Přechod z využívání fosilních paliv na moderní energetiku a transformace krajiny

V úterý 10. května uspořádalo Eurocentrum Ústí nad Labem online debatu s názvem Přechod z využívání fosilních paliv na moderní energetiku a transformace krajiny. Debata je součástí cyklu regionálních tematických debat v rámci příprav na české předsednictví v Radě Evropské unie.

Hosté, kteří přijali pozvání do debaty, byli Rut Bízková, konzultantka v oblasti výzkumu, životního prostředí a energetiky a také členka Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Mikuláš Černík, výzkumník z platformy Re-set, která se zabývá sociálně-ekologickou transformací a Pavel Farkač, manažer transformačních a rozvojových projektů ze společnosti Sev.en energy.

Moderátorkou debaty byla Aneta Zachová, šéfredaktorka portálu EURACTIV.cz.

Jak bude vypadat české energetika za pět či deset let?

Úvodem dostal slovo Pavel Farkač, který začal s mírnou skepsí a názorem, že za pět let se v Česku energetika příliš nezmění. Během této doby v České republice přibude množství obnovitelných zdrojů, jež budou z velké části vznikat i na nevyužitých plochách v Ústeckém kraji a zároveň se sníží množství teplených elektráren. Není ovšem podle něj realistické, že posílí elektrárny jaderné. Realistický horizont pro ně je až kolem roku 2036, dnes už spíše 2040.

Otázkou zůstává budoucnost českého teplárenství, které mělo během následujících deseti let přejít dominantně na zemní plyn. To je však v nynější době považováno za rizikový krok, jelikož není jisté, zda bude mít dostatečné zdroje pro tuto změnu.

Rut Bízková souhlasila s Pavlem Farkačem, že během pěti let se v energetice opravdu v žádné zásadní změny dít nebudou, avšak pokud chceme vidět výraznější změny alespoň v delším horizontu, i tak musíme začít konat hned.

Jak nahradit fosilní paliva?

Kterým konkrétním zdrojem budou nahrazena fosilní paliva v Ústeckém kraji? Pavel Farkač očekává, že nejvíce budou přibývat elektrárny solární, jakožto sektor energetiky, který v Česku obecně dosahuje největšího rozvoje. Ovšem jeho názor je takový, že smysluplnější by mohly být elektrárny větrné. Nicméně je otázkou, jak se k této záležitosti ČR postaví, protože značně problematické je jejich umístění. Ideální by bylo na okrajích českých pohoří, kde se ovšem nachází značné množství národních parků.

Samotný Ústecký kraj se pravděpodobně podle něj žádné změny během deseti až patnácti let nedočká, jelikož se jedná o energetické srdce republiky. Bylo by velice problematické nahradit zdroje energie, které využívá dnes, aniž by došlo k výpadku zásobování.

Vliv nestabilního ekonomického prostředí

Dále účastníci debaty řešili otázku, zda nestabilní ekonomické prostřední nemůže odradit lidi od investic do obnovitelných zdrojů energie. Mikuláš Černík upozornil, že již dříve bylo množství lidí, kteří si tyto investice nemohli dovolit. Je potřeba se soustředit právě na tuto skupinu. Obzvláště v Ústeckém kraji je alarmující počet lidí, kteří jsou na hranici chudoby, ohroženi exekucemi a dalšími sociálními problémy.

V roce 2022 se navíc podle Mikuláše Černíka potvrdilo, že plánování v tržním prostředí nenahrává vymanění se ze současné podoby energetiky, která je i nadále postavena na fosilních palivech. Jedná se podle něj o celospolečenskou otázku, ve které musíme prioritizovat věci, co fungují a jsou dosažitelné. Jedná se především o úspory u průmyslu, zateplování a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Autor: Julie Drážďanská, psáno pro Euroskop

Zdroj: Foto Pixabay

Sdílet tento příspěvek