Česká krajina

Návrh nařízení o obnově přírody

V roce 2020 přijala EU novou strategii v oblasti biodiverzity do roku 2030, která stanoví komplexní soubor závazků a opatření, jež mají do roku 2030 vrátit evropskou biodiverzitu na cestu obnovy. Strategie vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh právně závazných cílů EU v oblasti obnovy přírody.

Komise v úvodu Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody poukazuje na to, že nedávná studie dokončená v rámci hodnocení strategie EU v oblasti biodiverzity do roku 2020 ukazuje, že EU nedokázala v letech 2011-2020 zastavit úbytek biodiverzity a nesplnila dobrovolný cíl obnovit do roku 2020 alespoň 15 % degradovaných ekosystémů. S argumentem, že současný přístup nefunguje, pokládá zavedení právně závazných cílů za nezbytné.

Cílem je tedy stanovit právně závazné cíle pro obnovu a udržení ekosystémů v dobrém stavu a vytvořit účinný rámec pro zajištění provádění, zejména prostřednictvím povinnosti členských států hodnotit ekosystémy, vypracovat národní plán obnovy, podávat zprávy a provádět přezkum.

Komise zároveň zdůrazňuje, že obnova ekosystémů je také jedním z hlavních bodů širší mezinárodní agendy. Obnova biologické rozmanitosti bude rovněž nezbytná, aby EU splnila své závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Ekosystémy mohou totiž – pokud jsou v dobrém stavu – odstraňovat a ukládat velké množství oxidu uhličitého a tak významně přispívat ke snižování dopadů změny klimatu. Přijetí návrhu nařízení o obnově přírody podle Komisenavíc potvrdí celosvětové vedoucí postavení EU v oblasti ochrany přírody, zejména na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biodiverzitě, která se bude konat  během českého předsednictví (v Montrealu od 7. do 15. prosince).

Zastřešujícím cílem navrhovaného nařízení je: přispět k nepřetržité, dlouhodobé a udržitelné obnově biodiverzity a odolné přírody na souši a v moři Unie prostřednictvím obnovy ekosystémů, stanovišť a druhů, a přispět k dosažení cílů Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k plnění mezinárodních závazků EU. V návaznosti na obecný cíl je specifickým cílem tohoto navrhovaného nařízení: obnovit do roku 2050 degradované ekosystémy v celé EU do dobrého stavu a do roku 2030 je uvést na cestu obnovy. Po obnově by měly být ekosystémy udržovány v dobrém stavu.

K dosažení tohoto cíle návrh stanoví několik závazných cílů a povinností v oblasti obnovy širokého spektra ekosystémů, které by se měly do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu, m.j.:

– Zvrátit pokles populací opylovačů do roku 2030 a následně jejich populace zvyšovat,

– Nulový čistý úbytek zelených městských ploch do roku 2030, 5% nárůst do roku 2050 + minimálně 10% zastoupení stromů v každém evropském městě, obci a předměstí a čistý přírůstek zelených ploch, které jsou integrovány do budov a infrastruktury,

– V zemědělských a lesních ekosystémech celkové zvýšení biologické rozmanitosti

– Obnova mořských stanovišť a obnova stanovišť ikonických mořských druhů (delfíni a sviňuchy, žraloci a mořští ptáci),

Odstranění říčních bariér tak, aby se do roku 2030 alespoň 25 000 km řek změnilo ve volně tekoucí řeky.

Cílem návrhu je doplnit stávající politiku životního prostředí EU. Návrh bude rovněž podnětem ke zlepšení koordinace a provádění relevantních právních předpisů z oblasti životního prostředí. Návrh má rovněž úzkou vazbu na společnou rybářskou politiku, novou strategii EU pro lesy do roku 2030, společnou zemědělskou politiku i strategii EU pro půdu.

Dopady na rozpočty členských států 

Dopad na rozpočet členských států bude záviset na potřebách obnovy a na provádění souvisejících obnovovacích opatření. Komisepoukazuje na to, že tyto náklady lze snížit získáním finančních prostředků z EU nebo soukromých zdrojů. Komise mj. očekává, že nařízení o taxonomii usnadní větší využívání soukromých fondů. Komiseodhaduje, že v rámci současného víceletého finančního rámce bude na výdaje na biologickou rozmanitost, včetně obnovy, k dispozici přibližně 100 miliard eur.

Zdroje budou rovněž zapotřebí na vypracování národních plánů obnovy, včetně fází konzultací a monitorování.

Komise poukazuje na to, že potencialní přínosy převažují nad náklady pro každý z hlavních typů ekosystémů a odhaduje přínosy obnovy rašelinišť, mokřadů, lesů, vřesovišť a křovin, travnatých ploch, řek, jezer a aluviálních stanovišť a pobřežních mokřadů na 1860 miliard EUR (náklady se odhadují na 154 miliard EUR).

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.