Životní prostředí v březnu 2022

Další balík v rámci Zelené dohody má zajistit udržitelnost výrobků, Rada souhlasí se zpřísněním přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu

  • Nové návrhy v rámci zelené dohody se týkají udržitelnosti výrobků, textilního průmyslu a stavebních výrobků
  • Nově má být v odpadech omezena kyselina perfluoroktanová (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny

Další balík v rámci Zelené dohody má zajistit udržitelnost výrobků

EU strategy for sustainable and circular textiles (COM(2022)141)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a framework for setting ecodesign requirements for sustainable products and repealing Directive 2009/125/EC (COM(2022)142)

Proposal for a Regulation laying down harmonised conditions for the marketing of construction products, amending Regulation (EU) 2019/1020 and repealing Regulation (EU) 305/2011 (COM(2022)144)

  • Komise 30. 3. 2022 předložila balík návrhů v rámci Zelené dohody, který obsahuje návrh nařízení o ekodesignu a udržitelných výrobcích, Strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky a návrh revize nařízení o stavebních výrobcích.

Pozadí

Fáze koncipování výrobků až z 80 % určuje, jaký dopad bude mít výrobek na životní prostředí. Na výrobky se spotřebuje obrovské množství materiálů, energie a ostatních zdrojů, což významným způsobem dopadá na životní prostředí během celého jejich životního cyklu, od těžby surovin až po výrobu, přepravu, použití a konec životnosti. 1/2 celosvětových skleníkových plynů a 90 % úbytku biologické rozmanitosti je důsledkem těžby a zpracování primárních surovin. Současně přibližně 20 % surovin, které jsou používány, se dováží, a to včetně kovových nerostů vysoké hodnoty, fosilních paliv s krátkou životností a kritických surovin, jež jsou v Evropě vzácné. Stávající směrnice regulující účinnost výrobků v souvislosti se spotřebou energie byla přijata v roce 2009 (č. 125/2009). 

Spotřeba textilních výrobků v Evropě je z hlediska vlivu na životní prostředí a změnu klimatu 4. nejvyšší hned po potravinách, bydlení a mobilitě. Zároveň je textilní průmysl 3. největším odvětvím co do spotřeby vody a využívání půdy a 5. největším co do spotřeby primárních surovin a produkce emisí skleníkových plynů. Průměrný Evropan každoročně vyhodí 11 kg textilu. Celosvětová produkce textilu se mezi lety 2000–2015 téměř zdvojnásobila a očekává se, že spotřeba oděvů a obuvi vzroste do roku 2030 o 63 %. Podle Komise mnoho tlaků, které vznikají v důsledku spotřeby textilních výrobků, má původ v rychlé módě – levném, nekvalitním oblečení vyráběném velmi rychle a často za špatných pracovních podmínek v zemích mimo EU. 

Stavebnictví vytváří téměř 10 % přidané hodnoty EU a zaměstnává přibližně 25 mil. lidí ve více než 5 mil. podnicích. Odvětví stavebních výrobků v EU čítá 430 tis. společností s obratem 800 mld. €. Na budovy připadá zhruba 50 % těžby a spotřeby zdrojů a více než 30 % celkového odpadu generovaného ročně v EU. Budovy také odpovídají za 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie. V současnosti je otázka stavebních materiálů regulována nařízením z roku 2011 (č. 305/2011), které zajišťuje volný pohyb stavebních výrobků na trhu EU s harmonizovanými pravidly pro jejich uvádění na trh.

Klíčové a sporné body

EU chce zavést harmonizovaná kritéria nejen energetické účinnosti, ale i oběhovosti a celkového zmenšení environmentální a klimatické stopy výrobků. Návrh nařízení o ekodesignu a udržitelných výrobcích má za cíl, aby výrobky byly trvanlivější, spolehlivější, opětovně použitelné, modernizovatelné, opravitelné, snadněji udržovatelné, repasovatelné a recyklovatelné a účinně využívající energii a zdroje. Návrh má dosáhnout informovanosti spotřebitelů při rozhodování o dopadu jejich nákupu na životní prostředí. Každý regulovaný výrobek má mít svůj digitální pas pro usnadnění jeho opravy či recyklace a sledování potenciálních látek vzbuzujících obavy. Návrh zahrnuje i možnost označování výrobků, kroky k ukončení likvidace neprodaného spotřebního zboží (včetně možnosti zákazu), rozšíření zelených veřejných zakázek a pobídky pro udržitelné výrobky.

