro rozvoj a obnovu (více v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022).

EU pozastavila vysílání dalších 3 ruských státních sdělovacích prostředků na území EU: Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24/Russia 24 a TV Centre International. Tyto subjekty využívá ruská vláda jako nástroje k manipulaci s informacemi a k šíření dezinformací o invazi na Ukrajinu, včetně propagandy, s cílem destabilizovat země sousedící s Ruskem a EU a její členské státy. V souladu s Listinou základních práv tato opatření nebrání v tom, aby uvedené sdělovací prostředky a jejich zaměstnanci vykonávali v EU jiné činnosti, než je vysílání, např. výzkum a rozhovory.

EU rozšířila seznam osob a subjektů, jichž se týkají vývozní omezení na zboží a technologie dvojího užití. Na seznam byly doplněny ruské i běloruské subjekty. Kromě toho EU rozšíří seznam zboží a technologií, které mohou přispět k technologickému posílení ruského obranného a bezpečnostního sektoru. Má být zahrnuto 80 chemických látek, které lze použít k výrobě chemických zbraní. Balík přidává VB a Korejskou republiku do přílohy partnerských zemí, které přijaly v podstatě stejná omezení vývozu.

EU zakáže poskytovat Rusku služby v oblasti účetnictví, vztahů s veřejností a poradenství.

Rada se kromě toho rozhodla uvalit sankce na další osoby a subjekty: na osoby odpovědné za válečné zločiny, k nimž došlo v Buče a Mariupolu, veřejně známé osoby podporující válku, přední podnikatele a rodinné příslušníky oligarchů a kremelských úředníků, kteří jsou zařazeni na seznam, a také na společnosti působící v odvětví obrany a na jednu finanční organizaci. Rozhodnutím Rady č. 883/2022 byla tedy na dalších 65 osob a 18 subjektů uvalena omezující opatření v reakci na pokračující bezdůvodnou a nevyprovokovanou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a na jiné činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. V neposlední řadě pak EU uvalila sankce na politiky, propagandisty, významné podnikatele a rodinné příslušníky osob, na něž byly sankce uvaleny již dříve. Mezi 18 subjektů, na něž byly uvaleny sankce, patří řada společností, které poskytují přímou či nepřímou podporu ozbrojeným silám Ruské federace a vládě Ruské federace, ale také například instituce Národní zúčtovací depozitář, která je největším depozitářem cenných papírů v Rusku. Omezující opatření EU se nyní vztahují na celkem 1 158 osob a 98 subjektů. Na osoby a subjekty zařazené na seznam se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Na fyzické osoby se navíc vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU i v průjezdu přes něj.

Podpora Mezinárodního trestního soudu (MTS)

13 členských států EU a Úřad prokurátora MTS zahájily vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Ukrajině. Ukrajinská prokuratura zřídila speciální domovskou stránku, na které žádá občany, aby takové zločiny registrovali a dokumentovali. S Polskem, Litvou a Ukrajinou byl vytvořen Společný vyšetřovací tým EU (JIT), podporovaný Eurojustem a Europolem. Eurojust a MTS se v květnu 2022 dohodly na spojení sil a na účasti soudu ve společném vyšetřovacím týmu. Nedávno se členy JIT staly také Estonsko, Lotyšsko a Slovensko. Očekává se, že se k SVT připojí i další členské státy. Síť pro genocidu, jejímž hostitelem je Eurojust, zahájila školení pro justiční orgány v členských státech a na Ukrajině s cílem zlepšit přípravu případů hlavních mezinárodních zločinů. EU je rovněž připravena podpořit vyšetřování, např. odbornými znalostmi, jako jsou soudní znalci, vybavení nebo možnosti školení.

Podpora začínajících ukrajinských podniků

Komise zahájila opatření ve výši 20 mil. € na podporu ukrajinského inovačního společenství. Prostřednictvím cílené změny pracovního programu ERI na rok 2022 má podpořit nová iniciativa nejméně 200 ukrajinských začínajících podniků zabývajících se hlubokými technologiemi, z nichž každý může obdržet až 60 tis .€. Kromě toho nabídne ERI nefinanční podporu, jako jsou poradenské služby pro podniky a navazování kontaktů. Tím se má posílit schopnost ukrajinských inovačních subjektů spolupracovat s evropskými aktéry inovačního ekosystému, vstupovat na nové trhy a využívat evropské finanční nástroje. Podpora ve výši 20 mil. € má být vyplacena prostřednictvím soutěžní výzvy k předkládání návrhů pro celoevropskou síť sdružení začínajících podniků. Měla by být také zajištěna součinnost s příslušnými iniciativami EU, jako je síť Enterprise Europe Network. Soutěžní výzvou, která byla zahájena 23. 6. 2022 usiluje ERI o zajištění kontinuity činnosti ukrajinských technologických společností a o podporu jejich růstu. Tato akce může pomoci připravit ukrajinské začínající podniky na úspěšné soutěžení o získání finančních prostředků od ERI v budoucnu. ERI může financovat začínající podniky až do výše 17,5 mil. € v kombinaci grantů a kapitálových investic a a může přilákat další soukromé investice až do výše trojnásobku částky investované z veřejných prostředků. Kromě toho po ratifikaci ze strany Ukrajiny vstoupila v platnost dohoda o přidružení Ukrajiny k programu Horizont Evropa a programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Dohoda byla podepsána v říjnu 2021 u příležitosti summitu EU-Ukrajina. Evropští a ukrajinští výzkumní pracovníci a inovátoři, univerzity, podniky, včetně MSP, mají nyní všechny příležitosti ke spolupráci za rovných podmínek s cílem dosáhnout společných cílů a řešit zásadní výzvy. S ohledem na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině a na závazek EU nabídnout konkrétní prostředky podpory ukrajinskému výzkumnému a inovačnímu společenství se Ukrajina bude účastnit programu Horizont Evropa a programu Euratomu, aniž by musela v letech 2021–2022 finančně přispívat. Její odpuštěný příspěvek byl odhadnut na přibližně 20 mil. €. Tato podpora doplňuje probíhající iniciativy Evropský výzkumný prostor pro Ukrajinu (ERA4Ukraine), Horizon4Ukraine a ERV pro Ukrajinu, jakož i zvláštní stipendijní program ve výši 25 mil. € v rámci akce MSCA pro vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny.

Prodloužení platnosti sankcí za neplatnou anexi Krymu a města Sevastopol

Rada rozhodla, že platnost sankcí, které byly zavedeny EU v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací, bude prodloužena do 23. 6. 2023. Jak uvedl vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell ve svém prohlášení jménem EU v únoru 2022, 8 let po násilné a protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu Ruskou federací EU neuznává a nadále odsuzuje tuto protiprávní anexi Krymského poloostrova jakožto porušení mezinárodního práva (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). EU je i nadále odhodlána zasazovat se o svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic a rozhodnuta pokračovat v důsledném uplatňování své politiky neuznání.

Flexibilní pomoc územím

Komise chce pomoci členským státům, regionálním a místním orgánům a partnerům řešit následky agrese Ruska proti Ukrajině přijetím tzv. flexibilní pomoci územím (FAST-CARE). Jedná se o nový komplexní balík opatření, který má rozšiřovat podporu již poskytovanou z Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) tím, že nabízí další podporu a větší flexibilitu při financování na základě politiky soudržnosti. Akce CARE mobilizovala investice do bydlení, zdravotní péče, překladatelských služeb nebo odborné přípravy pro vysídlené osoby, jakož i pro země, které je přijímají. Avšak vzhledem k tomu, že VFR předložila nové iniciativy na podporu úsilí členských států v tomto ohledu. FAST-CARE má reagovat na tyto žádosti tím, že má poskytovat další flexibilitu při provádění investic na základě politiky soudržnosti, a přispívat také ke zmírnění problému zpožděné realizace projektů financovaných EU kombinovaným účinkem pandemie COVID-19 a vysokých nákladů na energii, nedostatku surovin a pracovní síly způsobených válkou. Balík zavádí 3 změny právních předpisů v oblasti politiky soudržnosti na období 2014–2020 a 2021–2027 s cílem dále urychlit a zjednodušit podporu členských států pro integraci státních příslušníků třetích zemí a zároveň i nadále pomáhat regionům zotavovat se z pandemie COVID-19:

  • Větší podpora pro subjekty přijímající vysídlené osoby – členské státy, místní orgány a organizace občanské společnosti
    • Platby předběžného financování se mají zvýšit o dalších 3,5 mld. €, které mají být vyplaceny v letech 2022–2023, a všem členským státům by tak měla být poskytnuta rychlá dodatečná likvidita. Tato částka doplňuje platby předběžného financování ve výši 3,5 mld. €, které již byly provedeny z pomoci na podporu oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) od března 2022.
    • Možnost 100% spolufinancování ze strany EU v období 2014–2020 je nyní rozšířena na opatření podporující socioekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí. Tato možnost je také rozšířena na programy na období 2021–2027, přičemž bude přezkoumána do pol. roku 2024.
    • Členské státy mohou zvýšit částku zjednodušených jednotkových nákladů na pokrytí základních potřeb uprchlíků ze 40 €, zavedenou akcí CARE, na 100 € týdně na 1 osobu. O přiznání náhrady nákladů mohou žádat po dobu až 26 týdnů, zatímco dnes tato lhůta činí 13 týdnů. To dále zjednodušuje využití uvedených fondů pro uprchlíky.
    • Možnost křížového financování již poskytnutá v rámci akce CARE mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem (ESF) by měla být rozšířena i na Fond soudržnosti. To znamená, že z Fondu soudržnosti lze nyní také uvolňovat prostředky na řešení následků migračních problémů.
  •  Zajištění toho, aby investice směřovaly tam, kde jsou zapotřebí
    • Přinejmenším 30 % prostředků uvolněných na základě poskytnuté flexibility by mělo být vynaloženo na operace řízené místními orgány a organizacemi občanské společnosti působícími v místních komunitách, aby se těm, kdo vynakládají největší úsilí, dostalo odpovídající podpory.
    • Výdaje na operace k řešení migračních problémů mohou být nyní vykázány k proplacení se zpětnou způsobilostí, a to i když byla daná operace již dokončena.
    • Programy mohou podporovat operace mimo zeměpisnou oblast působnosti programu, avšak v rámci členského státu. To má umožnit směrovat podporu tam, kde je nejvíce zapotřebí, neboť uprchlíci se často pohybují mezi členskými státy.
  • Praktická podpora při řešení problému zpožděné realizace projektů
    • Projekty nad 1 mil. € (např. v odvětví stavebnictví), podporované v rámci programů na období 2014–2020, které však nebylo možné dokončit včas kvůli zvýšení cen, nedostatku surovin a pracovní síly, mohou být i nadále podporovány v rámci programů na období 2021–2027.
    • Větší flexibilita pro členské státy při uzavírání programů, aby se maximalizovala výše finančních prostředků, které mohou získat i v případě, že se realizace zpozdila.

Předpokládaný další vývoj

Navrhované změny nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020 a nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 vyžadují přijetí EP a Radou.

Odkazy

EU přijala další soubor omezujících opatření v souvislosti s vnitřními represemi v Bělorusku

  • Rada rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 12 osobám a 8 subjektům.
  • Rada omezující opatření uložila za to, jakou roli sehrávají osoby a subjekty při probíhajících vnitřních represích a porušování lidských práv v Bělorusku.
  • Od října 2020 se jedná již o 6. sérii sankcí.
  • Omezující opatření EU vůči Bělorusku se nyní vztahují na celkem 195 osob a 35 subjektů. 

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/881 ze dne 3. června 2022, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (KOM(2022)881)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/882 ze dne 3. června 2022 kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (KOM(2022)882)

  • Rada 3. 6. 2022 rozhodla o uložení omezujících opatření vůči dalším 12 osobám a 8 subjektům za to, jakou úlohu sehrávají při probíhajících vnitřních represích a porušování lidských práv v Bělorusku.

Pozadí

Od října 2020 EU postupně rozšiřuje svá omezující opatření s ohledem na situaci v Bělorusku (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021, v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021 a v příspěvku „EU podnikla další právní kroky v souvislosti s Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021). V listopadu 2021 Rada změnila určovací kritéria tak, aby umožňovala uplatňování cílených omezujících opatření vůči jednotlivcům a subjektům, které organizují činnosti Lukašenkova režimu usnadňující nedovolené překračování vnějších hranic EU nebo se na takových činnostech podílejí (více v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2021). Naposledy byl právní rámec pro omezující opatření vzhledem k vnitřní situaci v Bělorusku prodloužen o 1 rok, tedy do 28. 2. 2023.

Klíčové a sporné body

Rozhodnutí Rady č. 881 se zaměřuje na významné osoby odpovědné za pokračující porušování lidských práv nebo za vážné narušování demokracie a právního státu v Bělorusku. Osoby zařazené na seznam jsou odpovědné za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici nebo mají prospěch z Lukašenkova režimu a podporují jej. Nové seznamy zahrnují vysoce postavené státní úředníky, podnikatele a jejich rodinné příslušníky, představitele soudní moci a přední propagandisty odpovědné za šíření dezinformací a výzvy k násilí. Dnešní série sankcí je od října 2020 již 6. a zaměřuje se rovněž na společnosti, jako jsou Belaruskali, která je hlavním běloruským výrobcem potaše, a její součást zajišťující vývoz Belarus Potash Co., státní televizní a rozhlasová společnost Belteleradio a také další společnosti vyrábějící tabák a vozidla veřejné dopravy. Omezující opatření EU vůči Bělorusku se nyní vztahují na celkem 195 osob a 35 subjektů. Na osoby a subjekty zařazené na seznam se vztahuje zmrazení majetku a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky. Pro fyzické osoby má navíc platit zákaz cestování, který jim brání ve vstupu na území EU a průjezdu přes ně (více v příspěvku „Omezující opatření EU vůči Bělorusku se nyní vztahují na celkem 195 osob a 35 subjektů”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021).

Předpokládaný další vývoj

EU je připravena podpořit pokojný přechod k demokracii v Bělorusku. Pokud se situace v zemi nezlepší, je rovněž připravena přijmout další omezující opatření. Příslušné právní akty obsahující jména dotčených osob a názvy dotčených subjektů byly 3. 6. 2022 zveřejněny v Úředním věstníku.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala závěry na podporu nových opatření na ochranu občanů EU před terorismem

  • Rada vyzývá členské státy, aby pokračovaly v diskusích o účinném sdílení informací o zahraničních teroristických bojovnících, kteří představují závažnou hrozbu.
  • Rada vybízí k další spolupráci mezi orgány působícími v oblasti boje proti terorismu a orgány příslušnými k udělování práva pobytu s cílem zajistit maximální koordinaci.
  • Rada zdůraznila, že je třeba pokračovat ve výměnách informací týkajících se přístupu k digitálním údajům, a to i v oblasti uchovávání údajů, šifrování či umělé inteligence.

