Justiční spolupráce, civilní ochrana a vnitřní bezpečnost – jaké otázky řeší ministři v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci?

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) rozvíjí spolupráci a společné politiky v různých přeshraničních záležitostech s cílem vytvořit evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva. Odpovídá za azylovou a přistěhovaleckou politiku, justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, civilní ochranu a boj proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Zabývá se rovněž otázkami, které souvisejí s evropským schengenským prostorem bez hranic.

Oblast justice a vnitřních věcí patří k nejmladším, ale také k nejdynamičtějším unijním politikám. V Radě JHA zasedají ministři spravedlnosti a vnitra ze všech členských států EU. Ministři spravedlnosti se obecně zabývají justiční spoluprací v civilních a trestních věcech a základními právy, zatímco ministři vnitra jsou odpovědní mimo jiné za migraci, správu hranic a policejní spolupráci. Zasedání Rady pro justici a vnitřní věci probíhá zpravidla jako dvoudenní akce, kdy každá agenda – justice a vnitřní věci, má svůj jednací den.

Justiční spolupráce a civilní právo

Ministři spravedlnosti diskutují své pozice v oblasti přeshraniční spolupráce v civilních a trestních věcech, digitalizace justice a ochrany základních práv. Jednání Rady JHA ve formátu justice se také pravidelně účastní představitelé agentur EU spadajících do této oblasti, např. Evropská veřejná žalobkyně zastupující Úřad evropského veřejného žalobce, ředitel Agentury pro základní práva či prezident Eurojustu.

V oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a oblasti trestního práva se bude ČR v rámci českého předsednictví (CZ PRES) věnovat rozličným tématům. V agendě trestního práva hmotného se ČR bude prioritně zabývat projednáváním návrhu směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí, který aktualizuje stávající a stanoví nové trestné činy proti životnímu prostředí. Oproti předchozím směrnicím nově přichází také s harmonizací druhů a výše trestů. CZ PRES zde bude navazovat na francouzské předsednictví a s ohledem na stav vyjednávání směrnice se pokusí o dosažení obecného přístupu.

CZ PRES bude v oblasti justiční spolupráce navazovat na práci francouzského předsednictví i v rámci balíčku o digitalizaci justiční spolupráce, což v oblasti trestní spolupráce znamená pokračování v jednání o návrhu nařízení o elektronické výměně informací v případech terorismu a o návrhu nařízení o zřízení platformy pro spolupráci na podporu společných vyšetřovacích týmů. Třetí součástí tohoto balíčku je horizontální nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a doprovodná směrnice, kterou se mění předpisy z oblasti civilní a trestní justiční spolupráce.

Důležitou agendou v oblasti civilního práva bude pro CZ PRES případné dokončení legislativních prací na přistoupení EU k Haagské úmluvě o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a rovněž se zaměří na otázky zvýšení ochrany zranitelných dospělých napříč EU.

Vnitřní bezpečnost a ochrana vnějších hranic EU

Cílem Rady JHA ve formátu vnitřní věci je zaručit základní práva, zajistit volný pohyb osob v rámci EU a poskytnout občanům vysokou úroveň ochrany. Úkolem Rady je rovněž usnadňovat a zlepšovat koordinaci činnosti členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti. Za tímto účelem věnuje pozornost ochraně vnějších hranic a usiluje o posílení policejní a celní spolupráce. Základní pravidla a cíle politik  EU v oblasti vnitřních věcí stanovuje primární unijní právo zakotvené ve Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.

Jedním z klíčových témat CZ PRES bude zefektivnění boje proti sexuálnímu zneužívání dětí v návaznosti na legislativní návrh Evropské komise, který bude představen v průběhu května 2022. Cílem bude dosáhnout co největšího pokroku v jeho projednávání. Důležitým tématem bude také reforma schengenského prostoru. CZ PRES se zaměří především na zavádění interoperability informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, kterou Česko považuje za zásadní prvek vnitřní bezpečnosti i ochrany vnější hranice EU a bude nadále pokračovat v politickém diskurzu k lepší ochraně Schengenu na nově vzniklé „Schengenské radě“, která zasedá zpravidla na okraj jednání Rady JHA.

Během českého předsednictví se bude řešit také problematika migrace. Zvláštní pozornost bude věnována vnější dimenzi a spolupráci s klíčovými zeměmi podél hlavních migračních tras i skrze další rozvoj operačního koordinačního rámce pro vnější rozměr migrace (MOCADEM) či implementaci akčních plánů spolupráce s klíčovými třetími zeměmi s důrazem na hlavní oblasti zájmu, především návraty a prevenci nelegální migrace.

V návaznosti na české předsednictví v Radě EU v roce 2009 ČR uspořádá v říjnu 2022 v Praze ministerskou konferenci Pražského procesu. CZ PRES též naváže na diskuse o budoucí podobě vnitřní dimenze migrační a azylové politiky. Dle tzv. gradualistického přístupu iniciovaného francouzským předsednictvím bude pokračovat v projednávání vybraných legislativních návrhů a iniciativ předložených v rámci dřívějších snah o reformu azylové a migrační politiky a poté v rámci Paktu o migraci a azylu.

Dopady ruské invaze na Ukrajinu

České předsednictví se bude věnovat reflexi dopadů ruské invaze na Ukrajinu na vnitřní bezpečnost EU a identifikaci konkrétních střednědobých sdílených bezpečnostních potřeb členů Unie. Vývoj na Ukrajině má též velký dopad na spolupráci se třetími zeměmi. S ohledem na stále komplexnější a dynamicky se vyvíjející hrozby se CZ PRES zaměří na další posilování vnitřní bezpečnosti prostřednictvím zlepšování operativní spolupráce orgánů vymáhajících právo.

V souvislosti s aktuální situací na Ukrajině podnikají koordinované kroky také ministři spravedlnosti, kteří již v březnu 2022 rozhodli v obecné shodě nad pozastavením spolupráce s Ruskou federací v justiční oblasti v trestních věcech (s výjimkou uvážení ad hoc případů). Členské státy EU koordinují svůj postup a možnosti finanční podpory pro činnost Mezinárodního trestního soudu a rovněž možnosti vyslání potřebných expertů, kteří by mohli působit v zájmu rychlého a efektivního vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Sdílet tento příspěvek