Schinas - Orbán

Jak se vyvíjí vztah EU a Maďarska?

Maďarsko společně s Polskem čelí proceduře podle článku 7 Smlouvy o EU z důvodu obav o dodržování principů právního státu. Situace se dále vyhrotila po dubnových parlamentních volbách, kdy Evropská komise spustila řízení, které může vést k pozastavení čerpání peněz z evropských fondů. Jaký další vývoj lze v napjatém vztahu mezi EU a Maďarskem očekávat? A jak ovlivnilo dění posledních měsíců maďarskou zahraniční politiku? O tom i dalším byla online debata, která se uskutečnila v rámci cyklu Café Evropa.

Debaty se v rolích hostů zúčastnili ředitelka pro výzkum z Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová, dále senátor a předseda senátního Výboru pro záležitosti EU David Smoljak a redaktorka portálu Euractiv.cz Kateřina Zichová. Debatu moderoval Luboš Palata ze zpravodajského portálu Deník.cz.

Maďarsko je pod drobnohledem ze strany Evropské komise

Moderátor na úvod zmínil nejnovější vývoj v Maďarsku, které vyhlásilo stav válečné hrozby, jenž umožňuje vládě přijímat právně závazné normy ve zrychlené proceduře s omezenou možností parlamentní diskuze. Jak Palata připomněl, tento stav může trvat tak dlouho, jako válečný konflikt na Ukrajině. Trend směřující k utužení moci podle Zichové v Maďarsku započal již dříve. Zároveň je však skutečností, že se kvůli tomu Budapešť ocitá pod ještě větším drobnohledem ze strany Evropské komise, jež zkoumala již maďarská protipandemická opatření. Smoljak význam stavu válečné hrozby v Maďarsku nepřeceňuje: „S ohledem na to, jakou má Orbán většinu v maďarském parlamentu, stav válečné hrozby nehraje až takovou roli.“

Hosté se následně přesunuli k otázce reakce ze strany EU na vývoj v Maďarsku. Podle Janebové EU z důvodu své nejednotnosti nebyla schopná adekvátně reagovat. Smoljak s jejím hodnocením nesouhlasil. Většina členských států by podle něj podpořila aktivaci sankční procedury podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, avšak ta vyžaduje jednomyslný souhlas všech zbývajících členských států a Polsko deklarovalo, že Maďarsko podpoří. „EU jsou evropské státy, bez jednomyslnosti není možné pohnout se z místa,“ připomněl Smoljak.

Ten ovšem jedním dechem doplnil, že i v rámci nedávno skončené Konferenci o budoucnosti Evropy ze strany evropských občanů zaznělo přání v některých případech (např. v zahraniční politice) pravidlo jednomyslného rozhodování opustit. Ačkoli to sám Smoljak označil za „dlouhou dobu nedotknutelnou věc“, podle senátora není v dlouhodobém horizontu udržitelné, aby jeden stát blokoval vůli celé Unie.

Mechanismus propojující evropské peníze a principy právního státu má šanci na úspěch

Maďarsko je zároveň historicky první zemí, v souvislosti s níž se hovoří o použití mechanismu, který zde nikdy nebyl – o propojení čerpání evropských peněz s dodržováním principů právního státu prostřednictvím nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Dle Janebové má tento mechanismus největší šanci na úspěch, a to už z toho důvodu, že ke své aplikaci nevyžaduje jednomyslný souhlas všech členských zemí. Jak doplnila Zichová, stačí dosažení kvalifikované většiny. Proces ovšem podle ní může být dlouhý a zároveň jeho spuštění pochopitelně neznamená, že dojde k přijetí samotných sankcí. Evropská komise může řízení zastavit, sezná-li, že Maďarsko podniklo dostatečné kroky k nápravě.

Janebová k řízení s Maďarskem o eventuálním odnětí evropských prostředků konstatovala, že Evropská komise tuto proceduru spustila zejména kvůli korupci ve spojitosti s čerpáním evropských peněz. „Jinak to ani být nemůže. Mezi důvody pro spuštění tohoto řízení nejsou nezávislost médií či práva menšin,“ vysvětlila Zichová. Podle té si nyní Evropská unie ze strategického hlediska nemůže dovolit toto řízení zastavit či uvolnit pro Maďarsko prostředky z Fondu obnovy – i kvůli tomu, že by to nevyslalo dobrou zprávu směrem k Polsku, jež učinilo opatření ve snaze vyjít vstříc kritice ze strany institucí EU a dosud mu rovněž dokumenty potřebné pro čerpání peněz z Fondu obnovy nebyly schváleny.

Orbán přesunul svoji pozornost od V4 k západnímu Balkánu, rozšíření EU podporuje

Těžiště debaty se poté přesunulo k pozici Maďarska v rámci středoevropského regionu. Podle Janebové se politické vztahy ve Visegrádské čtyřce (V4) od začátku ruské agrese na Ukrajině ochladily. „V4 je formát, jehož váha se postupně vytrácí,“ uvedl Smoljak. Janebová pokračovala ve vysvětlení, že pro maďarského premiéra Orbána právě V4 dlouhou dobu představovala klíčovou platformu. V současnosti se podle expertky Viktor Orbán neizoluje jenom v rámci EU, ale i v rámci V4. „Bude zajímavé sledovat, kam dál se bude ubírat jeho zahraniční politika,“ uvažuje Janebová, která předpokládá, že to může být prostor západního Balkánu. Ostatně nedávno došlo k navázání nového strategického partnerství mezi Maďarskem a Srbskem.

Právě se zeměmi západního Balkánu úzce souvisí téma rozšiřování Evropské unie. Podle Smoljaka je pro ČR rozšiřování EU výhodné, neboť je v našem zájmu, abychom byli obklopeni stabilními zeměmi. S jakýmkoliv rozšířením Unie musí ovšem všechny členské země – Maďarska nevyjímaje – souhlasit. Maďarsko se ovšem dokonce připojilo k dopisu středoevropských zemí, které vyžadovaly udělení kandidátského statusu Ukrajině.

A jak to bude s Maďarskem a EU do budoucna? Podle Palaty chce velká většina Maďarů být členy EU. Ani Kateřina Zichová nepředpokládá, že by se v budoucnu Maďarsko snažilo z EU vystoupit. Smoljak zakončil celou debatu citátem Johna Lennona: „Nakonec to všechno dopadne dobře. A když ne, tak to ještě není konec.“

Videozáznam online debaty můžete zhlédnout zde.

Autor: Euroskop; Zdroj fotografie: Evropská komise

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.