Životní prostředí v dubnu 2022

Komise chce zpřísnit regulaci F-plynů i látek poškozujících ozonovou vrstvu, Zelená dohoda: Komise chce zpřísnit regulaci průmyslových emisí, Rada podporuje vznik standardu evropských zelených dluhopisů

  • Komise chce postupně ukončit používání F-plynů i historický výskyt látek poškozujících ozonovou vrstvu
  • Producenty průmyslových emisí čekají přísnější podmínky
  • Rada souhlasí s návrhem Komise na vytvoření standardu evropských zelených dluhopisů

Komise chce zpřísnit regulaci F-plynů i látek poškozujících ozonovou vrstvu

  • Komise chce postupně dosáhnout ukončení používání F-plynů.
  • F-plyny zaznamenávají ve světě nárůst kvůli jejich používání při chlazení a klimatizaci.
  • V případě látek poškozujících ozonovou vrstvu chce Komise dosáhnout zejména jejich eliminace při renovacích a demolicich starších budov, kde byly použity.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on fluorinated greenhouse gases, amending Directive (EU) 2019/1937 and repealing Regulation (EU) No 517/2014 (COM(2022)150)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on substances that deplete the ozone layer and repealing Regulation (EC) No 1005/2009 (COM(2022)151)

  • Komise 5. 4. 2022 představila v rámci Zelené dohody pro Evropu další balík návrhů vztahujících se tentokrát k regulaci fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů) a látek poškozujících ozonovou vrstvu s cílem dosáhnout postupného ukončení používání. 

Pozadí

F-plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu jsou vysoce účinné skleníkové plyny vytvořené člověkem, které při uvolňování do atmosféry přispívají ke globálnímu oteplování, protože jsou často několik tisíckrát silnější než CO2. Zároveň poškozují ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením ze Slunce. Oba typy látek jsou doposud používány např. při chlazení, klimatizaci, izolaci, požární ochraně, v elektrickém vedení a jako hnací média aerosolů. Cílem návrhů Komise je zpřísnit dosavadní regulaci EU, která tyto plyny a látky již omezuje (nařízení ES č. 1005/2009 a nařízení č. 517/2014). Výsledkem má být přispění k omezení globállního nárůstu teploty v souladu s Pařížskou dohodou, a v případě návrhů týkajícího se F-plynů i k cíli snížení emisí skleníkových plynů a dosažení klimatické neutrality. Podle Komise by se tak díky těmto návrhům mohly do roku 2050 emise skleníkových plynů v EU snížit celkem o 490 mil. tun (ekvivalent CO2). Na úrovni EU se F-plyny na celkových emisích skleníkových plynů v současnosti podílí 2,5 %, přičemž na 5 % těchto emisí se vztahují národní emisní cíle stanovené v nařízení č. 842/2018 o sdílení úsilí.

Na mezinárodní úrovni jsou látky poškozující ozonovou vrstvu ošetřeny Montrealským protokolem k Vídeňské úmluvě z roku 1987 s celosvětovým plánem postupného ukončování výroby a spotřeby téměř 100 látek poškozujících ozonovou vrstvu. Od roku 2016 smluvní strany regulují i F-plyny a částečně fluorované uhlovodíky z důvodu jejich dopadu na klima, přestože ozonovou vrstvu nepoškozují (tzv. kigalská změna). Fluorované skleníkové plyny patří mezi nejrychleji rostoucí skleníkové plyny ve světě (vyjma EU), a to z velké části v důsledku rostoucí poptávky po chlazení a klimatizaci, zejména v rozvojových ekonomikách.

Několik málo látek poškozujících ozonovou vrstvu, které jsou stále povoleny, se používá při výrobě jiných chemických látek, jako jsou prostředky požární ochrany pro zvláštní použití, např. na palubě letadel, a dále při laboratorních rozborech. Podle Komise dnes již zastaralé používání látek poškozujících ozonovou vrstvu jako nadouvadel v izolačních pěnách je však stále aktuální, neboť v mnohých budovách jsou tyto izolační pěny i nadále přítomny.  