Rada 9. 6. 2022 přijala závěry o dosažených výsledcích a dalších krocích, pokud jde o ochranu občanů EU před terorismem. Rada vyzývá členské státy, aby pokračovaly v diskusích o účinném sdílení informací o zahraničních teroristických bojovnících, kteří představují závažnou hrozbu. Vyzývá příslušné orgány, aby vydávaly zákazy vstupu státních příslušníků třetích zemí, kteří představují závažnou hrozbu pro národní bezpečnost, a aby tyto zákazy vkládaly do Schengenského informačního systému /SIS). Rada vybízí k další spolupráci mezi orgány působícími v oblasti boje proti terorismu a orgány příslušnými k udělování práva pobytu s cílem zajistit maximální koordinaci. Rada rovněž vyzývá členské státy, aby posoudily možnosti, jak omezit prostředky, jež umožňují činnost těm, kdo podporují radikalizaci, a aby zachovávaly obezřetnost a zajistily, že organizace podporující násilí a nenávist nebudou moci využívat veřejných prostředků. Vyzývá členské státy, aby nadále koordinovaly svá omezující opatření a opatření zakazující vstup na území EU, a žádá Komisi, aby zvážila nezbytnost úprav právních předpisů, jež by umožnily vzájemné uznávání zákazů vstupu u osob podezřelých z terorismu. Rada zdůraznila, že je třeba pokračovat ve výměnách informací týkajících se přístupu k digitálním údajům, a to i v oblasti uchovávání údajů, šifrování či umělé inteligence. Rovněž vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by byla vhodná legislativní iniciativa zaměřená na stanovení minimálních pravidel pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu se zbraněmi.

Rada přijala mandát k jednání o posílení úlohy agentury EU pro drogy

  • Rada přijala mandát v zájmu zintenzivnění boje proti nelegálním drogám k jednání o návrhu týkajícím se Agentury EU pro drogy.
  • Cílem návrhu je učinit ze stávajícího Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost plnohodnotnou agenturu a posílit jeho úlohu.
  • Nové nařízení má poskytnout agentuře prostředky k tomu, aby účinněji reagovala na nové výzvy v oblasti zdraví a bezpečnosti spojené s nelegálními drogami, poskytovala členským státům lepší podporu a přispěla ke zlepšení situace na mezinárodní úrovni.
  • Nařízení má rovněž vyjasnit úlohu agentury v oblasti mezinárodní spolupráce, aby se mohla plně zapojit do činností v této oblasti a reagovat na žádosti třetích zemí a mezinárodních subjektů.

Rada 9. 6. 2022 přijala v zájmu zintenzivnění boje proti nelegálním drogám mandát k jednání o návrhu týkajícím se Agentury EU pro drogy, jehož cílem je učinit ze stávajícího Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost plnohodnotnou agenturu a posílit jeho úlohu. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost bylo zřízeno v roce 1993 v Lisabonu. Jeho cílem je poskytovat EU a členským státům faktické a srovnatelné informace týkající se drog, drogové závislosti a jejich důsledků, poskytovat jim informace nezbytné pro tvorbu politik a vést iniciativy zaměřené na boj proti drogám. Fungování tohoto centra výrazně zlepšilo dostupnost informací o drogách a drogové závislosti v celé EU, ale i na mezinárodní úrovni. Nové nařízení má poskytnout agentuře prostředky k tomu, aby účinněji reagovala na nové výzvy v oblasti zdraví a bezpečnosti spojené s nelegálními drogami, poskytovala členským státům lepší podporu a přispěla ke zlepšení situace na mezinárodní úrovni. Hlavním úkolem agentury má být i nadále shromažďování, analýza a šíření dat, avšak v rámci posíleného mandátu má být rovněž schopna: (1) rozvíjet schopnosti obecného posouzení hrozeb v oblasti zdraví a bezpečnosti s cílem rychle identifikovat nové hrozby a vypracovávat pravidelné prognózy, které pomohou určit budoucí výzvy, (2) zabývat se zejména polyvalentním užíváním, tedy užíváním drog společně s dalšími dovolenými nebo nedovolenými látkami, které je aktuálně na vzestupu, (3) zintenzivnit spolupráci s národními kontaktními místy, jejichž postavení by bylo posíleno, aby mohla agentuře poskytovat příslušné údaje o situaci v oblasti drog v jednotlivých členských státech, (4) vytvořit síť laboratoří, která agentuře umožní přístup k forenzním a toxikologickým informacím a (5) připravovat fakticky podložené intervence s cílem zvýšit informovanost a vydávat varování v případě, že se na trhu objeví obzvláště nebezpečné látky. Nařízení má rovněž vyjasnit úlohu agentury v oblasti mezinárodní spolupráce, aby se mohla plně zapojit do činností v této oblasti a reagovat na žádosti třetích zemí a mezinárodních subjektů. Jednání s EP budou zahájena, jakmile EP přijme svůj postoj.

Rada přijala 2 obecné přístupy a 1 doporučení s cílem zlepšit operativní policejní spolupráci a výměnu informací

  • Rada přijala obecné přístupy týkající se směrnice o výměně informací a nařízení Prüm II.
  • Rada taktéž přijala doporučení o operativní policejní spolupráci v zájmu účinného boje proti trestné činnosti a za účelem reakce na nové hrozby vyplývající z trestné činnosti.
  • Cílem nařízení Prüm je usnadnit automatickou výměnu údajů o DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel mezi donucovacími orgány za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů. 
  • Cílem směrnice o výměně informací je upravit organizační a procedurální aspekty výměny informací mezi donucovacími orgány, a přispět tak k zajištění její efektivnosti.

Rada 10. 6. 2022 přijala obecné přístupy týkající se směrnice o výměně informací a nařízení Prüm II, doporučení o operativní policejní spolupráci v zájmu účinného boje proti trestné činnosti a za účelem reakce na nové hrozby vyplývající z trestné činnosti. Teroristické a organizované zločinecké skupiny páchají nejrůznější typy trestné činnosti, která přesahuje hranice států. Z posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti provedeného Europolem v roce 2021 vyplývá, že téměř 70 % zločineckých sítí působí ve více než 3 členských státech. Má-li tedy policie proti trestné činnosti účinně bojovat a reagovat na nové hrozby v této oblasti, musejí být její příslušníci schopni systematicky spolupracovat v rámci celé EU a potřebují přístup k informacím, které mají k dispozici jejich kolegové v jiných členských státech. V posledních letech byla přijata řada opatření, mimo jiné byla zavedena interoperabilita mezi databázemi EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a byl posílen mandát Europolu (více v příspěvku „Rada svěřila agentuře Europol nové úkoly”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). Uvedené návrhy předložila Komise v prosinci 2021 jako součást balíku opatření pro zlepšení policejní spolupráce (více v příspěvku „Komise představila kodex policejní spolupráce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021). Cílem nařízení č. 784/2021 Prüm je usnadnit automatickou výměnu údajů o DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel mezi donucovacími orgány za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů. Nařízení donucovacím orgánům má umožňovat vyhledávat ve vnitrostátních databázích 1 nebo více členských států a poskytovat jim objasnění zda byla či nebyla nalezena shoda. Orgány si pak mohou vyžádat příslušné údaje. Nové znění má tuto výměnu rozšiřovat na další kategorie údajů, jako jsou snímky obličeje, policejní záznamy o podezřelých osobách a odsouzených pachatelích trestných činů a řidičské průkazy. Toto nové znění by rovněž mělo vést k