Konkrétní požadavky na každý výrobek či skupinu výrobků mají být ustanoveny na základě navrženého procesu ve spolupráci se zainteresovanými subjekty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci (jako u stávající směrnice) při posouzení všech dopadů včetně cenové dostupnosti pro spotřebitele a konkurenceschopnosti. Pracovní plán pro ekodesign a označování energetickými štítky na období 2022–2024 představuje přechodné opatření na dobu, než nové nařízení vstoupí v platnost. Zahrnuje nové výrobky spojené se spotřebou energie (např. chytré telefony, tablety a fotovoltaické solární systémy) a aktualizuje a navyšuje ambice EU u již regulovaných výrobků (např. ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů a ohřívače vody a bubnové sušičky). Podle průzkumu Komise by se v 1. pracovním plánu mohlo jednat o kategorie výrobků, jako textilie, nábytek, matrace, pneumatiky, detergenty, barvy, maziv či meziprodukty železo, ocel a hliník.

Komise si od této iniciativy slibuje snížení znečištění a spotřebu zdrojů, což má i strategický přínos z hlediska nezávislosti na zdrojích. Cílem je dosáhnout oddělení hospodářského rozvoje od využívání přírodních zdrojů a snížení závislosti na materiálech. Také se tím podle Komise otevírá prostor pro inovace v oblasti repasování, recyklace a oprav a v konečném důsledku i pozitivní dopad ohledně vzniku nových pracovních míst ve srovnání se spalováním a skládkováním.

Komise si ve Strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky klade za cíl, aby do roku 2030 byly všechny textilní výrobky uváděné na trh EU trvanlivé a recyklovatelné, bez nebezpečných látek a bez porušování sociálních práv a poškozování životního prostředí. Má toho být dosaženo prostřednictvím požadavků na ekodesign textilních výrobků, striktní kontroly „lakování nazeleno” (greenwashing), jasnějších informací, digitálního pasu výrobku a povinného režimu rozšířené odpovědnosti výrobce. Předpokládá se také řešení nezamýšleného uvolňování mikroplastů z textilií, zajištění přesnosti environmentálních tvrzení a posílení oběhových obchodních modelů včetně služeb opětovného použití a oprav. Společnosti v textilním průmyslu jsou vyzývány, aby co nejvíce eliminovaly svoji uhlíkovou a environmentální stopu a Komise chce pořádat informační kampaně. Dále iniciuje tzv. cestu transformace pro textilní ekosystém stanovující postup pro dosažení cílů do roku 2030 a chce řešit výzvy se zastavením vývozu textilního odpadu (více v příspěvku „Komise navrhuje další opatření týkající se lesů, přepravy odpadů a půdy v rámci Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v listopadu 2021).

Revize stávajícího nařízení o stavebních výrobcích má přinést zpřísnění a modernizaci vedoucí ke stanovení nových požadavků na stavební výrobky tak, aby se koncepce a výroba stavebních výrobků zakládala na nejmodernějších technologiích, a aby byly trvanlivější, opravitelné, recyklovatelné a snadněji repasovatelné. Zatímco doposud byla regulace zaměřena zejména na pravidla pro uvádění na trh, Komise chce rozšířit záběr i na plnění environmentálních cílů EU. Cílem je vytvořit harmonizovaný rámec pro posuzování a zveřejňování jejich environmentálního a klimatického profilu. Má dojít i k digitalizaci a snížení administrativní zátěže a zavedení digitálního pasu výrobku.

Předpokládaný další vývoj

Nyní budou legislativní návrhy předány k projednání Radě a EP.

Odkazy

Krátce…

Rada souhlasí se zpřísněním přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu

  • EU plánuje omezit v odpadu zejména kyselinu perfluoroktanovou (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny.
  • Nachází se např. v nepromokavých textiliích a bojových pěnách.

Rada 11. 3. 2022 schválila na úrovni Coreperu návrh Komise na další zpřísnění regulace, která má omezit přítomnost ​​perzistentních organických polutantů (POP) v odpadech. Komise chce rozšířit seznam látek, které mají být omezeny v odpadu, zejména kyselinu perfluoroktanovou (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny – nacházející se v nepromokavých textiliích a ohni – bojové pěny. Tato látka je toxická pro reprodukci a karcinogenní. Návrh rovněž zahrnuje aktualizace mezních hodnot koncentrací pro některé látky na seznamu. Oproti návrhu Komise chce Rada usnadnit zavádění mezních hodnot částečným zmírněním mezních hodnot pro dioxiny a furany (PCDD/PCDF), které nejsou vyráběny ani přidávány do materiálů záměrně, ale jsou přítomny jako nečistoty v určitých popelech, a odložit použití mezní hodnoty těchto látek v domácím popelu a sazích na 1. 1. 2025, a to s ohledem na související vstup v platnost požadavků na tříděný sběr domovního odpadu předpokládaný v rámcové směrnici EU o odpadech. Komise předložila návrh v říjnu 2021, nyní jsou na řadě jednání s EP.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality