Institucionální záležitosti v březnu 2022

Komise přijala pokyny k mechanismu podmíněnosti, Instituce se shodly na transparentnějším financování evropských politických stran, Rada stanovila své priority pro rozpočet EU na rok 2023

  • Komise zveřejnila pokyny, jak se má uplatňovat nařízení na ochranu rozpočtu EU před porušováním zásad právního státu
  • Rada a EP našly shodu nad návrhem Komise ohledně regulace financování evropských politických stran
  • Rada představila svoji vizi k rozpočtu na rok 2023

Komise přijala pokyny k mechanismu podmíněnosti

  • Komise přijala pokyny k obecnému režimu podmíněnosti, který má za cíl chránit rozpočet EU před porušováním zásad právního státu.
  • Tyto pokyny podrobně objasňují, jak bude Komise uplatňovat příslušné nařízení, včetně toho, jak budou chráněna práva konečných příjemců a příjemců finančních prostředků EU.
  • Nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie zajišťuje ochranu rozpočtu EU.
  • Nařízení se uplatňuje v případech, kdy porušování zásad právního státu dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje jeho řádné finanční řízení nebo poškozuje či vážně ohrožuje ochranu finančních zájmů EU.

Sdělení Komise: Pokyny k uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (KOM(2022)1382)

  • Komise 2. 3. 2022 přijala pokyny k obecnému režimu podmíněnosti, který má za cíl chránit rozpočet EU před porušováním zásad právního státu.

Pozadí

Nařízení č. 2092/2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie zajišťuje ochranu rozpočtu EU v případech, kdy porušování zásad právního státu dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje jeho řádné finanční řízení nebo poškozuje či vážně ohrožuje ochranu finančních zájmů EU. Používá se od ledna 2021. Komise od té doby sleduje situaci ve všech zemích EU a shromažďuje příslušné informace. Pakliže budou splněny podmínky nařízení a žádný jiný postup stanovený v právních předpisech EU nebude umožňovat účinnější ochranu rozpočtu Unie, navrhne Komise Radě vhodná a přiměřená opatření. Rada poté přijme konečné rozhodnutí 

Pokyny byly vypracovány v rámci komplexního procesu zahrnujícího konzultace s EP a členskými státy EU. Zohledňují též rozsudky ESD ve věcech C-156/21 a C-157/21 vydané dne 16. 2. 2022, které se týkaly legality nařízení.

Klíčové a sporné body

Pokyny podrobně objasňují, jak bude Komise uplatňovat příslušné nařízení, včetně toho, jak budou chráněna práva konečných příjemců a příjemců finančních prostředků EU.

Pokyny podrobně objasňují, jak by mělo být nařízení uplatňováno, a zejména:

  • podmínky pro přijetí opatření, včetně toho, jaká porušení zásad právního státu by mohla být relevantní a jak se bude posuzovat, zda tato porušení dostatečně přímo poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU,
  • doplňkovost mezi nařízením o podmíněnosti a dalšími nástroji na ochranu rozpočtu EU, včetně finančních pravidel EU a odvětvových pravidel. Patří mezi ně pravidla pro finanční prostředky ve sdíleném řízení (např. politika soudržnosti a SZP) a pro Nástroj pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem nástroje NextGenerationEU,
  • potřebu toho, aby byla navrhovaná opatření přiměřená, vhodná a nezbytná k řešení příslušných problémů,
  • kroky, které je před navržením opatření třeba učinit, včetně zdrojů informací, které Komise zohlední, úlohy stížností, kontaktů s členskými státy: postupy pro přijímání a rušení opatření,
  • potřebu chránit práva konečných příjemců nebo příjemců finančních prostředků EU, neboť země EU by měly za všech okolností i nadále provádět platby v rámci programů či fondů EU.

Předpokládaný další vývoj

Koneční příjemci a příjemci finančních prostředků EU mají v každém případě nárok na své platby. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly v provádění těchto plateb pokračovat.

Odkazy

Instituce se shodly na transparentnějším financování evropských politických stran

  • Rada dosáhla politické dohody o přepracovaném znění nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.
  • Cílem revize je zvýšit transparentnost a posílit rámec pro financování evropských politických stran. 
  • Revize má rovněž v členských státech usnadnit činnost a zvýší viditelnost evropských politických stran, které přispívají k vyjadřování vůle občanů EU, a tím také k evropské demokracii. 
  • V neposlední řadě má také posílit důvěru evropských občanů v evropské orgány a politické strany.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (KOM(2021)734)

Pozadí

V listopadu 2021 přijala Komise návrh přepracovaného znění nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací s cílem začít ho provádět 1 rok před volbami do EP v roce 2024 (více v příspěvku „Komise představila nové předpisy pro politickou reklamu, volební práva a financování politických stran”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2021). Návrh je součástí balíku týkajícího se demokracie a integrity evropských voleb, který rovněž obsahuje legislativní návrh ohledně transparentnosti a cílení politické reklamy a 2 legislativní návrhy, pokud jde o volební práva občanů s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, v evropských a obecních volbách, jakož i sdělení o společném mechanismu na podporu odolnosti volebního procesu.

Klíčové a sporné body

Ministři pro obecné záležitosti zemí EU dosáhli politické dohody (částečného obecného přístupu) o přepracovaném znění nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. Cílem této revize je zvýšit transparentnost a posílit rámec pro financování evropských politických stran, zejména v rámci ochrany před rizikem vměšování a manipulace ze zahraničí, a zároveň se pokusit omezit administrativní zátěž, která z toho může pro tyto strany vyplynout. Tato revize má rovněž v členských státech usnadnit činnost a zvýšit viditelnost evropských politických stran, které přispívají k vyjadřování vůle občanů EU, a tím také k evropské demokracii. V neposlední řadě má také posílit důvěru evropských občanů v evropské orgány a politické strany.

Rada navrhla provést v původním návrhu Komise některé změny, jejichž cílem je zejména:

  • omezit účast a příspěvky evropských politických stran a nadací na členy ze zemí EU a zároveň zachovat možnost, aby tyto strany pokračovaly ve spolupráci se svými politickými partnery za hranicemi EU,
  • zachovat stávající režim, který pro získání evropských grantů stanoví spolufinancování ve výši 10 % pro evropské politické strany a 5 % pro evropské politické nadace,
  • požadovat, aby evropské politické strany a evropské politické nadace každoročně předkládaly písemné prohlášení o tom, že ony samy i jejich členové dodržují hodnoty EU,
  • začlenit novou účetní kategorii, kterou zavedla Komise a která se týká finančních příjmů pocházejících z činností stran nebo nadací („vlastní zdroje“). Tento zdroj příjmů by měl být omezen na 2 % jejich ročního rozpočtu,
  • upřesnit druh činností (mimo kampaně k referendům), které mohou evropské politické strany organizovat společně se svými členskými stranami s cílem přispět k utváření evropského politického vědomí,
  • zvýšit transparentnost nového režimu vztahujícího se na dary snížením prahové hodnoty ze 3 tis € na 1, 5 tis. € na rok a dárce, přičemž nad tuto částku budou dárci muset poskytnout informace nezbytné k jejich řádné identifikaci. V případě podezření na porušení ustanovení nařízení o darech bude moci Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace vykonávat kontroly a 
  • zajistit důrazná opatření v oblasti rovnosti žen a mužů v politických stranách a na kandidátních listinách pro volby do EP.

Předpokládaný další vývoj

Nyní bude muset Rada dosáhnout dohody o zbývajících návrzích balíku a poté v průběhu roku 2022 pokračovat v jednáních s EP.

Odkazy

Krátce…

Rada stanovila své priority pro rozpočet EU na rok 2023

  • Rada stanovila své priority pro rozpočet EU na rok 2023.
  • Celkově Rada stanovila 15 priorit, ve kterých zdůrazňuje a připomíná podmínky pro čerpání z rozpočtu a vyzývá Komisi k relevantním krokům.

Rada 15. 3. 2022 stanovila své priority pro rozpočet EU na rok 2023. Rada své priority pro rozpočet EU na rok 2023 nastavila v následujících 15 bodech: (1) Rada zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2023 má klíčovou úlohu při vytváření a plnění dlouhodobých cílů a politických priorit dohodnutých EU a přispívá k oživení evropské ekonomiky po pandemii COVID-19. 3. rok po sobě bude rozpočet na rok 2023 navýšen o finanční prostředky z dočasného nástroje na podporu oživení NextGenerationEU (NGEU); (2) Rada zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU při sestavování a plnění rozpočtu na rok 2023 respektovaly a dodržovaly všechny prvky VFR na období 2021–2027; (3) Rada opětovně zdůrazňuje, že rozpočet by měl být sestavován v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými ve finančním nařízení č. 1046/2018, zejména se zásadami jednotnosti, ročního rozpočtu, řádného finančního řízení a transparentnosti; (4) Rada se domnívá, že rozpočet na rok 2023 by měl být realistický, v souladu se skutečnými potřebami, a mělo by se zabezpečit obezřetné sestavení rozpočtu a ponechat dostatečná rozpětí v rámci stropů VFR pro řešení nepředvídaných situací, aniž by byla dotčena ustanovení interinstitucionální dohody. Rozpočet na rok 2023 by měl zároveň poskytnout dostatečné zdroje k zajištění provádění programů EU a k tomu, aby závazky, které již byly přijaty v rámci stávajícího a předchozího VFR, mohly být včas uhrazeny, zejména vzhledem k tomu, že rok 2023 je posledním rokem pro provádění závazků v rámci sdíleného řízení v rámci VFR na období 2014–2020. Za tímto účelem by v případě potřeby a v řádně odůvodněných případech po provedení všech možných přerozdělení v rámci rozpočtu měly být zajištěny odpovídající prostředky s využitím dostupných možností flexibility, aby se zabránilo tomu, že pohledávky předložené členskými státy nebudou uhrazeny. Měla by být průběžně monitorována úroveň zbývajících závazků; (5) Rada zdůrazňuje, že všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU by měly zachovávat rozpočtovou kázeň, a podtrhává, že do rozpočtu je třeba zahrnout pouze výdajové položky, jež jsou považovány za nezbytné; (6) Rada bere na vědomí větší přesnost prognóz členských států a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila při odhadování výše plateb v návrhu rozpočtu; Rada zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby příspěvky členských států do rozpočtu Unie a platby z rozpočtu Unie ve prospěch členských států byly předvídatelné, a současně připomíná, že přesné sestavování rozpočtu zamezuje vzniku nežádoucích problémů pro vnitrostátní rozpočty. V tomto ohledu Rada vyzývá Komisi, aby transparentně zajistila přesné a spolehlivé odhady všech příjmů, včetně prostředků získaných z dřívějších operací, pokut a roční částky splatné VB v roce 2023 v souladu s dohodou o vystoupení, které členským státům umožní včas posoudit jejich očekávaný příspěvek do rozpočtu EU; (7) Rada zdůrazňuje, že opravné rozpočtové nástroje, jako např. opravné rozpočty, by měly být omezeny na nejnutnější minimum a měly by být předloženy včas, aby se umožnilo řádné prostudování a zamezilo se narušení fungování unijních programů, a měly by být financovány primárně přerozdělením prostředků. Rada zejména vyzývá Komisi, aby předložila návrhy opravných rozpočtů podmíněné změnou v příjmech samostatně a neprodleně, až budou k dispozici relevantní informace. Rada opětovně zdůrazňuje své odhodlání co nejrychleji zaujmout postoj k návrhu opravných rozpočtů; (8) Rada zdůrazňuje, že strop okruhu 7 VFR na období 2021–2027 je založen na předpokladu, že všechny orgány EU přijmou komplexní a cílenou koncepci stabilizace počtu zaměstnanců a snížení správních výdajů. Jakékoliv zvýšení počtu zaměstnanců, které s těmito předpoklady není v souladu, by mohlo vést k nepřiměřenému tlaku na okruh 7 a narušit interinstitucionální rovnováhu mezi orgány. Rada proto vyzývá Komisi, aby podle potřeby identifikovala a předložila iniciativy, včetně využití ustanovení čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Rada rovněž zdůrazňuje, že je důležité, aby každý orgán poskytl transparentní a jasné odůvodnění veškerých dodatečných prostředků, které nejsou v souladu s dohodou o VFR. Dále připomíná, že je důležité udržet financování decentralizovaných agentur pod pevnou kontrolou a omezit je na odůvodněné potřeby; (9) Aby měly vnitrostátní parlamenty dostatek času na podrobné posouzení a Rada na důkladnou přípravu svého postoje, vyzývá Rada Komisi, aby návrh rozpočtu na rok 2023 předložila co nejdříve, nejpozději však do 23. týdne. Rovněž Komisi vybízí, aby soustavně zlepšovala obsah svých rozpočtových dokumentů tím, že je zjednoduší, zestruční a učiní je transparentnějšími, a aby zajistila dostupnost nejnovějších údajů. Rada vyzývá Komisi, aby v souladu s ustanoveními finančního nařízení zahrnula do rezervy prostředky na závazky a prostředky na platby určené na nové právní akty nebo změny stávajících právních aktů, které ještě nejsou přijaty; (10) Rada dále Komisi naléhavě vyzývá, aby k návrhu rozpočtu připojila úplný soubor příslušných dokumentů uvedených v čl. 41 finančního nařízení. Rada vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost a viditelnost všech fondů v rámci NGEU tím, že poskytne veškeré relevantní informace, včetně souhrnných tabulek rozpočtových prostředků v rámci NGEU; (11) Rada Komisi vyzývá, aby pravidelně informovala členské státy o účelově vázaných příjmech zahrnutých do rozpočtu, včetně příjmů z NGEU a dohody o obchodu a spolupráci se Spojeným královstvím, a aby dodržovala své povinnosti stanovené ve finančním nařízení, pokud jde o ostatní účelově vázané příjmy, které jsou přiděleny na některé programy v souladu s dohodou o VFR na období 2021–2027; (12) Rada zdůrazňuje význam transparentnosti, pokud jde o náklady na financování NGEU, správu dluhu a veškeré ostatní závazky rozpočtu EU, a vyzývá Komisi, aby poskytovala aktuální informace o nevyužitých finančních prostředcích na platby úroků. Rada dále připomíná závazek Komise v rámci rozpočtového procesu pro rok 2022, že zajistí, aby celková částka původně plánovaná pro položku Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI) ve VFR na období 2021–2027 byla plně využita na úhradu úrokových nákladů nebo na předčasné splácení v souladu s ustanoveními rozhodnutí o vlastních zdrojích; (13) Rada vyzývá všechny orgány, aby efektivně a konstruktivně spolupracovaly, a umožnily tak hladký průběh rozpočtového procesu a sestavení rozpočtu na rok 2023 ve lhůtách stanovených v SFEU. Rada především vyzývá Komisi, aby během celého rozpočtového procesu jednala jako nestranný zprostředkovatel. V zájmu usnadnění dohodovacího řízení Rada vyzývá Komisi, aby poskytla včasný přístup k návrhům prvků pro společné závěry, které by měly být komplexní a obsahovat veškeré relevantní informace (zejména o závazcích a platbách); (14) Rada opětovně zdůrazňuje, že těmto rozpočtovým směrům přikládá velký význam, a očekává, že je Komise při přípravě návrhu rozpočtu na rok 2023 náležitě zohlední a (15) Tyto rozpočtové směry budou poskytnuty EP a Komisi, jakož i ostatním orgánům a institucím EU.

V Brně začalo modelové zasedání institucí EU

Celkem padesát středoškolských studentů z Česka a Slovenska se sjelo do Brna, kde je čeká čtyřdenní program skládající se nejenom ze samotné simulace legislativního procesu EU, ale také diskusí s odborníky na…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛️ V Brně začalo modelové zasedání institucí EU ➡️ Celkem 50 středoškolských studentů z ČR a Slovenska čeká čtyřdenní program skládající se ze simulace legislativního procesu EU a diskusí s odborníky na různá témata spojena s evropskými záležitostmi 🇪🇺

https://euroskop.cz/2023/01/26/v-brne-zacalo-modelove-zasedani-instituci-eu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.