Klíčové a sporné body

Nově navrhované nařízení o F-plynech zpřísňuje systém kvót pro částečně fluorované uhlovodíky (postupné ukončování používání HFC) a snižuje potenciální dopad, který by nové HFC na trhu EU měly, o 98 % (mezi lety 2015–2050). Zavádí rovněž nová omezení, která mají zajistit, aby se F-plyny používaly v nových zařízeních pouze tam, kde nejsou k dispozici vhodné alternativy. Např. nejškodlivější skleníkový plyn SF6 se má do roku 2031 přestat postupně používat ve všech nových zařízeních pro přenos elektrické energie (tzv. spínacích zařízeních). Má dojít k usnadnění kontrol dovozu a vývozu, omezení nelegálního obchodování s F-plyny a zavedení přísnějších a standardizovanějších sankcí. Dále má být zajištěno mj. komplexnější monitorování a zajištění úplného souladu s Montrealským protokolem.

Návrh o látkách poškozujících ozonovou vrstvu se zaměřuje na látky, které byly v minulosti zákonně používány. Cílem je dosáhnout požadavku, aby při renovaci nebo demolici budov byly látky poškozující ozonovou vrstvu získány zpět z izolačních pěn nebo zničeny. Dalším parametrem má být zjednodušení administrativních procedur či zlepšení monitorování a prosazování pravidel. Dalším cílem je přísná kontrola zbývajících výjimek pro jejich použití. 

Předpokládaný další vývoj

Navrhované změny legislativy budou projednávány na půdě Rady a EP. 

Odkazy

Zelená dohoda: Komise chce zpřísnit regulaci průmyslových emisí

  • Komise chce rozšířit působnost směrnice na nové průmyslové podniky nebo např. chovatele skotu.
  • Mají být také přísněji udělovány výjimky a nová povolování zařízení.
  • Komise chce také více reflektovat inovativní podniky.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (KOM(2022)156)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on reporting of environmental data from industrial installations and establishing an Industrial Emissions Portal (COM(2022)157

  • Komise 5. 4. 2022 předložila návrh na revizi stávající směrnice č. 75/2010 o průmyslových emisích, která má přispět k dosažení cílů klimatické neutrality v EU s ambicí regulovat relevantní zdroje emisí, zefektivnit povolování, snížit administrativní náklady, zvýšit transparentnost a více podpořit průlomové technologie a další inovativní přístupy. 

Pozadí

Směrnice č. 75/2010 v současné době zahrnuje přibližně 50 tis. velkých průmyslových zařízení a intenzivních chovů hospodářských zvířat (drůbeže a prasat) v EU, která musí splňovat emisní podmínky za použití „nejlepších dostupných technik“ (BAT) specifických pro jednotlivé činnosti definovaných odborných zástupci průmyslu, členských států, Komise a občanské společnosti. Stávající rámec snížil znečištění ovzduší za posledních 15 let o 40–85 % v závislosti na znečišťující látce. Přesto se stále podílí přibližně 40 % na emisích skleníkových plynů, více než 50 % na celkových emisích oxidů síry, těžkých kovů a dalších škodlivých látek do ovzduší a přibližně 30 % na emisích oxidů dusíku a jemných prachových částic, což vyžaduje další opatření. 

Průmyslové činnosti, jako je výroba elektřiny a cementu, nakládání s odpady a jejich spalování a intenzivní chov hospodářských zvířat, způsobují emise škodlivých látek do ovzduší, vody a půdy. Mezi tyto emise patří oxidy síry, oxidy dusíku, amoniak, prach, rtuť a další těžké kovy. Znečištění, které způsobují, může přivodit zdravotní potíže, jako je astma, bronchitida a rakovina. 

