Energie v březnu 2022

EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu, Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, Komise schválila český režim podpory podniků kvůli riziku „úniku uhlíku”, Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek

  • Plán REPowerEU, který chce Komise vypracovat, má dosáhnout nezávislosti na dodávkách ruských fosilních paliv
  • Rada schválila CBAM
  • ČR získala schválení pro režim podpory energeticky náročných podniků kvůli riziku úniku uhlíku
  • Komise chce zajistit zásoby plynu na příští zimu, podpořit společné nákupy plynu a podporuje mimořádná opatření kvůli vysokým cenám elektřiny.

Krátce…

EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu

  • Komise chce připravit plán, jak se zbavit závislosti na dovozu ruských fosilních paliv ještě před rokem 2030. 
  • Snížení závislosti má pomoci kromě diverzifikace dodávek i dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v otázce OZE a elektrifikace hospodářství.

Komise 8. 3. 2022 představila ambici vypracovat plán REPowerEU, který má dosáhnout nezávislosti na dovozu ruských fosilních paliv, a to ještě v dostatečném předstihu před rokem 2030. Fit for 55 stanovuje cíl snížit spotřebu fosilních paliv do 2030 o 30 %. K tomu má pomoci (1) navýšení dovozu LNG a zemního plynu od neruských dodavatelů (např. Ázerbajdžán, Norsko, Katar, Japonsko, Jižní Korea a USA) a (2) vyšší výroba a dovoz biometanu a vodíku z OZE a rychlejší snižování používání fosilních paliv v EU. Plán zahrnuje i opatření proti růstu cen energií, které EU řeší již od podzimu 2021 v důsledku pandemie koronaviru (více v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021) a v současnosti je tento trend posílen i nejistotou dodávek v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Rusko dodávalo v posledních letech průměrně 40 % zemního plynu, 27 % ropy a 46 % černého uhlí. Součástí plánu jsou i opatření na doplnění zásob plynu v zásobnících před příští zimou. Do dubna 2022 má být předložen legislativní návrh s požadavkem na naplnění zásobníků plynů jakožto nově součást kritické infrastruktury do 1. 10. každého roku na min. 90 % kapacity (v současnosti je necelých 30 %) včetně mechanismu solidarity mezi členskými státy. Cílem REPowerEU je diverzifikace dodávek plynu, urychlení zavádění plynů z OZE a nahrazení plynu při vytápění a výrobě elektřiny. Od toho si Komise slibuje až 2/3 snížení poptávky EU po dovozu ruského plynu. K opatřením z října 2021 doplnila Komise dodatečné pokyny umožňující výjimečnou regulaci cen a pravidla pro přerozdělování zisků v odvětví energetiky a obchodování s emisemi, ale i krátkodobou pomoc postiženým podnikům v krizi v rámci poskytování státní podpory. Komise bude konzultovat případný nový dočasný krizový rámec pro státní podporu. Komise vyzývá k urychlenému přijetí návrhů týkajících se dobrovolného společného zadávání veřejných zakázek na strategické rezervní zásoby z prosince 2021 (více v příspěvku „Komise chce podpořit tranzici z fosilního zemního plynu na vodík“, Energie v prosinci 2021).

Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

  • CBAM má nahradit dosavadní nástroje v rámci systému EU ETS.
  • Rada přináší několik pozměňovacích návrhů oproti návrhu Komise, např. výjimku pro zásilky do 150 €.

Rada se 15. 3. 2022 dohodla na obecném přístupu ohledně nařízení CBAM. Jde o 1. krok v legislativním procesu, kterému bude následovat projednání dalších souvisejících opatření navržených Komisí týkajících se zejména systému EU ETS. Ten má fungovat souběžně a doplňoval se s CBAM v otázce dováženého zboží. Doposud bylo hlavním nástrojem pro řešení rizika úniku v EU přidělování bezplatných emisních povolenek v rámci EU ETS. CBAM by měl promítnout cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že opatření EU v oblasti klimatu nepovedou k přesunu výroby a následnému dovozu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem. Mělo by se jednat o produkty z odvětví cementu, hliníku, hnojiv a výroby elektrické energie, jakož i železářského a ocelářského průmyslu. Rada se oproti návrhu Komise přiklání k větší centralizaci řízení systému či stanovení minimální prahové hodnoty pro osvobození zásilek od CBAM (do 150 €). Rada musí ještě vyřešit postup pro postupné ukončování přidělování emisních povolenek či otázku omezení možného úniku emisí uhlíku z vyváženého zboží i s ohledem na pravidla WTO. Následně bude návrh projednán s EP. Nařízení o CBAM bylo předloženo jako součást balíku fit for 55 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Energie v červenci 2021).

Komise schválila český režim podpory podniků kvůli riziku „úniku uhlíku”

  • ČR plánuje poskytnout 1,4 mld. € podnikům kůli nepřímým nákladům na emise.
  • Jedná se o nástroj, jak zamezit „úniku uhlíku” mimo EU.

Komise 16. 3. 2022 schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu český režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) s cílem snížit riziko „úniku uhlíku”. Jedná se o podniky definované pravidly EU, které značným nákladům na elektřinu a jsou obzvláště vystaveny mezinárodní konkurenci. ČR počítá s rozpočtem 1,4 mld. €, který má pokrýt část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny (tzv. „nepřímé náklady na emise“) vzniklé v letech 2021–2030 ve výši max. 75 %. Podmínkou je splnění určitých ekologizačních opatření (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020).

Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek

  • Komise předložila legislativní návrh s minimální hodnotou zásob plynu na příští i další zimy.
  • Ve sdělení předkládá členským státům krátkodobá nouzová opatření řešící vysoké ceny elektřiny.

Komise 23. 3. 2022 předložila 2 konkrétní iniciativy řešící současné výzvy na trhu s energiemi v reakci na záměr s plánem REPowerEU a Versailleské prohlášení přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 10.–11. března 2022, ve kterém se n nejvyšší představitelé členských států dohodli, že co nejrychleji postupně ukončí závislost EU na dovozu ruského zemního plynu, ropy a uhlí. Jedná se o legislativní návrh nastolující pravidla pro minimální zásoby plynu v zásobnících a sdělení o možných intervencích na trhu s ohledem na vysoké ceny energií. Komise chce v návrhu nařízení zavést na příští zimu povinnost mít zásoby plynu na úrovni nejméně 80 % (do 1. 11. 2022) a v následujících letech pak minimálně 90 % s dalšími průběžnými cíli od února do října. Návrh požaduje i povinnou certifikaci všech provozovatelů těchto zařízení. Uskladnění má podpořit 100 % sleva z přepravních sazeb na základě kapacity ve vstupních a výstupních bodech zařízení. Komise ve sdělení představuje mimořádné krátkodobé možnosti, ze kterých si mohou členské státy vybrat s cílem omezit dopady vysokých cen elektřiny ve 2 kategoriích – finanční kompenzace (např. snížení daní nebo cenové stropy) a regulační opatření (fixní ceny pro výrobce) včetně výhod a nevýhod jednotlivých kroků. Komise chce podpořit společné nákupy plynu a vodíku partnerstvím se třetími zeměmi a vytvořením pracovní skupiny pro společné nákupy plynu na úrovni EU, která by sdružovala poptávku členských států EU. Měl by fungovat společný vyjednávací tým s dodavateli plynu s ambicí vytvořit budoucí energetická partnerství nejen v otázce dodávky zemního plynu a LNG.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality