Ekologie. Ilustrační obrázek.

Zelená dohoda pro Evropu – aktuální stav

Evropská unie (EU, Unie) dlouhodobě usiluje o vedoucí postavení v boji proti změně klimatu. Již v roce 1992 v Rio de Janeiru byla přijata první strategie pod Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu. Primárním účelem této úmluvy bylo omezení emisí skleníkových plynů, finanční a technologická podpora rozvojových zemí a vyrovnání se s negativními dopady změnyklimatu.

V návaznosti na tuto rámcovou úmluvu, následný Kjótský protokol (podepsáno v prosinci 1997, platnost od února 2005) a Pařížskou dohodu (2015) Komise představila v prosinci 2019 balíček opatření známý jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Všechna následující opatření jsou přijímána formou tzv. balíčků.

Mezi hlavní cíle Zelené dohody pro Evropu, které byly postupně představovány, patří:

  1. Snížení emisí skleníkových plynů o 55 % v roce 2030 v porovnání s rokem 1990
  2. Čisté životní prostředí
  3. Cenově dostupnější zdroje
  4. Chytřejší doprava
  5. Celkové zlepšení kvality života
  6. Stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě
Základní informace ohledně Pařížské dohody:
1. Je pod křídly rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
2. Byla podepsána v Paříži v roce 2015 při příležitosti Klimatické konference OSN a byla schválena všemi smluvními stranami.
3. Cílem bylo omezit především emise skleníkových plynů do roku 2020 a udržení nárůstu teploty pod hranicí 2 °C.
4. Navazuje na Kjótský protokol z roku 2005.Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016.  

Komise pod vedením předsedkyně Ursuly von der Leyenové si vytyčila jako jeden z hlavních cílů plnění požadavků v rámci této dohody. Předsedkyně deklarovala, že dotčena budou všechna hospodářské odvětví, která mají významné podíly na emisích skleníkových plynů (např. zemědělství, doprava a stavebnictví).

Komise vydala 14. července 2021 balíček opatření Fit for 55, který navrhoval zmíněné snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990. Balíček je součástí Zelené dohody pro Evropu. Zároveň zahrnuje legislativní návrhy na revizi celého klimatického a energetického rámce EU, včetně právních předpisů, využívání půdy a lesnictví, obnovitelné energie, emisních standardů pro nová auta a dodávky, energetické efektivity a směrnici o zdanění energie (Energy Taxation Directive).

V současnosti se jedná o stěžejní dokument, jenž zahrnuje ochranu klimatu a životního prostředí.

Co je Zelená dohoda pro Evropu
Zelená dohoda pro Evropu

Základní informace o Zelené dohodě pro Evropu: Navazuje na přijaté úmluvy v rámci Organizace spojených národů (Kjótský protokol, Pařížská dohoda).Představena Komisí v prosinci 2019.Primárním cílem je snížení skleníkových plynů o 55 % v roce 2030 v porovnání s rokem 1990 a dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Financování Zelené dohody

Komise 22. prosince 2021 navrhla zavedení nové generace vlastních zdrojů Unie, které jsou již součástí platného víceletého finančního rámce (VFR) od roku 2021. Navržené nové zdroje mají být nástrojem při financování zelené tranzice na evropském kontinentu:

  1. Systém EU pro obchodování s emisemi – EU ETS
  2. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
  3. Reforma mezinárodního rámce zdanění právnických osob.

K realizaci se počítá potřeba investice až 260 miliard eur, které mají být alokované právě z rozpočtu Unie (část z nástroje Next Generation EU). Nynější VFR vyčleňuje kolem 30 % výdajů na projekty v oblasti klimatu.

Rozpočet EU
Víceletá finanční perspektiva

Zdroj: Evropská rada. Infografika – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a nástroj Next Generation EU. Hodnoty jsou uváděny v miliardách eur v cenách roku 2018.

Postoj České republiky

Co se týče samotných nařízení v rámci Zelené dohody, čeští představitelé byli spíše zdrženlivější a před urychlenou zelenou tranzicí, na rozdíl od německýchprotějšků, se relativně chrání. I přesto na půdě Unie tento návrh podpořili.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011) nastavení balíčku Fit for 55 na konferenci OSN o změnách klimatu kritizoval. Dle něj se jedná o nepředstavitelnou finanční zátěž, která má spíš ideovou podstatu. Nynější premiér Petr Fiala (ODS) se k Zelené dohodě také vyjadřoval kriticky. Nicméně uznal, že tranzice je potřebná, aby se zvýšila kvalita života a ochránila se naše planeta.

Zelená dohoda má svůj vliv i na české právo životního prostředí, v jejímž popředí se nachází stěžejní dokument – tzv. evropský klimatický zákon. Sociální a ekonomické otázky dohody obsahují podpůrná opatření, která mají zajistit hladší přechod ke klimatické neutralitě a její finanční proveditelnosti bez znevýhodňování jednotlivců, či regionů. Dohoda je také postavena na střednědobých a dlouhodobých emisních cílech, přičemž cíl do roku 2020 přijatý v rámci Strategie 2020 (snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990) byl dosažen s dvouletým předstihem.

ČR a implementace Zelené dohody

Implementace směrnic je dlouhodobější záležitostí. I přesto již došlo k zavedení některých opatření vyplývajících ze Zelené dohody.

  • EU ETS

Během minulého roku Komise navrhla rozšíření působnosti v rámci EU ETS i na emise ze silniční, námořní a letecké dopravy a emise z budov. Právě tyto oblasti by mohly zapříčinit problémy mezi chudšími vrstvami obyvatel, pokud by došlo ke zvýšení nákladů na bydlení či dopravu. Pro celou ČR pak představuje větší problém revize samotného přerozdělování emisních povolenek jak jednotlivým odvětvím, tak letecké dopravě. V letectví je nyní pouze 15 % povolenek draženo, zatímco zbytek je udělován provozovatelům bezplatně. Revizí by se mělo předcházet udělování bezplatných povolenek a snižování emisí CO2 v mezinárodním civilním letectví (program CORSIA – od roku 2021 v pilotní fázi, v plném nasazení se předpokládá od roku 2024).

ČR provádí tuto navrženou úpravu v zákoně č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a je jasné, že veškeré revize v rámci Zelené dohody budou muset být provedeny. ČR je připravena poskytnout kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví, které promítnou ztráty v rámci zvýšení cen elektřiny.

Mezi pozitivní aspekty navržené reformy EU ETS lze zařadit program Nová zelená úsporám (program Ministerstva životního prostředí, dále MŽP), jež má finančně pomoci při výstavbě či renovaci bytových domů. Stěžejním aspektem je i Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR) – jako první z evropských zemí ČR zahájila čerpání peněz z evropského Modernizačního fondu (MF). Investice ve výši až 150 miliard korun (cca 15,6 % z celkových prostředků) poputují na zelené projekty, které pomohou ČR k zelené tranzici. Zprostředkovatelem podpory fondu je SFŽP ČR.

Oblasti, které budou v rámci fondu podpořeny:

Zdroj: SFŽP ČR. Modernizační fond

Hlavní parametry Modernizačního fondu:
1. Cílem v období 2021-2030 je podpořit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství:
a. Plnění emisních a klimatických cílů
b. Snížení emisí CO2 a zlepšení kvality ovzduší
c. Rychlejší nástup obnovitelných zdrojů energie
2. Fond je určen pro 10 členských států EU s nižšími příjmy při přechodu – ČR, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko.
3. Fond byl vytvořen směrnicí o EU ETS (2003/87/ES), v roce 2018 připojen článek 10d, který Modernizační fond popisuje.
4. V ČR je od ledna 2020 platná novela, která v paragrafu 12 upravuje Modernizační fond.  

  • Doprava

ČR podnikla další kroky například v oblasti dopravy[1], kdy v březnu 2021 byly schváleny nástroje k naplnění cílů udržitelné mobility, digitalizace v dopravě a rozvoj s ohledem na dostupnost u jednotlivých regionů. Oblast emisí je ošetřena Národním programem snižováním emisí[2], který je proveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady.

  • Strategické dokumenty ČR

Strategické dokumenty MŽP (Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu) obsahují priority pro adaptaci všech klíčových sektorů – zemědělství, vodní hospodářství, lesnictví apod. MŽP dále podporuje místní strategie a zapojení měst a obcí do evropské iniciativy Paktu starostů a primátorů pro klima a energii (zatím využito asi 80 obcemi).

  • Jaderná energie

Česká vláda podporuje jadernou energii a zároveň vyjádřila znepokojení nad navrhovanými vysokými standardy, které by mohly zkomplikovat transformaci celého energetického sektoru. Nyní je vyhlášen tendr na dostavbu Dukovan do roku 2036. Do daného termínu má být stará elektrárna vyřazena z provozu, přičemž se plánuje i rozšíření jaderné elektrárny Temelín.

ČR  zelenou tranzici implementuje  adekvátním způsobem a podporuje přechod malých i velkých podniků i přes opozici vůči některým jejím aspektům.. Mezi problémovou oblast pro ČR patří především podpora fosilních paliv.  Deakarbonizace bude jedním z důležitých témat, která budou projednávána za českého předsednictví Rady v druhé polovině roku 2022.

Postoje členských států

S ohlédnutím na počátek Zelené dohody je jasné, že země EU mají na dosažení nových klimatických cílů odlišný pohled. Byť si i Komise uvědomuje rozdílné přístupy, a také rozdílné startovací linie, cíl je pro všechny strany stejný – klimaticky neutrální Unie.

Jak již bylo zmíněno, ČR společně se zeměmi středovýchodní Evropy se primárně obávají, že by cíle v Zelené dohodě mohly poškodit jejich průmysl. Například Polsko ve vztahu k zelené tranzici poukazuje především na svou současnou závislost na uhlí jako hlavnímu zdroji energie. Stejný problém se týkal právě i ČR, Rumunska a Bulharska.

Naopak mezi příznivce zvýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů z 50 % na 55 % (oproti roku 1990) patřilo Rakousko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Lotyšsko, Dánsko, Finsko, Švédsko, Francie, Španělsko a Itálie.

Francie a Polsko vedly skupinu států, které podporovaly zahnutí jaderné energie do evropské zelené taxonomie. Součástí iniciativy byla i ČR, Finsko, Slovinsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Maďarsko – k nim se později přidala i Belgie, Švédsko, Estonsko a Nizozemí.

Kypr, Německo, Maďarsko, Řecko, Rumunsko a Malta zároveň lobbují za projekty plynové energetiky v taxonomii EU. Naopak Rakousko, Lucembursko, Španělsko a Dánsko jsou naprosto proti podpoře jak fosilních plynů, tak jaderné energie. Pouze proti jaderné energii je naopak Portugalsko. Itálie po černobylské katastrofě v roce 1990 uzavřela poslední jaderný reaktor – bez jaderných elektráren je i Lotyšsko, Litva (poslední reaktor uzavřen v roce 2009 po tlaku ze strany EU) a Irsko (výroba elektřiny způsobem jaderného štěpení je zakázána Zákonem o regulaci elektřiny z roku 1999).

Na začátku února 2022 Komise dočasně označila jádro a plyn jako zelenou investici. Vyšla takto vstříc skupině států, které chtějí na jádro sázet při odstavování elektráren využívající ropu nebo uhlí. Rakousko naopak  hrozí i žalobou kvůli tomuto kroku. Za německou opozici proti danému rozhodnutí vystoupil Robert Habeck, který obvinil EK za tzv. „greenwashing“ v energetice, který by mohl současný plán a cíle Zelené dohody naprosto zničit.Poslední aktuální vývoj emisí v členských státech Evropské unie:

Zdroj: Fakta o klimatu

Shrnutí

S pandemií covidu-19 a ukrajinskou krizí Zelená dohoda pro Evropu relativně ustoupila do pozadí při legislativních jednání. I přes veškeré překážkyvyplývající z mezinárodního dění ale jednání v rámci Zelené dohody pokračují – například 21. února 2022 Rada jednala o možnostech omezení celosvětového odlesňování a 24. února ministři zemí EU vedli debatu o budoucnosti ekosystému průmyslové mobility. Významnou otázkou, která se více začala akcentovat po invazi na Ukrajinu je i bezpečnostní aspekt a nezávislost na dodávkách energii zejm. z Ruska. Obnovitelné zdroje – ve většině případů na rozdíl od těch fosilních – totiž můžou produkovat energii přímo na území Unie.

Všechny členské státy podpořily v roce 2019 přijetí Zelené dohody pro Evropu. V následujících jednání se však rozdělily na primární dvě skupiny na základě postoje k zahrnutí jaderné energetiky a využití fosilních plynů v evropské zelené taxonomii. Opačné postoje k tomuto tématu vyplývají z rozdílností ve struktuře ekonomik členských států.. Komise na začátku roku 2022 dočasně označila jádro a plyn jako zelenou investici, rozdílné názory mezi členskými státy v této oblasti nicméně přetrvávají.

Autor: Nikola Řezáčová, psáno pro Euroskop


[1] https://www.mdcr.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Vlada-schvalila-dopravni-politiku-do-roku-2027-Pr/III-DP-Navrh.pdf.aspx

[2] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategicke_dokumenty/$FILE/OOO-Aktualizace_NPSE_2019-final-20200217.pdf

Digitální transformace a Evropský akt o čipech

Digitální transformace je jednou z priorit současného politického vedení EU. Evropský parlament chce prostřednictvím svých politik posílit kapacitu Evropy v oblasti nových digitálních technologií. To by mělo otevřít nové příležitosti pro

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti její ochrany? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změně klimatu? Přečtěte si reportáž z předposlední debaty k #CZPRES organizované Eurocentrem Olomouc ⤵️ https://euroskop.cz/2022/05/15/debata-v-ramci-priprav-na-ceske-predsednictvi-ochrana-lesu-vod-a-tradicni-ceske-krajiny/1

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.