EU přidá na sankční seznam dalších 160 Rusů, potrestá i běloruské banky

Státy Evropské unie se včera shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unie také rozšiřuje vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Rada EU. Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.

Sankce celkem na 862 ruských činitelů

Mezi lidmi, kterým EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do unijních států, je 146 členů Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na 14 oligarchů napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Jsou mezi nimi miliardáři podnikající v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.

Agentura Reuters později s odvoláním na oficiální unijní věstník informovala, že na sankčním seznamu se ocitl i výkonný ředitel Aeroflotu Michail Polubojarinov. Dále se sankce nově týkají předsedy představenstva společnosti PJSC Pipe Metallurgical Company Alexandra Pumpjanského nebo podnikatele Alexandra Vinokurova, který je manželem dcery ministra zahraničí Lavrova.

Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se včera rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska.

Další zpřísnění sankcí ve hře

Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky. Kromě toho zahrne do dosud platných sankcí také obchodování s kryptoměnami, jejichž prostřednictvím mohla Moskva unijní opatření částečně obcházet.

Běloruští občané budou rovněž mít výrazně komplikovanější ukládání peněz v bankách v EU, kde nebudou moci mít více než 100 tisíc eur (2,5 milionu korun).

Postihy navazují na tři předchozí vlny sankcí, jež EU začala zavádět v reakci na začátek ruského útoku před dvěma týdny. Podle vysoce postaveného činitele je navíc ve hře další zpřísnění sankcí. Šéfové členských států by podle něj na čtvrtečním summitu ve Versailles měli debatovat například o vyloučení klíčových ruských finančních ústavů Sberbank a Gazprombank ze systému SWIFT. Na tom se dosud unie jednomyslně neshodla kvůli obavám, že členské země nebudou moci platit za dodávky ruského plynu. Lídři se budou bavit také o možnosti částečně nebo zcela odstřihnout jeho proud do Evropy, na což ovšem mají velmi odlišné názory.

Zdroj: Euroskop.cz, ČTK

Sdílet tento příspěvek