modernizaci technické infrastruktury, která tyto výměny podporuje, a to tak, že značný počet přímých propojení mezi databázemi jednotlivých členských států by měl být nahrazen centrálním směrovačem, jenž všechny tyto databáze propojí navzájem. Má se tak zvýšit výkonnost a efektivita celého systému, neboť příslušné orgány budou moci snáze vyhledávat v několika databázích současně. Nařízení do prümského systému rovněž začleňuje Europol. Ten by měl mít nyní možnost provádět vyhledávání a poskytovat přístup ke svým databázím, jež obsahují biometrické údaje ze třetích zemí. Cílem směrnice č. 782/2021 o výměně informací je upravit organizační a procedurální aspekty výměny informací mezi donucovacími orgány, a přispět tak k zajištění její efektivnosti. Má rovněž zajistit donucovacím orgánům rovnocenný přístup k informacím dostupným v jiných členských státech a zabránit vytváření nadměrného množství komunikačních kanálů používaných pro výměnu informací. Současně by měla být posílena úloha Europolu jako centra EU pro informace týkající se trestné činnosti. Členské státy by měly mít k dispozici jednotné kontaktní místo pro výměnu informací s ostatními zeměmi EU, které by mělo být v nepřetržitém provozu. V naléhavých případech by požadované informace měly být zpřístupněny do 8 hodin, jsou-li jednotnému kontaktnímu místu přístupné přímo, a do 3 dnů, pokud je jednotné kontaktní místo může získat od veřejných orgánů nebo soukromých subjektů. U všech ostatních žádostí by informace měly být zpřístupněny do 7 dnů. Europol by navíc měl být při všech výměnách informací uváděn v kopii, a to s výjimkou několika případů, jež jsou v navrhované směrnici vymezeny. Standardním komunikačním kanálem by byla aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), kterou Europol spravuje. Základními nástroji policejní spolupráce jsou přeshraniční pronásledování, přeshraniční sledování a společné hlídky a společné operace. Tyto nástroje pomáhají zajistit, aby dotčené osoby donucovacím orgánům nemohly uniknout jednoduše tím, že překročí hranice. Přijaté doporučení č. 780/2021 má stanovit řadu norem pro operativní spolupráci mezi policisty, kteří působí v jiném členském státě nebo se účastní společných operací. Doporučení má vymezovat zejména: (1) soubor zásad pro přeshraniční pronásledování a sledování, (2) seznam trestných činů, u nichž by mělo být přeshraniční pronásledování a sledování povoleno, (3) rámec pro společné operace, (4) zřízení podpůrné platformy pro společné hlídky a společné operace, jakož i efektivní zajištění přístupu k informacím a komunikaci prostřednictvím zabezpečených kanálů a (5) společnou odbornou přípravu a profesní rozvoj s cílem vytvořit evropskou policejní kulturu. Jednání s EP o obou legislativních návrzích budou zahájena, jakmile EP přijme svůj postoj.

