Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2022

Rada chce posílit mandát Eurojust, EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny, Rada prodloužila sankční režimy a rozšířila sankční seznam, Europol by měl mít nové úkoly

  • Shromážděné důkazy má Eurojust v úzké spolupráci s Europolem zpracovávat a analyzoval a sdílel je s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními orgány, včetně MTS.
  • Rada schválila dočasnou liberalizaci obchodu s Ukrajinou.
  • Rada prodloužila sankce vůči Sýrii do 1. 6. 2023.
  • Rada přijala nařízení, kterým se mění nařízení o Europolu.

Rada schválila posílení mandátu Eurojust

  • Rada přijala mandát týkající se nových pravidel umožňujících agentuře Eurojust uchovávat, analyzovat a evidovat důkazy týkající se mezinárodních zločinů, jako jsou např. válečné zločiny.
  • Prokurátor Mezinárodního trestního soudu a prokurátoři v několika členských státech a na Ukrajině zahájili vyšetřování těchto událostí.
  • Pro zajištění účinnosti tohoto vyšetřování je důležitá koordinace a výměna důkazů mezi orgány pověřenými stíháním v různých jurisdikcích.
  • Opatření mají umožnit, aby Eurojust evidoval a uchovával důkazy o válečných zločinech, včetně satelitních snímků, fotografií, videí, zvukových záznamů, profilů DNA a otisků prstů.
  • Shromážděné důkazy má Eurojust v úzké spolupráci s Europolem zpracovávat a analyzoval a sdílel je s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními orgány, včetně MTS.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2018/1727 of the European Parliament and the Council, as regards the collection, preservation and analysis of evidence relating to genocide, crimes against humanity and war crimes at Eurojust (COM(2022)8856)

  • Rada 6. 5. 2022 přijala mandát týkající se nových pravidel umožňujících agentuře Eurojust uchovávat, analyzovat a evidovat důkazy týkající se mezinárodních zločinů, jako jsou např. válečné zločiny. EP 19. 5. 2022 schválil nové pravomoce Eurojustu na vyšetřování válečných zločinů.

Souvislosti

Na začátku března 2022 se všechny členské státy EU společně s dalšími partnerskými zeměmi rozhodly kolektivně požádat Mezinárodní trestní soud (MTS), aby se začal situací na Ukrajině zabývat. Na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 4. 3. 2022 ministři vyzvali Eurojust, aby se v plném rozsahu ujal koordinace a v případě potřeby byl nápomocen prokurátorovi MTS. Kromě vyšetřování vedeného prokurátorem MTS zahájili na vnitrostátní úrovni vyšetřování také generální prokurátor Ukrajiny a úřady několika členských států. Z podnětu justičních orgánů Litvy, Polska a Ukrajiny byl dále zřízen společný vyšetřovací tým s podporou Eurojustu a za účasti úřadu prokurátora MTS. Na podporu shromažďování důkazů o možných válečných zločinech vznikla řada dalších iniciativ, včetně finanční a organizační podpory MTS a různých forem podpory určené ukrajinským úřadům. Evropská rada 25. 3. 2022 ve svých závěrech uvedla, že ruská agresivní válka proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, způsobuje obrovské ztráty na životech a vede ke zraněním civilistů. Útoky Ruska směřují na civilní obyvatelstvo a na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě skončit. Odpovědné osoby i ti, kteří jim napomáhají, mají být v souladu s mezinárodním právem pohnáni k odpovědnosti (více příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022).

Klíčové a sporné body

EU plánuje přijmout co nejdříve veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby osoby, které se na Ukrajině dopustily zločinů proti lidskosti, byly pohnány k odpovědnosti. Prokurátor Mezinárodního trestního soudu (MTS) a prokurátoři v několika členských státech a na Ukrajině již vyšetřování těchto událostí zahájili. Pro zajištění účinnosti tohoto vyšetřování je důležitá koordinace a výměna důkazů mezi orgány pověřenými stíháním v různých jurisdikcích. S ohledem na pokračující boje navíc hrozí, že nebude možné zajistit bezpečnou evidenci důkazů o válečných zločinech na území Ukrajiny, a je proto vhodné evidovat je centrálně na bezpečném místě. Navrhovaná nová pravidla mají umožnit, aby Eurojust: (1) evidoval a uchovával důkazy o válečných zločinech, včetně satelitních snímků, fotografií, videí, zvukových záznamů, profilů DNA a otisků prstů a (2) tyto důkazy v úzké spolupráci s Europolem zpracovával a analyzoval a sdílel je s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními orgány, včetně MTS. Komise následně uvítala navrhovaná pravidla na posílení mandátu agentury Eurojust ze strany EP.

Předpokládaný další vývoj

Znění bylo EP a Radou podepsáno dne 30. 5. 2022 a neprodleně vyhlášeno v Úředním věstníku. V platnost vstoupilo nařízení 1. dnem po vyhlášení.

Odkazy

EU přijala další podpůrná opatření na finanční a ekonomickou pomoc v souvislosti s podporou Ukrajiny

  • Komise posílila podporu pro vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny.
  • Správní rada EIB schválila podporu formou úvěrů v hodnotě 4 mld. €  na integraci uprchlíků z Ukrajiny. 
  • Komise vyplatila 600 mil. € v rámci makrofinanční pomoci.
  • Rada se dohodla na dalším navýšení pomoci v rámci EPF.
  • Rada schválila dočasnou liberalizaci obchodu s Ukrajinou.
  • Komise navrhla pravidla pro zmrazování a konfiskaci majetku oligarchů, kteří porušují omezující opatření, a pachatelů trestné činnosti.
  • Komise taktéž zveřejnila 4. zprávu o pokroku při provádění bezpečnostní strategie EU.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/809 ze dne 23. května 2022 kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (KOM(2022)809)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/810 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (KOM(2022)810)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on asset recovery and confiscation (COM(2022)245)

Proposal for Council decision on adding the violation of Union restrictive measures to the areas of crime laid down in Article 83(1) of the Treaty on the Functioning of the European Union (COM(2022)247)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: Towards a Directive on criminal penalties for the violation of Union restrictive measures (COM(2022) 249)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council on the Fourth Progress Report on the implementation of the EU Security Union Strategy (COM(2022)252)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/870 ze dne 30. května 2022 o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro ukrajinské produkty podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé (COM(2022)870)

  • Komise 10. 5. 2022 oficiálně oznámila zahájení programu MSCA4Ukraine na podporu ukrajinských výzkumníků. Správní rada EIB 19. 5. 2022 schválila podporu formou úvěrů v hodnotě 4 mld. € na integraci uprchlíků z Ukrajiny. Komise 20. 5. 2022 vyplatila 600 mil. € v rámci makrofinanční pomoci. Rada se 24. 5. 2022 dohodla na dalším navýšení pomoci v rámci EPF a schválila dočasnou liberalizaci obchodu s Ukrajinou. Dále Komise 25. 5. 2022 navrhla pravidla pro zmrazování a konfiskaci majetku oligarchů, kteří porušují omezující opatření, a pachatelů trestné činnosti a zveřejnila zprávu o pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie EU.

Pozadí

Podpora ukrajinského výzkumu

EU a hostitelské organizace v rámci akcí Marie Curie-Skłodowská podporují ukrajinské výzkumné pracovníky. Taktéž Komise podporuje výzkumné pracovníky z Ukrajiny. Nový program MSCA4Ukraine má řídit některá z organizací, které jsou součástí stávajícího projektu InspirEurope financovaného z akcí Marie Curie-Skłodowská, který již poskytuje podporu ohroženým výzkumným pracovníkům. Dne 22. 3. 2022 spustila Komise portál Evropský výzkumný prostor pro Ukrajinu (ERA4 Ukraine), jednotné kontaktní místo pro informační a podpůrné služby určené pro výzkumné pracovníky, kteří buď působí na Ukrajině nebo odtud museli uprchnout. Portál sdružuje iniciativy na úrovni EU, a to podle jednotlivých zemí a nevládních skupin. Má za cíl pomoci konfliktem postiženým výzkumným pracovníkům nalézt bydlení a pracovní příležitosti, usnadnit uznávání jejich diplomů a nabídnout další služby. Program MSCA4Ukraine vznikl v rámci reakce EU na ruskou invazi na Ukrajinu a na základě potřeby rychle podpořit vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny a umožnit jim pokračovat v práci v EU a pomáhá chránit ukrajinský systém výzkumu a inovací a svobodu vědeckého výzkumu obecně.

Integrace uprchlíků z Ukrajiny

Evropská investiční banka (EIB) je dlouhodobá úvěrová instituce EU vlastněná jejími členskými státy. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky pro zdravé investice s cílem přispět k dosažení cílů politiku. EU poskytuje stálou podporu členským státům při naplňování potřeb těch, kdo prchají před invazí na Ukrajinu. Nabízí pomoc na hranicích, recepci a civilní ochranu. Pomáhá členským státům zajistit přístup ke vzdělání, zdravotní péči, ubytování a zaměstnání pro ty, kteří přijíždějí z Ukrajiny.

Makrofinanční pomoc

Operace makrofinanční pomoci (MFA) jsou součástí širšího zapojení EU se sousedními zeměmi a jsou určeny jako výjimečný nástroj EU pro reakci na krize. Jsou k dispozici sousedním zemím EU, které mají vážné problémy s platební bilancí. Od začátku ruské agrese EU výrazně zvýšila svou podporu a zmobilizovala přibližně 4,1 mld. € na podporu celkové hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny ve formě makrofinanční pomoci, rozpočtové podpory, pomoci při mimořádných událostech, reakce na krize a humanitární pomoci. Řešení významné krátkodobé finanční podpory Ukrajiny pro udržení základních služeb, řešení humanitárních potřeb a opravu nejnutnější zničené infrastruktury bude vyžadovat společné mezinárodní úsilí, ve kterém bude EU připravena sehrát svou roli. Dne 18. 5. 2022 Komise ve sdělení stanovila plány pro okamžitou reakci EU na řešení nedostatku financí na Ukrajině a také na dlouhodobý rámec obnovy. Tímto sdělením, které vyplývá z výzvy Evropské rady k řešení důsledků války na Ukrajině prostřednictvím cílevědomého evropského úsilí, Komise zamýšlí navrhnout Ukrajině v roce 2022 poskytnout dodatečnou makrofinanční pomoc ve formě půjček až do výše 9 mld. €, které mají být doplněny podporou dalších 2stranných a mnohostranných mezinárodních partnerů, včetně G7 (více příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022 a v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022).

EPF

Předchozí opatření pomoci byla dohodnuta ve dnech 28. 2. 2022, 23. 3. 2022 a 13. 4. 2022 (více příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022, v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022 a v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022).

Dočasná liberalizace obchodu

Nevyprovokovaná a neodůvodněná válečná agrese Ruska vůči Ukrajině měla ničivý dopad na výrobní kapacitu země, její dopravní infrastrukturu a přístup k Černému moři i na její širší schopnost obchodovat se zbytkem světa. Důsledky z hlediska dopadu na potravinové zabezpečení, jak na vnitřní, tak na mezinárodní úrovni, nelze podceňovat. Z výše zmíněných důvodů Komise předložila 27. 4. 2022 návrh nařízení č. 870/2022 o dočasné liberalizaci obchodu doplňující obchodní koncese použitelné pro ukrajinské výrobky podle Dohody o přidružení mezi EU a EURATOM a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé. 

Pracovní skupina „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit) a nová pravidla

Omezující opatření jsou zásadním nástrojem ochrany mezinárodní bezpečnosti a prosazování lidských práv. Tato opatření zahrnují zmrazení majetku, zákazy cestování, omezení dovozu a vývozu a omezení týkající se bankovních a jiných služeb. V současné době existuje v EU více než 40 režimů omezujících opatření a pravidla kriminalizující porušování těchto opatření se v jednotlivých členských státech liší. EU zavedla řadu omezujících opatření vůči ruským a běloruským jednotlivcům a společnostem, jakož i odvětvová opatření, z nichž některá pocházejí již z roku 2014 (více v příspěvku „Rada přijala závěry o reakci EU na vývoj v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Rada se věnovala situaci v Bělorusku”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021, v příspěvku „Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021, v příspěvku „EU podnikla další právní kroky v souvislosti s Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021, v příspěvku „EU přijala opatření v souvislosti s vnitřní situaci v Bělorusku a se situací na vnější hranici EU a Běloruska”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2021 a v příspěvku „EU přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2022). Provádění omezujících opatření EU v návaznosti na ruský útok na Ukrajinu ukazuje, že je složité identifikovat majetek ve vlastnictví oligarchů, kteří jej v různých jurisdikcích skrývají prostřednictvím složitých právních a finančních struktur. Nejednotné prosazování omezujících opatření oslabuje schopnost EU vystupovat jednotně. Za účelem posílení koordinace prosazování těchto omezujících opatření na úrovni EU zřídila Komise pracovní skupinu „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit). Kromě zajištění koordinace mezi členskými státy se pracovní skupina snaží prozkoumat vzájemný vztah mezi omezujícími opatřeními a trestněprávními opatřeními. Členské státy dosud vykázaly zmrazená aktiva v hodnotě 9,89 mld. € a zablokovaly transakce v hodnotě 196 mld. €. Dne 11. 4. 2022 zahájil Europol společně s členskými státy, Eurojustem a agenturou Frontex operaci Oscar na podporu finančního a trestního vyšetřování zaměřeného na majetek z trestné činnosti vlastněný fyzickými a právnickými osobami, na něž se vztahují sankce EU. Omezující opatření jsou účinná pouze tehdy, jsou-li prosazována systematicky a plně a pokud se jejich porušení trestá. Členské státy jsou již nyní povinny zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení omezujících opatření. Některé členské státy však používají mnohem širší definice, jiné mají zavedena podrobnější ustanovení. V některých členských státech je porušení omezujících opatření přestupkem či trestným činem, v některých jednoznačně trestným činem a v některých případech vede porušení omezujících opatření v současné době pouze ke správním sankcím. Tato nesourodost umožňuje osobám, na něž se omezující opatření vztahují, obcházet je. 

Klíčové a sporné body

Podpora ukrajinského výzkumu

Program MSCA4Ukraine má podpořit vysídlené výzkumné pracovníky z Ukrajiny, aby mohli pokračovat ve své práci v akademických či neakademických organizacích v EU. Rovněž jim má umožnit znovu se usadit na Ukrajině a obnovit výzkumné a inovační kapacity země. MSCA4Ukraine, s celkovým rozpočtem 25 mil. €, by měl poskytovat stipendia pro doktorandy a postdoktorandské výzkumné pracovníky, aby mohli pokračovat ve své práci v akademických i neakademických organizacích v členských státech a zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Program má být prováděn zkušeným konsorciem podporujícím ohrožené výzkumné pracovníky. Nový program, který je součástí změny pracovního programu pro Horizont Evropa na období 2021–2022, má podpořit vědeckou excelenci, dovednosti a profesní rozvoj, rovné příležitosti a inkluzivnost a atraktivní pracovní podmínky. Součástí podpory poskytované výzkumným pracovníkům by měly být činnosti v oblasti odborné přípravy, které se zaměří jak na rozvoj dovedností a kompetencí souvisejících s výzkumem, tak na klíčové přenositelné dovednosti a kompetence. Stejně jako v případě ostatních akcí Marie Curie-Skłodowská bude program rodinám výzkumných pracovníků poskytovat rodinné přídavky. 

Integrace uprchlíků z Ukrajiny

Správní rada EIB schválilo úvěrovou linku ve výši 4 mld. € (neboli programovou půjčku), která má pomoci vnitrostátním orgánům, městům, regionům a místním komunitám ve všech členských státech EU řešit naléhavé investiční potřeby a pomoci při vítání a integrovat lidi prchající před válkou proti Ukrajině. Celosvětová příslibová akce a kampaň Stand Up for Ukraine organizovaná Komisí a Kanadou ve spolupráci s Global Citizen vynesla 9,1 mld. € pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině i v zahraničí, včetně 4 mld. € od EIB a 1 mld. € od Komise (více příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022). Členské státy EU byly vážně zasaženy přílivem vysídlených lidí prchajících před invazí na Ukrajinu. Musely rychle zajistit, aby uprchlíci dostali přístřeší a pomoc. Úvěrová linka EIB má pomoci poskytnout tuto podporu tím, že zpřístupní financování rozvoje klíčové infrastruktury a služeb pro uprchlíky a hostitelské komunity, jako je bydlení, školy, nemocnice a přístup k pracovním místům. Financování EIB má rovněž pokrýt způsobilé provozní výdaje související s dodávkou vybavení, zařízení a služeb pro integraci válečných uprchlíků. Tento finanční balík bude doplněn o poradenskou podporu EIB díky poradenské platformě EMBRACE, nové iniciativě EIB a Komise. Prostřednictvím EMBRACE mohou členské státy EU obdržet cílenou poradenskou pomoc k rychlému nasazení investic, projektů a nástrojů, které podporují jejich komunity. Platforma EMBRACE, kterou spravuje EIB a staví na iniciativách InvestEU Advisory Hub, JASPERS a fi-compass, mají nabízet poradenské služby zaměřené na předkladatele projektů veřejného sektoru, jako jsou vnitrostátní orgány, města, regionální správy, řídící orgány odpovědné za fondy EU, národní propagační banky a další finanční instituce.

