Energetická bezpečnost a zelená transformace EU uprostřed ruské války na Ukrajině

Z důvodu, že je Rusko známo jako největší evropský dodavatel energie, se mnozí začínají obávat o energetickou bezpečnost Evropy. Sankce vůči Rusku v posledních pár měsících značně vzrostly, s tím ale i ceny energií, což mnohé vede k otázce, jak EU bude tuto energetickou závislost na Ruské federaci řešit. Od začátku konfliktu a v souvislosti s hrozícím tlakem klimatických změn se EU ocitla na křižovatce. Na jednu stranu Evropa financuje politický režim, jenž páchá válečné zločiny na území jiného evropského státu, na straně druhé musí brát v úvahu své ekologické cíle a cíle udržitelnosti.

V reakci na tyto obavy uspořádal think-tank GLOBSEC diskuzní fórum, které přineslo lepší pohled na to, co EU musí udělat, aby omezila dopady ruských sankcí na Evropu a zároveň podpořila budoucnost více zaměřenou na klima. Panelové diskuze na téma energetické bezpečnosti se zúčastnili Marc-Antione Eyl-Mazzega, ředitel Centra pro energetiku a klima při IFRI, a Tatiana Mitrovová, ředitelka výzkumu ve Skolkovském energetickém centru, která poskytla užitečné informace o ekonomických důsledcích pro Rusko a EU. Dalšími panelisty byli Martin Hojsík, poslanec Evropského parlamentu, a Janis Klugeová, vedoucí výzkumnice Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. Ti poskytují vhled do energetické situace v Evropě, zejména pak ohledně Německa.

Sankce a embarga bohužel na Rusko nemají tak negativní dopad, jak by se mohlo očekávat, jelikož reálná závislost Evropy na ruském plynu tu vždy bude. Dle Tatiany Mitrovové neměla embarga takový dopad, jaký se očekával, a Mitrovová naopak tvrdí, že se příjmy z plynu a ropy do ruské ekonomiky zvyšují. Vzhledem k tomu, že došlo k výraznému růstu cen, je plyn nyní mimořádně lukrativní a poprvé v historii generuje větší příjmy než ropa. S ohledem na krátkodobé dopady se očekává, že ruské HDP poklesne o 25 % společně s odchodem okolo dvou milionů občanů. Z ekologického hlediska se však v Rusku očekává snížení emisí z fosilních paliv v důsledku poklesu vývozu.

Kroky EU k nápravě dopadů sankcí na evropské státy

Jak již bylo opakovaně řečeno během několika posledních měsíců, hlavním cílem Evropské unie je usnadnění jednání o snížení závislosti na ruském plynu. Podle Marca-Antoina Eyl-Mazzega je čas na to, aby se Evropa opět začala soustředit na důvěryhodnou politiku a zaměřit se na novou energetickou transformaci. Jednou z priorit by měla být diskuze o změnách v uspořádání trhu s elektřinou, jehož stav může být označen za energetickou krizi způsobenou samotnou EU. Tvorba trhu má mnoho problémů, které musí byt neprodleně řešeny, jako je třeba stanovení mezních cen. Dokud nebude tento problém vyřešen, zůstane dlouhodobou krizí a ceny plynu budou i nadále vysoké. Navzdory úplnému odstřižení se od Ruska a vložení veškeré víry v USA, pokud jde o zkapalněný plyn (LNG), by se Evropská unie měla zaměřit na rozvoj svých současných možností.

Mnoho členských států EU se v souladu se snahou o zvýšení energetické nezávislosti zavázalo snížit spotřebu ruské energie. Realita je taková, že všechny státy EU plánují snížit spotřebu ruské energie do konce roku o více jak 60 %, přestože mnozí odborníci to považují za velkou chybu. Mezi členskými státy je Nizozemí považováno za názorný příklad pro ostatní země, jak snížit spotřebu energie. Ačkoli Nizozemsko v letošním roce přijalo opatření v oblasti energetické účinnosti, plánuje, že během několika příštích let sníží spotřebu plynu o více něž 10 miliard metrů krychlových, čímž by dosáhlo energetické nezávislosti a přerušilo tak vazbu na ruský plyn.

Všichni panelisté se shodli na tom, že kroky EU ohledně uvalení embarga na uhlí a ropu z Ruska bylo chytré, avšak v otázce ropy, jež je samozřejmě citlivým tématem, stále váhají. Jednou ze zemí, která obzvláště váhala s uvalením ropného embarga, bylo Německo, které v důsledku toho čelilo obrovskému mezinárodnímu tlaku, aby tak učinilo. Kdyby se Německo odřízlo od dodávek z Ruska, postihla by jej masová nezaměstnanost a zničení jeho plynárenského průmyslu. Nad tím se účastníci debaty pozastavili, neboť Německo se vyjádřilo, že plánuje být do roku 2035 závislé na obnovitelných zdrojích ze 100 %. Ovšem jak podotkla německá panelistka Janis Klugeová, na klimatickou agendu bude kladen větší důraz v příštích letech i vzhledem k tomu, že nyní je větší priorita přikládána bezpečnostní politice.

Přechod na zelenou energii

Jak tedy Evropa plánuje zlepšit přechod na zelené zdroje energie? Podle Marca-Antiona Eyl-Mazzega je na čase, aby EU věnovala větší pozornost nízkouhlíkovým řešením, mezi něž patří i jaderná energie, s čímž však jiní účastníci diskuze nesouhlasili. Jejich argumentem bylo, že jaderná energie zabírá mnoho času a peněz, tudíž není řešením, ba naopak součástí problému. Martin Hojsik se navíc ohradil proti lobbistům prosazujícím plyn jako přechodné palivo a kritizoval snahy vytvořit další využití a kapacity pro plyn.

Raději než zaměřování se na plyn a jadernou energii je třeba zvážit nové a udržitelné možnosti pro ochranu klimatu. Jednou z velmi důležitých priorit je motivace a vzdělávání občanů směrem k energetické účinnosti. Vlády členských států musí pomoci občanům snížit spotřebu energie a zároveň jim společně s podniky pomoci zvýšit energetické kapacity. Mít energeticky efektivní dům by mohlo snížit účet za plyn až o 70 %. Proto by zvážení občanské participace na energetické efektivnosti a dalších zdrojích energie, typu větrné či solární, mohlo mít veliký význam.

V konečném důsledku, narozdíl od Ruska, kde v momentální době nemá pro stát následování klimatických politik žádné benefity, většina evropských států je následuje primárně z ekonomických důvodů či kvůli tlaku ze strany voličů. To ovšem neznamená, že by Rusko nebylo vůbec energeticky efektivní. Vlivem platných embarg nebude Rusko v následujících letech schopno držet krok s těžbou ropy a plynu. To způsobí, že v Rusku zůstane více fosilních paliv v zemi, namísto toho, aby byly vypouštěny do ovzduší. Na závěr se dá říci, že z hlediska udržitelnosti klimatu mají aktivní i neaktivní země nemalé výhody, jež by mohly být v budoucích letech hnacím motorem ekologického přechodu.

Autor: Jessica Reilly, Euroskop (do češtiny přeložila Julie Drážďanská); Fotobanka ČTK

POZVÁNKA: Dezinformace v dobách války

Co mají společného konflikt v bývalé Jugoslávii a konflikt v Ukrajině? Lze hledat paralely mezi minulými a současnými válkami (včetně těch informačních)? Jakou roli hrají v konfliktech dezinformace a média?…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

💻 🪖 Jakým způsobem dezinformace ovlivnily průběh války v bývalé Jugoslávii? Jak se před nimi nejlépe chránit? Na tyto a další otázky odpovídá v našem rozhovoru bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro ⤵️

https://euroskop.cz/2022/11/25/rozhovor-s-vladimirem-dzurem-o-dezinformacich-a-valce-v-jugoslavii/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.