Ekonomika po covidu a Národní plán obnovy

Pandemie covidu-19 výrazně proměnila nejen chod soudobé společnosti, ale i světové ekonomiky. Evropská unie přichází v rámci nástroje NextGenerationEU s Nástrojem pro oživení a odolnost, který si klade za cíl zmírnit hospodářské a sociální důsledky koronavirové pandemie za zvyšování udržitelnosti a odolnosti evropské ekonomiky. Vláda České republiky připravila Národní plán obnovy, kterým Česká republika nastíní způsob čerpání finančních prostředků z nástrojů uvedených výše.

Jaké jsou největší výzvy evropské ekonomiky? A jaké praktické dopady by mohl mít Národní plán obnovy pro Českou republiku? I tyto otázky zodpověděli v online debatě pořádané Eurocentrem Pardubice Josef Schwarz, ekonomický poradce zastoupení Evropské komise, Tomáš Vlasák, ředitel regionální kanceláře CzechInvest Pardubice, a David Klimeš, novinář a komentátor Aktuálně.cz.

Největší ekonomické výzvy současné Evropy

Již v úvodní části diskuse Josef Schwarz uvedl, že dle jeho názoru se v současné době mezi nejvýraznější ekonomické výzvy řadí především narušení ekonomického řetězce, které má poté vliv na export a způsobuje problémy v produkci. Za druhý negativní faktor pokládá růst cen a vysokou míru inflace. V neposlední řadě zmínil zvýšené náklady spojené s migrační vlnou způsobenou válkou na Ukrajině.

Dlouhodobě dochází k růstu veřejného dluhu a Evropská komise proto dle Schwarze velmi přivítá brzkou konsolidaci deficitu. Přesuneme-li se k situaci na domácím trhu, David Klimeš k problematickým faktorům české ekonomiky přidává přetížený trh práce a neřešený nemovitostní trh, které vedou k nárůstu inflace.

Jaké praktické dopady by mohl mít Národní plán obnovy pro ČR?

Celkové evropské finanční alokace jsou pro Českou republiku v období 2021 – 2027 stanoveny na přibližně jeden bilion korun. Národní plán obnovy tvoří jednu z největších částí tohoto finančního balíčku a byl v ČR schválen v září 2021. Tomáš Vlasák zdůraznil, že Národní plán obnovy není určen jen pro firmy.

V praxi dle jeho poznatků dokonce až polovina firem od Národního plánu obnovy nemá žádná očekávání. Jde o velmi široký plán, který má řadu pilířů, a proto se dotkne například i veřejné správy či běžných občanů. Vlasák jako příklad uvádí majitele domů a bytů, kteří budou mít možnost z programu čerpat v oblasti zateplování.

Původ prostředků EU mířících do Národního plánu obnovy

Josef Schwarz vysvětlil, že granty v rámci Národního plánu obnovy jsou financovány z mechanismu NextGenerationEU, který je složen z půjček na evropských trzích. V praxi si Evropská komise jménem EU půjčuje za – v porovnání se sazbami členských států – výhodných sazeb.

Splácení je předmětem debaty, která EU čeká v budoucnosti. V každém případě mezi příjmy, za pomoci kterých dojde k postupným splátkám, patří povolenky, obchodování s emisemi či zdanění firem v oblasti digitálních technologií.

Klimeš: Jde o bleskový projekt

Se stejnou rychlostí, s jakou přišla pandemie covidu-19, musí evropská ekonomika reagovat. David Klimeš hovořil o úskalích a míře proveditelnosti Národního plánu obnovy, který bude pravděpodobně jedním z největších investičních projektů České republiky v budoucích letech. Na problematičnosti Národního plánu obnovy se mimo jiné dle Klimeše podepsal konec politického cyklu, který v posledním roce nastal.

Klimeš dále uvedl příklad auditu Národního plánu obnovy, který odhadl 67 % milníků jako realistických, u 15 % předpověděl potřebu dodatečných financí a u 18 % milníků uvedl potřebu je od základu změnit. Dodal, že Česká republika ve výzvách spojených s tímto grantovým programem nebude osamocena, jelikož i Slovenko již oznámilo problémy se splněním některých cílů. Josef Schwarz na to navázal tvrzením, že i přesto, že jsou cíle, které si každý členský stát stanovil, z principu neměnné, je možné je změnit v případě mimořádné situace, kterou může eventuálně být i současná energetická krize.

Autor: Barbora Novotná, psáno pro Euroskop; Pixabay.com