Veřejné zdraví v únoru 2022

EU podnikla další krok v evropském plánu boje proti rakovině, Komise navrhuje prodloužit digitální certifikát EU COVID o 1 rok

  • Digitální COVID certifikáty by měly platit až do června 2023.
  • Komise zaznamenává velké rozdíly ve výskytu rakoviny napříč EU.

Komise navrhuje prodloužit digitální certifikát EU COVID o 1 rok

  • Komise navrhuje prodloužit digitální COVID certifikát EU o 1 rok do 30. 6. 2023.
  • Komise přijala návrh, aby mohl EP a Rada dokončit legislativní postup ještě před ukončením platnosti stávajícího nařízení.
  • Komise také vybízí členské státy, aby sladily vnitrostátní doby platnosti s dobou platnosti stanovenou pro účely cestování na úrovni EU.
  • Zároveň Komise předkládá návrh nařízení, kterým se použitelnost digitálního certifikátu EU COVID má rozšířit na státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2021/953 on a framework for the issuance, verification and acceptance of interoperable COVID-19 vaccination, test and recovery certificates (EU Digital COVID Certificate) to facilitate free movement during the COVID-19 pandemic (COM(2022)50)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19, kterým se mění nařízení (EU) 2021/954 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (KOM(2022)55)

Pozadí

S cílem usnadnit bezpečný volný pohyb během pandemie COVID-19 přijaly EP a Rada v červnu 2021 nařízení č. 953/2021 o digitálním certifikátu EU COVID. Nařízení je použitelné od 1. 7. 2021 (více v příspěvku „Covid pas zahájil zkušební provoz”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021 a v příspěvku „Covid pas oficiálně zahájil svoji činnost”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021). Jeho platnost by měla skončit 30. 6. 2022. Certifikát má usnadňovat občanům během pandemie bezpečné cestování po EU. Dosud členské státy vydaly více než 1,2 mld. těchto certifikátů. K 31. 1. 2022 se do tohoto systému zapojilo 33 třetích zemí a území, přičemž se očekává, že v budoucnu se jich zapojí ještě více. V prosinci 2021 přijala Komise nová pravidla týkající se digitálního certifikátu EU COVID, která pro účely cestování po EU stanoví závaznou dobu uznávání certifikátů o očkování uvádějících dokončení základní očkovací řady v délce 9 měsíců (přesně 270 dnů) (více v příspěvku „Komise přijala závaznou 9měsíční dobu uznávání certifikátů o očkování”, Veřejné zdraví v prosinci 2021). Uvedená pravidla začala platit od 1. 2. 2022. V lednu 2022 se Rada dohodla na aktualizaci pravidel pro usnadnění bezpečného a volného pohybu v EU během pandemie COVID-19. Podle těchto pravidel by se na držitele platných certifikátů ve většině případů neměla při cestování v rámci EU vztahovat žádná další omezení (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020, v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Rada aktualizovala doporučení týkající se omezení volného pohybu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021 a v příspěvku „Rada přijala revizi opatření ovlivňujících volný pohyb osob”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022). Zároveň Komise předkládá návrh nařízení, kterým se použitelnost digitálního certifikátu EU COVID rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států.

Klíčové a sporné body

Komise přijala návrh, aby mohl EP a Rada dokončit legislativní postup ještě před ukončením platnosti stávajícího nařízení č. 953/2021. Vedle prodloužení platnosti nařízení o digitálním certifikátu EU COVID do června 2023 Komise rovněž navrhuje několik drobných změn uvedeného nařízení, jejichž cílem je:

  • zahrnout mezi typy testů, na jejichž základě může být vydán certifikát o testu, vysoce kvalitní laboratorní antigenní testy. Opatřením se rozšíří rozsah typů diagnostických testů v době, kdy je po testech na COVID-19 velká poptávka;
  • zajistit, aby certifikáty o očkování obsahovaly informaci o správném celkovém počtu dávek podaných v kterémkoli členském státě EU a nikoli pouze v členském státě, který certifikát vydal. Opatření je reakcí na obavy občanů ohledně certifikátů uvádějících nesprávný počet dávek v případě, že jim byly jednotlivé dávky podány v různých členských státech;
  • stanovit, že certifikáty mohou být vydávány osobám účastnícím se klinických hodnocení očkovacích látek proti COVID-19. Digitální certifikát EU COVID vydaný účastníkům hodnocení poté mohou uznávat ostatní členské státy. Opatření má podpořit další vývoj a studium očkovacích látek proti COVID-19.

O používání digitálních certifikátů EU COVID na vnitrostátní úrovni rozhodují i nadále členské státy. Právní předpisy EU týkající se digitálního certifikátu EU COVID používání tohoto certifikátu na vnitrostátní úrovni (např. pro přístup na akce nebo do restaurací) nenařizují ani nezakazují. Zároveň platí, že pokud členský stát zavede pro vnitrostátní účely vlastní systém certifikátů COVID-19, musí nadále zajistit, aby digitální certifikáty EU COVID byly pro dané účely rovněž v plném rozsahu uznávány. Zároveň Komise také členské státy vybízí, aby sladily vnitrostátní doby platnosti s dobou platnosti stanovenou pro účely cestování na úrovni EU.

Další předpokládaný vývoj

Komise vyzývá EP a Radu, aby návrh projednaly a přijaly, aby uvedené prodloužení mohlo být schváleno ještě před 30. 6. 2022, což je stávající datum, kdy měla platnost nařízení o digitálním certifikátu EU COVID skončit. V souladu s uvedeným nařízením Komise také do 31. 3. 2022 zveřejní 2. zprávu o nařízení o digitálním certifikátu EU COVID. 1. zpráva byla zveřejněna v říjnu 2021. 

Odkazy

Krátce…

EU podnikla další krok v evropském plánu boje proti rakovině

  • Komise zahajuje řadu nových iniciativ v rámci Evropského plánu boje proti rakovině.
  • Jedná se o další krok, který má zlepšit přístup k prevenci, včasnému odhalování a léčbě rakoviny a onkologické péči.
  • Hlavním cílem Evropského plánu boje proti rakovině je snížení nerovností napříč všemi aspekty tohoto onemocnění.
  • Dalším klíčovým cílem Evropského plánu boje proti rakovině je eliminovat rakovinu děložního čípku tak, že do roku 2030 bude v EU naočkováno alespoň 90 % cílové populace dívek a výrazně se zvýší očkování chlapců.

Komise 2. 2. 2022 zahájila řadu nových iniciativ pod Evropským plánem boje proti rakovině. Jedná se o další krok, který má zlepšit přístup k prevenci, včasnému odhalování a léčbě rakoviny a onkologické péči. U příležitosti Světového dne boje proti rakovině a 1 rok po zveřejnění Evropského plánu boje proti rakovině zahajuje Komise řadu nových iniciativ, které byly oznámeny na akci s názvem Rovný přístup pro všechny: rakovina žen – Evropský plán boje proti rakovině. Tato akce se zaměřila na genderové rozdíly a konkrétní opatření v boji proti rakovině u žen. Byla to 1. z každoroční série akcí, které mají přispět k zajištění rovného přístupu k prevenci rakoviny a k onkologické péči pro všechny. V průměru postihuje rakovina v EU o něco více muže než ženy: na muže připadá 54 % nových případů a 56 % úmrtí. Nejvíce diagnostikovanou rakovinou je však rakovina prsu u žen (v roce 2020 jí v EU onemocnělo více než 355 tis. žen). Rovněž existují značné nerovnosti uvnitř členských států EU, mezi nimi navzájem a také ve skupinách obyvatelstva, pokud jde o včasné odhalení, diagnostiku, léčbu a kvalitu péče o pacienty. Nepoměr je obzvláště výrazný u odhadovaného výskytu rakoviny děložního čípku (rozdíl 5krát) a úmrtnosti (v roce 2020 byly rozdíly napříč EU 8kát). Tyto velké odchylky lze vysvětlit rozdíly v prevalenci lidského papilomaviru (HPV) a v politikách očkování a screeningu rakoviny děložního čípku v zemích EU. Evropský plán boje proti rakovině je klíčovým pilířem evropské zdravotní unie, kterou předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila ve svém projevu o stavu Unie v září 2020, v němž zároveň vyzvala k vytvoření bezpečnější, odolnější a lépe připravené EU (více v příspěvku „Komise podnikla první kroky pro vznik evropské zdravotní unie”, Veřejné zdraví v listopadu 2020, v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020 a v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Plán boje proti rakovině, zahájený v roce 2021, má stanovit nový přístup EU k prevenci a léčbě rakoviny a onkologické péči prostřednictvím mnohostranného, integrovaného přístupu spočívajícího v začlenění zdraví do všech politik. Navrhuje se v něm 10 stěžejních iniciativ a četná opatření k řešení všech aspektů tohoto onemocnění, od prevence po zkvalitnění života současných i bývalých onkologických pacientů, se zaměřením na akce, u nichž může EU mít největší přidanou hodnotu. Z programu EU4 Health a dalších programů financování byly na opatření boje proti rakovině vyčleněny celkem 4 mld. €. V roce 2021 byla v rámci programu EU4Health zahájena 2 kola výzev, z nichž vzešlo 16 nových významných iniciativ. Realizace Plánu boje proti rakovině nadále probíhá ve spolupráci s Misí proti rakovině vytvořenou v rámci programu Horizont Evropa, což má zajistit soudržnost mezi ambiciózními výzkumnými cíli a cíli, jichž lze realisticky dosáhnout v politice. Hlavním cílem Evropského plánu boje proti rakovině je snížení nerovností napříč všemi aspekty tohoto onemocnění. V rámci Evropského plánu boje proti rakovině Komise zahájila 4 nové unijní iniciativy s cílem pomoci členským státům při řešení nerovností, zlepšit screening lidských papilomavirů, očkování proti nim a podpořit osoby, které onemocněly rakovinou: (1) Registr nerovností v oblasti rakoviny by měl pomoci zjistit směry vývoje a rozdíly mezi členskými státy a regiony. Měl by rovněž osvětlit nerovnosti v prevenci rakoviny a onkologické péči, jež se projevují z důvodu pohlaví, dosaženého vzdělání a úrovně příjmů, a rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi. Registr by měl určit, kam mají směřovat investice a intervence na úrovni EU, členských států i na regionální úrovni; (2) Doporučení Rady o screeningu z roku 2003 by mělo být aktualizováno na základě výzvy k předložení faktických podkladů za účelem screeningu rakoviny. Toto je součástí cíle Plánu boje proti rakovině, tj. zajistit, aby 90 % populace EU, která splňuje podmínky pro screening rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku, bylo do roku 2025 nabídnuto screeningové vyšetření; (3) Společná akce v oblasti očkování proti HPV by měla pomoci členským státům zvýšit povědomí veřejnosti o HPV a podpořit proočkovanost. Tato akce má přispět k dosažení klíčového cíle Plánu boje proti rakovině eliminovat rakovinu děložního čípku tak, že do roku 2030 bude v EU naočkováno alespoň 90 % cílové populace dívek a výrazně se zvýší očkování chlapců; a (4) Síť EU pro mladistvé bývalé onkologické pacienty by měla pomoci posílit dlouhodobou následnou péči v rámci onkologické péče na celostátní a regionální úrovni. Rovněž by měla propojit mladé lidi s onkologickou anamnézou a jejich rodiny a neformální i formální pečovatele.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality