Energie v květnu 2022

Komise představila plán REPowerEU, Instituce se dohodly na uskladňování plynu, Komise představila další opatření proti nárůstu cen energií, Rada schválila nová pravidla pro TEN-E

  • Komise rozpracovala avizovaný plán REPowerEU
  • Bylo dosaženo dohody na podobě regulace skladování plynu v zásobnících
  • Komise nadále řeší, jakými opatřeními řešit ceny energií a bezpečnost dodávek
  • Rada učinila poslední krok v revizi pravidel TEN-E

Komise představila plán REPowerEU

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions EU Solar Energy Strategy (COM(2022)221)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (COM(2022)222)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions REPowerEU Plan (COM(2022)230)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2021/241 as regards REPowerEU chapters in recovery and resilience plans and amending Regulation 2021/1060, 2021/2115, 2003/87/EC and Decision 2015/1814 (COM(2022)231)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions EU ‚Save Energy‘ (COM(2022(240)

Joint Communication to the European Parliament, the Council, the European Economic and S
ocial Committee and the Committee of the Regions EU external energy engagement in a changing world (JOIN(2022)23)

  • Komise 18. 5. 2022 představila formou sdělení plán REPowerEU, tj. plán na rychlé snížení závislosti na ruských fosilních palivech a rychlý pokrok v ekologické transformaci, včetně souvisejících iniciativ a legislativních návrhů.

Pozadí

Iniciativa Komise je reakcí na obtíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu, a to z důvodu potřeby ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, což představuje ekonomickou a politickou zbraň s vysokými finančními náklady, ale i z důvodu řešení klimatické krize. 

85 % Evropanů se dle průzkumu Eurobarometru domnívá, že EU by měla co nejdříve snížit svou závislost na ruském plynu a ropě, aby podpořila Ukrajinu. 

Z nedávných přerušení dodávek plynu do Bulharska a Polska vyplývá, že nedostatečnou spolehlivost ruských dodávek energie je třeba naléhavě řešit. V rámci sankčních balíků vůči Rusku s ohledem na jeho agresi na Ukrajině se již na dovoz uhlí se již režim sankcí vztahuje (5. balík sankcí z 8. 4. 2022) a Komise předložila návrhy na postupné ukončení dovozu ropy do konce roku, které nyní projednávají členské státy (více v příspěvku „EU schválila finanční pomoc a přijala další opatření v souvislosti s válkou na Ukrajině”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2022). Situace je však složitější, pokud jde o vnitrozemské členské státy, které nemají k dispozici okamžité schůdné alternativy k ruským dodávkám.

Komise 8. 3. 2022 navrhla nástin plánu (více v příspěvku „EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu”, Energie v březnu 2022). Na zasedání Evropské rady ve dnech 24.– 25. 3. 2022 se vedoucí představitelé EU na tomto cíli dohodli a požádali Komisi, aby předložila podrobný plán REPowerEU.

Plán REPowerEU vychází z návrhů balíku Fit for 55, které byly předloženy v roce 2021, a vyzývá k jejich urychlenému přijetí (více v příspěvku “Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). 

Klíčové a sporné body

Plán REPowerEU chce dosáhnout cíle pomocí úspor energie, diverzifikací dodávek energie a urychleným zaváděním energie z OZE s cílem nahradit fosilní paliva v domácnostech, průmyslu a výrobě energie. Komise si slibuje od zelené transformace posílení hospodářského růstu, bezpečnosti a opatření v oblasti klimatu.

Klíčovým prvkem je Nástroj pro oživení a odolnost, který má podpořit koordinované plánování a financování přeshraniční a vnitrostátní infrastruktury, jakož i energetických projektů a reforem. Proto má dojít k revizi příslušného nařízení č. 241/2021, aby došlo k rozšíření stávajícího počtu příslušných reforem a investic zahrnutých do plánů o specializované kapitoly REPowerEU. 

Plán REPowerEU nemění ve vztahu k balíku Fit for 55 hlavní cíl dosáhnout snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a klimatické neutrality do roku 2050, ale navrhuje právní změnu s cílem zvýšit cíle v oblasti energetické účinnosti na 13 % a v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na 45 %.

Komise očekává, že opatření REPowerEU přinese téměř ⅔ požadovaného snížení závislosti na ruském plynu. Současně má plán pomoci členským státům v nejnáročnější situaci při hledání alternativ k ruským dodávkým ropy a ropných produktů.

Úspora energie

Komise považuje za nejrychlejší a nejlevnější způsob řešení úspory energie. Komise chce mj. zvýšit závazný cíl stanovený v balíku Fit for 55 v oblasti energetické účinnosti z 9 % na 13 %. V souvislosti s tím došlo k zveřejnění sdělení o šetření energií, které zahrnuje krátkodobé změny chování, které by mohly snížit poptávku po plynu a ropě o 5 %

Komise vyzvala členské státy k využívání fiskálních opatření na podporu úspor energie, jako jsou snížené sazby DPH na energeticky účinné systémy vytápění, izolaci budov a spotřebiče a výrobky. Také chce stanovit nouzová opatření pro případ závažného narušení dodávek, vydat pokyny ke kritériím pro stanovení priorit pro zákazníky a podílet se na koordinovaném plánu EU na snížení poptávky.

Diverzifikace dodávek

Komise informuje, že EU spolupracuje několik měsíců s mezinárodními partnery na diverzifikaci dodávek a zajistila rekordní úroveň dovozu LNG a vyšší dodávky plynu z plynovodů. Vznikla nová energetická platforma EU, která má umožnit společné nákupy plynu, LNG a vodíku (včetně vodíku z OZE) prostřednictvím sdružování poptávky, optimalizace využívání infrastruktury a koordinace kontaktů s dodavateli. Po zkušenostech s nákupy očkovacích látek Komise zvažuje vytvoření „mechanismu společného nákupu“, v jehož rámci se budou sjednávat a uzavírat smlouvy o nákupu plynu jménem zúčastněných členských států. Také Komise zvažuje legislativní opatření, která by vyžadovala, aby členské státy své dodávky plynu postupně diverzifikovaly. 

Komise přijala vnější energetickou strategii EU, která má usnadnit diverzifikaci a budování dlouhodobých partnerství s dodavateli a odrážet následující závazky EU: závazek EU k celosvětové ekologické a spravedlivé transformaci energetiky, zvýšení úspor energie a energetické účinnosti s cílem snížit tlak na ceny, podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vodíku a posílení diplomatické činnosti v oblasti energetiky. EU chce v reakci na ruskou agresi podporovat mj. Ukrajinu (iniciativa REPowerEU Ukraine), Moldavsko, západní Balkán a země Východního partnerství. Hlavní vodíkové koridory budou rozvíjeny ve Středozemním a Severním moři.  

Komise 25. 5. 2022 v rámci svého Generálního ředitelství pro energetiku zřídila novou pracovní skupinu, která má poskytovat podporu energetické platformě EU a realizovat cíl plánu REPowerEU spočívající v diverzifikaci dodávek.

Zavádění OZE

Komise usiluje o masivní rozšíření a urychlení rozvoje energie z OZE v oblasti výroby energie, průmyslu, budov a dopravy. Slibuje si od toho větší nezávislost, podporu ekologické transformace a časem i snížení ceny. Komise navrhla revizi hlavního cíle pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie z 40 % na 45 %.

Komise v souvislosti s tím předložila tyto iniciativy:

  • Solární strategie EU „Solar Strategy“ pro zdvojnásobení solární fotovoltaické kapacity do roku 2025 a instalaci zařízení pro výrobu 600 GW do roku 2030;
  • Iniciativa pro fotovoltaické využívání střech „Solar Rooftop“ (postupné povinné zavádění povinné instalace solárních panelů na nových veřejných, komerčních i obytných budovách);
  • Zdvojnásobení míry využívání tepelných čerpadel;
  • Doporučení Komise k řešení pomalého a složitého povolovacího řízení u velkých projektů v oblasti hlavních OZE, změna směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která má uznat energii z OZE za oblast převažujícího veřejného zájmu. V oblastech s nižšími environmentálními riziky by členské státy měly vyhradit preferenční oblasti pro výrobu OZE (určené i pomocí digitálního mapovacího nástroje Komise se zeměpisnými údaji o energetice aj.), v nichž by se uplatňovaly zkrácené a zjednodušené povolovací postupy;
  • Cíl dosáhnout do 2030 10 mil. tun vodíku z OZE z domácí výroby a 10 mil. tun vodíku z dovozu zejména jako náhrada zemního plynu v těžko dekarbonizovatelných odvětvích a v odvětví dopravy, 2 akty v přenesené pravomoci týkající se definice a výroby vodíku z OZE nebo více financí na výzkum vodíkových projektů;
  • Akční plán pro biometan.

Snížení spotřeby fosilních paliv

Plán se zaměřuje na oblast dopravy a průmyslu. Podle Komise by úspory energie, účinnost, nahrazování paliva, elektrifikace a lepší využívání vodíku z OZE, bioplynu a biomethanu v průmyslu by mohly do roku 2030 ušetřit až 35 mld. m³ zemního plynu nad rámec návrhů v balíku předpisů „Fit for 55“.

Komise zavede rozdílové smlouvy o uhlíku s cílem podpořit využívání zeleného vodíku v průmyslu a zvláštní financování pro REPowerEU v rámci Inovačního fondu či využije příjmy z obchodování s emisemi. Komise navrhuje zřídit Alianci solárního průmyslu EU a rozsáhlé partnerství v oblasti dovedností. Rovněž chce zintenzivnit práci na dodávkách kritických surovin a připravit legislativní návrh.

V oblasti dopravy chce Komise předložit balík opatření týkajících se ekologizace nákladní dopravy, jehož cílem je výrazně zvýšit energetickou účinnost v tomto odvětví. Také zváží legislativní iniciativu ke zvýšení podílu vozidel s nulovými emisemi ve veřejných a podnikových vozových parcích, které přesahují určitý počet vozů. 

Investice

Plán REPowerEU vyžaduje dodatečné investice ve výši 210 mld. €, které mají být pokryty soukromým a veřejným sektorem a na vnitrostátní, přeshraniční a unijní úrovni. Snížení dovozu ruských fosilních paliv má přinést úsporu 100 mld. €. V současnosti je na podporu plánu REPowerEU vyčleněno v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 225 mld. € ve formě úvěrů. Komise navrhuje navýšení o 20 mld. € ve formě grantů z prodeje povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi. Dalších 26,9 mld. € z fondů soudržnosti a 7,5 mld. € ze SZP by mohlo být uvolněno v rámci dobrovolných převodů do Nástroje pro oživení a odolnost. 

K plné kompenzaci budoucího ukončení dovozu ruského plynu je nezbytná dodatečná plynárenská infrastruktura omezeného rozsahu v odhadované výši investic 10 mld. €. Má dojít k doplnění projektů společného zájmu v rámci CEF. 

Předpokládaný další vývoj

Předložené legislativní návrhy bude projednávat Rada a EP. 

Odkazy

Instituce se dohodly na uskladňování plynu

  • Členské státy budou před zimou 2022/2023 muset mít zásobníky plné z 80 %.
  • Zároveň má být zajištěna solidarita mezi členskými státy s ohledem na státy s vysokou skladovací kapacitou. 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (KOM(2022)135)

  • Zástupci Rady a EP 19. 5. 2022 dosáhli dohody ohledně právních předpisů týkajících se uskladňování plynu. 

Pozadí

Komise v březnu 2022 informovala o záměru vypracovat plán REPowerEU,  který má dosáhnout nezávislosti na dovozu ruských fosilních paliv, a to ještě v dostatečném předstihu před rokem 2030. Balík Fit for 55 stanovuje cíl snížit spotřebu fosilních paliv do 2030 o 30 %. K tomu má pomoci (1) navýšení dovozu LNG a zemního plynu od neruských dodavatelů (např. Ázerbajdžán, Norsko, Katar, Japonsko, Jižní Korea a USA) a (2) vyšší výroba a dovoz biometanu a vodíku z OZE a rychlejší snižování používání fosilních paliv v EU. Součástí plánu je i opatření na doplnění zásob plynu v zásobnících před příští zimou. Do dubna 2022 měl být předložen legislativní návrh s požadavkem na naplnění zásobníků plynů. Cílem REPowerEU je mj. diverzifikace dodávek plynu (více v příspěvku „EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu”, Energie v březnu 2022). 

Evropská rada pověřila ve dnech 24.–25. 3. 2022 Radu, aby práci na návrzích Komise posoudila a přitom řádně zohlednila a respektovala zájmy členských států s významnou skladovací kapacitou, aby byla zajištěna spravedlivá rovnováha. 

Členské státy se shodly na svém postoji na úrovni Rady 10. 5. 2022.

Klíčové a sporné body

Cílem navrhovaného nařízení je zajistit, aby byly před příští zimní sezónou naplněny skladovací kapacity v EU a mohly být členskými státy v duchu solidarity sdíleny. Instituce se shodly, že podzemní zásobníky plynu na území členských států by měly být naplněny alespoň z 80 % jejich kapacity před zimou 2022/2023 a z 90 % před následujícími zimními obdobími. EU se v roce 2022 pokusí kolektivně naplnit kapacity podzemních zásobníků plynu z 85 %. Povinnost naplnění se má omezit na 35 % roční spotřeby plynu členských států za posledních 5 let, aby se zabránilo nepřiměřenému dopadu na některé členské státy s významnou skladovací kapacitou. Členské státy by měly moci částečně splnit 90% cíl započtením zásob LNG nebo alternativních paliv skladovaných v zařízeních. 

Členské státy bez zásobníků mají mít přístup k plynu uskladněnému v jiných členských státech a mají využívat skladovací kapacitu odpovídající 15 % své roční spotřeby plynu za posledních 5 let s možností zavést i alternativní mechanismus sdílení zátěže. 

Systém „trajektorie naplňování“ má umožnit nepřetržité monitorování během celého období vtláčení (v roce 2022 trajektorie s rozpětím flexibility 5 %, od roku 2023 má být trajektorie navrhována členskými státy a posléze stanovena v prováděcím aktu Komise). 

Rada a EP se shodly na povinné certifikaci všech provozovatelů uskladňovací soustavy z důvodu bezpečnosti dodávek energie a riziku vnějších vlivů na kritickou uskladňovací infrastrukturu. Certifikace má upřednostňovat větší zásobníky a skladovací zařízení, u nichž byla úroveň naplnění v poslední době trvale nízká. Po vstupu nařízení v platnost mají mít členské státy 150 dnů na certifikaci prioritních zařízení a 18 měsíců na certifikaci ostatních zařízení. Hospodářské subjekty bez certifikace se budou muset vlastnictví nebo kontroly skladovacích zařízení zříci.

K dalším opatřením, které členské státy mohou přijmout, patří společné nákupy plynu, finanční pobídky, nástroje, které po dodavatelích plynu požadují uskladňování minimálních objemů plynu v zásobnících, nebo nástroje vyžadující, aby držitelé uskladňovacích kapacit nevyužívané smluvní kapacity buď využívali, anebo je uvolnili.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí nyní formálně přijmout Rada a EP. Povinnost naplňování má vypršet 31. 12. 2025, ovšem povinná certifikace má platit i nadále.

Odkazy

Krátce…

Komise představila další opatření proti nárůstu cen energií

  • Komise rozšířila opatření řešící vysoké ceny energií, které představila v říjnu 2021. 
  • Zvažuje ale i revizi uspořádání trhu s elektřinou.

Komise 18. 5. 2022 předložila soubor dalších opatření řešících vysoké ceny energií, tak případné narušení dodávek z Ruska. Jedná se o krátkodobá opatření, ale i dlouhodobé návrhy na optimalizaci uspořádání trhu s elektřinou. V rámci krátkodobých intervenčních opatření Komise navrhuje na trhu se zemním plynem dočasně rozšířit regulaci cen pro koncové spotřebitele, možnost dočasně „přerušit obchodování“ a přijmout nouzová opatření v oblasti likvidity a využívání Energetické platformy EU pro sdružování poptávky po plynu. Na trhu s elektřinou mezi intervence zahrnuje prodloužení možnosti mimořádně přerozdělovat tzv. mimořádné zisky do příští topné sezóny, možnost financování podpory spotřebitelů z příjmů z přetížení, rozšíření režimu regulovaných maloobchodních cen na MSP, zavedení dotací na palivové náklady při výrobě elektřiny ve velmi málo propojených regionech. Komise rovněž představuje opatření v případě úplného přerušení dodávek zemního plynu z Ruska, které zahrnuje usnadnění koordinovaného plánu snížení poptávky na úrovni EU a dobrovolné omezující opatření v případě stavu nouze. Dále Komise uvádí možnost stanovit administrativní cenový strop pro zemní plyn maximálně po dobu nouzového stavu v EU. V rámci fungování trhu s elektřinou Komise zmiňuje v zájmu optimalizace tržní nástroje na ochranu spotřebitelů před kolísáním cen, opatření posilující odezvu na straně poptávky a podporující individuální systémy vlastní spotřeby, vhodné investiční signály a transparentnější dozor nad trhem. Komise zváží možné úpravy uspořádání trhu s elektřinou na základě analýzy agentury ACER (více v příspěvku „Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek”, Energie v březnu 2022 a v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021). 

Rada schválila nová pravidla pro TEN-E

  • Nová pravidla mají relfektovat cíle v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.
  • Zahrnují ukončení podpory pro zemní plyn a ropu, ale i zjednodušení povolování.

Rada 16. 5. 2022 potvrdila nová pravidla pro transevropské sítě (TEN-E). Schválila revidované nařízení na základě dohody s EP z prosince 2021. Cílem je modernizovat, dekarbonizovat a propojit přeshraniční energetické infrastruktury členských států, a pomoci tak EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. Dalším cílem revidovaného nařízení je rovněž pokračovat v zajišťování integrace trhu, konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek. Novými pravidly dojde k ukončení podpory nových projektů v oblasti zemního plynu a ropy a budou zavedena povinná kritéria udržitelnosti pro všechny projekty. Rovněž má dojít k zjednodušení procesu vydávání povolení a oprávnění (více v příspěvku „Rada se dohodla na nových pravidlech pro přeshraniční energetickou infrastrukturu”, Energie v červnu 2021, v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla pro přeshraniční energetickou infrastrukturu”, Energie v prosinci 2020 a v příspěvku „Instituce se shodly na podobě revize TEN-E”, Energie v prosinci 2021).

Rozhovor s ukrajinskými učitelkami

Ve spolupráci s centrem pro evropskou politiku (nezisková organizace v Bratislavě, která se věnuje tématu evropské integrace a lidským právům) a s ministerstvem školství podporuje nyní vzdělávání mentorů, kteří pracují v regionálních centrech na…

Evropský rok mládeže

Po dlouho trvající pandemii covidu-19, která ochromila dění po celém světě, EU nevyjímaje, byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Pandemie byla složitým obdobím pro všechny, pro mladé obzvlášť znamenala…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🛥️🛟 Bezpečnost na moři je jednou z hlavních priorit evropského námořního sektoru. Mnohé z nových technologií, které pomáhají dále zajistit bezpečnost cestujících a posádek, se spoléhají na data a služby generované vesmírným programem EU. Více zde ➡️ https://euroskop.cz/2022/08/12/evropska-spoluprace-pri-zajistovani-bezpecnosti-namorni-dopravy/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.