Právní stát, politika rozšíření i vztahy se Spojeným královstvím – co všechno řeší ministři na Radě pro obecné záležitosti?

V rámci série o jednotlivých formacích Rady EU již byly představeny tři konfigurace této instituce, kterým bude Česká republika ve druhé polovině roku 2022 předsedat. Tento článek představí čtvrtou z formací, a to Radu pro obecné záležitosti (GAC), která má specifickou roli, jelikož zajišťuje soudržnost práce Rady ve všech složeních a je odpovědná za řadu oblastí, které přesahují jednotlivé politiky EU. Mezi ně patří rozšiřování EU, jednání o víceletém finančním rámci, politika soudržnosti, záležitosti týkající se institucionálního uspořádání EU a další otázky, jimiž ji pověří Evropská rada. Jedním z hlavních úkolů Rady GAC je také příprava zasedání Evropské rady.

Rada GAC se schází zpravidla jednou za měsíc a zasedají v ní převážně ministři nebo státní tajemníci členských států EU odpovědní za evropské záležitosti. Obvykle je mezi nimi čtyři až pět ministrů zahraničí, kteří mají evropské záležitosti ve svém portfoliu. Evropskou komisi v závislosti na projednávaných tématech nejčastěji zastupuje komisař Maroš Šefčovič odpovědný za interinstitucionální vztahy. Dle bodů programu se pravidelně účastní i další členové Komise, například místopředsedkyně Věra Jourová (hodnoty a transparentnost), komisaři Oliver Várhelyi (rozšíření EU), Didier Reynders (právní stát) nebo místopředsedkyně Dubravka Šuica (Konference o budoucnosti Evropy). Rada zasedá také ve formátu ministrů koheze, většinou jedenkrát za předsednictví. Této části se zpravidla účastní ministr pro místní rozvoj.

Aktuálně se řeší Konference o budoucnosti Evropy a vztahy mezi EU a Spojeným královstvím

V poslední době se pravidelně objevují na agendě body ke Konferenci o budoucnosti Evropy, vztahům EU a Spojeného království a koordinaci v boji proti pandemii covid-19. Jejich zařazení na agendu během českého předsednictví však bude záviset na aktuálním vývoji.

Konference o budoucnosti Evropy představuje zásadní diskuzní platformu, která by, za účasti občanů EU a široké škály dalších aktérů, měla určit budoucí směřování Unie. Podle aktuálně platného harmonogramu by měla být Konference zakončena na ceremoniálu dne 9. května ve Štrasburku. Pokud bude harmonogram dodržen, bude mít české předsednictví za úkol zahájit na evropské úrovni a v institucích EU implementaci závěrů a doporučení.

Rada GAC se bude během českého předsednictví nadále věnovat vztahu Evropské Unie a Spojeného království, které zůstává významným partnerem EU jak v obchodních, tak v zahraničních a bezpečnostních vztazích. Unie jako celek má zájem na funkčním partnerství se Spojeným královstvím a jeho dalším rozvoji, a proto i nadále zůstává prioritou řádná implementace výstupové dohody a následně sjednaných dohod o spolupráci se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí.

GAC se zabývá rozšiřováním EU i otázkou právního státu

Politika rozšíření EU přináší pozitivní politické, ekonomické a bezpečnostní dopady jak pro země aspirující na členství, tak pro celou Evropskou unii. Rozšiřování prostoru míru, stability a prosperity v Evropě je zásadním nástrojem na prosazování zájmů EU. Vedle geostrategické dimenze ukotvení regionu západního Balkánu v EU v kontextu vnějších vztahů se během českého předsednictví budou ministři na Radě GAC zabývat konkrétním posunem v jednáních o rozšíření EU s jednotlivými kandidátskými zeměmi. Konkrétní možnosti posunu u jednotlivých zemí půjde však stanovit až v návaznosti na jejich pokroku jak v klíčových základních zásadách, tak v přejímání příslušného sektorového acquis EU.

Pravidelně diskutovaným tématem je také otázka právního státu. V červenci by měla vyjít již třetí zpráva o stavu právního státu v EU. V návaznosti na publikaci této každoroční zprávy probíhá na Radě GAC vždy v říjnu horizontální diskuze k právnímu státu a v listopadu specifická diskuze k pěti členským státům dle protokolárního pořadí. Česká republika se již této diskuze účastnila v listopadu 2019.

Česká republika bude vyjednávat o prohlášení o legislativních prioritách

Rada GAC se každoročně věnuje procesu legislativního programování. Rada nejprve většinou v září projednává tzv. Prohlášení o záměru (Letter of Intent), které Evropská komise publikuje v návaznosti na projev předsedkyně EU o stavu Unie.  Evropská komise vydává svůj pracovní program na další rok tradičně v říjnu, projednán je na Radě GAC zpravidla v listopadu. Na základě tohoto programu Rada, Evropská komise a Evropský parlament každoročně přijímají společné prohlášení o interinstitucionálních legislativních prioritách, o kterém bude za Radu v roce 2022 vyjednávat české předsednictví. Toto společné prohlášení je následně v prosinci schváleno Radou GAC a na okraji prosincové Evropské rady podepsáno předsedy všech tří institucí.

V listopadu se na agendě také tradičně objevuje Evropský semestr, jehož cestovní mapu na další rok prezentuje aktuální a nadcházející předsednictví. V roce 2022 to tedy bude české a švédské předsednictví.

Posilování odolnosti a demokracie v EU

České předsednictví také využije horizontálního charakteru Rady GAC k diskuzi o vymezení a uplatňování konceptu strategické autonomie napříč politikami EU. Dále bude podporovat posilování odolnosti EU vůči hybridním a kybernetickým hrozbám a implementaci Evropského akčního plánu pro demokracii. V rámci něj by Komise měla na přelomu června a července zveřejnit tzv. Media Freedom Act. Právě svoboda médií a ochrana novinářů by tak mohly patřit mezi důležitá témata českého předsednictví.

Autor: Úřad vlády

Sdílet tento příspěvek