Makrofinanční pomoc

Finanční podpora pomáhá Ukrajině řešit její akutní nedostatek ve financování související s jejími mimořádnými humanitárními a obrannými potřebami. 1. splátka ve výši 600 mil. € z mimořádné operace makrofinanční pomoci byla vyplacena ve 2 tranších v březnu 2022. Tyto prostředky jsou Ukrajině poskytovány formou dlouhodobých úvěrů za velmi výhodných podmínek. Přispívají k financování části značné mezery ve financování země, kterou mezinárodní finanční instituce odhadují na přibližně 15 mld. $ pro 2. čtvrtletí 2022. Tato makrofinanční pomoc má zvyšovat makroekonomickou stabilitu Ukrajiny a podporovat nepřetržité fungování státních funkcí v této zemi. Vyplacení následuje po posouzení pokroku orgánů při provádění opatření strukturální politiky dohodnutých v memorandu o porozumění. Komise dospěla k závěru, že orgány celkově přijaly opatření k provedení dohodnuté podmíněnosti. Současné válečné okolnosti však představují událost vyšší moci, která brání účinnému dokončení opatření strukturální politiky. Jako výjimečnou reakci na akutní finanční potřeby Ukrajiny a vzhledem k tomu, že podmíněnost nelze v této fázi splnit z důvodu vyšší moci, se Komise rozhodla urychleně přistoupit k vyplacení 2. tranše.

EPF

Rada přijala 2 opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), která mají EU umožnit dále podporovat schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil při obraně územní celistvosti a svrchovanosti země a ochraně civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí Ruska. Poté, co byly v letošním roce schváleny 3 tranše pomoci v celkové výši 1,5 mld .€, bude ke zdrojům, které již byly v rámci EPF uvolněny pro Ukrajinu, přidána 4. tranše ve výši 500 mil. € , čímž celková částka dosáhne 2 mld. €. Rozsah vybavení, které má být poskytnuto v rámci nového balíku pomoci, je v souladu se současnými prioritami vyjádřenými ukrajinskou vládou. Opatření pomoci v této souvislosti zahrnují 490 mil. € na vojenské vybavení určené k použití smrtící síly pro obranné účely a 10 mil. € na pokrytí nákladů na vybavení a dodávky, jako jsou osobní ochranné prostředky, soupravy 1. pomoci a palivo.

Dočasná liberalizace obchodu

Rada přijala nařízení umožňující dočasnou liberalizaci obchodu a další obchodní koncese, pokud jde o některé ukrajinské produkty. Znamená to, že veškerý ukrajinský vývoz do EU bude po dobu 1 roku osvobozen od dovozních cel. Díky těmto opatřením EU výrazně podpoří ukrajinské hospodářství. Rozhodnutí bude platit po dobu 1 roku a budou jím pozastavena zejména:

  • všechna cla podle hlavy IV dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, kterou se zřizuje prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA), která dosud nebyla liberalizována. Pozastavení se týká zejména: průmyslových výrobků, které podléhají postupnému odstranění cel do konce roku 2022, ovoce a zeleniny, na které se vztahuje systém vstupních cen, a zemědělských produktů a zpracovaných zemědělských produktů, na něž se vztahují celní kvóty,
  • výběr antidumpingových cel při dovozu pocházejícím z Ukrajiny a
  • uplatňování společných pravidel dovozu, pokud jde o dovozy pocházející z Ukrajiny.

Rozhodnutí je podmíněno dodržováním zásad stanovených v čl. 2 prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu Dne 13. 5. 2022 zaslala Rada EP dopis, v němž vyjádřila svůj souhlas s nařízením, o němž se poté hlasovalo na plenárním zasedání EP 19. 5. 2022. Finální znění bylo přijato dne 30. 5. 2022.

Pracovní skupina „Freeze and seize” (Zmrazit a zabavit) a nová pravidla

Komise navrhuje doplnit porušování omezujících opatření EU na seznam trestných činů EU. Komise rovněž navrhuje nová posílená pravidla pro vymáhání a konfiskaci majetku, která rovněž přispějí k provádění omezujících opatření EU. Návrhy mají zajistit, aby majetek jednotlivců a subjektů porušujících omezující opatření mohl být v budoucnu účinně zkonfiskován. Návrhy vznikly v rámci pracovní skupiny „Freeze and Seize“.

  • Porušení unijních omezujících opatření bude trestným činem EU

Komise pomocí návrhu rozhodnutí Rady č. 247/2022 navrhuje doplnit porušování omezujících opatření na seznam trestných činů EU. Díky tomu by mělo být možné stanovit společnou základní normu ohledně trestných činů a trestů v celé EU. Tato společná pravidla by usnadnila, aby se porušování omezujících opatření ve všech členských státech vyšetřovalo, stíhalo a trestalo stejně. Porušení omezujících opatření splňuje kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 SFEU, neboť se ve většině členských států jedná o trestný čin. Jedná se rovněž o mimořádně závažnou trestnou činnost, neboť může ohrožovat mezinárodní mír a bezpečnost a má jasný přeshraniční kontext, který vyžaduje jednotnou reakci na úrovni EU i na celosvětové úrovni. Spolu s návrhem Komise rovněž předložila sdělení s přílohou, v němž uvedla, jak by mohla vypadat budoucí směrnice o trestních sankcích. Mezi potenciální trestné činy by mohlo patřit: (1) páchání činů či zapojení se do činností, jejichž cílem je přímo či nepřímo obcházet omezující opatření, včetně zatajení majetku, (2) nezmrazení finančních prostředků patřících určené osobě/subjektu nebo držených či ovládaných touto osobou/subjektem nebo (3) účast na obchodu, jako je dovoz nebo vývoz zboží, na něž se vztahují zákazy obchodování.

  • Zpřísnění unijních pravidel pro vymáhání a konfiskaci majetku tak, aby zahrnovala omezující opatření EU

Komise dále předkládá návrh směrnice č. 245/2022 o vymáhání a konfiskaci majetku. Hlavním cílem je zajistit, aby se trestná činnost pachatelům nevyplatila. Toho lze dosáhnout tím, že budou zločinci připraveni o jejich neoprávněně nabyté zisky a omezí se jejich možnosti, jak spáchat další trestné činy. Navrhovaná pravidla se mají vztahovat také na porušení omezujících opatření a zajistí účinné vysledování, zmrazení, správu a konfiskaci výnosů pocházejících z porušování omezujících opatření.

Návrh má modernizovat pravidla EU pro vymáhání majetku mimo jiné tím, že plánuje:

  1. rozšířit mandát úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti s cílem rychle vysledovat a identifikovat majetek osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření EU. Tyto pravomoci se mají vztahovat i na majetek pocházející z trestné činnosti, včetně urychleného zmrazení majetku, pokud existuje riziko, že by majetek mohl zmizet;
  2. rozšířit možnosti konfiskace majetku na větší množství trestných činů, včetně porušování omezujících opatření EU, jakmile bude přijat návrh Komise na rozšíření seznamu trestných činů EU a
  3. zřídit úřady pro správu majetku ve všech členských státech EU s cílem zajistit, aby zmrazený majetek neztratil hodnotu, a umožní tak prodej zmrazeného majetku, který by se mohl snadno znehodnocovat nebo jehož údržba je nákladná.

Zpráva o pokroku

Komise rovněž zveřejnila zprávu o pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie EU, v níž jsou zdůrazněny bezpečnostní hrozby vyplývající z nevyprovokované a neodůvodněné války Ruska proti Ukrajině (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Zpráva zdůrazňuje potřebu koordinovaného přístupu EU k řadě otázek a zdůrazňuje, že boj proti organizované trestné činnosti je jednou z hlavních priorit EU při zajišťování bezpečnostní unie (více v příspěvku „Byla představena nová strategie pro lepší využívání digitálních nástrojů na vyšetřování”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2021 a v příspěvku „Komise představila kodex policejní spolupráce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2021).

Předpokládaný další vývoj

Jakmile se členské státy EU dohodnou na iniciativě Komise rozšířit seznam trestných činů EU, předloží Komise legislativní návrh vycházející z doprovodného sdělení a přílohy. 

O směrnici o konfiskaci majetku nyní budou Rada a EP v rámci 1. čtení jednat. Její schválení podléhá řádnému legislativnímu procesu.

Odkazy

Rada prodloužila sankční režimy a rozšířila sankční seznam

  • Rada rozhodla, že prodlouží platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další 3 roky.
  • Dále Rada prodloužila sankce vůči syrskému režimu  o rok, do 1. 6. 2023.
  • Rada rozhodla, že na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, bude doplněna 1 skupina a 2 osoby.

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/836 ze dne 30. května 2022, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2016/1686 o uložení dalších omezujících opatření namířených proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě a fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny (COM(2022) 836)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/837 ze dne 30. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1693 o omezujících opatřeních proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny (COM(2022) 837)

Council Decision (CFSP) 2022/849 of 30 May 2022 amending Decision 2013/255/CFSP concerning restrictive measures against Syria (COM(2022) 849)

  • Rada 16. 5. 2022 rozhodla, že prodlouží platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další 3 roky, konkrétně do 18. května 2025. Rada 30. 5. 2022 rozhodla, že na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, bude doplněna 1 skupina a 2 osoby. Rada 31. 5. 2022 prodloužila platnost omezujících opatření EU vůči tamnímu režimu o další rok s ohledem na pokračující represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii prodloužila. 

Pozadí

Kybernetické útoky

V červnu 2017 EU zřídila rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (tzv. soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky). Tento rámec EU a jejím členským státům umožňuje využívat všech opatření SZBP, a to v nezbytných případech i včetně omezujících opatření, k tomu, aby předcházely nepřátelským činnostem v kyberprostoru namířeným proti integritě a bezpečnosti EU a jejích členských států, odrazovaly od nich a reagovaly na ně. V květnu 2019 byl stanoven rámec omezujících opatření EU proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy. 

Sankční seznam

Od září 2016 může EU vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují, uplatňovat autonomní sankce (více v příspěvku „EU posiluje své právní nástroje proti ISIL/Dá’iš a al-Káidě”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016). Do té doby mohly být sankce uplatňovány vůči osobám a subjektům, které na seznam zařadila OSN (seznam sankcí vůči ISIL(Dá’iš) a al-Káidě) nebo jednotlivé země EU.

Sankce vůči Sýrii

Sankce vůči Sýrii byly zavedeny v roce 2011 v reakci na násilné represe proti civilnímu obyvatelstvu. Jsou namířeny rovněž proti společnostem a předním podnikatelům, kteří mají prospěch z vazeb na režim a válečnou ekonomiku. Omezující opatření zahrnují mimo jiné zákaz dovozu ropy, omezení určitých investic, zmrazení majetku Syrské centrální banky drženého v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím, jakož i zařízení a technologií pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonické komunikace.

Klíčové a sporné body

Kybernetické útoky

Rada rozhodla, že prodlouží platnost rámce omezujících opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím EU nebo její členské státy o další 3 roky, konkrétně do 18. 5. 2025. Sankce se v současné době vztahují na 8 osob a 4 subjekty a zahrnují zmrazení majetku a zákaz cestování. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce týkající se kybernetické bezpečnosti”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021).  Rozhodnutí Rady č. 849/2022 ohledně prodloužení platnosti omezujících opatření o 3 roky potvrzuje, že je EU odhodlána posílit svou odolnost a schopnost předcházet kybernetickým hrozbám a nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně s cílem zajistit bezpečnost EU a chránit její zájmy.

Sankční seznam

Rada rozhodla, že na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, bude doplněna 1 skupina a 2 osoby. Opatření jsou zaměřena na Hurras al-Din, což je skupina přidružená k al-Káidě se sídlem v Sýrii, jejího vůdce Faruqa al-Suriho a jejího náboženského vůdce Samiho al-Aridiho. Hurras al-Din působí jménem a pod záštitou al-Káidy a podílí se na plánování vnějších teroristických operací. Za účelem dosažení svých cílů skupina zřídila operační tábory v Sýrii, které poskytují svým členům teroristický výcvik. Od jejího založení se k této skupině připojilo několik evropských zahraničních teroristických bojovníků. Prostřednictvím propagandistických aktivit hrají skupina a osoby, na něž se sankce vztahují, klíčovou úlohu rovněž při propagování násilné džihádistické ideologie al-Káidy a při podněcování k páchání teroristických činů na podporu této organizace. Hurras al-Din a její dva vedoucí představitelé proto představují vážnou a přetrvávající hrozbu pro EU a pro regionální a mezinárodní stabilitu. Po přijetí těchto nových opatření je nyní na seznamu celkem 10 osob, na něž se bude vztahovat zákaz cestování a zmrazení majetku, a dále 3 skupiny, na něž bude uplatňována sankce ve formě zmrazení majetku. Osoby a subjekty z EU kromě toho nebudou moci osobám ani subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat žádné finanční prostředky ani ekonomické zdroje. Rozhodnutí Rady č. 837/ 2022 je dokladem toho, že EU i nadále hodlá bojovat proti přetrvávající teroristické hrozbě, kterou představují al-Káida, ISIL/Dá’iš a všechny jejich regionální odnože (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2021). EU je i nadále připravena přijímat rozhodná opatření proti těm, kdo nadále ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost tím, že plánují, financují a páchají teroristické útoky a šíří svou vražednou teroristickou propagandu po celém světě.

Sankce vůči Sýrii

Rada s ohledem na pokračující represe proti civilnímu obyvatelstvu v Sýrii prodloužila platnost omezujících opatření EU vůči tamnímu režimu o další rok, tedy do 1. 6. 2023. Rada rovněž vyjmula ze seznamu 3 osoby, které zemřely. Na seznamu je nyní 289 osob, na něž se vztahuje zmrazení majetku a zákaz cestování, a 70 subjektů, které podléhají zmrazení majetku (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce vůči Sýrii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2021). V rámci cíleného přístupu EU k uplatňování sankcí jsou sankce vůči Sýrii navrženy tak, aby nebránily poskytování humanitární pomoci. Sankce EU se proto nevztahují na vývoz potravin, léků nebo zdravotnického vybavení a je stanovena řada specifických výjimek pro humanitární účely. EU vývoj syrského konfliktu průběžně přezkoumává a na základě vývoje situace na místě může rozhodnout o obnovení sankcí a o změně seznamu subjektů nebo osob, proti nimž jsou namířeny. EU je i nadále odhodlána nalézt trvalé a věrohodné politické řešení konfliktu v Sýrii na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2254 a Ženevského komuniké z roku 2012.

Předpokládaný další vývoj

Jednotlivá zařazení na seznam sankcí proti syrskému režimu budou i nadále přezkoumávána každých 12 měsíců.

Odkazy

Krátce…

Rada svěřila agentuře Europol nové úkoly

  • Rada přijala nařízení, kterým se mění nařízení o Europolu.
  • Na základě návrhu Komise se EP a Rada dohodly na posílení prostředků Europolu, aby mohl lépe podporovat členské státy v jejich boji proti novým hrozbám a novým formám trestné činnost.

Rada 24. 5. 2022 přijala nařízení, kterým se mění nařízení o Europolu. Očekává se, že znění bude vyhlášeno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost do konce června 2022. Europol je agenturou EU, která hraje klíčovou úlohu v oblasti policejní spolupráce. Na základě návrhu Komise se EP a Rada dohodly na posílení prostředků Europolu, aby mohl lépe podporovat členské státy v jejich boji proti novým hrozbám a novým formám trestné činnosti. Nové znění by mělo přinášet zlepšení v těchto oblastech: (1) Výzkum a inovace: Europol má pomáhat členským státům využívat nové technologie, má zkoumat nové přístupy a má se zabývat vývojem společných technologických řešení, včetně řešení založených na umělé inteligenci; (2) Zpracování velkých souborů dat: Europol by měl moci zpracovávat rozsáhlé a složité soubory údajů, aby členské státy podpořil v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu, a to v souladu se základními právy, včetně práva na soukromí. Europol by měl moci získávat údaje přímo, čímž by na úrovni EU vzniklo kontaktní místo, kde by bylo možné legálně sdílet soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí; (3) Spolupráce se třetími zeměmi: Možnosti spolupráce Europolu se třetími zeměmi mají být rozšířeny, včetně možnosti výměny osobních údajů se zeměmi, v nichž jsou zavedeny náležité záruky; (4) Spolupráce s EPPO: Europol by měl úzce spolupracovat s EPPO – na jeho žádost podpoří jeho vyšetřování a má mu neprodleně oznamovat jakékoliv trestné jednání spadající do jeho působnosti; (5) Záznamy v SIS: Europol má podporovat členské státy při zpracovávání údajů předaných třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi a bude moci navrhnout, aby členské státy vkládaly informativní záznamy do Schengenského informačního systému (SIS) a (6) Iniciativa v oblasti vyšetřování: Výkonná ředitelka Europolu má moci navrhnout zahájení vnitrostátního vyšetřování nepřeshraničních trestných činů poškozujících společný zájem, který je předmětem politiky EU. Vnitrostátní orgány následně rozhodnou, zda žádosti vyhoví.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Agentura EU pro Kosmický program @EU4Space pořádá ve dnech 9. – 10. 12. Dny otevřených dveří. Letošní ročník s tématem “Pozoruj, naviguj, komunikuj” je zaměřen na to, jak složky Kosmického programu EU pomáhají v každodenních situacích ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/08/agentura-eu-pro-kosmicky-program-porada-9-10-prosince-dny-otevrenych-dveri/

#EUSPAOpenDays

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.