Institucionální záležitosti v červnu 2022

Rada udělila status kandidátské země EU Moldavsku a Ukrajině, Komise navrhla rozpočet na rok 2023, Členské státy eurozóny doporučily, aby se Chorvatsko stalo 20. členem eurozóny, Rada vydala doporučení pro jednotlivé členské země

  • Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status, Gruzie zatím nikoliv
  • Začala rozpočtová procedura na rok 2023
  • Vstupu Chorvatska do eurozóny už prakticky nic nebrání
  • Členské státy získaly doporučení v rámci evropského semestru

Rada udělila status kandidátské země EU Moldavsku a Ukrajině

  • Komise na výzvu Rady předložila svá stanoviska k žádostem Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky o členství v EU.
  • Výsledkem posouzení je, že s přihlédnutím k pokroku všech zemí, se Komise domnívá, že by Gruzii, Ukrajině i Moldavsku měl být udělen status kandidátské země EU.
  • Evropská rada na základě doporučení Komise poté rozhodla a kandidátský status udělila Ukrajině a Moldavsku, nikoliv však Gruzii.
  • Komise 17. 6. 2022 doporučila, aby Rada potvrdila perspektivu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie stát se členy EU a udělila jim status kandidátské země. Evropská rada poté 23. 6. 2022 rozhodla o udělení statutu kandidátských zemí Ukrajině a Moldavsku, nikoliv však Gruzii, na základě výše zmíněného doporučení Komise.

Pozadí

Dne 28. 2. 2022 podala Ukrajina žádost o členství v EU. Dne 3. 3. 2022 předložily své žádosti o členství v EU Gruzie a Moldavská republika. Dne 7. 3. 2022 vyzvala Rada EU Komisi, aby k těmto žádostem předložila svá stanoviska. Ukrajina obdržela část dotazníku o politických a hospodářských kritériích dne 8. 4. 2022 a část týkající se acquis EU dne 13. 4. 2022. Ukrajina poskytla své odpovědi dne 17. 4. 2022 a 9. 5. 2022. Gruzie a Moldavsko obdržely 1. část dotazníku o politických a hospodářských kritériích dne 11. 4. 2022 a část týkající se acquis EU dne 19. 4. 2022. Moldavsko poskytlo své odpovědi dne 22. 4. 2022 a 12. 5. 2022 Gruzie poskytla své odpovědi dne 2. 5. 2022 a 10. 5. 2022.

Klíčové a sporné body

Komise na výzvu Rady předložila svá stanoviska k žádostem Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky o členství v EU. Stanoviska vycházejí z posouzení Komise s ohledem na 3 soubory kritérií pro přistoupení k EU, na nichž se dohodla Evropská rada: politická kritéria, hospodářská kritéria a schopnost země převzít závazky vyplývající z členství v EU (acquis EU). Stanoviska rovněž zohledňují úsilí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie při plnění jejich závazků vyplývajících z dohod o přidružení, včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu, které se týkají významných částí acquis EU. Komise zjistila, že Ukrajina celkově značně pokročila v dosahování stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin; nadále vykazuje silné makroekonomické výsledky, prokazuje pozoruhodnou odolnost z hlediska makroekonomické a finanční stability, ale zároveň musí pokračovat v ambiciózních strukturálních hospodářských reformách; a postupně se sbližuje s podstatnými prvky acquis EU v mnoha oblastech. Na tomto základě Komise doporučuje, aby byla Ukrajině dána perspektiva stát se členem EU. Status kandidátské země by jí měl být udělen pod podmínkou, že budou podniknuty kroky v řadě oblastí. Pokud jde o Moldavsko, Komise dospěla k závěru, že země má pevné základy pro dosažení stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin; makroekonomické politiky byly přiměřeně přísné a bylo dosaženo pokroku v posilování finančního sektoru a podnikatelského prostředí, ale ještě zbývá provést klíčové hospodářské reformy; země si vytvořila pevný základ pro další sbližování s acquis EU. Na tomto základě Komise doporučuje, aby byla Moldavsku dána perspektiva stát se členem EU. Status kandidátské země by jí měl být udělen pod podmínkou, že budou podniknuty kroky v řadě oblastí. Komise se domnívá, že Gruzie má základ pro dosažení stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, i když nedávné události pokrok země zbrzdily; země dosáhla dobrého stupně makroekonomické stability, má solidní výsledky v hospodářské politice a příznivé podnikatelské prostředí, ačkoli ke zlepšení fungování tržní ekonomiky jsou zapotřebí další reformy; celkově si Gruzie vytvořila pevný základ pro další sbližování s acquis EU. Na tomto základě Komise doporučuje, aby byla Gruzii dána perspektiva stát se členem EU. Na základě doporučení Komise následně Evropská rada rozhodla o přidělení statutu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku. Co se týče Gruzie, Evropská rada je připravena udělit Gruzii status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Komise k žádosti Gruzie o členství.

Předpokládaný další vývoj

Žádosti Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o členství v EU s ohledem na stanoviska Komise byly projednány a bylo o nich rozhodnuto na zasedání Evropské rady ve dnech 23.– 24. 6. 2022. EU je i nadále odhodlána posilovat vazby a prohlubovat partnerství na podporu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie v souladu s našimi dohodami o přidružení a prohloubenými a komplexními zónami volného obchodu.

Odkazy

Krátce…

Komise navrhla rozpočet na rok 2023

  • Komise navrhla roční rozpočet EU na rok 2023 ve výši 185,6 mld. €.
  • Rozpočet má být doplněn z nástroje NextGenerationEU ve výši přibližně 113,9 mld. €.
  • Rozpočet EU má i nadále mobilizovat investice na podporu strategické autonomie EU, probíhající hospodářské obnovy, zabezpečení udržitelnosti a vytváření pracovních míst.
  • Prioritou Komise zůstávají ekologické a digitální investice, přičemž současně řeší potřeby vyplývající z nedávných a stávajících krizí.

Komise 7. 6. 2022 navrhla roční rozpočet EU na rok 2023 ve výši 185,6 mld. €, který doplní z nástroje NextGenerationEU ve výši přibližně 113,9 mld. €. Rozpočet EU má i nadále mobilizovat významné investice na podporu strategické autonomie Evropy, probíhající hospodářské obnovy, zabezpečení udržitelnosti a vytváření pracovních míst. Prioritou Komise zůstávají ekologické a digitální investice, přičemž současně řeší naléhavé potřeby vyplývající z nedávných a stávajících krizí.V souladu se závěry Evropské rady ze dne 31. 6. 2022 budou později v průběhu roku předloženy další návrhy na financování dopadu války na Ukrajině – jak na vnější, tak na vnitřní úrovni, a to na základě detailnějšího posouzení potřeb. Komise navrhuje přidělit finanční prostředky na závazky takto: (1) 103,5 mld. € ve formě grantů z nástroje NextGenerationEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost na podporu hospodářského oživení a růstu po koronavirové pandemii a na řešení výzev, které přináší válka na Ukrajině (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”, Institucionální záležitosti v červenci 2020 a v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020, v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021 a v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021); (2) 53,6 mld. € na SZP a 1,1 mld. € na Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond, pro evropské zemědělce a rybáře, ale také na posílení odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu a na zajištění nezbytného prostoru pro řešení krizí s ohledem na očekávaný celosvětový nedostatek dodávek potravin; (3) 46,1 mld. €  na regionální rozvoj a soudržnost na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jakož i infrastruktury podporující ekologickou transformaci a prioritní projekty EU; (4) 14,3 mld. € na podporu partnerů a zájmů EU ve světě, z toho 12 mld. € v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a 2,5 mld. € na nástroj předvstupní pomoci (NPP III) a 1,6 mld. € na humanitární pomoc (HUMA); (4) 13,6 mld. €  na výzkum a inovace, z toho 12,3 mld. € na stěžejní výzkumný program EU Horizont Evropa. Na tento program by z nástroje NextGenerationEU bylo v grantech přiděleno dalších 1,8 mld. € (více v příspěvku „Komise představila první strategický plán programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021); (5) 4,8 mld. €  na evropské strategické investice, z toho 341 mil. € pro Program InvestEU na klíčové priority (výzkum a inovace, souběžná ekologická a digitální transformace, zdravotnictví a strategické technologie), 2,9 mld. € na Nástroj pro propojení Evropy na zlepšení přeshraniční infrastruktury a 1,3 mld. € na program Digitální Evropa na utváření digitální budoucnosti EU. Na Program InvestEU by z nástroje NextGenerationEU bylo v grantech přiděleno dalších 2,5 mld. € (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019, v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic“, Institucionální záležitosti v únoru 2019 a v příspěvku v příspěvku Rada schválila program Digitální Evropa”, Informační společnost v březnu 2021); (6) 4,8 mld. € na investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot, z toho 3,5 mld. € na Erasmus+ na vytvoření příležitostí ke vzdělávání a mobilitě, 325 mil. € na podporu umělců a tvůrců v EU a 212 mil. € na podporu spravedlnosti, práv a hodnot; (7) 2,3 mld. € na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, z toho 728 mil. € na program LIFE na podporu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a 1,5 mld. na €  Fond pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit, aby ekologická transformace fungovala pro všechny. Do Fondu pro spravedlivou transformaci by z nástroje NextGenerationEU bylo v grantech přiděleno dalších 5,4 mld. € (více v příspěvku „EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace”, Vnitřní trh v lednu 2020); (8) 2,2 mld. € na výdaje na vesmír, zejména na Kosmický program EU, který má propojit činnosti EU v této strategické oblasti; (9) 2,1 mld. € na ochranu našich hranic, z toho 1,1 mld. € na Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) a 839 mil. € (příspěvek EU celkem) na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); (10) 1,6 mld. € na výdaje související s migrací, z toho 1,4 mld. € na podporu migrantů a žadatelů o azyl v souladu s našimi hodnotami a prioritami; (11) 1,2 mld. € na řešení výzev v oblasti obrany, z toho 626 mil. € na podporu rozvoje schopností a výzkumu v rámci Evropského obranného fondu a 237 mil. € na podporu vojenské mobility; (12) 927 mil. € na zajištění hladkého fungování jednotného trhu, včetně 593 mil. € na Program pro jednotný trh, a téměř 200 mil. € na činnosti v oblasti boje proti podvodům, daní a cel; (13) 732 mil. € na program EU4Health pro zajištění komplexní zdravotní reakce na potřeby lidí a 147 mil. € na mechanismus civilní ochrany EU (rescEU), aby bylo možné rychle poskytnout operativní pomoc v případě krize; (14) 689 mil. € na bezpečnost, z toho 310 mil. € na Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) určený na boj proti terorismu, radikalizaci, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě; (15) 138 mil. € na bezpečná družicová spojení v rámci návrhu nového Programu Unie pro bezpečnou konektivitu. Rozpočtové prostředky na evropský akt o čipech mají být uvolněny v rámci programu Horizont Evropa a přesunem prostředků z jiných programů. Návrh rozpočtu na rok 2023 je součástí dlouhodobého rozpočtu EU, který na konci roku 2020 přijaly hlavy států a předsedové vlád včetně následných technických úprav, a usiluje o to, aby se z priorit EU staly konkrétní roční cíle (více v příspěvku „Rada přijala nový VFR”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Významná část finančních prostředků proto má být věnována na boj proti změně klimatu v souladu s cílem vynaložit na tuto politickou prioritu 30 % dlouhodobého rozpočtu a prostředků z nástroje pro obnovu NextGenerationEU.

Členské státy eurozóny doporučily, aby se Chorvatsko stalo 20. členem eurozóny

  • Euroskupina potvrdila doporučení členských států eurozóny Radě o přijetí Chorvatska jako 20. člena eurozóny. 
  • Dále Rada požádala EP o stanovisko k návrhu rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku.
  • Následně Rada přijala toto doporučení na svém zasedání a potvrdila dopis předsedy Rady pro hospodářské a finanční věci Evropské radě.
  • Rada 29. 6. 2022 požádala EP o stanovisko k návrhu rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku

Euroskupina 16. 6. 2022 potvrdila doporučení členských států eurozóny Radě o přijetí Chorvatska jako 20. člena eurozóny. Rada 17. 6. 2022 přijala toto doporučení na svém zasedání a potvrdila dopis předsedy Rady pro hospodářské a finanční věci Evropské radě. Dále Rada 29. 6. 2022 požádala EP o stanovisko k návrhu rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku. Ministři souhlasili s kladným hodnocením Komise a ECB ohledně plnění konvergenčních kritérií Chorvatskem. V doporučení se navrhuje, aby Chorvatsko zavedlo euro od 1. 1. 2023. Jedná se o 1. krok v procesu, v jehož rámci Rada EU přijímá právní akty, které by Chorvatsku mělo umožnit stát se členem eurozóny a využívat od příštího roku společnou měnu. Návrh znění by měl nyní zaslán EP ke konzultaci. Jakmile EP vydá stanovisko, může být rozhodnutí předloženo Radě k přijetí. Rozhodnutí Rady musí být jednomyslně přijato členskými státy, které již uplatňují všechny části schengenského acquis, a dále Chorvatskem. Od svého přistoupení k EU uplatňuje Chorvatsko ustanovení schengenského acquis, s výjimkou ustanovení o zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Podle aktu o přistoupení Chorvatska k EU může ke zrušení těchto kontrol dojít pouze na základě rozhodnutí Rady přijatého za tímto účelem poté, co bylo podle příslušných postupů schengenského hodnocení ověřeno, že Chorvatsko splňuje nezbytné podmínky. Schengenské hodnocení Chorvatska proběhlo v letech 2016–2020. V říjnu 2019 dospěla Komise k závěru, že Chorvatsko přijalo opatření potřebná k zajištění nezbytných podmínek pro plné uplatňování schengenského acquis (více v příspěvku „Chorvatsko se může připojit k schengenskému prostoru, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2019). Komise uzavřela akční plány pro hodnocené oblasti v únoru 2021. V prosinci 2021 Rada schválila závěry o splnění nezbytných podmínek pro plné uplatňování schengenského acquis v Chorvatsku. Evropská rada projednala tuto záležitost na zasedání ve dnech 23.–24. 6. 2022 a potvrdila návrh Komise, aby Chorvatsko k 1. 1. 2023 přijalo  €, a vyzvala Radu k urychlenému přijetí příslušných návrhů Komise. Tento postup vy měl být ukončen tím, že Rada (po konzultaci s EP a ECB) má přijmout 3 právní akty, které jsou nezbytné k tomu, aby Chorvatsko mohlo k 1. 1. 2023 zavést euro. Očekává se, že tyto akty budou přijaty v červenci.

Rada vydala doporučení pro jednotlivé členské země

  • Rada vydává evropský semestr 2022.

Rada se 17. 6. 2022 dohodla na doporučeních pro jednotlivé země k národním programům reforem členských států na rok 2022 a na stanoviscích Rady k aktualizovaným programům stability nebo konvergenčním programům. Tento krok je součástí programu evropského semestru 2022, který členským státům umožňuje koordinovat jejich hospodářskou politiku, politiku zaměstnanosti a fiskální politiku. Evropský semestr, který byl zaveden v roce 2010, umožňuje členským státům EU koordinovat v průběhu roku své hospodářské a fiskální politiky a politiky zaměstnanosti a řešit hospodářské výzvy, kterým EU čelí. Komise má posoudit hospodářské politiky a rozpočtové strategie vlád EU na základě národních programů reforem a programů stability nebo konvergenčních programů, předkládaných každý rok v dubnu. Na tomto základě navrhuje každému členskému státu soubor doporučení obsahující politické pokyny, jak podpořit tvorbu pracovních míst a růst a zároveň zachovat zdravé veřejné finance. Rada poté tato doporučení pro jednotlivé země a související stanoviska má přijmout. V případech, kdy se doporučení odchylují od těch, jež navrhla Komise, poskytne Rada patřičná vysvětlení. Doporučení Rady k národním programům reforem na rok 2022 a stanoviska Rady k aktualizovaným programům stability nebo konvergenčním programům lze nalézt v těchto dokumentech: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie. Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko.  Na zasedání Evropské rady ve dnech 23.– 24. 6. 2022 obecně potvrdila integrovaná doporučení pro jednotlivé země ve znění projednaném Radou, což umožňuje uzavřít evropský semestr 2022. Poté může Rada přistoupit k formálnímu přijetí, kterým se ukončí závěrečná fáze evropského semestru 2022.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.