Klíčové a sporné body

Komise má za cíl podněcovat inovace, odměňovat průkopnické společnosti a přispívat k vytvoření rovných podmínek na trhu EU. Mezi konkrétní navrhovaná opatření patří

  • Přísnější mezní hodnoty emisí znečišťujících látek při revizi povolení nebo při stanovování nových podmínek povolení;
  • Přísnější povolování zařízení, u kterých bude nově nutné posoudit proveditelnost dosažení nejlepšího výkonu (narozdíl od splnění nejméně náročných limitů) včetně zpřísnění parametrů pro udělování výjimek;
  • Větší podpora inovací prostřednictvím flexibilnějších povolování a testování nových technik;
  • Hospodářské subjekty budou muset do roku 2030 nebo 2034 vypracovat plány transformace svých zařízení, aby bylo do roku 2050 dosaženo cílů EU v oblasti nulového znečištění, oběhového hospodářství a dekarbonizace;
  • Nové BAT by mohly podle Komise zahrnovat závazné úrovně výkonnosti při využívání zdrojů;
  • Nedílnou součástí povolování má být energetická účinnost a při určování nejlepších dostupných technik má být systematicky zvažována technologická a investiční součinnost mezi snižováním emisí uhlíku a odstraňováním znečišťujících látek.  

Pravidla by měla nově být rozšířena na více zařízení/oblastí. Nově se má jedna o více velkých zemědělských podniků s intenzivním chovem hospodářských zvířat – největší podniky chovající skot, prasata a drůbež produkující cca 60 % emisí amoniaku a 43 % emisí metanu z chovu hospodářských zvířat v EU. Mají však kvůli jednoduššímu provozu spadat pod mírnější povolovací režim. V souvislosti s očekáváním rozšíření těžby průmyslových nerostů a kovů a výroby baterií ve velkém měřítku chce Komise rozšířit působnost směrnice i o tato odvětví a zaručit BAT pro výrobní postupy a co nejmenší dopad na životní prostředí a lidské zdraví. 

Komise chce také zvýšit transparentnost vůči občanům EU. Mj. dojde k přeměny evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek na portál EU pro průmyslové emise s jednodušším přístupem k informacím.

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude projednán EP a Radou. Návrh Komise stanovuje, že členské státy budou mít 18 měsíců na provedení této směrnice do vnitrostátních právních předpisů po přijetí EP a Radou. Poté budou vypracovány nejlepší dostupné techniky a jakmile je Komise přijme, mají mít průmyslové subjekty 4 roky a zemědělci 3 roky na to, aby se přizpůsobili. 

Odkazy

Krátce…

Rada podporuje vznik standardu evropských zelených dluhopisů

  • Rada podporuje vznik jednoho z nástrojů na udržitelné financování.
  • Komise chce vytvořit standard evropských zelených dluhopisů s cílem zajistit jednotné parametry na finančním trhu.

Coreper 13. 4. 2022 schválil postoj Rady k návrhu Komise o evropských zelených dluhopisech, ve kterém podpořila návrh Komise na vytvoření standardu pro evropské zelené dluhopisy (EUGBS) v červenci 2021 (více v příspěvku „EU chce zlepšit udržitelné financování“, Životní prostředí v červenci 2021). V návrhu jsou stanoveny jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí pro své environmentálně udržitelné dluhopisy nabízené investorům v EU používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“, a chce zavést systém registrace a rámec dohledu pro externí posuzovatele evropských zelených dluhopisů. Cílem EUGBS je poskytnout podnikům a veřejnoprávním orgánům standard, jak využívat zelené dluhopisy k získávání finančních prostředků na kapitálových trzích, financovat investice při dodržování požadavků na udržitelnost a chránit investory před tzv. greenwashingem (lakováním nazeleno). Pomocí zelených dluhopisů se již nyní získávají finanční prostředky v odvětvích, jako je výroba a distribuce energie, bydlení účinně využívající zdroje a nízkouhlíková dopravní infrastruktura. Nyní je na řadě zahájení jednání s EP o finální podobě legislativy.

V Kyjevě proběhl summit EU–Ukrajina

Na 24. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou se předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛🇪🇺 V Bruselu dnes skončilo dvoudenní miniplenární zasedání Evropského parlamentu. Témata, kterým se europoslanci věnovali, jsme pro vás shrnuli zde ⤵️

https://euroskop.cz/2023/02/02/v-bruselu-probehlo-miniplenarni-zasedani-evropskeho-parlamentu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.