Rada prosazuje další opatření na ochranu novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků

  • Rada schválila závěry o ochraně a bezpečnosti novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků.
  • Mnoho novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků nemůže všude pracovat svobodně a nezávisle, jak by tomu mělo být.
  • Členské státy proto vyzývají Komisi, aby se v rámci iniciativ digitální strategie EU posílilo financování nezávislé a investigativní žurnalistiky a zohlednila bezpečnost na internetu a svobodu projevu pro novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků. 

Rada 21. 6. 2022 schválila závěry o ochraně a bezpečnosti novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků. Členské státy vyzývají Komisi, aby ve všech příslušných iniciativách vycházejících z digitální strategie EU posílila financování nezávislé a investigativní žurnalistiky a zohlednila bezpečnost na internetu a svobodu projevu pro novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků. Rada konstatuje, že mnoho novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků nemůže všude pracovat svobodně a nezávisle, jak by tomu mělo být (více v příspěvku „EU vydala zprávu hodnotící stav právního státu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021). Kromě ohrožení bezpečnosti se čím dál větší nestabilitou vyznačuje rovněž ekonomická situace novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků. Digitální transformace, ukončení činnosti některých sdělovacích prostředků a dopady pandemie vedly ke zvýšení ekonomické nejistoty novinářů. Rada ve svých závěrech vyzývá členské státy a Komisi, aby mimo jiné: (1) podporovaly celoživotní učení vedoucích zpravodajských redakcí, příslušníků donucovacích orgánů, soudců a dalších zúčastněných subjektů v oblasti ochrany novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, (2) usilovaly o ochranu novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků po celém světě v rámci příslušných mnohostranných fór, dvoustranných vztahů i mezinárodních iniciativ a (3) podporovaly, např. prostřednictvím odborné, finanční, sociální a právní pomoci, nezávislé novináře a pracovníky sdělovacích prostředků, kteří žijí v exilu, především ze zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko a Ruská federace. Závěry, které byly schváleny, jsou součástí širšího souboru iniciativ. V září 2021 Komise představila doporučení, jímž stanoví pro členské státy pokyny pro přijetí účinných, vhodných a přiměřených opatření k zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). V dubnu 2022 Komise navrhla právní předpis EU, jehož cílem je chránit novináře a obránce lidských práv před účelovými soudními procesy (směrnice o strategické žalobě proti účasti veřejnosti – „SLAPP“). V neposlední řadě má Komise rovněž v úmyslu přijmout Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, jehož cílem má být chránit pluralitu a nezávislost sdělovacích prostředků na vnitřním trhu EU. Členské státy se dohodly, že si budou vyměňovat osvědčené postupy při provádění těchto opatření a že do roku 2025 vyhodnotí, jak jsou tyto závěry uplatňovány.

Rada požádala EP o souhlas se zařazením porušování sankcí na seznam trestných činů EU

  • Rada požádala EP, aby udělil souhlas s rozhodnutím zařadit porušování omezujících opatření na seznam trestných činů EU obsažený v SFEU. 
  • Členské státy mají v současné době velmi rozdílné definice porušení omezujících opatření a různorodé sankce, které by měly být v případě porušení uloženy. 
  • Tento krok by zajistil podobnou úroveň uplatňování sankcí v rámci EU a měl by odrazovat od pokusů o obcházení nebo porušování omezujících opatření EU.

Rada 30. 6. 2022 požádala EP, aby udělil souhlas s rozhodnutím zařadit porušování omezujících opatření na seznam trestných činů EU obsažený v SFEU. Podle čl. 83 odst. 1 SFEU mohou EP a Rada stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem. Mezi oblasti trestné činnosti, které jsou v současnosti uvedeny v tomto článku, patří terorismus, obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. V květnu 2022 Komise předložilanávrh rozhodnutí o rozšíření seznamu trestných činů EU o porušování omezujících opatření EU (více v příspěvku „EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022). EU přijala řadu omezujících opatření v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a je zásadní, aby tato opatření byla v plném rozsahu prováděna. Členské státy mají v současné době velmi rozdílné definice porušení omezujících opatření a různorodé sankce, které by měly být v případě porušení uloženy. Výsledkem toho by mohla být různá úroveň uplatňování sankcí a riziko jejich obcházení, což by mohlo osobám, na něž se sankce vztahují, umožnit, aby i nadále měly přístup ke svému majetku a podporovaly režimy, na něž opatření EU cílí. Jednomyslné rozhodnutí o zařazení porušení omezujících opatření na seznam trestných činů EU v další fázi by umožnilo přijmout směrnici, která stanoví minimální pravidla pro vymezení trestných činů porušení omezujících opatření EU a sankce za toto porušení. Návrh znění by měl být nyní zaslán EP ke schválení. Jakmile EP udělí svůj souhlas a budou dokončeny příslušné postupy na vnitrostátní úrovni, Rada bude moci rozhodnutí formálně jednomyslně přijmout.

Přehled evropských vesmírných aktivit za listopad 2022

Přinášíme vám přehled nejzajímavějších událostí z oblasti evropského vesmírného výzkumu za měsíc listopad. Výzkum vesmíru a vývoj nových kosmických technologií nabývá v současné době stále většího významu. Evropská unie proto…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🇨🇳🇪🇺 Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navštívil Peking a setkal se s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, uvedl po jednání čínský prezident. Více si přečtěte zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/12/01/sef-evropske-rady-michel-se-v-pekingu-setkal-s-cinskym-prezidentem/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.